Archiv - Listopad 2017


« strana 1 »

Tajemný kout

rubrika: Pel-mel


Škoda, že panelákové děti nemají příležitost poznat, co obnáší taková půda s tajemnými kouty. O stodole nebo o pořádném sklepě nemluvě. Starý dům je blízký a důvěrně známý, ale někde hluboko pod postýlkou se schovávají děsy a přinášejí do snů studenou lepkavou hrůzu. Vždyť i dospělý chodí do sklepa nerad. Jen když musí dojít pro brambory, vyhrabat mrkev uloženou v písku nebo přinést uhlí. Ale na půdě čekají staré sváteční šaty, dopisy a pohlednice z dob a zemí, které snad ani nebyly. Pro dětskou fantazii i objevitelské přehrabování - prostě krása! Na půdě je také blíž ke světlu, slunce se dere zaprášeným střešním okýnkem a v létě se tam krásně našlapuje po vyhřátých prknech.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 9         


Hluk 14:15 Hukot na jatkách

rubrika: Pel-mel


Před desátou hodinou dopolední páteční jsem opustil svůj kutloch, abych přes Sluneční náměstí dorazil na stanici metra Hůrka, odkud jsem měl v úmyslu vyrazit podzemním courákem na své pracovní stanoviště. Proč říkám courákem? Inu v poslední době mám dojem, že se metrové vlaky courají s čím dál tím větším potěšením. Nikdo nikam nespěchá, mnozí se v klidu nakrmí ve vagónech, jelikož k tomu mají dostatečně pohodlný čas… a toto vcelku vlídné zdržení pak dohánějí na přechodech pro chodce, když svítí červená. Červenou milují. Zelená je popuzuje, jelikož mají pocit, že se je někdo snaží nahánět. Asi jako vepříky na jatkách.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Neznámý vesmír – Opravdoví bastardi

rubrika: Populárně naučný koutek


K víkendovému odpočinku jsem přichystal druhou část seriálu o Neznámém vesmíru, v níž vás lehkou formou seznámím s člověkem, jenž zavedl pojem temná hmota. Dospěl k němu díky astronomickým výpočtům, k nimž se uchýlil jen tak ze cviku, když se dozvěděl, že galaxie tvoří shluky (kupy), v nichž jsou navzájem vázány gravitací. V této části neočekávejte nic složitého v souvislosti s velkým třeskem, neuvěřitelnou inflační expanzí krátce po zrodu našeho vesmíru či rozbor současného kosmologického modelu s podivuhodnými záplatami (již zmíněnou temnou hmotou či temnou energií atp.). Této záležitosti bude především věnována až poslední část (číslo zatím neznám), která vás možná pobaví skoro stejně, i když poněkud jiným způsobem, jako předkládaná část číslo dvě.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 6         


„Na KLDR se řítí tajfun, který na nás poslala Jižní Korea.“ (Informace ze severokorejského tisku)

rubrika: Pel-mel


Spřátelený web Rozpaky starého kocoura přinesl obsažnou úvahu šéfmajitele o hysterické době. Tak jsem si na to kocouří povídání vzpomněla při listování sobotními novinami. (Číst sobotní noviny v úterý – není to také jeden z projevů šílenství?) Současnost je charakteristická chrlením informací, které rychle kloužou a protékají, aby bleskově uvolnily místo pro další a další. Nejen, že si z informací nestačíme vybrat (ani to neumíme). Ale především je nedokážeme porovnávat, zařazovat, natož vstřebávat. A když rezignujeme, zůstanou nám v paměti jednoduché slogany – jako směrovky, které nás už donesou tam, kam to jejich autoři potřebují. Ale nad tím se tady rozčilovat nechci.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 21         


Neznámý vesmír

rubrika: Populárně naučný koutek


Konečně přicházím s již dlouho avizovaným příspěvkem do Populárně naučného koutku na téma velký třesk čili zrod našeho vesmíru. Současný kosmologický model vychází z představy, že náš vesmír vznikl z ničeho a po krátké chvíli expandoval rychlostí vyšší, než je rychlost světla ve vakuu, tedy způsobem takříkajíc inflačním. Výsledkem této urychlené snahy našeho vesmíru je mimo jiné takzvané reliktní záření čili neměnný mikrovlnný šum přicházející k nám ze všech stran vesmíru. Někteří kosmologové tvrdí, že skrze ten „exkrementní“ šum se počátku našeho vesmíru alias velkého třesku dopátrat nemůžeme. To je dost oblíbený způsob, kterak svoji teorii alibisticky zaštítit. Nejen běžní lidé, ale i vědci mají tendenci zakopávat se do předem připravených pozic. Někdy je to dobrý nápad, povětšinou však dekadentní.

Svým způsobem navazuji na před drahnou dobou zde vypuštěný Úvod do fyzikálního modelování reality. K tomuto volnému pokračování jsem použil knížku Neznámý vesmír v 10 kapitolách od Stuarta Clarka. Původně jsem měl v úmyslu obsah tohoto zdroje zkomprimovat do jednoho článku. Trvalo mi hodně času, během něhož jsem knížku přečetl tam a zpět několikrát a popsal více jak deset papírků poznámkami, než jsem pochopil, že tudy cesta nevede – že bych to prostě nikdy nevypustil. Takže je to vlastně též „Úvod“, jelikož jsem přečerpal především úvodní část knížky, což jsem doplnil svými četnými vsuvkami. Další pokračování bude obsahovat některá upřesnění včetně zajímavých postřehů ze života fyziků a dalších zajímavostí, jimiž se tato knížka Stuarta Clarka doslova hemží.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 10         


Trepanace

rubrika: Poetický koutek


(Tautologická)

 

Lucifer


Podzimní déšť utápějící se v asynchronní kalibraci

Něco se vymykalo opulentní kontrole

Jasnozřivá souvztažnost reprodukovaných reprodukcí

Přimykání k zamykání zámku ve spánku

Šepotavé šustění šumícího šílení

A potom zase po tom

 

Extravagantně vyšinuté tkaničky naboso obuté

Všechno už bylo korpulentně podvrženo

Ženino tělo systematicky hranilo mužské navigaci

Přimykání a odmykání spánku v zámku

Šílené šumění šustivého šepotu

A po tom zase potom

 

Podzimní kalibrace utápějící se v synchronicitním dešti

Něco se zamykalo v rekombinované koprodukci

Chápavá dekontaminace permanentní nechápavosti

Před tím zase zatím

Pouhopouhá imaginární benevolence

A závěrečná trepanace

 


komentářů: 2         


Homage to Moser

rubrika: Pel-mel


Poté, co jsem opustil Krajinu plnou omylů a dostatečně se vyspinkal v náruči vln řeky Ohře, jsem byl vyšplouchnut ke vchodu návštěvnického centra firmy Moser v Karlových Varech. Uvnitř mě čekala skleněná výheň pekla, jehož vstupní bránu jsem den předtím míjel v Ústí nad Labem. Konečně jsem se cítil jako doma.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 3         


Krajina plná omylů

rubrika: Pel-mel


Trhavé zápisky z mé pozdně podzimní cesty do míst, která dobře znám, přes místa, která mě děsí stálým nezájmem. Leporelo z chaotických poznámek, někdy přerušených v půli myšlenky, sepsaných na papírek v kupé vlaku s pohledem upřeným do krajiny plné omylů.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 12         


Atavistická

rubrika: Pel-mel


Se zájmem sleduji, jak čím dál rychleji narůstající možnosti moderních technologií způsobují stejnou měrou narůstající devastaci rozumových schopností běžného člověka, běžného uživatele výdobytků inflační vědeckotechnické revoluce. Použil jsem přídomek „inflační“, jelikož mi tento proces připomíná inflační teorii zabudovanou do soudobého standardního kosmologického modelu v zájmu jeho věrohodnosti. Tato teorie tvrdí, že na úsvitu našeho vesmíru, těsně po tzv. Velkém třesku, kdy vše jakoby z ničeho (bez prostoru a času) začalo, došlo k obrovské expanzi nově narozeného vesmírného dítěte dopované jakýmsi tajemným prostoročasovým zdrojem bleskově doplňujícím původní velkotřeskové zrníčko obrovským návdavkem další hmoty a energie.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 3         


Od vědění k moudrosti

rubrika: Pel-mel


Cítíme-li se u lékaře vždycky znovu jako malý žáček nebo jako simulant, má to své příčiny v přetrvávající myšlence, že doktor má moc nad naším tělem, a my jsme mu vydáni na milost a nemilost. Zatímco fyzika už se vyrovnala s faktem, že pozorovatel je součástí vztahové soustavy, medicína stále chápe pacienta jako objekt, jemuž je nezbytné zajistit léčbu – ale bez jiné účasti. Proč tomu tak je, tím se zabývá např. Robert Pollack v knize Chybějící okamžik (Jak nevědomí utváří moderní vědu). Medicína se totiž mýlí v jedné zásadní věci: nepřijala čas jako podstatný faktor nezbytný pro smysluplný výsledek. S tím souvisí neuznání skutečnosti, že umírání je součástí života, nikoli součástí smrti. Stejně, jako každý jiný člověk, i lékař touží po nesmrtelnosti. Proto je pro něj poslední fáze života neatraktivní. A tak, jako my všichni, myšlenku na ni vytěsňuje. Ale právě to je slepá ulička lékařství. Nebude lépe, dokud pohled na život, na člověka, nezahrne spjatost mezi nenarozenými, živými a mrtvými. Vědomí přítomnosti, to, čemu říkáme přítomnost, je ve skutečnosti půl vteřiny minulosti (exaktně změřeno). Každý jsme totiž chodící minulost... A lékař právě tak.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 11         


«     1    2   »