Archiv - Červen 2018

« strana 1 »

Using Brain Plasticity to Supercharge Your Brain

rubrika: Populárně naučný koutek

Brain plasticity, also known as neuroplasticity, is a term used by neuroscientists that refers to the brain's ability to change and grow at any age. This flexibility is critically important during our brain development and in shaping personalities. Prior to the 1960s, scientists believed that changes in the brain only took place during infancy and childhood. Most believed that the brain's physical structure was permanent by adulthood. Modern research has concluded that the brain creates new neural pathways and alters existing ones to adapt to new experiences, create new memories, and learn new information, right up until the day we die.


Anna Kucirkova

Psychologist William James was the first to suggest (in 1890) that the brain was not as unchanging as formerly believed. In his book The Principles of Psychology, he wrote, "Organic matter, especially nervous tissue, seems endowed with a very extraordinary degree of plasticity." However, his idea was ignored for decades.


From the 1920s to the 1960s, researchers began to explore the creation of new neural pathways and followed cases where older adults suffering the aftermath of massive strokes were able to “regain functioning, demonstrating that the brain was much more malleable than previously believed.” Modern researchers have confirmed that the brain is able to rewire itself following damage.


Characteristics of Plasticity



There are a few defining characteristics of neuroplasticity: It varies by age. Though plasticity is present for a lifetime, certain changes are more likely during specific ages. Plasticity involves multiple neural processes. Plasticity never stops and always involves brain cells besides neurons, like glial and vascular cells.


Plasticity happens for two different reasons:

  1. As a result of learning, experience, and memory formation
  2. As a result of damage to the brain.


The brain never stops changing in response to learning. In cases of damage to the brain, the areas of the brain associated with certain functions may be damaged; but, healthy parts of the brain may take over those functions and the abilities can be restored.


Environment and genetics both have an influence on plasticity. The stimulation and sensory input of the environment will have a direct effect on how the brain grows and changes. Similarly, if you have a genetic predisposition toward learning, you are more likely to take in and retain information and skills more quickly.


There are two types of neuroplasticity:

  • Functional plasticity: The brain's ability to move functions from a damaged area of the brain to other undamaged areas.
  • Structural plasticity: The brain's ability to actually change its physical structure as a result of learning.


Both types of plasticity can be harnessed to improve our brains.


Ways to Harness Plasticity



With the right circumstances, the power of brain plasticity can help adult minds grow. Although certain brain functions decay with age, people can tap into plasticity and refresh the brain.


Targeted brain plasticity exercises help to keep our brains fit. Even those suffering from brain damage may be able to retrain their brains for better function. The key is identifying what brain functions to target and how to best exercise them.


Researchers suggest that there are various methods of harnessing brain plasticity:


Intermittent Fasting


The Society for Neuroscience suggests that fasting increases synaptic plasticity, decreases risk of neurodegenerative diseases, promotes neuron growth and improves cognitive function. When you fast, a metabolic shift reduces the body’s leptin levels. Thus, the brain receives a chemical signal for neurons to produce more energy.




Traveling encourages neurogenesis by exposing your brain to new, fresh, and complex environments. Paul Nussbaum, a neuropsychologist from the University of Pittsburgh explains, “Those new and challenging situations cause the brain to sprout dendrites.” And a week-long tour of another country isn’t necessary to get this benefit; take a weekend road trip to a different city.


Use Mnemonic Devices


Memory training promotes connectivity in your brain’s prefrontal parietal network and can slow memory loss with age. Mnemonic devices combine visualization, imagery, spatial navigation, and rhythm and melody, so they can reach various parts of the brain simultaneously.


Learn an Instrument


Musicians’ brains show sharp connectivity between brain areas. Neuroscientists explain that the multi-sensory experience of playing a musical instrument allows for the association of motor actions with specific sounds, and memorizing visual patterns leads to new neural networks being formed. As you practice a new instrument, the repetition will allow for neuroplasticity to do its work.


Non-Dominant Hand Exercises


Using your non-dominant hand during routine tasks can help form new neural pathways. Doing this strengthens connectivity between your brain cells. Studies also show that non-dominant hand activities improve emotional health and impulse control. Try switching hands during some simple tasks and give your brain a test.


Read Fiction


Studies show increased and ongoing connectivity in the brains of participants after reading a novel. Enhanced brain activity occurred in the brain area that controls physical sensations and movement. Scientists explain that reading a novel can be a physical transportation into the fictional world. Shifting into this mental state is crucial for learning how to have complex social relationships.


Expand your Vocabulary


When you learn new words, the brain’s visual processes, memory processes, and auditory processes activate. The smaller your vocabulary, the more likely you are to have poor cognitive skills.




Studies show that sleep “helps learning retention with the growth of dendritic spines, the tiny protrusions that connect brain cells and facilitates the passage of information across synapses.” Getting 7-8 hours of sleep each night will help the brain retain information.


How Exactly Does Plasticity Improve the Mind?



In his book, Soft-Wired: How the New Science of Brain Plasticity Can Change Your Life, Dr. Michael Merzenich, a leading pioneer in brain plasticity research and co-founder of Posit Science, lists ten core principles necessary for the remodeling of your brain to take place:

  1. Change is mostly limited to situations in which the brain is in the mood for it. If you are engaged, your brain will be too.
  2. Be more motivated and more alert. Those intensely focused on the task and devoted to mastering something will experience greater change.
  3. The strengths of the connections of neurons that are engaged together, moment by moment, are actually what changes.
  4. Learning-motivated changes in connections increase cell-to-cell cooperation.
  5. The brain strengthens its connections between teams of neurons when things occur in the same order over time.
  6. Though the first brain changes are temporary, changes become permanent if your brain judges the experience to be worthy of remembrance.
  7. Brain changes happen through internal mental rehearsal just as physical rehearsal in the real world helps us learn and execute specific tasks.
  8. Memory is the key to learning. When you learn a new skill, your brain notes the good, the bad, and the ugly. The most recent good try is the one that the brain remembers.
  9. When your brain strengthens a connection in advancing your mastery of a task, it weakens unnecessary connections of neurons that weren’t used.
  10. Brain plasticity can go either way; you can generate negative changes just as easily as positive changes.


Maintaining Plasticity



We can understand that the brain is designed to be stimulated and challenged, to carefully examine and interpret the environment, and keep track of the details, all of which is necessary for survival.


But, people in society tend to remove themselves from details of life. They don’t keep track of things in their heads anymore; they use smartphones with speed dial, address books, and reminder features. They rely on GPS rather than paying attention to street signs and navigation skills.


As we age, we go from the acquisition of abilities to using the abilities acquired earlier in life. We operate on autopilot. The skills and tasks we have mastered are done simply by rote. We are largely disengaged.


Modern culture has reduced stimulation on the functional level, while we engage ourselves at an abstract level of operations. Details no longer matter and our brains are deteriorating as a result. As we continue to disengage from the simple act of memory recall, we are letting our brain plasticity lie dormant.


But, it is more than possible to maintain plasticity as we age. Humans have the ability to learn new things, master new skills or learn new languages, even into old age. This example of neuroplasticity will most likely involve structural and biochemical changes at the level of the synapse.


Adult brains remember new activities through repetition. When an enriched and stimulating environment is offered to a damaged brain, recovery can occur. Not everyone will be able to recover, however. The amount of brain damage and the treatments and rehabilitation will be the key to engaging neuroplasticity.




The brain is an amazing source of skill, memory, and functionality. Its ability to continuously improve functionally and structurally make human beings one of the most sophisticated creatures on the planet.


We all have the power to train, modify, and heal our own brains through hard work, focused effort, and a belief in the power of the mind.



Luciferovy poznámky:


Svolení k prezentaci tohoto článku na Neviditelném čertovi jsem dostal od autorky, která zde již stejným způsobem přispěla pojednáním What Are Carbon Nanotubes and Why Should You Care? V podstatě jsem ho překopíroval z originálního zdroje, na který mě autorka navedla. Autorka mi též sdělila, že podnět k tomuto pojednání nalezla na NČ v podobě Digitální demence – Paměťové stopy.


Ústřední myšlenka článku Anny Kucirkove spočívá v tom, že náš mozek se může neustále „plasticky“ vyvíjet. Původní představa, že tento vývoj je víceméně ukončen někdy po dosažení dospělosti, byla neurovědci vyvrácena. Vývoj vašeho mozku může pokračovat tak dlouho, jak budete chtít. Záleží jenom na vás. Někteří to zabalí už po skončení základní školní docházky, jiní svůj mozek plasticky přetvářejí pořád.


Nejsem neurovědcem, takže se k tomu nemohu nijak vědecky vyjádřit. Mám však určité životní zkušenosti. Kupříkladu takovou, že kromě mozku, kde sídlí vaše vědomí, tedy vy vlastně jako takoví, byste se měli náležitě plasticky věnovat i jiným částem těla. Třeba v podobě sexu. Ačkoli se to zpočátku nezdá, jelikož během této formy tělocviku se mozek přeskupuje do pohlavních orgánů, po vyvrcholení nastává neuvěřitelná zpětná vazba, která váš mozek dokáže skvělým způsobem plasticky obohatit.

komentářů: 10         

Europeana (Opsáno od Patrika Ouředníka)

rubrika: Pel-mel

Dovedu si představit, že spisovatel, který chce popsat (ještě daleko spíš vyjádřit) rozkmitané dvacáté století, dlouho přemýšlí, jak a kde a čím začít. Takové přemítání je asi jako volba mezi okamžitým pohledem do zrcadla a mezi podobiznou vnucenou nám malířem jednou provždy. Patrik Ouředník zvolil cestu, která dojem neukončenosti a roztříštěnosti poslední dějinné etapy umocňuje tím, že předkládá proud faktů, epizod, kuriózních detailů i fragmenty filozofických esejů. V knize nazvané románem je všechno a ty, čtenáři, buď pro jednou zase aktivní a věz, že se ti zde nenabízí kniha v prášku (zalít vodou, zkonzumovat). I potřebná míra absurdity, i grotesknost, i tragédie, i pohled pozorovatele jako pohled staříků posedávajících na lavičce, staříků už nezúčastněných, jen přebírajících minulost jako hrách, jako korálky růžence, jako dílky skládačky – podle toho, kým a čím který z nich byl. Oni přesně nevědí, oni jen říkají: A filozofové říkali. V takové knize jako je Europeana, je všeho moc, protože informacemi se každý člověk, který to připustí, až dusí, a teď se v tom vyznej. Ale i tento film jednou skončí a střih, a bez ohledu na cokoli: jedeme dál.



Celý článek »

komentářů: 14         

Prvoletní výlety (Nálety – Zálety – Přílety a Odlety)

rubrika: Povídání

Minulý týden jsem absolvoval (vykonal) několik výletů v Podkrušnohoří. Nazývám je „prvoletní“, jelikož zhruba od poslední třetiny května počasí připomíná spíš léto než jaro. Nejpozoruhodnějším a patrně i nejdelším byl hned první výlet. Jeho podstatná část se odehrála v zámeckém parku Krásného Dvora, jenž jsem zmínil v předmluvě (perexu) ke dvěma básním od Antonína Sovy. Byl to jeden z nejúžasnějších a do jisté míry i nejpotřeštěnějších výletů, které jsem v posledních letech vykonal (absolvoval).



Celý článek »

komentářů: 34         

Letní pohlazení

rubrika: Poetický koutek




Jaro mívá tak nějak ve zvyku

Ukončit svůj úděl předčasně

A předá svůj kotoul létu

Kalendář ztrouchnivělých poznámek

Nehraje žádnou roli

Ruka v ruce

Kolík v kolíku


Tak přijde letní pohlazení

Bez jakéhokoli očekávání

Bez hvizdu přijíždějícího vlaku

Jenž tak nějak zrovna náhodou

Odjíždí bez vzlyku

Jakoby kolík v ruce

A ruka v kolíku


A to je právě to léto

Které dokáže hladit celý čas

Jenž nám byl předurčen

Aniž by předpokládalo

Že mu budeme věřit

Aniž bychom předpokládali

Že nás bude hladit


Léto mívá tak nějak ve zvyku

Ukončit svůj úděl předčasně

A předat svůj kotoul podzimu


Je jenom na nás

Kdy ho odpískáme

A podzim přijmeme

Jakoby byl náš vlastní


Kdy pochopíme

Že ruka s kolíkem

Už se těší

Na zimu


komentářů: 15         


rubrika: Povídání

Někdy loni dávali v televizi pro mě dost neobvyklou šou o tom, že jsou mezi námi jedinci, kteří mají chorobu, jíž se česky říká hromadění – jak je to latinsky, to nevím, ale určitě to má nějakou zvučnou diagnózu. Seriál to byl z Emeriky, z Kalifornie a z různých městeček tamtéž. Dvě elegantní "hospodyňky" – jedna štíhlá domina a druhá tlustá mamina – navštívily postiženou osobu, promluvily jí do duše, vysvětlily, jak se žije normálně, a udělaly všechno pro to, aby nešťastníkovo obydlí zase dostalo lidský vzhled. A jaká to byla fuška, umí si asi málokdo představit. Tenkrát jsem netušila, že i mě potká podobný zážitek. Stalo s e dnes dopoledne…


Astra (Tahiti)

Celý článek »

komentářů: 49         

Slunce po bouři

rubrika: Poetický koutek

V zámeckém parku v Krásném Dvoře hromy bily do korun stromů a blesky objímaly jejich kořeny. Dvě ztracené duše sochal deštný příval, a pak zase vysvitlo slunce. Ta horkost v jeho objetí však netrvala dlouze. Opět se zatmělo, když kalíšek vína byl už skoro prázdný. Bum! Prásk! Slzavé údolí.! U vlakové zastávky bez budovy jim do úst popadaly třešně ze stromu poznání, který tam stál tak sám. Ona řekla: Ještě! Ještě? A sluneční vlak vyjel z deště.



Antonín Sova




. Poledne v městě… Slunce oranžové

se v mlhu rozpíjí… Je smutné, bledé

a bez lesku a jaksi pohádkové,

a velké, plní zlatem nebe šedé.

Střechy se topí v strnulém tom svitu,

tabule oken, dráty podél domů,

pomníky černé, fasád řad a štítů,

koruny zakouřených, mrtvých stromů.


Má smutek barvy věcí ohořelých.

Jak bytost uvadlá a málo živá,

do zlatě liliových září skvělých

se nekonečností upjatě dívá,

má pohled zkamenělé zvědavosti

a naslouchavě v mlhy rozpíjí se…

To hory kdesi vzdychly do věčnosti?

Pláč kdesi v lidské rozpoutal se vřavě?


Po bouři


Přestály stromy bouři. Na větvích

květ opadal, tak bílý jako sníh.

A leží dole svát a rozdupán

línými stády, mizícími v lán.


Vroucnější vůně táhnou údolím

než jindy. Nevyřčeny, dechem mdlým

dýchaly včera, ale pláčou dnes

ztrát bolestí, jíž prudce voní ves.


Přestály stromy bouři za cenu

úrody příští, touhu ztracenu

ztajily v servané své zeleni.

Ó příští prázdnoto! Předčasná jeseni!


komentářů: 1         

Josef Kajetán

rubrika: Povídání

Následující věty jsem našla v dnešním červnovém čísle Novin Prahy 2. Jak to bylo tenkrát – před sto lety?

"Bezpříkladné lehkovážnosti dopouštějí se na Tylově náměstí oni obchodníci s potravinami, kteří zkažené zboží, hlavně ovoce, vystavují před svými krámy napospas chudině. Tuto hnusně páchnoucí, mnohdy až tekutou hmotu, obklopují celé zástupy dětí, ba i dospělých, kteří celistvější partie ovoce vybírají a pojídají přímo na místě."

No, dnes je to jinak. Nedovedu si představit, že by tam dnes prodejce zapomněl byť jen mrkvičku, jeden ks cca 6 Kč. Večer je plácek vymetený do posledního lístečku růže, a v noci je tam pré pro noční život Pražanů, ale spíš turistů z nejbližších několika hotelů a žroutů v KFC.


Astra (Tahiti)

Celý článek »

komentářů: 25         

Nemohu jinak (Nad Martinem Lutherem)

rubrika: Pel-mel

Také znáte lidi, kteří nepřemýšlejí o tom, jak by se nastalá situace mohla vyřešit, ale ze všeho nejdřív je zajímá, kdo za to může? Obvykle vyvolají hádku, z níž vyplyne, že oni jsou ti spravedliví, a kdybys neříkala tohle, tak já bych ne- tamto. Tak získají čas a hned jsou snáze z obliga a řešení ponechají těm druhým – těm viníkům. Hledání příčin katastrof ale není vždycky totožné s hledáním východiska k nápravě. V historickém měřítku se stalo zvykem svádět vinu za krizi současného světa (Kdy krize nebyla?) na protestantismus a na osvícenství. Docela pohodlné!



Celý článek »

komentářů: 29         

Gratinovaná tortilla & polotmavý třináctistupňový Malvaz

rubrika: Povídání

Utekl měsíc a pár dnů od chvíle, kdy jsem se začal skutečně měnit. Co způsobilo tento poměrně dost drastický zásah do mých vyšlapaných kolejí? Tak to si nechám pro sebe. Podstata drastického impulsu není důležitá. Důležité jsou jeho následky.



Celý článek »

komentářů: 93         

Buďte více jako děti

rubrika: Pel-mel

Před pár dny jsem zcela omylem zakopl (ručně) v knihkupectví Kosmas, přesněji řečeno v jeho prodejně v butovické nákupní Galerii, o knížku, která hrdě nesla titul Zázraky na počkání. První věcí, která mě zaujala, byl fakt, že knížka se nacházela v regálu zlevněného zboží. V regálu, který jsem v posledních letech opomíjel, nad kterým jsem ohrnoval nos s tím, že pokud se knížka tváří, jako že ji nikdo nechce číst, tak bude asi nějakým zbytečným odpadem. To je samozřejmě nesmysl, jako dorůstající dítě jsem to věděl moc dobře, ale v posledních letech jsem to své dítě zazdil do temné věže ignorace. Ne úplně, občas jsem to rachitické dítě vyvenčil, jenže jeho podstata mi začala tak nějak unikat mezi prsty jako písek.



Celý článek »

komentářů: 26         

«     1     »