Archiv - Srpen 2018


« strana 1 »

Jak jsem v obýváku potkal mouchu

rubrika: Povídání


Během svých procházek, výletů a průzkumných výprav jsem potkal celou řadu zajímavých zástupců živočišné říše. O některých setkáních tohoto druhu jsem vás zde pokud možno poutavým způsobem informoval, kupříkladu naposledy „Jak jsem na Vyšehradě potkal sojku“. Tentokrát bude řeč o mouše, chytré mouše, kterou jsem potkal ve svém obývacím pokoji. Vlastně nepotkal, protože jsem nikam nešel a během onoho kontaktu jsem seděl před monitorem notebooku.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 12         


Pojďte přece dál! (Také o pohostinnosti)

rubrika: Povídání


V šeru předsíně, aby to nikdo neviděl, jsem si přehodila bačkory. Všimla jsem si totiž, že mám na levé noze modrou, pohodlnou, a na pravé sváteční vínovou, na klínku, z páru nachystaného pro případ, že by najednou zazvonila návštěva: ještě pořád nejsem tak nemožná, abych doma chodila v nějakých rozcapených hrůzách! Jak dlouho takhle chodím? Vstala jsem před šestou, teď dovářím oběd. V žádném případě to ale není důkaz ničeho jiného, než že jsem si ze dvou párů bot pod stolem nějaké pantofle nazula, když jsem se štrachala od snídaně. Už jsem tady jednou psala, jak jsem podobně obutá klidně šla po ulici, a bylo mi divné, že kulhám. Vždyť tenkrát to byla také jen roztržitost! Neboť: hloupnou ti druzí, ale já si užívám plodů podzimu a se soucitem pozoruji chátrání přátel i bývalých přátel…

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 44         


Eschatologická

rubrika: Poetický koutek


(Bez začátku a bez konce)

 

Lucifer


Pochybnosti se mnou vždycky cloumaly

O tom se nedá disputovat

Možná jen na okraj když srdce už neví

Kolikrát má zabušit

Ale to není podstatou oněch pochybností

Srdce si může tlouci do bubnu

Ale já vím

Že pochybnosti tady budou

Vždycky

 

Nikdy jsem netušil ani chtěně

Že na imaginární zdi se mohou promítat

Nechtěné přízemnosti

Jak jsem byl naivní

Kolikrát jsem této kardiovaskulární ambivalenci

Nevěřil

Jenomže tam byla

Až konečně jsem pocítil

Že už vlastně nic nevím

 

Apokalypticky jsem byl přinucen

Ponořit se do něčeho

Co nemělo vůbec žádný tvar

Bez duše a bez těla

Ale to nebylo vůbec podstatné

Protože jsem pochopil

Že je tomu úplně jinak

O čemž se nedá disputovat

V podstatě nijak

 

Něco se sice našlo v doteku

Jenž byl apokryfní satisfakcí

Mých zvláštních eschatologických vizí

A trpěl lidským teplem

Někde na okraji všech galaxií

Jenže už bylo pozdě

Navždycky

O čemž se nedá absolutně disputovat

Bez začátku a bez konce

 


komentářů: 2         


Maso s čistým svědomím

rubrika: Pel-mel


Smím vám nabídnout svá játra? Jistě jsou teď hutná a křehká, vždyť jsem tu na výkrm už celé roky.

Jídlo dne v Milliways

No bezva. Masové setkání s masem.

Zafod Beeblebrox

 

Těmito volně formulovanými citáty z knížky Stopařův průvodce Galaxií od D. Adamse uvádí Michael Hanlon ve své knížce (posledně z ní zde byla Existence Boha) kapitolu, která se zaobírá etickými zákrutami konzumace produktů masného průmyslu. Je opravdu nutné někdy i velmi krutým způsobem týrat a zabíjet zvířata, abychom se nakrmili a ukojili své kulinářské potřeby jejich masem? Jaký je rozdíl mezi psem a krávou? Třeba v Indii je kráva posvátná, v Evropě či v Americe je „posvátný" pes, z krávy se dělají burgery či steaky, v Číně si zase ugrilují psa. Jedněm se dělá špatně z požírání psa, jiným zase z požírání krávy. Nebylo by možné vyrábět maso, pokud se tedy bez něho fakt nemůžeme obejít (s výjimkou vegetariánů a veganů), aniž by přitom trpělo jakékoli zvíře? Zdá se, že by to možné bylo.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 7         


Prorokem i doma – Khalil Gibran (Chalíl Džibrán): Prorok

rubrika: Pel-mel


Knihy některých spisovatelů vyvolávají dojem, že jim něco důležitého schází. Co jim to ale chybí, když je všechno na svém místě: jazyk díla je vcelku bohatý, autor je dovedný stylista, někdy také srší vtipem, píše suverénně, jenže: ta kniha klidně mohla nebýt. Proč, to pomůže vysvětlit např. takové dílo, jako je Prorok od Chalíla Džibrána. Tato kniha je údajně třetím nejprodávanějším dílem světové poezie (po Shakespearovi a Lao Tse). Je chytrá a krásná. Přitom ale! Nepřináší vůbec nic nového. Avšak v básnické zkratce, poetickým jazykem, jaký známe z biblických veršů, koncentruje nejstarší lidskou zkušenost. Chalíl autor totiž nekřičí: Tady jsem a obdivujte mě! On se pevně drží poznaného, osvědčeného, zděděného, a čistými slovy a srozumitelnými obrazy předává dál. Snad se tomu říká moudrost? Ta, která se týká základních věcí člověka, je jenom jedna a stačí se jí držet.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 9         


Okurková sezóna

rubrika: Povídání


Pod pojmem „okurková sezóna“ se myslí roční období, kdy se skoro všichni flákají, i v práci, kdy není skoro do čeho píchnout, ani vidličkou, kdy Bohem nadané myslitele (jako jsem třeba já) nenapadne ani jediná kloudná myšlenka. Proč se tomu říká „okurková sezóna“, netuším. Asi zrají okurky, bezpochyby však léto zraje mnohem více. Letošnímu létu se nicméně stále ještě nechce dozrát. Okurky to už mají takřka za sebou a podzim nervózně přešlapuje před zářijovým prahem. Jenže léto, jak se v tom šíleném horku zdá, se nám pokusí možná i nadělit pod vánoční stromeček. Okurky.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 40         


Předposlední srpnový víkend

rubrika: Pel-mel


Jak se zdá, tak létu se ještě nechce skončit. Koneckonců podle astronomického kalendáře má skončit až někdy kolem dvacátého září, kdy jako svoji náhražku nastrčí léto babí. Ne že by se zrovna v tomto čase kolem motaly nějaké baby (ženský, ty se kolem motají furt), ale pavouci v té době vypouštějí své malé pavoučky na stříbrných vzdušných plachetnicích. A všechno, i slunce kolem září. Proto se tomu měsíci říká září. Až teprve v říjnu, kdy někteří samci začnou pociťovat říji, se zvolna začne podzim. Jenže léto je ještě pořád tady, a má to odpíchnuto už někdy od počátku května, kdy ještě mělo bujet jaro. Nikdy v životě jsem nezažil tak dlouhé léto.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 30         


Pád do propasti

rubrika: Poetický koutek


(Odkud už není kam padat)

 

Lucifer


Díval jsem se do propasti a věděl jsem

Že čím déle se budu dívat

Tím pravděpodobnější bude

Že do ní spadnu

Jenže já to chtěl

Nevěděl jsem proč

Ale nemohl jsem odvrátit svůj zrak

 

A pak jsem pochopil

Že hledám její dno

Které z mých výšin vidět nebylo

A já ho chtěl spatřit

Dotknout se podstaty propasti

Abych pochopil

Co až dosud mi bylo odepřeno

 

Tím se začal můj pád do někam

Jehož konce jsem tak lačně očekával

Ve skutečnosti to bylo

Odnikud do nikam

Ale ten pocit

Se nedal nahradit ničím

Co jsem až dosud zažil

 

Padal jsem zprvu zvolna

Něco mi v tom chtělo zabránit

Snažilo se mě to nadnášet

Ale pak jsem pochopil

Že se tomu brání má vlastní nejistota

Kterou jsem musel definitivně potlačit

Abych dopadl mnohem rychleji

 

Časový horizont se pak scvrknul

Na neuvěřitelně krátký okamžik

Což mělo za následek

Že jsem si ten pád vlastně neužil

Ale pak jsem pochopil

Že samotný pád je o ničem

O všem je dno propasti

 

A tak z nečista do čista

Ocitl jsem se na dně propasti

A konečně pochopil

Že už tam na mě čekalo

Po nekonečné věky

Jež jsem strávil zbytečnými věcmi

Které mi nebyly vlastní

 

Nemám už žádnou touhu

Vrátit se do těch nebetyčných výšin

V nichž jsem se cítil naprosto nesvůj

Jsem teď svým

Bezodkladně sám sebou

Na dně své vlastní propasti

Odkud už není kam padat

 


komentářů: 8         


Manipulace ve jménu Boží vůle

rubrika: Pel-mel


Venku padají Perseidy („Slzy svatého Vavřince“) a já se vracím ke knížce od Veroniky K. Barátové, z níž jsem tady posledně dával Spravedlnost a milosrdenství lásky. To spolu samozřejmě jakýmsi způsobem souvisí, ještě více to však souvisí s filosofickým pojednáním o existenci Boha. V diskusi pod oním pojednáním se objevil komentář, v němž se praví, že zde chybí komentář od věřícího člověka. Předně je třeba říct, že aktivních komentátorů zde není až tak mnoho, vlastně jenom taková hrstka. Pasivních čtenářů je mnohem více. A proto jsem se rozhodl přetlumočit jednu pasáž ze zmíněné knížky.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 20         


«     1    2   »