« strana 1 »

Nebetyčná

rubrika: Poetický koutek


Neskonalá

 

Lucifer


Jsou věci

Které nelze vyhnat ani sudem vína

Opít se studem

To je opravdu zajímavá možnost

Jenže v případě ženy

Kterou muž nebetyčně miluje

To nefunguje

 

Ona je totiž neskonalá

Miluje věci

Které muž nedokáže vstřebat

I kdyby se rozkrájel na atomy

Jenže ona ho rozkrájet nechce

Nebetyčně touží se o něj postarat

Aby jeho atomy držely pohromadě

 

A tak tak ta láska nabírá zvláštní rozměry

Rozmarné léto se mění v léto babí

Z jabloní padají červotočivé koule

Někomu chutná do nich se zakousnout

Jenže ti dva

Nebetyční a neskonalí

Stále hledají své styčné body

 

Těch bodů je do skonání mnoho

Například ústa

Polibek bývá vždycky vstřícný

A co ten sud vína? Napijeme se?

Já nechci tvé víno

Řekne ona

Chci tebe bez vína

 

On zase touží ochladit své neurony

A dívat se na její neskonale nebetyčnou postavu

Styčných bodů je tam mnoho

Ona pak nalezne i ten jeho styčný

Pomilují se

Ráno je moudřejší noci

V poledne je třeba uvařit oběd

 

Jsou věci

Které nelze vyhnat ani obědem z plotny

Možná by stačilo víno

Uspávací prostředek k odpolednímu spánku

A co večer? Budeme se zase milovat?

Řekne ona

A on zatouží o ni se postarat

 

Rozebrat ji na atomy

Na malé kousíčky všeho jejího ženství

Aby už konečně nedržely pohromadě

A nebyly tak nebetyčně neskonalé

Chce skonat v atomizované náruči

Té ženy

Do které se definitivně zamiloval

 


komentářů: 2         


Nepřejí se (O chlebu)

rubrika: Pel-mel


Slovem krcálek se původně označoval mlýnek, kterému se říkalo také nebeský mlýn, protože jeho chod závisel na příchodu deště. Tento jednoduchý vodní mlýn obsahující vodní kolo (habán) obsluhoval krcálník (také nebeský mlynář nebo žabař). Mlýn na svrchní vodu se nazýval drcálek, drnčák (voda na kolo přitékala zpod drnů), jeho majitel byl drnčálník nebo potočník. Mlýnu, který stál zčásti na břehu a zčásti na kůlech ve vodě, se říkalo buďák. Lodičkář byl mlynář pracující na „kompu“ – na dvou lodích, které nesly říční mlýn – škrtník, škrtnici. Škrtnice většinou patřily pražským pekařům, a tak mezi mlynáři a pekaři docházelo k častým hádkám a výjimečné nebyly ani soudy kvůli podvodům – šejdům s obilím. V typickém pekařském mlýně, šejdovně, se totiž obilí přechovávalo. Nepoctivému mlynáři se říkalo šejdíř, šejdýř, šejdovník. Právě vodní mlýny jsou pro naši zemi typické. Některé typy nesly názvy, jako beraní, kozličí, samčí nebo holandské, samičí. Zatímco do roku 1890 bylo v Čechách a na Moravě deset tisíc mlýnů, od roku 1890 se ve velkém začala dovážet americká pšenice, a počet mlýnů se snížil na 216.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 8         


Probuzení (Satori)

rubrika: Pel-mel


Satori je v rámci Zen buddhismu něco jako osvícení, probuzení či záblesk náhlého uvědomění. Před pár lety jsem jako zaměstnanec vědeckého ústavu občas navštěvoval kavárnu Satori, která byla zabudována do stanice metra Ládví. Pojem „satori“ čili „probuzení“ mě uchvátil, takže jsem tam před metrovým návratem do své postele usedával s knížkou a za asistence skleničky vína se v sobě snažil něco probudit. Ty časy jsou už pryč – nejen já, ale i ta kavárna (o něco dříve)… vše se už odklidilo někam jinam. Nicméně ta představa jakéhosi „probuzení“ ve mně zůstala. Probouzím se každé ráno a v poslední době mám pocit, že blbě. Něco je špatně. Sny bývají dost barvité, někdy tak trochu depresivní, jindy je ta depresivnost téměř zanedbatelná, a občas jsou ty sny i trošku povzbudivé. Avšak když se probudím do reality… V poslední době mám pocit, že se začínám probouzet mimo noční sny, začínám realitu vnímat poněkud jinak, realističtěji. Něco se se mnou stalo – a domnívám se, že už to není špatné… Následující text je téměř do puntíku přetlumočená úvodní pasáž z druhé kapitoly Mansonovy knížky, z níž jsem tady naposledy předvedl Pekelnou smyčku zpětné vazby. Je to Mansonovo literární zpracování dobře známé starobylé historky o tom, jak se probudil ten, o němž je v tomto případě řeč.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 7         


Teo Torriatte (Let Us Cling Together) [手を取り合って]

rubrika: Vinárna U Čerta


Na kapelu Queen jsem narazil již ve velmi brzkém mládí. Písně tohohle zvláštního hudebního uskupení mě facinovaly. Až mnohem později jsem se dozvěděl, že charizmatický frontový zpěvák Freddie Mercury se ve skutečnosti (?) jmenuje Farrokh Bulsara. Jeho kulturní kořeny jsou u Pársů, vyznavačů zoroastrismu, jejichž kořeny jsou v Persii, odkud je do Indie vyhnali muslimové. Jedna z písní, která mě od Queenů v brzkém mládí uhranula, se jmenuje Teo Torriatte. V té době jsem anglicky skoro vůbec neuměl, a tak mě název písně nijak zvlášť nerozhodil. Relativně nedávno jsem zjistil, že nejen ten název (s anglickým překladem v závorce), ale i jedna pasáž písně je v japonštině. Jak a proč k téhle jazykové kombinaci Queeni (či sám Freddie Mercury) dospěli, netuším. Text písně je vcelku jednoduchý: jde o to, že dva lidé, kteří mají k sobě blízký vztah, by měli za všech okolností držet pospolu. Níže z té písně cituji hlavní myšlenku, jak v angličtině, tak v japonštině, avšak ne v latince, ale v japonských znacích, jak jsem to nalezl na internetu. Přepis v latince najdete na přiloženém videu.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 3         


Sedmičetná

rubrika: Poetický koutek


Puntíkovaná

 

Lucifer


Na obloze plné nadívaných mraků

Svítí několik sluncí

Nikdo je zatím nespočítal

Jen počet těch mraků

Nadívaných

Je znám od počátku světa

Plného sluncí

 

Na dveře babího léta

Brzy zabuší podzim

Baby i s létem se odklidí pod listí

Pod každým stromem je najdete

Ježci vám ukáží cestu

Na podzim jsou ježci

Velmi bodlinatí

 

Měsíc se koulí po obloze

Možná má naspěch

Koho asi hledá

Svůj vlastní Měsíc?

Těžko říct

Ale koulí se dobře

Nejen po obloze

 

Armáda spásy zaťukala na mé dveře

Vedoucí do pokoje plného plyšových medvídků

A chtěla mě před nimi spasit

Použil jsem kvantové dělo

Plné jedovatých špendlíků

A armádu spásy spasil

Už neexistuje

 

Děkovné dopisy padaly na můj hrob

Prý jsou tak rády

Že už živý nejsem

Tak jsem je spálil

A z hrobu vyrazil jako špunt z flašky

Šumivého vína

Nejspíš šampaňského

 

Armageddon byl rozhodnut

V posledním čtení uspávacích hadů

Nikdo tomu nevěřil

Kromě hadů

A ti se samozřejmě nemýlili

Armageddon skutečně nastal

Hadi už nejsou

 

Když se Gaius Julius Caesar

Potloukal na odvrácené straně

Řeky Rubikon

Přemýšlel

Překročit či nepřekročit

Pak ho to přestalo bavit

A Rubikon přeskočil

 


komentářů: 4         


Pekelná smyčka zpětné vazby

rubrika: Pel-mel


Název tohoto příspěvku je totožný s názvem podkapitoly první kapitoly knížky Marka MansonaNesnažte se‘, z níž jsem tady posledně dával ‚Důmyslné umění, jak mít všechno u prdele‘. Takže jsem stále ještě na začátku tohoto roztomilého dílka; a to jenom proto, že už první kapitola je nabita velmi vtipnými a inspirativními postřehy a myšlenkami podávanými náležitě drsným a peprným způsobem. V posledním odstavci předchozí kapitoly Mark Manson píše: „Klíčem k dobrému životu není zajímat se o víc, ale mít více u prdele, zajímat se pouze o to, co je pravdivé, okamžité a důležité.“

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 6         


«     1    2  3  4  5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  414  415  416  417  418   »