« strana 1 »

Nesnažte se

rubrika: Pel-mel


Před pár dny jsem tady v jednom komentáři naznačil, že jsem si v knihkupectví KOSMAS zakoupil knížku, jejíž název i nakladatele naleznete na konci, na kterou jsem byl navigován v předchozím komentáři. Autorem knížky je Mark Manson, americký spisovatel, bloger a podnikatel, který se narodil v roce 1984. Na začátku knížky je psáno: Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být rozšiřována bez písemného souhlasu nakladatele. Ve svém komentáři jsem napsal, že se domnívám, že citovat z jakéhokoli zdroje, který uvedu, není v rozporu s právem autora a vydavatele.

 

Lucifer


Knížku jsem otevřel teprve dnes večer a hned první kapitola, která se jmenuje „Nesnažte se“, mě zaujala. Mark Manson zmiňuje Charlese Bukowského. Toho spisovatele jsem tak nějak znal, něco jsem od něj i četl, ale jinak mi unikal mezi prsty. I to se může stát. Nikdy není vyloučeno, že se minete s kvalitním spisovatelem, hudebníkem, malířem, ženou, mužem atp. Následuje první ukázka (citace) z první kapitoly:

 

Charles Bukowski byl alkoholik, proutník, chronický gambler, nevychovanec, držgrešle, povaleč a ve svých nejhorších dnech i básník. Je pravděpodobně poslední osobou, ke které byste si někdy šli pro radu, nebo od něj čekali jakoukoli knihu o svépomocném sebezdokonalování.

 

Tak tohle mě dostalo. Hned první odstavec a já šel do kolen. A dál:

 

Bukowski chtěl být spisovatelem. Avšak po desetiletí byla jeho práce odmítána skoro každým magazínem, novinami, časopisem, agentem i vydavatelem, kterému ji poskytl. „Ta práce je strašná!“ odpovídali. „Surová. Odporná. Nemravná.“ Stohy odmítavých odpovědí se hromadily, tíha jeho selhání ho hnala hlouběji do alkoholem naplněné deprese, která ho provázela po celý zbytek života.

 

A dál?

 

Přes všechny alkoholové výpary, drogy a prostitutky se z Bukowského nakonec stal vcelku slavný spisovatel:

 

Bukowski se stal prozaikem a básníkem. Kromě prvního románu, který se jmenuje Pošta, vydal dalších šest románů a stovky básní, prodalo se přes dva miliony výtisků jeho knih… Povídky od Bukowského jsou stavebním kamenem naší kultury. Bukowského život zosobňuje americký sen: muž bojuje za to, co chce, nikdy se nevzdává, a nakonec dosáhne splnění těch nejdivočejších snů.

 

Tak! A to by bylo z té knížky zatím všechno.

 

Zdroj: Mark Manson, Důmyslné umění, jak mít všechno u pr**le, z anglického originálu The Subtle Art of Not Giving a F*ck přeložil Jan Kučera, vydal DOBROVSKÝ s.r.o.

 


komentářů: 6         


Krásní, odvážní a samozřejmí (Anna Politkovská – mohla by přežít?)

rubrika: Pel-mel


Po tragédii v beslanské škole. Saša s Rimmou chodí po Beslanu dům od domu a přemlouvají táty a mámy, kteří už své děti pohřbili, aby je z čerstvých hrobů zase dobrovolně exhumovali….“Čtvrtého září se tu děly hrozné věci – mrtvá děvčata jsme se snažili poznat podle kalhotek, protože podle zbytku těl se to poznat nedalo. Do Rostova k identifikaci na tamní soudní patologii vezli jen těla úplně zčernalá… Jenže na tolik mrtvol není stavěný ani Rostov, a tak mnohá zuhelnatělá těla zůstala tady, bez znalecké expertízy. A lidi si je rozebrali domů… Podle těch kalhotek… Beslan ale není žádné velkoměsto, butiky tu nemáme a prádlo si kupují všichni na jednom tržišti, takže hodně děvčat mělo kalhotky stejné. Proto se to všechno tak popletlo. To jsme chápali, a tak jsme sami chodili po márnicích, prohlíželi každý prstík a nakoukli do každého pytle.“

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 36         


Mezi Nebem a Zemí

rubrika: Vinárna U Čerta


Jsou věci mezi Nebem a Zemí, které ovlivnit nemůžeme. Především proto, že netušíme, kde, jak a proč se tam vzaly – prostě jim nerozumíme. To ale neznamená, že nemůžeme ovlivnit sami sebe a popřípadě kohokoli kolem sebe. Můžeme – jenže to předpokládá, že jsme se svým způsobem vzdali sami sebe – že jsme se vsákli do všeho jiného kolem sebe – že jsme to pochopili – že jsme se v zájmu pochopení celku vzdali pochopení svého vlastního já, protože to chceme….

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 17         


Letem mým životem

rubrika: Povídání


Následující skládačka mého života je něco jako curriculum vitae po vzoru filmu Andaluský pes od Luise Buñuela, čímž nechci říci, že chci tomuto filmu konkurovat.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 4         


Pryč od nich! (Všední nebezpečí)

rubrika: Pel-mel


Mám kamarádku a ta má z dopuštění božího a z vlastní neopatrnosti manžela, který je cholerik. Prostě vybuchuje jako vztekloun, jako nálož dynamitu, jako jaderný reaktor, který otevřel vrátka a vyšel si na procházku. V některých chvílích je Tomáš zkrátka zcela neovladatelný pruďas. Kdo to o něm neví, neuvěří. Jinak je totiž velmi příjemný a dokáže být ohleduplný, udělá pro člověka první poslední. Miluje své děti, zbožňuje vnoučata. Jeho paní zachovává klid i v okamžicích, kdy o sobě slyší věci nevídané. Nesmírně ji obdivuji. Když se stane, že jsem svědkem jeho monologu o síle několika shakespearovských tragických hrdinů, cítím vřelé porozumění pro vraždy v afektu. Ne tak Zdenka. Klidně se dál zabývá svými záležitostmi. Nanejvýš jenom poznamená: U nich doma takoví byli všichni. Táta ještě mával puškou. Vystřelila jednou, do stropu. Měl, chlapec Tomáš, v životě štěstí, že potkal ženu, kterou potkal.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 5         


Fyzika plazmatu

rubrika: Populárně naučný koutek


Už dlouho jsem přemýšlel, že tady na předkládané téma napíšu nějaký článek. Hodně jsem váhal – nicméně čas už nastal. O co jde. Jde o to, že jsem vystudoval na Masarykově univerzitě v Brně. Brno je krásné město, čehož jsem si užíval. Byl jsem nicméně utvořen k tomu, abych se zabýval fyzikou, čemuž jsem se nikterak nebránil, jelikož, jelikož jsem od samotných svých základů tušil, že musím poznat podstatu světa – tedy to, do čeho jsem byl vyhozen do života.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 18         


Hymna Neviditelného čerta

rubrika: Vinárna U Čerta


Stellin článek pode mnou je skvělý, takže mám takový drobný problém ho takříkajíc nezbedným způsobem narušit v nepředpokládaném termínu, což už je asi za chvíli neděle. Nicméně, a rozhodně ani nic více jsem se rozhodl, že zde postuluji, a to tak že na fest a navždycky Hymnu Neviditelného čerta.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 5         


S úsměvem z Polska (Od Jerzyho Wittlina)

rubrika: Povídání


Není nad to přenechat povídání někomu úplně jinému! Mnohokrát se zde osvědčilo. Nedávno jsem pustila ke slovu moudrého kosmopolitu Erasma Rotterdamského. Ten byl ale moudrý tak moc, že zůstal, např. na poli manželských vztahů, čistým teoretikem. Přitom teoretikům se svět jeví vždycky nějak posunutě a kromě toho jsou bůhvíproč přesvědčeni o neomylnosti svých rad. O zástupu aktuálních koučů a kouček (nenaleznuvších pohodlnější zaměstnání) nemluvě. Jerzy Wittlin napsal mnoho návodných knih, ale na rozdíl od knižních průvodců po lidském štěstí (míněných úplně vážně) zachycuje absurditu a grotesknost našeho počínání. Jakkoli se říká, že humor je v každé zemi jiný, nakonec zjistíme, že to, co milujeme v humorných filmech i knihách nejvíc, je na celém světě stejné. O. Henry, Mark Twain, Stephen Leacock, Stanislaw Jerzy Lec, Jerzy Wittlin… Při výběru ukázek z kratičkých próz Jerzyho Wittlina jsem zůstala u tématu načatého posledně: u vztahů v rodině.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 24         


Červencové Adieu

rubrika: Poetický koutek


Cherche la femme fatale

 

Lucifer


Slunce se koupe v blankytných závojích

Anebo v mracích

Obtěžkaných mešním vínem

Když prší

I tak je to krásné

V červenci je krásné úplně všechno

 

A v noci hvězdy

Na balkonu jedné krasopaní

Spatřil jsem v modravém dýmu cigarety

Velký vůz tažený Honicími psy

A Malého medvěda i s Polárkou

Draka na provázku

Labutí píseň

 

Jak snadné může být milování

Na stole nebo v kalamáři

Obtěžkaném říjnou vůní

I když z nebe padají kapky

V červencové koupelně

Růžové s růží v rozkvětu

 

Slunce se koupe v suché prádelně

Na teploměru čtyřicítka

Autobusy míří na všechny strany

A vlaky pijí z kolejí

Mešní víno

Mé nejkrásnější červencové ráno

Adieu

 


komentářů: 7         


«     1    2  3  4  5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  274  275  276  277  278   »