« strana 1 »

Chápeš, co tím chci říct?

rubrika: Populárně naučný koutek


Kohn jde k Roubíčkovi, půjčit si vozík. Cestou ho však přepadnou obavy a Kohn si říká: „Roubíček je lakomec, on mi ten vozík nepůjčí.“ Přesto jde dál, ale před Roubíčkovým domem zase mudruje: „No jo, Roubíček je lakomej, ten mi ten vozík určitě nepůjčí.“ Nakonec vystoupá do třetího patra, zazvoní na Roubíčka, a když mu přijde otevřít tak povídá: „Roubíček, když jsou taková svině, tak si ten vozík nechaj.“

 

Marky


Když dva lidé spolu mluví, neděje se jen něco mezi nimi, děje se i něco v nich a tomu celému dohromady se říká komunikační proces. Tímto článkem bych chtěla navázat na předchozí povídání o hrachové polévce (Proč v té polívce není hrášek?), přičemž mám stále v rukou útlého, skvěle napsaného průvodce, nikoliv po galaxii, ale “Průvodce mezilidskou komunikací”.

 

Vezmeme si jednoduchou situaci a na ní si ukážeme jednotlivé prvky – komponenty komunikačního procesu. Pavel si potřebuje vypůjčit peníze, dejme tomu, takových padesát tisíc. Nechce peníze od banky, i když ji můžete mít rádi, ale napadne ho, že by si je mohl půjčit od Petra, protože Petrovi ještě nikdy žádné peníze nedlužil. Tomu, že si Pavel vybral ke svému komunikačnímu záměru (půjčit si peníze) právě Petra, říkáme vztahový kontext. Kontextů může být více, dokonce se během komunikačního procesu utvářejí a ovlivňují. Není to tedy žádná legrace, transformovat sdělení, že si chceme půjčit peníze.

 

„A kde se transformuje, tam je zapotřebí transformátor. Tímto elektrotechnickým pojmem rozumějme komunikační dovednosti. Funguje-li nám transformátor, pak dokážeme správně, srozumitelně, účinně sdělovat to, co chceme. A též umíme být na příjmu, naslouchat druhým lidem, rozumět jim.“

 

Kontexty jsou pro komunikování klíčové. Představte se si, že by Pavel žádal o půjčku Petra v okamžiku, kdy by byl Petr v insolvenci. Tomu se říká špatné načasování, špatný časový kontext. Nebo by na smuteční hostině kondoloval: „Tvůj bratr byl fakt výjimečný člověk, Petře, bude mi moc chybět, nepůjčil bys mi tak čtyřicet až padesát tisíc?“ Pavlovi i v tomto případě nezafungoval transformátor správně, protože nezpracoval situační kontext.

 

Poslední typ kontextu je trans-kulturní, jednoduše jiný kraj – jiný mrav. Ohledně půjčování peněz mě nic trans-kulturního nenapadá, ale kulturní střet zažijete, když na Moravě odmítnete domácí slivovici. Nebo zkuste odpovědět v Americe na dotaz „How do you do?“ jinak, než že se máte úžasně a skvěle, i kdybyste právě přišli o ledvinu.

 

Pokud Pavlův transformátor zapracuje v souladu s kontexty sdělení (žádost o půjčku) zdárně dorazí k Petrovi, vyvolá u Petra jistý účinek. Pokud komunikační akce probíhá správně, pak Petr pochopil Pavlovo sdělení, tak, jak je Pavel myslel. Ale stává se, a to dost často, že jeden něco říká a druhý pochopí něco úplně jiného. Taky se ale stává, že jeden něco říká a přitom myslí něco úplně jiného: „Vteřinku! Jen se obleču, učešu a namaluju.“ nebo „Jdu s klukama na jedno pivko.“

 

Proto tady máme další klíčový pojem a to je veledůležitá zpětná vazba. Může být verbální i neverbální, případně obojí, ale bez ní se zdravá komunikace neobejde.

 

„Chápeš, co tím chci říct?“ „Jo.“ „Ale Ty nevypadáš, že to chápeš!“ „Chápu to, neboj.“ „Tak se tvař tak, jako, že to chápeš.“

 

Zpětná vazba by nebyla zpětnou vazbou, kdyby, následné sdělení nebylo ovlivněno tím, jak reagoval komunikační partner. Dá se dokonce s malou nadsázkou říct, že správně i pěkně probíhající dialog je neustávající výměnou zpětných vazeb (viz. komunikace výše).

 

PS: Někdy ale i zpětná vazba může být matoucí. Moje kamarádka, která pracuje a bydlí v Německu, chtěla své početné rodině žijící v malé vesničce u Uherského Hradiště představit svého přítele Jeana (nepříliš mladého zato velice úspěšného manažera jedné nadnárodní společnosti). Přijela s ním tedy k rodičům na oslavu narozenin nějaké tety a než se vzpamatovala z přivítání se všemi členy své rozvětvené rodiny, Jean se ztratil. Našla ho až po půl hodině se svojí babičkou v zahradě. Seděli spolu na lavičce a babička mu zrovna vysvětlovala ve kterém kolenu má vodu a že jí kuna zase zakousla slepici. „Děvčico, ten Tvůj je skvělý ogar! Nikdy jsem si s nikým tak krásně nepovykládala.“ Jean seděl a zasněně kýval hlavou a občas se na babičku usmál „Hmm, hmm“. Neuměl jediné slovo česky.

 

Zdroj: Ivo Plaňava, Průvodce mezilidskou komunikací, Grada Publishing a.s., Praha 2005

 


komentářů: 2         


Pořád se něco děje! (příhoda)

rubrika: Pel-mel


Co se asi tak může dít na zastávce tramvají na nejrušnější křižovatce v Praze na Pavláku? Kdo to zná, ví, jak to tam vypadá. Tramvaj za tramvají, do toho houkačky sanitek, policajtů, drnčení, hororové místo.

 

Astra


Celý článek »

komentářů: 27         


Blériot

rubrika: Povídání


Když Blériot usedal na francouzské straně kanálu do letadla, tak mírně, ale mírně mrholilo…

 

empetr


Celý článek »

komentářů: 5         


Předvánoční směs

rubrika: Pel-mel


Tak jsem se konečně dočkala! Onehdy jsem se na „čertovi“ posmívala, že nás sdělovací prostředky před každými Vánocemi ohromí novinkou, že naše hvězdy, stars, celebrity, zkrátka všichni svítící (a blikající) budou o Štědrém večeru pojídat kapra s bramborovým salátem (Dozvuky (Z kuchyně. Taky.)). Nejčilejší noviny přinesly letos tuto aktualitu týden před adventem. I s povinnou zmínkou o shonu, nakupování a horečném uklízení! Takže tady to máte také, i na blogu, jak by to vypadalo, kdyby ne!

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 17         


Eitapelet-telepatiE

rubrika: Pel-mel


Řekla bych, že titulek mého vyprávění o telepatii – telepatii velestručně popisuje. Je to takový přenos myšlenek z jedné mysli do druhé. Možná, že to děláte a ani o tom nevíte. Já jsem to o sobě taky teprve zjistila.

 

Astra


Celý článek »

komentářů: 7         


Proč v té polívce není hrášek?

rubrika: Populárně naučný koutek


Dostala se mi dnes do rukou (při předvánočním úklidu) netradiční učebnice “Průvodce mezilidskou komunikací”, kterou napsal docent Ivo Plaňava, psycholog, autor mnoha knih o vztazích mezi lidmi a především velice moudrý člověk, na jehož skvělých přednáškách jsem chvílemi zapomínala, že jsem ve škole a ne na one man show.

 

Marky


Celý článek »

komentářů: 3         


Prach ve větru

rubrika: Vinárna U Čerta


„Prach jsi a v prach se navrátíš“ čteme v knize Genesis. Tahle myšlenka mě zrovna napadla teď, když jsem přemýšlel, jestli by už nebylo načase proměnit se opět v prach, ze kterého jsem vzešel. Každý z vás může mít někdy pocit, že život neznamená nic jiného než cesta z prachu do prachu. Ano, prachem jsme byli a do prachu se opět vrátíme. Důležitější než tato fyzicky nezvratitelná přeměna z ničeho do ničeho je, co zde po sobě zanecháme. Co jsme vytvořili, jakým způsobem jsme dokázali ukázat cestu životem ostatním lidem. Ne, v prachu to není. Prach je jenom hmotná substance, v níž se může zrodit něco přežívající věky.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 8         


Sametová (V zapomnění)

rubrika: Pel-mel


Tenhle můj vstup berte jako komplexně chaotický pokus o slohovou práci seniora ve druhé či přímo třetí pubertální revoltě. Jako senior se samozřejmě necítím a nebudu se tak cítit, i kdybych se dožil sta či více let. De facto se necítím být ani puberťákem, ačkoli rozumím tomu, že spočetná množina jedinců mě do toho šuplíku s pádnými argumenty řadí. Faktem je, že se již od brzkých let svého vzniku neustále pohybuji mezi všemi břehy. Ne dva břehy jedné řeky, ale nepřeberné množství břehů nepřeberného množství řek, jezer, rybníků, moří, oceánů, vesmírů a kdoví čeho ještě. Jakýmkoli mezím se meze ve mně nekladou.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 9         


Červíci v hlavě

rubrika: Pel-mel


Malé děti jsou úžasné. Hlavně ty naše jsou nejkrásnější a nejroztomilejší, milují nás i obdivují, tatínek je akční hrdina a maminka je nejkrásnější na světě. Toto období je potřeba si uchovat v paměti co nejdéle, abychom měli z čeho čerpat, až nastane čas, kdy děti dorostou do puberty a jsou na pár facek.

 

Marky


Celý článek »

komentářů: 9         


Bylo a nebylo, přece je (Ulice Michaila Osorgina)

rubrika: Pel-mel


Do hotelu u leningradského nádraží se Hanka už podruhé vrátila celá poničená a zmatená. Poprvé jsme ji dávaly (samé holky) dohromady, když si šla večer zatančit v doprovodu afrického studenta, s upřímnou snahou poznat, jak se baví občané města, které má tak monumentální historii. Potomci hrdinů vůbec nerozuměli tomu, že ona pěstuje družbu. Naopak za ní přicházeli s dotazem, za kolik že půjde? Padla tak jedna z jejích iluzí (tentokrát o internacionalismu) pěstovaných doma i ve škole. Dnes tedy opět vypadala zdrceně a navíc unaveně, protože se několik hodin vyptávala chodců na Sadové ulici i na Něvském prospektu, kde najde dům, ve kterém bydlel Rodion Rodionovič Raskolnikov ze Zločinu a trestu. Přece tudy chodíval! A, holky, nikdo o něm nevěděl vůbec nic, s povzdechem odložila Hanka zamlžené brýle.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 6         


Co se Ti dnes zdálo?

rubrika: Pel-mel


Z velké části si lidé nepamatují, jestli se jim vůbec něco zdálo. Čas od času někdo dokáže svůj sen nebo jeho fragmenty zhruba popsat a pak konzultuje s kolegy v práci, co asi může znamenat, když ve snu rozesílá emaily z kávovaru a u toho reportuje zpěvem nadřízenému poslední statistiku prodeje tantalových kondenzátorů. Kromě toho existuje určité procento snílků, kteří tvrdí, že mohou občas své sny ovládat. A protože je to i můj případ, snažím se tento fenomén v mezích možností zkoumat, sbírat informace a přemýšlet o nich.

 

Marky


Celý článek »

komentářů: 13         


«     1    2  3  4  5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  227  228  229  230  231   »