« strana 19 »

Nejopravdovější skutečnost (kaleidoskopická dětská ohrádka)

rubrika: Populárně naučný koutek


Dnem bez včerejška jsem na čas přerušil seriál o Neznámém vesmíru. Zbývá už jen teorie inflace, Kosmologie „timescape“, mnohovesmír a řešení singularity. Rád bych tyto čtyři věci skloubil do jednoho či dvou závěrečných pokračování. Popsal jsem svými poznámkami celu řadu papírků, ale kýženého výsledku se ne a ne dobrat, proto jsem ten závěrečný sprint na nějaký čas odložil. Aby však tato tématika nestihla upadnout do téměř úplného zapomnění, předkládám závěrečnou úvahu z knížky Matta Tweeda, která se zabývá kompaktním vesmírem.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 8         


Čtvrtý máj (modelový)

rubrika: Poetický koutek


Modelínová kolonie májová se kolem mě koulela jako obří popelnice. Tu a tam jsem skvostně naslouchal, ačkoli jsem už skoro hluchý. Sem a tam jsem se podíval, ačkoli jsem už skoro slepý. Ale stále ještě mohu, bez uší a bez očí, jenom hmatem, ten ještě mám v pořádku. A na každou řádku jsem schopen napsat báseň, ne jednu, třeba tisíce či miliardy. A v mých očích, které snad ještě vidí, se budou skvět všechny girlandy, anebo taky třeba vůbec nic. I naprosté temno je naprosto důležité. Jako ten čtvrtý modelínový máj.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 12         


Druhý máj

rubrika: Pel-mel


Byla pozdní noc či už vlastně ráno, započínal se druhý máj roku dva tisíce osmnáct. Vůbec se mi nechtělo spát, jelikož jsem toho naspal tolik, že jezero tklivé v křovinách stinných by mohlo akorát tak brnkat na šalmaj. Mně se však nechtělo brnkat, ačkoli kytaru mám naladěnou skvěle. Stojí teď v rohu místnosti, ve které se už po mnohokráte skvím s radostí bezelstnou a úsměvem dítěte, které se už po mnohokráte narodilo. Přemýšlím. Jestli se ptáte „o čem?“, tak odpovídám „o všem!“ O všem i o ničem přemýšlím, jelikož jsem byl kdoví kým či čím takto obdařen, za což nemohu vůbec nic než poděkovat.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 23         


Straším (Když už je těch čarodějnic)

rubrika: Pel-mel


Několikrát mi sama od sebe začala hrát televize. Nikdy, když jsem byla pryč. Proto jsem zprvu pochybovala o sobě, protože, jak jednou pěkně řekla Astra: „Lojza už šmajdá okolo“. Pak jsem se marně pokoušela dohodnout s naším domácnostním poltergeistem. Co mám ale v podobných situacích po ruce vždycky nejdřív, to je – strach. Bohužel. A strach má úžasnou schopnost sebeplození, sebezrození, sebemnožení vůbec, kynutí, kypění a přetékání. Nejdřív vyskočí z toho, co se nedá okamžitě vysvětlit, pak ho vystřídá strach z úpadku duševních schopností, potom se převrátí sám v sebe: ve strach ze strachu. Co udělám, když půjde do tuhého a já se budu bát tak, že nebudu schopna vůbec žádné akce? Jak je to se spouštěním (se) televize, to jsem si vyhledala. Běžná věc. Přesto není příjemné, když vás v noci probudí hovor z prázdného pokoje, o tanku s helikoptérou nemluvě.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 7         


Neúnavná

rubrika: Poetický koutek


Hříchy mládí v člověku nastartují vzpomínky. Posílám jeden z "hříchů". Tenkrát, když jsem si psala svoje básničky do  šuplete - připadal mi život stráááášně zlý, a nedobytná láska ze všeho nejhorší. To jsem ale vůbec netušila, co přinese život dál. Kdybych nadále dále veršovala, vypadalo by všechno úplně jinak. Přes cedník tisíců dní ale přece jen nepropadly krásné chvíle, které se nám daří životu urvat. Člověk se naučí vážit si všeho pěkného a už ho pudy nepudí kopírovat pocity na papír. Tenkrát byly endorfiny v rozpuku… Omluvte zamilovanou holku.

 

Astra (Tahiti)


Celý článek »

komentářů: 11         


Nějak to dopadne

rubrika: Povídání


Nějak to dopadne, řekl si Rouper de Clotrimazol, nacpal do tlumoku sadu medových koláčků s makovou polevou (MeKoMaPo), které mu nedávno darovala kouzelná babička (KouBa), když jí daroval sadu papírových kapesníků (PaKa), jelikož při pohledu na její tekoucí nos (TeNo) pocítil silný závan homeopatického humanismu (HoHu), a vyrazil na cestu do neznáma.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 18         


Jarní přeháňka

rubrika: Poetický koutek


Kdysi jsme ve škole dostali domácí úlohu – napsat jarní úvahu. Tak tady jedna je. Je to "pohled" do okýnka přírody a neustále se opakujících příběhů…

 

Astra (Tahiti)


Celý článek »

komentářů: 12         


Sázet muškáty a smažit karbanátky

rubrika: Pel-mel


Tak se Neviditelný čert v poslední době básnicky rozezpíval a je to dobře. Nemusí tady pořád strašit truchlivá témata. Neunikneme jim nikdy, na to jsme zde většinou už příliš staří, ale nahlédnout je čas od času veselejšíma očima je holá nezbytnost. Někdy je humor jediným východiskem, protože pod náporem informací a dezinformací ztrácíme představu, co je, a co není normální. Člověku z toho jde hlava kolem. Svět se tak rychle mění! Věstonická venuše praská – a že už něco vydržela!

A čím to asi krmili sotva dvacetileté koučky (vědmy?), že jsou připraveny radit s věcmi, jež mohou znát leda z doslechu? Až poradí každému, kdo byl ochoten zaplatit, čím se budou živit potom? Jejich problém – říká se také moderně. Třeba pak jedna po druhé (muže mezi nimi abys pohledal) budou vydávat prohlášení, že odcházejí, aby se mohly věnovat – rodině. Tedy, v jejich případě, zakládání rodiny. Protože si náhle všimnou, že něco takového jako rodina existuje i mimo teorie a mimo film a protože si všimly politiků, kteří v potu tváře dosud pokládali na oltář vlasti úplně vše a teď s vážnou tváří říkají, že se nadále budou věnovat výhradně rodině:

Tak ukaž, Radečku, máš na zítra nějaký úkol?

Ano, tatínku, půjdu si zažádat o důchodový výměr a slíbil jsem, že po obědě vyzvednu vnoučátka.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 25         


«   1  2  3  4  5 . . . . . . . . . .  15  16  17  18    19    20  21  22  23 . . . . . . . . . .  304  305  306  307  308   »