« strana 19 »

Rouper de Clotrimazolovo rozjímání (Chechtací pytlík)

rubrika: Povídání


Léto se překulilo do své srpnové fáze, slunce se chechtalo, až mu ten škleb někdy i zamrzl, ale jinak vše podle plánu. Rouper de Clotrimazol se vyhrabal ze svého sklepního šuplíku, rozhlédl se kolem jako tkanička od bot, zpozorněl a dospěl k závěru, že je čas vyrazit k nějakému rozjímání. To samozřejmě činil i v šuplíku, jenže nic moc. Dovtípil se tedy, že mnohem efektivnější bude rozjímat někde v exteriéru, a když bude k dispozici nějaká přírodní scenérie, budiž bezpochyby jen ku prospěchu. Koukl na kalendář, zaznamenal, že je srpen, což ho ještě více navnadilo, takže vyrazil.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 6         


Dny, Ráno a Břímě neporozumění

rubrika: Poetický koutek


(V jednom kuse něco říkáš, ale…)

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 2         


Hučí a sténá (Dněpr, Taras, Oksana, Lesja…)

rubrika: Pel-mel


Tak nám dokončili zateplení domu, nové balkony udělali, vzorně uklidili všechno, co by na trávnících před panelákem mohlo připomínat řádění stavební firmy, a ještě takový zarostlý hošík umyl okna. Zvenku, z lešení. A to, když začínali, byli každý den vystaveni kritickým pohledům i hlasitým poznámkám nájemníků, kteří totiž, co čert nechtěl, pracují skoro všichni jako zedníci u jiných firem, a vědí tudíž všechno nejlíp. Zato mondéna z druhého vchodu co chvíli ťukala na některé dveře a nechávala se slyšet, že po chodbě šel támhleten Ukrajinec a divně na mě koukal! Ale nikoho neokradli, nikoho nezabili, ba, ani ty skryté tužby, dřímající v blonďaté hlavě z druhého vchodu, nenaplnili. Zato nastupovali v půl sedmé ráno a končili v půl sedmé večer. Léto k nim bylo milosrdné. Během hodinové polední přestávky se povalovali v trávě a pojídali ty svoje každodenní rohlíky koupené v krámku na rohu. (Ne, Vietnamci s nimi na lešení nebyli.)

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 5         


Příšerné důsledky masturbace

rubrika: Pel-mel


Ve čtvrté části ústředního letního seriálu zabývajícího se některými obzvláště vykutálenými výdobytky a úspěchy (zatvrzelí pesimisté by je označili za neúspěchy) medicíny z dávnějších i nedávných dob jsem s pomocí Belofského spisku zabrousil do renesančního období. V dnešní páté části, jež na tu čtvrtou tematicky svým způsobem navazuje, se vracím zpět do epochy heroické medicíny, která místy zasahuje až do dneška. Řeč bude o masturbaci, jež byla až do osmnáctého století považována za zcela přirozený způsob, jak se v případě nedosažitelnosti partnera opačného (někdy i stejného) pohlaví svolného k sexuálnímu styku vyhnout nepříjemným důsledkům v podobě erotické melancholie. Ve zmíněném století dospěli lékaři k závěru, že tento jaksi náhražkový způsob k ukojení nahromaděného libida je zdravotně velmi závadný. Tato medicínská válka s masturbací vedená často nevybíravými prostředky přetrvala až do počátku dvacátého století, někde i déle.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 3         


Varhaník

rubrika: Poetický koutek


(Bez varhan)

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 4         


Podivnosti moci (Canetti: Hitler Speerovýma očima)

rubrika: Pel-mel


Je známá věc, že autoritativní režimy si málokdy rozumějí s moderním uměním. Totalita upevňuje stávající a vrací se k minulému, osvědčenému, zatímco boření konvencí všeho druhu je přímo zákonem nadcházejícího času (pokud vládce nevyhnal ze země skutečně tvůrčí umělce). Není náhodou, že sochy a obrazy z dílen německých a sovětských umělců meziválečné doby jsou si tak podobné. Popisný realismus, masová dostupnost a didaktičnost – víc není režimu třeba. Od architektury se pak očekává monumentálnost. Z důvodů velmi politických. Albert Speer nebyl architektem ani tak vynikajícím, jako proslaveným. Jeho osud je naprosto výjimečný i v tom, jakou sebereflexí prošel během mnohaletého žaláře. Přesto: když v 75 letech vzplanul láskou k mladé ženě (a ona se zamilovala do něj), on, otec šesti dětí a manžel příkladné manželky, poprvé v životě pocítil jinou vášeň, než závrať z možnosti podílet se na moci. Přiznává to. Najednou pochopil, že v jeho životě bylo všechno náhražkou. Prožil domnělé přátelství, domnělou lásku, miloval domnělé umění. Opravdovým bylo jen jeho opojení mocí.
 
Stella

Celý článek »

komentářů: 7         


Když přijde láska

rubrika: Pel-mel


Červenec se zvolna začíná dobírat k srpenci, léto je v plném proudu, občas tak nějak sprchne, někdy i víc takže laskavé vodní přívaly tu a tam něco vyplaví, do toho burácí hromy a blyští blesky, nicméně teploty mají neustále tendenci držet se ve svých maximech okolo třicítky. Takže je furt horko. V průměru víc než v májovém květenci, kdy „hrdliččin zval ku lásce hlas“. To pravil Karel Hynek Mácha a mnozí ten květnový měsíc považují za měsíc lásky. I já jsem k tomuto májovému ulpívání k lásce vždy znovu a znovu směřoval, a téměř vždy znovu a znovu jsem byl těžce vyveden z míry. Každý, kdo si pořádně přečetl Máchův Máj, musel bezpochyby dospět k závěru, že v tomto zlovolně květnatém měsíci není láska tím nejdůležitějším. Mně to trvalo hodně dlouho, než jsem k tomuto závěru tak nějak dospěl. Ale nakonec se mi to podařilo. Láska může nicméně kvést v kterémkoli ročním období. Každé z nich k tomu má své vlastní a ničím nezaměnitelné páky. Takže teď bych rád oslavil lásku letní, k čemuž jsem si dovolil přichystat čtvrtou část ústředního letního seriálu na téma podivuhodných výdobytků medicíny napříč historií. Ve třetí části jsem s pomocí na konci zmíněného zdroje zabrousil do epochy heroické medicíny. Dnes se vracím do epochy renesance, jelikož tam je třeba hledati ty nejromantičtější projevy lásky.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 9         


Mléčná dráha

rubrika: Slovo Neviditelného čerta


Narodil jsem se v Mléčné dráze. To je taková galaxie, kde jste se narodili všichni, kdo tohle čtete. Nepředpokládám, že to čte někdo z jiné galaxie, ale jeho přítomnost bych jistě přivítal.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 4         


Atlas mraků (Vytrženo z kontextu)

rubrika: Pel-mel


O filmu Atlas mraků se na Neviditelném čertovi diskutovalo už mnohokrát. Předlohou k filmu je velmi obsáhlé epické dílo střídající historická období a uvádějící příběhy lidí (v jednom případě klonů), kteří se nikdy nepotkali. Přesto je něco (tajemného) spojuje. Ale na rozdíl od filmu není v knize tento motiv zásadní. Mitchell má neobyčejnou fantazii, je mistrem rozvíjení děje pomocí nesčetných detailů a souvislostí. V tomto ohledu je doslova marnotratný. Jiný autor by z jednotlivých osudů vytěžil nejméně tři knihy. Ne každý by ale byl schopen rozdílného dobového vyjadřování tak, jak to dokáže Mitchell. Všechny postavy z různých časů jsou ztělesněním jedné duše, která symbolizuje věčný koloběh, ale přiznám se, že jsem úplně nepochopila, jestli má postavy spojovat ještě něco jiného, společného (kromě mateřského znaménka). Počítám-li dobře, hlavních postav je šest. „Atlas mraků“ je název skladby, sextetu, který zpravidla přinese brzkou smrt tomu, kdo jej dostane do ruky. Fundované informace o knize uvádí Wikipedie. Dnešní příspěvek přináší úryvky z dialogů, z dopisů a z deníkových záznamů.
 
Stella

Celý článek »

komentářů: 63         


Probuzení a Žena, která se ptá proč

rubrika: Poetický koutek


(Má vlajka srdce)

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 1         


«   1  2  3  4  5 . . . . . . . . . .  15  16  17  18    19    20  21  22  23 . . . . . . . . . .  220  221  222  223  224   »