« strana 218 »

Ježek - Pichlavá koule na trávníku

rubrika: Pel-mel


Ze zoologické líhně Johna Lloyda a Johna Mitchinsona jsme už tady měli ježuru. Ježury se ale u nás v běžné přírodě nevyskytují; takže jsem pro tuhle první březnovou sobotu, kdy se nám předjaří už zřetelně začíná vyklubávat ze zimní pichlavé koule, z jejich líhně vyhrabal jiné, u nás stále ještě pobývající bodlinaté zvíře. V případě ježka ovšem neplatí, že když funí, tak zuří - když ježek, především samec, funí, tak si chce svůj sexuální pud vyfunět na nejbližší možné samici. V tom se lidští samci od ježků nijak zvlášť neliší.

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 2         


Pepíno

rubrika: Povídání


Pepíno zase jako obvykle v tuto pozdní večerní až skoro noční hodinu usedl do kavárny U Pepka Vyskoče. Tu kavárnu si oblíbil hlavně proto, že měl stejné jméno jako ten Vyskoč - totiž Josef, lidé mu však říkali Pepíno, on se ale cítil jako Pepek. Příjmení si už nepamatoval, ale bylo-li třeba, byl ochoten okamžitě vyskočit.

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 7         


Lidé ve dvojím balení

rubrika: Pel-mel


Po relativně dlouhé době se opět vracím k chybám v matrix, o nichž píše Grazyna Fosarová a Franz Bludorf. Svou včerejší předjarní poetickou vsuvku jsem zakončil konstatováním, že jsem potkal sám sebe. Byla to samozřejmě básnická nadsázka, nicméně mě napadlo, jak bych se cítil, kdybych skutečně, tedy fyzicky, potkal sám sebe, kdybych potkal svého dvojníka, ne napodobeninu, ale skutečného dvojníka. Co si o tom myslí výše zmínění autoři níže zmíněného zdroje, z něhož jsem tady naposledy dával V časoprostorovém vakuu - Kroky do nicoty (s fyzikálním pozadím), předkládám se svými poznámkami. Poznámky autorů jsou jednoznačně označeny.

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Předjarní

rubrika: Poetický koutek


Poslední neděli jsem vyrazil na svoji první předjarní procházku.

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 2         


Kořen mládí a nesmrtelnosti (?)

rubrika: Populárně naučný koutek


Chtěli byste být věčně mladí a nesmrtelní? Nedávno jsem viděl film, ve kterém se neplatilo penězi, ale časem. V pětadvaceti letech se vám jistým genetickým zásahem zastavilo stárnutí vašeho fyzického nosiče (těla), a pak jste mohli žít věčně. Jedinou podmínkou bylo mít k dispozici čas, který se zobrazoval na ciferníku na vaší ruce a který se dal získat prací, časovými machinacemi, dědictvím, krádežemi atd. Ten film se jmenuje Vyměřený čas. Jedna z postav tohoto filmu, která se dožila velmi vysokého časového věku (ne fyzického, ten byl pořád pětadvacet), se jednoho dne rozhodla, že svůj život ukončí. Tělo bylo pořád stejné, ale jeho duše byla tak stará a přesycená životními zážitky, že už ji to zkrátka nebavilo. A nyní přecházím na zdroj:

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Asymetrie života VI - Všichni jsme mutanti

rubrika: Populárně naučný koutek


Dlouho předtím, než kolem roku 1830 jeden ze zakladatelů geologie Charles Leyll jasně zformuloval představu postupné transformace Země, byl rozšířen takzvaný uniformitarianismus (také princip uniformity či aktualismus). Podle něj se Země během velice dlouhých období, mnohem delších, než si člověk dokáže představit, mění pomalu a postupně. Jenže ono se to má přece jenom poněkud jinak. Na scénu přicházejí mutace.

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 2         


«   1  2  3  4  5 . . . . . . . . . .  214  215  216  217    218    219  220  221  222 . . . . . . . . . .  414  415  416  417  418   »