Mimozemšťané a vyšší forma kosmické komunikace

rubrika: Astronomický koutek


O mimozemšťanech už tady byla pěkná řádka článků a pojednání. Ať tím či oním způsobem se nakonec povětšinou dospělo k poněkud pesimistickému závěru, že buď tady žádní nejsou, nebo jsou, ale jejich návštěva je neuskutečnitelná, přičemž hlavním argumentem je těžko vyvratitelný fakt, že kosmickým prostorem se nedá cestovat rychleji než světlo. Existují samozřejmě názory, že tento fakt včetně mnohých dalších je pouze důsledkem našeho současného vědeckého poznání. Pojďme se tedy na to trochu blíže podívat.

Lucifer


Nejdříve přijměme rychlost světla (ve vakuu) jako rychlost, kterou nelze nijakým způsobem překonat, přičemž na tohle faktu nic nezmění jakýkoli další vědecký pokrok. Pravděpodobnost, že by se v okruhu několika světelným let mohla nalézat mimozemská civilizace, která by se nacházela na takové úrovni, že by mezi námi mohla vzniknout nějaká rozumná komunikace, ať už na dálku či při přímém styku, je nulová. Již zde bylo rozebráno několik možností, jak by s námi taková civilizace mohla komunikovat, ale všechny pokusy něco takového alespoň náznakem zachytit se zatím nepodařilo. Nechme tedy komunikaci zatím stranou a přejděme k problematice mimozemské návštěvy naší sluneční soustavy.

Předpokládejme, že nejbližší možná mimozemská civilizace se nachází ve vzdálenosti jen několika desítek světelných let. Technika, která by umožnila cestovat rychlostí blízkou rychlosti světla je bez ohledu na vědecký pokrok téměř nemožná. Ale i touto rychlostí by cesta k návštěvě sousední civilizace trvala nejméně několik desítek, spí však stovku let. Z pohledu průměrné délky života lidského jedince by to znamenalo, že astronauti by prožili na cestě nejméně téměř celý svůj život, popřípadě by se konce cesty vůbec nedočkali. Mohli by se samozřejmě nechat hybernovat, ale jaký by měl celý ten výlet smysl?. Buď by počítali s tím, že tady zůstanou, anebo se i přes hybernaci téměř na sklonku svého života vrátí někam, kde budou působit jako historické vykopávky. Mohli by samozřejmě poslat nějakou automatickou sondu, která by jim za sto let mohla posílat informace o stavu sousední civilizace, přičemž ta sonda by byla tak šikovně zamaskovaná, že bychom ji nedokázali identifikovat. Tahle možnost je samozřejmě zajímavá, má ale háček v tom, že dotyčná civilizace by měla problém s odhadem, jak tu sondu zamaskovat, protože by o nás dosud měla jen skoupé informace získané na dálku nějakou technologií.

Jakákoli rozumná komunikace mezi dvěma civilizacemi je možná pouze za předpokladu, že obě civilizace nejsou od sebe ve svém vývoji příliš vzdáleny. Teď nám nezbývá, než se na to dívat pouze z našeho pohledu, jiný totiž neznáme. Na úsvitu našeho kosmického věku vznikaly nejrůznější optimistické scénáře, jak už na odborné úrovni či ve sci-fi literatuře. Cesta k nejbližším planetám bylo v dohledu a za sto či dvě stě let bychom se mohli vydat k nejbližší hvězdě, ať už fyzicky, nebo prostřednictvím automatické sondy. Uběhlo více jak padesát let a máme co dělat, abychom se udrželi alespoň na oběžné dráze. Z tohoto pohledu se dá předpokládat, že nějaká výprava s sousedním hvězdám se nachází pouze v rovině fantastiky. Naše civilizace bude muset řešit úplně jiné problémy, aby vůbec přežila. Možná že jiná by to zvládla jinak, ale jsou to pouhé spekulace. V každém případě to vypadá tak, že o nás nikdo nejeví zájem, přičemž UFO a podobné jevy nechme zatím stranou.

Je tady ještě jedna možnost, jak by mohlo docházet k přímému kontaktu různých kosmických civilizací, která byla naznačena v sérii týkající se galaktické diaspory, která by se v naší galaxii musela vyskytovat již mnohonásobně déle než naše civilizace. Tato diaspora by se šířila podstatně nižší rychlostí než je rychlost světla a pokud vůbec existuje, tak její čelo k nám zřejmě ještě nedoputovalo. Nicméně i tahle hypotéza se pohybuje na nejisté a spekulativní půdě. Pokud je tedy rychlost světla, alespoň pro jakýkoliv objekt, který se skládá ze standardních částic hmoty, nepřekonatelná, je jakýkoliv pokus překonat galaktické vzdálenosti v rozumném čase neuskutečnitelný. Černé a červí díry, popřípadě jakýsi hypotetický hyperprostor a další téměř fantaskní možnosti nechme stranou, Něco takového by možná mohlo existovat, ale otázka je, jak by tento přesun přežila posádka včetně svého korábu.

Je zde však ještě jiná možnost. Kvantová fyzika dospěla kupříkladu k závěru, že částice o svých stavech mohou "vědět" i na nesmírné kosmické vzdálenosti v téměř okamžitém čase. Je třeba poznamenat, že tento efekt se odehrává pouze na subatomární úrovni. Dále se zde ještě nedávno objevila úvaha o existenci jakéhosi skalárního pole (viz Od mýtů o Stvoření ke kvantovému vesmíru V - Malá oblast podivnosti a ... VI - Temnota přichází), které by mohlo svým způsobem připomínat již dříve uvažovaný éter. Není tedy vyloučeno, že v našem vesmíru se vyskytuje určitá forma hmoty, nějaké "vyšší" energetické pole, jímž se mohou šířit různé jevy včetně informací rychlostí mnohem vyšší, než je rychlost světla. Podotýkám, že teď vstupuji už na velmi vachrlatou půdu za hranicemi současné fyziky a že jsem si poněkud uměle dal dohromady dvě různé věci. Proto si také můžu tuhle zvláštní hmotnou substanci přejmenovat na "éterické pole".

Dá se předpokládat, že žádné normálně hmotné těleso, včetně jakýchkoli možných kosmických lodí, se nemůže éterickým polem pohybovat. Muselo by se totiž transformovat do fyzikální podstaty tohoto pole a pak zase zpět, což bych radši přenechal science fiction. Éterické pole však může sloužit ke komunikaci na galaktické vzdálenosti. Otázka pouze je, jak se na něj naladit. Dejme tomu, že to však nějak možné je, protože i éterické pole musí mít nějaký způsob interakce z normální hmotou. Tímto způsobem by mohl vzniknout něco jako galaktický internet, v němž by docházelo ke komunikaci mezi bytostmi z nejrůznějších účastnických civilizací bez ohledu na jejich vzdálenosti. To, že by se ony bytosti nemohly setkat fyzicky, by nebylo vůbec podstatné. I na Zemi komunikujete s nejrůznějšími lidmi, s nimiž se třeba nikdy fyzicky nepotkáte. Ze všech těch několika miliard lidí na Zemi se za svůj život fyzicky potkáte řekněme jen s několika tisíci, přičemž většinu z nich vnímáte jen jako nějaké pozadí, a přesto je pozemská komunita velmi pevně provázaná.

Je tady však ještě další možnost. Pomocí tohoto speciálního komunikačního média by se daly posílat zakódované hologramy, které by mohly v krátkém čase dorazit zcela nepoškozené a kosmicky vzdálené bytosti by se mohli svým způsobem potkat i fyzicky. Ba co víc, mimozemští účastníci galaktického internetu by takto mohli navštěvovat i civilizace, které účastníky nejsou. Je třeba jenom zajistit, aby se ten hologram v příslušné destinaci nějak zviditelnil. Tohle je samozřejmě velmi bolavé místo této představy, ale zkusme připustit, že je to možné. Některé jevy ze skupiny UFO, blízká setkání třetího druhu, ale i z historie vzata náboženská vidění různých andělů, božích bytostí apod. by se dala vysvětlit jako hologramy některých vzdálených mimozemských bytostí. Možná dokonce existuje nějaká galaktická organizace, která se tímto způsobem snaží nasměrovat mladé civilizace k jejich rozkvětu, k tomu, aby se mohly zařadit do této galaktické diaspory.

A na závěr ještě fantastičtější možnost, ke které mě inspirovala 3001: Poslední vesmírná odysea od Arthura Charlese Clarka (viz Prvorození). Co když se některá nejstarší civilizace dokáže kompletně transformovat do podoby éterického pole. I ta by s námi mohla komunikovat, pokud by jí to samozřejmě vůbec zajímalo, ovšem na úplně jiné úrovni. Mohla by se nacházet všude, kamkoli se okamžitě přemístit a zviditelňovat se v nejrůznějších podobách. A to by právě byli ti nejvyšší bohové. Modlit se k těmto bohům by asi nemělo smysl. Jediné, co by mělo smysl, by bylo naučit se jejich projevům naslouchat.

Většina již zde publikovaných článků souvisejících s mimozemšťany:

Mimozemšťané existují a jsme to my - my všichni jsme mimozemšťané
SETI a podivné ticho
SETI a život mezi hvězdami I
SETI a život mezi hvězdami II
Paradox mlčení vesmíru
Kde tedy všichni jsou?
Kde tedy všichni jsou? II
Známky galaktické diaspory I
Známky galaktické diaspory II
Známky galaktické diaspory III
Mimozemská magie I
Mimozemská magie II - Technologie jako "vylepšená příroda"
Mimozemská magie III - Fantastická supervěda a chyby v zákonech
Postbiologická inteligence I - Blízká setkání absurdního druhu
Postbiologická inteligence II - Umělá inteligence I
Postbiologická inteligence III - Umělá inteligence II
Postbiologická inteligence IV - ATS
Postbiologická inteligence V - Kvantové počítače a kvantová mysl

Přežili jsme konec mayského kalendáře


komentářů: 12         



Komentáře (12)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

Stella
12
Stella 06.07.2015, 21:41:59
Koukám, koukám, že základní zákon vesmíru bude asi zákon schválnosti!
http://technet.idnes.cz/new-horizon-ma-problem-u-pluta-den-/tec_vesmir.aspx?c=A150705_152842_tec_vesmir_vse

Lucifer
11
Lucifer * 06.07.2015, 19:49:51
Zajímavý názor, miriam, má něco do sebe. S lidskou schránkou, jakou momentálně máme, je cestování vesmírem vcelku neuskutečnitelné. Jenže ta schránka se může časem změnit...

10 laicky pohled
miriam (neregistrovaný) 06.07.2015, 19:14:38
Člověka vždy bude omezovat jeho lidská schranka, proto nikdy nebude cestovat ani v čase ani realně dal než na oběžnou drahu země. Co mužem je vysilat roboty misto sebe a až naše robotické já bude umět nas zastoupit, pak virtualně nam sprostředkuje kontakt s jinou civilizací, ale snad bude přátelský přijetí,protože budem vysílat robota, a ufoni ho taky uvidí místo nás.Jak ho přijmou, je otazka.

Lucifer
9
Lucifer * 27.12.2014, 01:07:03
Ladislave, tak jsem to připojil. Podívám se u knihkupců po vaší knize, ale napadla mě jedna věc, kdybyste to mohl předělat do pdf formátu, anebo by vám v tom někdo pomohl, mohli bychom tu knihu tady vyvěsit. Jen takový, možná hloupý nápad...

Přeji dobrou noc.

Ospalý

8
Ladislav Háva (neregistrovaný) * 27.12.2014, 00:43:50
Dobrý den,
Omlouvám se za nepřesnost mé poznámky. Neboť jsem napřed odeslal svůj text a teprve potom jsem si pořádně přečetl uvedený seznam. Správně by tam měl patřit i článek o přežití konce Mayského kalendáře, ale já jsem se tehdy úmyslně vyhnul odkazu na mimozemšťany. Tento termín v českém tisku neexistuje a mohl to být důvod k odmítnutí textu Článek jsem poslal na několik adres, ale zveřejněn byl jen na Neviditelném čertu
Jinak by tam měl být uveden odkaz na Lucifera, neboli Světlonoše. Minule jsem se zmínil o názvu své knihy. Nikdo o ní neví, objednávka na její propagaci byla odmítnuta, protože jsou tam zakázané termíny, ale je k dostání na požádání u knihkupců.

Lucifer
7
Lucifer * 23.12.2014, 14:56:04
Zdravím Vás též, Ladislave. Omlouvám se, že jsem Vás asi ne cela pochopil. Ve kterém seznamu publikací chybí která Vaše kniha? Pokud máte na mysli seznam většiny zde publikovaných článků souvisejících s mimozemšťany, tak jsem do něj možná mohl zařadit i Phaeton (Lucifer, Urmart)

http://www.neviditelnycert.cz/blog/popularne-naucny-koutek/502-phaeton-lucifer-urmart.html

v němž zmiňuji Vaši knihu Mars byl měsícem planety.

6 Mimozemšťané s námi žijí
Ladislav Háva (neregistrovaný) * 23.12.2014, 10:00:49
Zdravím Vás. Po delší době jsem zavítal na Vaši stránku a tentokrát na astronomickou. Já totiž naše astronomy nerespektuji, považuji je za příštipkáře. Ti nejsou schopni sami se k něčemu postavit, vždycky čekají až někdo problém napřed rozžvejká.
Při psaní svého článku o Mayském konci světa jsem neprozradil, že jsem o tom napsal knihu. Ten m ůj článek měl odstranit chybu, že jsem jej do své knihy nezařadil.
Při těch doplňcích jsem objevil další skutečnosti, že z toho vzniklo druhé doplněné vydání s názvem Mayové, Tisztrya, Atlantida. Nechtěl jsem původně sdělovat tento údaj jako reklamu, ale když máte seznam publikací, tak moje kniha tam chybí

Lucifer
5
Lucifer * 04.11.2012, 20:09:30
Zapomněl jsem na Astronomický koutek, do něhož byl tenhle článek vložen. Je to taková speciální odnož Populárně naučného koutku. Úžasný

Lucifer
4
Lucifer * 04.11.2012, 20:02:24
[1] Waii, dík za uznání. Populárně naučný koutek byl zřízen především k tomu, abych v něm nějakým způsobem referoval o současných vědeckých poznatcích a popřípadě o hypotézách či teoriích, které se vydaly za hranici současné vědy. K tomu se samozřejmě nemohu než odvolávat na nějakou literaturu, protože odjinud jsem to vzít nemohl. V některých článcích víceméně reprodukuji text určitého zdroje, jindy modifikuji tak, abych to jednoho nepříliš dlouhého textu shromáždil podstatné myšlenky z nějakého většího úseku zdroje, někdy ten text výrazně přeformuluji, přičemž tu a tam přidám svoje poznámky, a někdy za celým textem přidám několik svých vlastních poznámek.

Jako fyzik si troufám tvrdit, že do každého z uvedených témat mám více či méně odborný vhled. Přesto však je nemohu rozebírat, hodnotit a vyvracet či rozvíjet na patřičné úrovni svými vlastními teoriemi či hypotézami. Profesionálně se zabývám jistým aplikovaným fyzikálním oborem, který s věnuje vývoji jistých technologií (plazmových) a zároveň studiem s tím souvisejícími fyzikálními i fyzikálně chemickými procesy. Zbytek času kromě odpočinku a drobných relaxačních aktivit pak převážně věnuji Neviditelnému čertovi. Nejsem teoretický fyzik a k tomu, abych se mohl do matematických podrobností moderních teorií dostatečně ponořit a profesionálně pak diskutovat a polemizovat o jejich interpretaci, mi skutečně už žádný čas nezbývá. Zbývá mi však stále ještě nějaký čas na to, abych ten vývoj dokázal sledovat na populárně vědecké úrovni, čímž jsem se v posledních dvou letech začal zaobírat mnohem výrazněji.

Máš pravdu, že na rozdíl od převážné většiny předchozích populárně naučných článků, je tento věnován prakticky celý pouze mým vlastním úvahám. Něco podobného, ovšem bez takové nové vize, však již tady nastalo kupříkladu zde

http://www.neviditelnycert.cz/blog/popularne-naucny-koutek/282-formalismus.html

Moje představa o vyšší formě kosmické komunikace není až tak úplně nová a originální. Podobným směrem se vydal například Rupert Sheldrake se svým morfogenetickým polem (viz někde v Populárně naučném koutku) či Rostislav Szeruda se svoji kvantovou duší (viz někde ve Filosofickém koutku). Ten první přístup se blíží spíše mystické či spirituální úrovni, druhý si zase zakládá na kvantové fyzice. Na oba by se dala nějak naroubovat tvoje poznámka o kolektivním vědomí. Já jsem se však tak daleko rozhodně nevydal. Moje pozice zůstala stále těsně za hranicí současné vědy, přičemž jsem pouze zkombinoval dva aspekty kvantové fyziky a kosmologie, a na základě předpokladu, že oba jsou reálné, jsem je rozvinul do představy galaktického internetu.

Wai
3 No vida :-)
Wai * 04.11.2012, 19:00:37
agnosticismus. Já si myslím, že nejlepší je uvažovat u každého jeho vlastní polohu někde mezi dvěma póly teismus - ateismus. Každý se tam někde umístí, a pak jde asi o to, ke kterému pólu to má blíže.
Myslím, že se všichni shodneme na tom, že každý věří tomu, čemu chce věřit. Setkal jsem se s mnoha lidmi, kteří brali existenci jinoplaneťanů jako fakt. Jiní zase v jejich existenci neuvěří, dokud je tahle stvoření neunesou ve svých UFO, ale i tak to bude pro ně možná jen podvod, mystifikace a manipulace nějakých vykutálených pozemšťanů.
No a takhle podobně je to i s další vírou, tedy o existenci "Boha" či jeho neexistenci.
V podstatě mi to nahrává k mému naprosto pragmatickému postoji, tedy že to tak i onak není špatné, ani dobré, nemá to smysl řešit, ale podívat se na to z hlediska možné přidané hodnoty. Pokud mne má víra v "cosi" pomáhá v osobním rozvoji, v rozvoji nás jako pozemské komunity, a nebo v rozvoji jako části galaktické diaspory, je to pokrokové. Pokud víra v "cosi" nepomáhá v osobním rozvoji, v rozvoji nás jako pozemské komunity, a nebo v rozvoji jako galaktické diaspory, není to pokrokové, ale spějící k zániku. Podstatné je pak v libovolné "komunitě" nastolit soulad individuálního a společného zájmu žít a přežít, růst, prosperovat.

2
Anna Kopecký (neregistrovaný) 04.11.2012, 13:55:00
Pravděpodobnost výskytu života ve vesmíru lze vypočítat pomocí Drakeovy rovnice http://cs.wikipedia.org/wiki/Drakeova_rovnice . Stačí vynásobit sedm různých číslic. Jedno z nich je počet hvězd, dalším počet planet podobných Zemi připadajících na hvězdu atd. čili samá odhadovaná nebo neznámá čísla s nebetyčnou tolerancí chyb. Nejsem matematik, ale hádám, že vynásobením z prstu vycucaných čísel vzejde výsledek ještě vycucanější resp. s tak obří přípustnou chybou odhadu, že agnosticismus http://cs.wikipedia.org/wiki/Agnosticismus je vedle toho rozumný a věrohodný postoj. Mrkající

Wai
1
Wai * 04.11.2012, 11:15:06
Luci, to je moc hezké zamyšlení. Příjde mi to jako takový tvůj přelomový článek. Už na pohled je tento článek delší a je doplněn nebývale dlouhým seznamem odkazů. Za zmínku stojí fakt, že jde o originální myšlenky, není to citace z jiných děl.
Gratuluji. Pěkné dílo.

Zajímavé je pojetí "eterického" internetu. Pokud bych ho nazval "kolektivním vědomím" přeskočí úvahy do filozofické a klidně i spirituální roviny. První co mne napadlo, byla asociace k dílu Jacka Londona "Tulák po hvězdách". "Eterické" pole se mi pak kryje s informačním polem, kolektivním vědomím (v případě, že ovládáte "éterický" modem či interface, a nebo kolektivním nevědomím, to v případě neovládání modemu či rozhraní). To je mi blízké a je to přesně to, čemu rozumím jako proces uvědomování si svých skrytých schopností, napojování se na Univerzum, toliko "éterický internet", a čerpání poznatků z něj. Potažmo čerpání i energie, neboť pokud na e-internetu je návod jak čerpat energii, tak jde o to mu porozumět a použít jej. No, ale to jsem se až příliš vzdálil od prvotní autorovy úvahy.

Nicméně za článek děkuji a přeji autorovi více takových.

Úžasný

«     1     »