Neviditelný čert

O mimozemšťanech už tady byla pěkná řádka článků a pojednání. Ať tím či oním způsobem se nakonec povětšinou dospělo k poněkud pesimistickému závěru, že buď tady žádní nejsou, nebo jsou, ale jejich návštěva je neuskutečnitelná, přičemž hlavním argumentem je těžko vyvratitelný fakt, že kosmickým prostorem se nedá cestovat rychleji než světlo. Existují samozřejmě názory, že tento fakt včetně mnohých dalších je pouze důsledkem našeho současného vědeckého poznání. Pojďme se tedy na to trochu blíže podívat.

Lucifer

Nejdříve přijměme rychlost světla (ve vakuu) jako rychlost, kterou nelze nijakým způsobem překonat, přičemž na tohle faktu nic nezmění jakýkoli další vědecký pokrok. Pravděpodobnost, že by se v okruhu několika světelným let mohla nalézat mimozemská civilizace, která by se nacházela na takové úrovni, že by mezi námi mohla vzniknout nějaká rozumná komunikace, ať už na dálku či při přímém styku, je nulová. Již zde bylo rozebráno několik možností, jak by s námi taková civilizace mohla komunikovat, ale všechny pokusy něco takového alespoň náznakem zachytit se zatím nepodařilo. Nechme tedy komunikaci zatím stranou a přejděme k problematice mimozemské návštěvy naší sluneční soustavy.

Předpokládejme, že nejbližší možná mimozemská civilizace se nachází ve vzdálenosti jen několika desítek světelných let. Technika, která by umožnila cestovat rychlostí blízkou rychlosti světla je bez ohledu na vědecký pokrok téměř nemožná. Ale i touto rychlostí by cesta k návštěvě sousední civilizace trvala nejméně několik desítek, spí však stovku let. Z pohledu průměrné délky života lidského jedince by to znamenalo, že astronauti by prožili na cestě nejméně téměř celý svůj život, popřípadě by se konce cesty vůbec nedočkali. Mohli by se samozřejmě nechat hybernovat, ale jaký by měl celý ten výlet smysl?. Buď by počítali s tím, že tady zůstanou, anebo se i přes hybernaci téměř na sklonku svého života vrátí někam, kde budou působit jako historické vykopávky. Mohli by samozřejmě poslat nějakou automatickou sondu, která by jim za sto let mohla posílat informace o stavu sousední civilizace, přičemž ta sonda by byla tak šikovně zamaskovaná, že bychom ji nedokázali identifikovat. Tahle možnost je samozřejmě zajímavá, má ale háček v tom, že dotyčná civilizace by měla problém s odhadem, jak tu sondu zamaskovat, protože by o nás dosud měla jen skoupé informace získané na dálku nějakou technologií.

Jakákoli rozumná komunikace mezi dvěma civilizacemi je možná pouze za předpokladu, že obě civilizace nejsou od sebe ve svém vývoji příliš vzdáleny. Teď nám nezbývá, než se na to dívat pouze z našeho pohledu, jiný totiž neznáme. Na úsvitu našeho kosmického věku vznikaly nejrůznější optimistické scénáře, jak už na odborné úrovni či ve sci-fi literatuře. Cesta k nejbližším planetám bylo v dohledu a za sto či dvě stě let bychom se mohli vydat k nejbližší hvězdě, ať už fyzicky, nebo prostřednictvím automatické sondy. Uběhlo více jak padesát let a máme co dělat, abychom se udrželi alespoň na oběžné dráze. Z tohoto pohledu se dá předpokládat, že nějaká výprava s sousedním hvězdám se nachází pouze v rovině fantastiky. Naše civilizace bude muset řešit úplně jiné problémy, aby vůbec přežila. Možná že jiná by to zvládla jinak, ale jsou to pouhé spekulace. V každém případě to vypadá tak, že o nás nikdo nejeví zájem, přičemž UFO a podobné jevy nechme zatím stranou.

Je tady ještě jedna možnost, jak by mohlo docházet k přímému kontaktu různých kosmických civilizací, která byla naznačena v sérii týkající se galaktické diaspory, která by se v naší galaxii musela vyskytovat již mnohonásobně déle než naše civilizace. Tato diaspora by se šířila podstatně nižší rychlostí než je rychlost světla a pokud vůbec existuje, tak její čelo k nám zřejmě ještě nedoputovalo. Nicméně i tahle hypotéza se pohybuje na nejisté a spekulativní půdě. Pokud je tedy rychlost světla, alespoň pro jakýkoliv objekt, který se skládá ze standardních částic hmoty, nepřekonatelná, je jakýkoliv pokus překonat galaktické vzdálenosti v rozumném čase neuskutečnitelný. Černé a červí díry, popřípadě jakýsi hypotetický hyperprostor a další téměř fantaskní možnosti nechme stranou, Něco takového by možná mohlo existovat, ale otázka je, jak by tento přesun přežila posádka včetně svého korábu.

Je zde však ještě jiná možnost. Kvantová fyzika dospěla kupříkladu k závěru, že částice o svých stavech mohou "vědět" i na nesmírné kosmické vzdálenosti v téměř okamžitém čase. Je třeba poznamenat, že tento efekt se odehrává pouze na subatomární úrovni. Dále se zde ještě nedávno objevila úvaha o existenci jakéhosi skalárního pole (viz Od mýtů o Stvoření ke kvantovému vesmíru V - Malá oblast podivnosti a ... VI - Temnota přichází), které by mohlo svým způsobem připomínat již dříve uvažovaný éter. Není tedy vyloučeno, že v našem vesmíru se vyskytuje určitá forma hmoty, nějaké "vyšší" energetické pole, jímž se mohou šířit různé jevy včetně informací rychlostí mnohem vyšší, než je rychlost světla. Podotýkám, že teď vstupuji už na velmi vachrlatou půdu za hranicemi současné fyziky a že jsem si poněkud uměle dal dohromady dvě různé věci. Proto si také můžu tuhle zvláštní hmotnou substanci přejmenovat na "éterické pole".

Dá se předpokládat, že žádné normálně hmotné těleso, včetně jakýchkoli možných kosmických lodí, se nemůže éterickým polem pohybovat. Muselo by se totiž transformovat do fyzikální podstaty tohoto pole a pak zase zpět, což bych radši přenechal science fiction. Éterické pole však může sloužit ke komunikaci na galaktické vzdálenosti. Otázka pouze je, jak se na něj naladit. Dejme tomu, že to však nějak možné je, protože i éterické pole musí mít nějaký způsob interakce z normální hmotou. Tímto způsobem by mohl vzniknout něco jako galaktický internet, v němž by docházelo ke komunikaci mezi bytostmi z nejrůznějších účastnických civilizací bez ohledu na jejich vzdálenosti. To, že by se ony bytosti nemohly setkat fyzicky, by nebylo vůbec podstatné. I na Zemi komunikujete s nejrůznějšími lidmi, s nimiž se třeba nikdy fyzicky nepotkáte. Ze všech těch několika miliard lidí na Zemi se za svůj život fyzicky potkáte řekněme jen s několika tisíci, přičemž většinu z nich vnímáte jen jako nějaké pozadí, a přesto je pozemská komunita velmi pevně provázaná.

Je tady však ještě další možnost. Pomocí tohoto speciálního komunikačního média by se daly posílat zakódované hologramy, které by mohly v krátkém čase dorazit zcela nepoškozené a kosmicky vzdálené bytosti by se mohli svým způsobem potkat i fyzicky. Ba co víc, mimozemští účastníci galaktického internetu by takto mohli navštěvovat i civilizace, které účastníky nejsou. Je třeba jenom zajistit, aby se ten hologram v příslušné destinaci nějak zviditelnil. Tohle je samozřejmě velmi bolavé místo této představy, ale zkusme připustit, že je to možné. Některé jevy ze skupiny UFO, blízká setkání třetího druhu, ale i z historie vzata náboženská vidění různých andělů, božích bytostí apod. by se dala vysvětlit jako hologramy některých vzdálených mimozemských bytostí. Možná dokonce existuje nějaká galaktická organizace, která se tímto způsobem snaží nasměrovat mladé civilizace k jejich rozkvětu, k tomu, aby se mohly zařadit do této galaktické diaspory.

A na závěr ještě fantastičtější možnost, ke které mě inspirovala 3001: Poslední vesmírná odysea od Arthura Charlese Clarka (viz Prvorození). Co když se některá nejstarší civilizace dokáže kompletně transformovat do podoby éterického pole. I ta by s námi mohla komunikovat, pokud by jí to samozřejmě vůbec zajímalo, ovšem na úplně jiné úrovni. Mohla by se nacházet všude, kamkoli se okamžitě přemístit a zviditelňovat se v nejrůznějších podobách. A to by právě byli ti nejvyšší bohové. Modlit se k těmto bohům by asi nemělo smysl. Jediné, co by mělo smysl, by bylo naučit se jejich projevům naslouchat.

Většina již zde publikovaných článků souvisejících s mimozemšťany:

Mimozemšťané existují a jsme to my - my všichni jsme mimozemšťané
SETI a podivné ticho
SETI a život mezi hvězdami I
SETI a život mezi hvězdami II
Paradox mlčení vesmíru
Kde tedy všichni jsou?
Kde tedy všichni jsou? II
Známky galaktické diaspory I
Známky galaktické diaspory II
Známky galaktické diaspory III
Mimozemská magie I
Mimozemská magie II - Technologie jako "vylepšená příroda"
Mimozemská magie III - Fantastická supervěda a chyby v zákonech
Postbiologická inteligence I - Blízká setkání absurdního druhu
Postbiologická inteligence II - Umělá inteligence I
Postbiologická inteligence III - Umělá inteligence II
Postbiologická inteligence IV - ATS
Postbiologická inteligence V - Kvantové počítače a kvantová mysl

Přežili jsme konec mayského kalendáře

04.11.2012, 00:00:35   Publikoval Luciferkomentářů: 12