Bylo, je a bude (Francis Bacon: O vzpourách a nepokojích)

rubrika: Pel-mel


Člověka napadne: jak to ten Bacon mohl vědět? Holedbáme se, na co jsme to nepřišli, studujeme ekonomické teorie, rozvíjíme sociální vědy a spřádáme úvahy o vlivu médií, o manipulovatelných masách, ale, jak to bývá, pravda o věci už tady dávno je, stejná, daná tisíciletou zkušeností. I kdybychom si hlavičky chytře lámali sebevíc, najdeme jen jiná slova k vyjádření téhož. Měníme se moc málo, pokud se ovšem nemění jen kulisy.

Fr. Bacon má dar jasného a konkrétního vyjádření. Ať se vyslovuje k náboženství, lidumilnosti, nebo k lásce. Tento myslitel a politik, prosazovatel induktivní metody, je ve svém projevu přirozený, ve vztahu k životu realistický i optimistický. Alžbětinská osobnost bez iluzí, ale s vyrovnaným nadhledem. Stojí pevně na zemi, s vědomím, že není nad zkušenost.

 

Stella


Pastýři lidí by měli mít dobrou znalost pranostického kalendáře, aby věděli, kdy ve státě nadchází období bouří. Nejmocnější jsou tehdy, vzroste-li rovnostářství, právě tak, jako se v přírodě schyluje k největším bouřím v časech rovnodenních…

… K příznakům nadcházejících bouří patří: osočování a pomlouvání státu (je-li časté a veřejné) a dále rozšiřování a kolování falešných zpráv, které poškozují stát a docházejí širokého sluchu.

Z toho nicméně neplyne, že tvrdé potlačování škodlivých pověstí, jakožto známek neklidu, léčí neklid. Leckdy je líp vykoření jistá přezíravost, kdežto naopak zákaz jim propůjčí neutuchající životnost.

Diskutovat o výnosech a nařízeních, zlehčovat je a vznášet proti nim námitky není ničím jiným než svým způsobem setřásání jha, pokusem o odepření poslušnosti. To platí zejména v případech, když ti, kdo jsou pro výnos, hájí jej zakřiknutě a zdrženlivě, kdežto ti, kdo jsou proti, mluví nebojácně.

 

Správný je dále Machiavelliho poznatek, že když se vladař, jenž by měl být všem otcem, přikloní k jedné straně, je to, jako by se nerovnoměrným zatížením převrátil člun na bok… Je-li totiž vladař pouhým spoluúčastníkem v nějakém sporu a jsou-li ve hře i vyšší závazky než závazek vůči svrchovanosti trůnu, král téměř pozbývá svých práv.

…Veřejné a urputně vedené spory, sváry a třenice svědčí rovněž o tom, že vláda ztratila na vážnosti. Když se některý ze čtyř pilířů státu povážlivě viklá či otřásá (těmi pilíři jsou náboženství, spravedlnost, státní rada a poklad), tu aby šli raději lidé orodovat za příznivé počasí.

 

... Nejbezpečnější způsob, jak zabránit vzpourám, je odstranit jejich příčiny, pokud to dovolí čas. Materiální podmínky vzpour jsou dvojího druhu: velká chudoba a velká nespokojenost.

... Neboť nejhorší ze všech jsou rebelie břicha.

 

Žádný vladař ať nesoudí míru nebezpečí podle toho, zda je nespokojenost oprávněná nebo neoprávněná, protože to by si představoval lid jako nadmíru rozumný, a on si zatím velmi často sám šlape po štěstí. Rovněž ať nesoudí podle toho, zda stížnosti, z nichž nespokojenost povstala, jsou vpravdě vážné nebo nanicovaté. Protože nejnebezpečnější je nespokojenost, která vyvěrá spíš ze strachu než z trápení.

 

Příčinami a motivací vzpour jsou náboženské novoty, daně, reformy zákonů a zvyků, rušení privilegií, obecný útisk, vyznamenávání nehodných lidí, cizí dělníci, drahota, rozpuštěná vojska, strany přivedené k zoufalství a vůbec vše, co lidi poškozuje, a tím je zároveň spojuje a uvazuje pro společnou věc.

 

Základním lékem či preventivním prostředkem je… odstranit chátrání a chudobu státu. K tomu účelu slouží: uvolnění obchodu a jeho správná vyváženost, podporování výroby, odstranění lenošného tuláctví a zahálky, potlačení rozmařilosti a okázalého nadbytku proti přepychovými zákony, zkvalitnění půdy a jejího obhospodařování, regulace cen zboží, snižování daní a poplatků a podobně. V zásadě také nutno hledět, aby populace země (pokud ji nepokosila válka) nepřerostla prostředky království, které ji mají živit. Přitom nelze pojímat populaci jako prostý součet obyvatel. Neboť menší počet lidí, který má větší spotřebu a menší produktivnost, zuboží stát víc než větší počet lidí, který má nižší životní úroveň a produkuje víc. Proto nepoměrný růst šlechty a jiných urozených stavů k počtu obyčejného lidu přivádí rychle stát na mizinu. Totéž platí o nadbytku duchovenstva, neboť ani ono do státních zásob nijak nepřispívá. A podobně je tomu, když se vyškoluje víc vzdělanců, než kolik jich může nalézt uplatnění.

 

Nade vše je nutno uplatnit správnou politiku v tom, aby se peníze a jmění nehromadily v rukou několika málo lidí. Jinak by stát mohl mít sice bohaté zázemí, přesto by však hynul hlady. Peníze jsou jako hnůj. Není-li rozházen po polích, není na nic. Toho lze dosíci zejména tak, že se potlačí nebo alespoň v přísných mezích drží nenasytná lichva, prosazování monopolů, zřizování rozlehlých pastvin a podobně.

 

Je známo, že v každém státě jsou dvě skupiny poddaných: šlechta a obecný lid. Je-li jedna z nich nespokojená, nevzniká z toho žádné zvláštní nebezpečí, neboť lid obecný se sám sotva k něčemu rozhýbá… K bezpečí přispívá, popřeje-li se stížnostem a nespokojenosti umírněná svoboda, aby mohly vyvřít a vypařit se…

Chytře a dovedně vznítit naděje, vodit lidi od jedné ke druhé, to patří zajisté k nejlepším protilátkám na jed nespokojenosti. A je nesporně známkou moudré správy a vlády, že umí lidská srdce vodit za nadějí, když už je nedovede uspokojit. Když umí předkládat věci tak, že žádné zlo nevypadá jako trvalé a jsou z něho nadějná východiska. To ostatně není nijak zvlášť obtížné, neboť jedinci i strany mají vždy tendenci sami sobě lichotit a holedbat se tím, čemu v podstatě ani nevěří.

 

Rovněž schopnost předvídat a předcházet tomu, aby si nespokojení lidé nenašli vhodnou a vlivnou hlavu, k níž by se utíkali… patří k důležitým punktům obezřetnosti… Takového člověka je třeba získat pro věc státu… To platí ostatně obecně, že rozdělit a roztrhnout všechny skupiny a strany, které jsou státu nepřátelské, a držet je od sebe nebo ve vzájemné nedůvěře, není nejhorším z léků.

 

Povšiml jsem si, že když někdy vyklouzly vladařům z úst sice duchaplné, leč ostré výroky, vedlo to k vzplanutí vzpour. Vladaři by si zajisté měli dát v ožehavých věcech a v choulostivých dobách dobrý pozor na to, co řeknou. Platí to zejména o pregnantních výrocích, jež se rozletí do světa jako šípy, a kdekdo si pak myslí, že se v nich tají skrytý vladařův záměr.

 

Nakonec dodejme, že by knížata… měla mít při sobě nějakého významného muže (jednoho nebo raději víc), který by jako vojenský odborník měl povstání potlačit v zárodku. Vojenští odborníci musí být ovšem lidé spolehliví a osvědčení, což je důležitější, než aby byli straničtí a oblíbení. Mimo to musí řádně spolupracovat s ostatními činiteli státu, protože jinak by to byl lék horší choroby.

 

Po čtyřech stoletích o věcech víme pořád jen tolik, kolik věděl Bacon. A trpíme stejnými neduhy. (Bacon sám doplatil na usvědčení z korupce…) Jak tento filozof říká na jiném místě, svou přirozenou povahou se člověk vyvíjí buď v bylinu, nebo v býlí. Bylinu máme včas zalévat, plevel vytrhávat. Ale nikdo nad svou přirozeností nezvítězí navždy.

 

Zdroj: Bacon, Francis: Eseje, Odeon, Praha 1985


komentářů: 6         



Komentáře (6)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

Stella
6
Stella 15.04.2016, 18:05:54
Tak. Myšlenky se nedopustím, na to nemám. Ale všechny vaše komentáře jsou hodně podnětné. Zdá se, že každý z vás jako by byl zástupcem jiné filozofické školy - trochu jiné školy. Přitom všichni všude narážíme na otázku poznatelnosti.

Věčné opakování: pro Řeky atd. samozřejmá věc, pro židovsko - křesť. tradici - vyloučeno. Nietzsche si s věčným cyklem hraje, ale po svém. Hmotu znovu neuspořádáš tak, jak byla, i když si to leckdo myslí - neb, jak tady bylo taky psáno, budoucnost neexistuje.

Volba. Bojíme se jí, v tom má h i Sartre pravdu.
Pořád voláme: Veď nás! A venkoncem je fuk, kdo to bude. Jen, když z nás sejme ten kříž - nutnost zodpovídat za sebe. Nezralí! Ve větru se tak špatně stojí!

Pravda - prý to, co "funguje". Nenajdeme jinou, než tu, která je nám přístupná možnostmi, které nám ukápla příroda. Snad ta "objektivní" opravdu JE, poznatelná vědou. Která do veliké míry zkoumá to, co už není! Nádhera!

Zvířátka. Drží se pořád toho, že se oni (i my) vyrovnáváme s prostředím, a víc nechtějí. Proč taky. V tomhle punktu jsme se vysmekli. Pak se divíme.

Pohov!




h
5 Pravda
h * 14.04.2016, 23:55:00
[4] kocoure, my si nerozumíme. Resp. ano, ale každý užíváme slova pravd a chyba v jiném slova smyslu, máme prostě každý jiní definice téhož. Nemá tedy cenu polemizovat, když nemáme stejné téma.

Pro vás je slovo pravda něco, co označuje lidské výmysly všího druhu a různé úhly pohledu na ně. Pro mne jest pravda něco objektivního, tedy to, co je stvořeno, přírodní zákon, stvořené jsoucno, a v čem se pak se svýmizcela relativními a relativizujícími výmysly a názory pohybujeme.

V nynější době je naopak pravda poznatelná přecjen více než dříve, v tom smyslu, že pravdou je stvořený svět. Ten známe díky pokroku v technice a hlavně díky pokroku ve sdílení poznatků přecjen o dost lépe.

U zvířat se také neshodneme, opět jsem mluvil o jiné stránce věci. Vy si zvířata personifikujete a přisuzujete jim možnost se chovat a tedy býti posuzováni jako lidé. Z principu věci to je nesprávné, neboť chybu v pravém smyslu toho slova může udělati někdo, kdo o svém konání uvažuje a je schopen ho projektovat do minulosti i do budoucnosti a tu přítomnost s projekcemi porovnat. Zvíře reaguje instinktivně, prvoplánově, bez projekcí. Chybu tedy nemůže udělat, to je logický nonsens.

4 Pravda
Starý kocour (neregistrovaný) 14.04.2016, 01:32:53
Pravda ale není ani věcí absolutní. Je nekonečné množství pravd, závisejících na úhlu pohledu.

V nynější době je vlastně nemožné rozeznat pravdu, technologie je tak pokročilá, že bez dalších svědectví jiných to nejde. Ale i svědci mohou být předmětem manipulace. Takže ani "vícekanálové" poznání často nepomůže.

Zvířata pochopitelně chyby dělají. A často na ně doplatí životem. Jenom o tom nemudrují jako my.

Úžasný

Lucifer
3
Lucifer * 13.04.2016, 22:59:47
h, povětšinou souhlasím, napsáno dobře, ale přesto bych měl jistou námitku. Moderní sdělovací prostředky včetně internetu jsou jistě velmi užitečné. Bez internetu by koneckonců nebyl Neviditelný čert, ani bychom se zřejmě, i když virtuálně, nepotkali. S mnohými věcmi a mnohými lidmi bychom se nepotkali, nekomunikovali. Jenže každá hůl, byť sebelepší, má dva konce. Drtivá většina lidí se za tyto moderní hole drží za ten špatný konec. Nepřináší jim to moudrost, ale blbost. A samozřejmě neuvěřitelné dezinformace, na které se lepí jako mouchy na mucholapku. Vládci tohoto světa to skvělým způsobem využívají a zneužívají.

Otázka tedy zní: Dospěli lidé k tomu, aby jim byly tyto prostředky vskutku prospěšné? Někteří jistě tím či oním způsobem ano, ale ten obrovský zbytek často degeneruje hluboko pod úroveň obyčejné opice.

h
2
h * 13.04.2016, 20:44:58
kocoure, IMHO pravda není věc relativní. Pravda je svět sám, ten stvořený, který sice nějak známe ( můžemeho respektovat pohodlně), ale spíše neznáme, a nezbývá, než ho respektovat s trochou nevole a nepohodlí, pokud nás překvapí. Pravda jest to, co JE, co BYLO a co BUDE (to je totiž totéž).
Jiná věc jsou dohody a nedohody mezi lidmi, projekce, příčiny, následky, fikce, atd., tedy to, co nebylo stvořeno, to, co podléhá libovůli. Tam slovo pravda vůbec nemá žádného smyslu a podstaty. Naopak, slovo pravda ve smyslu objektivní existence světa smysl má, ale tak triviální, že nemá smysl to vůbec zmiňovat.

K internetu a telefonům - největší vymoženost moderní doby a blahořečme všem, kteří nám to svým dílem umožnili. Konečně se lidé nemohou vymlouvat na to, že něco nevěděli. Nyní jest každý zodpovědný plnou měrou za své konání a postoje, s plnou vahou toho, že měl a mohl vědět. Lenost či blbost neomlouvá. Dezinformace přece jsou tak čitelné .... právě díky informacím.

Ku chybám - tak je lidstvo stvořeno - zvířata a rostliny chyby nedělají. Takže se to nikdy nezmění.

1 A tak se kolo dějin odvaluje
Starý kocour (neregistrovaný) 13.04.2016, 12:21:01
stále dokola, nikdy sice není v přesně stejné pozici, ale cyklicky se opakují chyby, dokonce i chyby při jejich řešení.

No ale dnes máme mobily, internet, rozhlas, televizi. Takže kanálů na šíření "informací" je daleko víc a tím pádem i (des)informací je k dispozici mnohem víc.
Vzniká nová zručnost: Oddělování lží od pravdy - alespoň od pravdy přibližné.

Protože pravda je věc poměrně relativní.

Pěkná úvaha. Mrkající

«     1     »