Stanu se kočkou

rubrika: Pel-mel


Samozřejmě, že tím mám na mysli kočku mužského rodu čili kocoura, nejsem transvestita natožpak transsexuál. Jde mi o podstatu kočičí duše, a z tohoto hlediska je rozdíl mezi kočkou a kocourem vzhledem k člověku zanedbatelný. Tuto proměnu nebudu pochopitelně realizovat fyzicky – i kdyby to bylo možné, jako že to dosud není možné, tak fyzická proměna je sama o sobě k ničemu –, ale psychicky. Faktem je, že některé vlastnosti kočičí duše na sobě pozoruji již od kolébky, nicméně jsem usoudil, že v tomto směru mohu učinit mnohá vylepšení. Za tímto účelem jsem zakoupil knížku od francouzského všeuměla Stéphane Garniera (pracoval jako zvukař, truhlář, webmaster, účetní, zpěvák, prodavač, realitní makléř, třídič balíků, satirik, bloger, spisovatel…), která obsahuje podrobný návod, kterak a proč se chovat jako kočka. Následující text je ukázkou z této kočičí učebnice.

 

Lucifer


Kočka se tváří netýkavě, tiše a klidně, ale když miluje lidi kolem sebe, pořád se snaží být v centru pozornosti. Přeskakuje z klína jedné osoby na klín druhé, tváří se roztomile, a dokonce se, jako by to byla výzva, tře o nohy jediné osoby ve skupině, která kočky nijak ráda nemá…

 

Nikdo její přítomnosti neunikne, včetně těch rezervovanějších. V domě má už zajištěné královské místo a být středem pozornosti při posezení s přáteli je pro ni taková malá hra, která ji pořád baví.

 

A co pro to dělá? Dožaduje se? Mňouká? Hodně mladá kočka to první měsíce může dělat, protože ještě nemá tolik zkušeností. Ale rozvážná kočka se spokojí s tím, že se k vám potichu přiblíží, přimhouří oči a několik vteřin hypnotizuje hosty jednoho po druhém… Dává jim „šanci“, že ji mohou pohladit, a tak jim také nabídne trochu něhy, pozornosti, když si je prohlíží… Dokonce i kočka, kterou vidíme poprvé, se stane centrem naší pozornosti, protože je tak milá, že přišla potichu, nechá na sebe sahat a tváří se (někdy), že jí to dělá radost, aby lépe upoutala vaši pozornost.

 

Když natáhneme ruku ke kočce, snažíme se všichni instinktivně něco načerpat… Něco nehmatatelného… Trochu klidu, pokoje… Ona to ví, dívá se na nás… Nechá nás to udělat, nechá nás, abychom se zklidnili… Protože když hladíme kočku, neustále se usmíváme!

 

Co vlastně nakonec udělala, aby se stala středem pozornosti všech?

 

Odevzdala se. Dala se svým způsobem bytí, protože za námi přišla jako uklidňující dárek, nabídla nám, že se ji můžeme dotknout… dala se.

 

Ve chvíli, kdy ji hladíme, jsme naráz jako zhypnotizovaní, neslyšíme nic z toho, co se povídá u stolu… Proč? Protože zájem, který nám přinesla, zdroj života a poklidu, který jsme měli na dosah ruky, má daleko větší cenu než jakákoli abstraktní úvaha, filosofické rozjímání nebo jiná nezávazná debata!

 

Dodatek kočičího Lucifera:

 

Výše citovaná ukázka reprezentuje jednu mini-kapitolou, která se jmenuje Kočka je pořád v centru pozornosti. Před ní se skví výrok Clevelanda Amoryho: „Kočky mají nekonečnou trpělivost s lidskou omezeností.“ Být v centru pozornosti ostatních lidí mě až tak moc nedojímá, ale tu nekonečnou trpělivost bych potřeboval. Nějakou dobu už na tom pracuji.

 

V životě jsem potkal několik koček, které ve mně zanechaly to, o čem píše Garnier. V poslední době mě párkrát napadlo, že bych si nějakou pořídil do svého bytu. Od této myšlenky jsem však nakonec upustil. Přirozená kočka se cítí být naprosto svobodnou bytostí. To jsem pochopil už dávno a Garnier tomu věnuje jednu mini-kapitolu. Píše: „Pro kočku je to konstanta, víc než druhá přirozenost, dokonce je to středobod jejího života: být svobodná. Zbytek je pro ni až na posledním místě…“

 

Některé novodobé druhy koček byly vyšlechtěny tak, aby si vystačily s prostorem všeho bytu. Domnívám se, že taková kočka už v sobě tu nebetyčnou svobodu nemá. A nejspíš nemá ani některé další vlastnosti, kterými disponuje skutečná kočka. Takovou kočku nechci. To už si mohu pořídit psa a vyvenčovat ho na vodítku. Skutečnou kočku si může pořídit jenom člověk, který má vlastní dům se zahradou. Kočka prostě musí občas zmizet ven, aby se mohla zcela svobodně toulat bez svého dohlížitele, natožpak na vodítku. Máme se od nich co učit.

 

Zdroj: Stéphane Garnier, Chovejte se jako kočka, JOTA, s.r.o., Brno 2018

 


komentářů: 31         



Komentáře (31)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 2 »

16 Stary Kocour:
Zuzana (neregistrovaný) 08.01.2019, 03:48:45
" Mnozí, nejen cikáni, útočí jen na toho, kdo projeví strach."

U lidí útok na toho, kdo projeví slabost, na slabšího, povazuju za projev zbabělosti. Zbabělec není ten, kdo má strach. Toto je podle psychiatrů naopak pravý opak psychopata, který strach nezná.

Zbabělec je podle me ten, kdo strachu zneužije, protože si myslí, že s tím, kdoma strach, bude lehčí práce.

Takoví zbabělci často operují ve smečkách, nebo přinejmenším dva proti jednomu. Ale to je o lidech.

Zvířata ale nejde měřit lidskými měřítky. Kočkovitá šelma loví. Kočka - i ta domácí - je divoká a vždycky bude instinktivně lovit a bude útočit na slabšího, (myš je slabší, např.) a před silnějším ev. uteče.
(imho)

15
2 x (neregistrovaný) 08.01.2019, 02:34:45
"Nezpochybňovat, tedy nepochybovat, neznamená nutně souhlasit či nesouhlasit. Je to o způsobu kritického myšlení, přemýšlení a kladení si otázek, hledání odpovědí, diskuze; a obejde-li se ta bez urážek, bez ponižování a zesměšňování, je-li k meritu věci, pak teprve jde o smysluplnou diskuzi. A právě s tím, máme všichni a nejen zde, spoustu zkušeností, nebo ne? Mějte se fajn. ;o)))"
Zdroj: https://abelovsky.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=692637



13
Z. (neregistrovaný) 08.01.2019, 02:24:17
"Ve chvíli, kdy ji hladíme, jsme naráz jako zhypnotizovaní, neslyšíme nic z toho, co se povídá u stolu."
Natoz pak vnimat, co se tam ji..


https://regiony.rozhlas.cz/ochutnejte-nejoblibenejsi-jidlo-jaroslava-haska-starocesky-kocici-tanec-7418770

Recept pro neregistrovaneho Goga, nez vymysli neco 'konkurence schopnejsiho'. Úžasný

12
Zuzana (neregistrovaný) 07.01.2019, 15:56:34
Gogo, popis vlastních zkušenosti s těmito tvorečky by jistě nikdo neviděl jako
exhibicionismus. Není nad ne. Viz zkušenosti St. Kocoura.
Dík za ocenění mého textu, ale tolik osobních zkušenosti s kočkami nemám.
Pamatuju si, že při návštěvě jedné západoevropské meteropole jsem pobývala v
domácnosti s krásnou černou kočkou. Ta si mne pár dní prohlížela, pořád za mnou
všude chodila. A poté, když jsem seděla s hostiteli u snídaně, náhle se
rozběhla ode dveří a skočila mi přátelsky na klín a nechala se hladit a drbat
za ouškama, A už jsme byly kamarádky, jak jsem namlouvala. Kdepat, jela po svém
vlastním profitu. Mrkající Byla jsem ji sumafuk. ;)

Můj muž mne má za kočku co se známe. Prý jsem stejná jako ony - a on tu
zkušenost s kočkama má, protože jich měli v domě několik.

(A ten můj poslední osobní odstaveček berte jako klasickou ukázku 'exhibicionismu'. Smějící se Mrkající S vyplazeným jazykem ).


11
Gogo (neregistrovaný) 07.01.2019, 12:32:00
Taxemsi přečet ty tři 6let staré kočky z [9] a zachvátila mne náhlá nechuť a beznaděj cokoliv dalšího připodotýkat, pže by se nejspíš jednalo už o mlácení prázdné slámy...
Fše, co mělo, již bylo řečeno...
A dávat sem veselé historky z natáčení(a že by jich bylo)z mé dlouholeté symbijózy s těmito tvorečky se mi z obavy na dijagnózu exibijonysmus jaxi nechce...
Sorry jako.
A tak to vezmu z jiné stránky.
Jatečné Překvapený Křičící S vyplazeným jazykem

Covynato? Mrkající »

https://youtu.be/GCCVSgws4jo

Předpokládám, že již zažíváte...
Né vzrůšo, ale objed bez objeti...
Třeba s objetím.
Spolustolovníka.
Né ležníka S vyplazeným jazykem
GPHN



8
Gogo (neregistrovaný) 06.01.2019, 16:20:57
[6] Nádherný a čtivý text, i přes tu páčku Usmívající se , pochvala před vrnící kočkou S vyplazeným jazykem , jen tak dál...
Než vymyslím něco podobného, konkurenceschopného, dovolím si v návaznosti na moji závorkovanou nirvánu (btw.grange hlásí comeback, aktuální tričková aféra s kobeinovým smajlíkem) šoupnout sem text zmíněné skladby, (a následně její vokální verzi) který není až tak od věci, jak by se mohlo zdát >

Pojďte lidi, usmějte se na svého bratra
Dejte se dohromady
Zkuste mít rád jeden druhého hned teď

Když jsem byl vetřelec
kultury
nebyly názory

Musím najít způsob, najít způsob, až tam budu
Musím najít způsob, lepší cestu
Radši počkám

Nikdy jsem nepotkal moudrého muže
Když ano, byla to žena

Musím najít způsob, najít způsob, až tam budu
Musím najít způsob, lepší cestu, radši počkám

Jenom proto, že jsi paranoidní
Neznamená, že po tobě nejdou

Musím najít způsob, najít způsob, až tam budu

https://youtu.be/DjZCpidgKM8

Tak zatím, přesně 28 zelených a 12 modrých očí na mne hledí, jako když to vědí, že je nenechám být bez véči Mrkající a už se tu stmívá...

GE

7
Z. (neregistrovaný) 06.01.2019, 15:41:07
Nesekne páčkou, sekne packou. Mrkající

6
Zuzana (neregistrovaný) 06.01.2019, 15:38:15
\"...být středem pozornosti při posezení s přáteli je pro ní taková malá hra, která
ji pořád baví.\"

No nevím. Jen aby ji nějaký renomovaný psychiatr nenařkl z histriónství nebo dokonce narcisismu.;)

Jenže vážně: kočka je teritoriální a je sobec. Přijde na člověkem aby on udělal dobře ji, nikoliv naopak.

Nechá se hladit, ale jakmile ji to přestane bavit, sekne páčkou a uteče. Dělá si co chce sama, chová se jako svobodný tvor (bylo už řečeno).

Psi na rozdíl od koček považují svého dohlížitele za svoji rodinu. Kočka nikoliv. Bude to asi taky délkou domestifikace. A koček je taky několik druhu.

Jedny jsou domestikované jen napůl, jiné jsou divoké kočky žijící stále v přírodě a pak ty domestikované. U těch záleží taky na délce domestikovanosti. Ty, co žijí u lidí několik generaci, už se většinou do přírody nejsou schopné vrátit natrvalo.

\"Kočka prostě musí občas zmizet ven, aby se mohla zcela svobodně toulat bez svého dohlížitele, natožpak na vodítku. Máme se od nich co učit.\"

Tak toto se učit nemusím.. Já to znám. Proto lidí utíkali z komunistánu, aby se mohli mohli svobodné toulat bez svého dohlížitele, co je nenechal svobodně vydechnout...

Zdravá kočka nic nemusí. Dělá si co chce. Dokáže z bytu vypadnout sama a žádný sofistikovaný dohlížitel ji v tom nebude bránit. Zná ji. :) Ví, že ji nezajímá on, zajímá ji její territory.

Ona bude poletovat po střechách pár dní a pak zase přijde domů jakoby se nechumelilo. Co na to
dohlížitel je ji ukradeno, tuší, že dohlížitel ji v návratu bránit nebude a pustí ji dovnitř.

\'Dohližitel\' ale na kočku moc nedohlíží, (jen kdyz je nutno kvuli provozu), protože ji dobře zná, kočka si dělá co chce kdyby se dohlížitel stavěl na uši.

Kočky jsou jedny z nejdokonalejších stvoření v přírodě. A mají deset životu.

Jeden známý hostil ve sven bytě ve středu města nejmíň deset koček. Na svobodný výběh jim pořídil kočkovod. Byl to tunel z papundeklu ven na střechy, kde se kočky potulovaly dokud je to nepřestalo bavit a vrátily se tunelem
do tepla a k mlíčku.

(Ale lip to napsal St. Kocour. Ctu ho az pote, kdy jsem dala text do okynka a sksoro nemam chut na to tlacitko, no ale kdyz uz je tady ?;)).

5
Gogo (neregistrovaný) 06.01.2019, 10:09:31
Pjekný, kocoure!

Ále, přecedo, žádej podíl na reklamě, zas vopisujou, zveřejňeno před chvílí >
https://www.idnes.cz/hobby/mazlicci/vyber-kotete-v-utulku-kote-kocka-rady-podle-poradu-kocka-neni-pes-klara-vodickova.A190104_124955_hobby-mazlicci_mce

Stary kocour
4
Stary kocour 06.01.2019, 10:02:21
Kocouři mají v naší domácnosti místo od roku 1977. Tehdy do našeho Ústavu donesl inspicient Librek kocourka, který se potuloval po ulici, malý, špinavý, hladový. Ale jak se později ukázalo mainský, čistokrevný. Tak ho vzal domů, okoupal a dal mu něco k jídlu. Asi se netrefil, kocour dostal průjem, ale protože v Liborkově navoněném gay bytu nebylo nic, kde by si mohl ulevit, tak mu to udělal na pohovku. Dlužno říct, že Liborek kocourka nevyhodil zase ven, ale přinesl \"k adopci\". Vzali jsme si ho a pojmenovali Čifír.
Psa jsme mít nemohli, protože se psem je třeba pravidelně chodit ven a kolikrát jsme nebyli celé dny doma. Pes, když je sám smutní, někdy i vyje. Je to zvířátko společenské a když nemá u sebe svou smečku, je mu smutno.
Takže kočka. A poměrně rychle jsme si na sebe zvykli. Od té doby máme doma jednoho až dva kocoury. Každá kočka nebo kocour je jiný. Jezdili jsme s našimi kocoury na chalupu, kde se mohli chovat jako ti vesničtí a částečně se tak chovali. Ale taky trochu jako psi. Chodili s námi na nákup do vesnice. Až tam si ale netroufli, tak se zastavili na takovém kopečku, kde na nás mohli vidět a čekali, až se vrátíme. Od \"konzumu\" jsme viděli, jak tam sedí a pozorují cvrkot. Měl jsem strach, co bude, až potkají vesnické psy, kteří proháněli tamní kočky. Kupodivu, žádný z nich neměl ze psů strach a psi to nějak vycítili a respektovali je.
Ono to platí i u lidí. Mnozí \"drsňáci\", když narazí na někoho, kdo z nich nemá strach, přestanou být agresivní a chovají se k potenciální oběti jako k sobě rovnému. U nás takhle reagují cikánské gangy. Člověk by mohl dostat na budku a přijít o peníze nebo telefon, kdyby se snažil přejít a druhou stranu ulice atd. Jde-li ale proti řadě výrostků a neváhá, tak se najednou v té řadě udělá prostor a nic se neděje. Mnozí, nejen cikáni, útočí jen na toho, kdo projeví strach.
Ani jeden z našich kocourů nebyl zbabělec.
Ale o kocourech bych za těch několik desetiletí soužití bych mohl napsat celou knihu. Takže se omezím jenom na konstatování, že kočka sice mnoha slovům moc nerozumí, zato perfektně odhadne vaši náladu a když je vám smutno, přijde potěšit. Když zuříte, někam zmizí. Je s vámi, ale je svá. Není to podřízený, závislý pes. Poslechne - ale jen proto, aby vám udělala radost. Ráda dělá radost.
===
Proč si myslíte, že jsem si jako svého avatara zvolil starého, zkušeného kocoura? Můžete hádat.
Máte tři pokusy... Úžasný

To je on. První Kocour, věrný Čifír. https://postimg.cc/jWHg9BRS
Fotka z roku 1978

3
Gogo (neregistrovaný) 06.01.2019, 06:12:35
No a než se uložím k spánkové natstafbje, na závěr mé obvyklé trilógije pár rad pro potencijonální nové, neznalé chovatele čičinek v domácnosti, ještě před jejich entré, od zkušeného hlídatele dvou kocourků u přítelkyně, které jsem nigde na netu v této kondenzformňe nedohledal:
1. Zkraťte záclony tak, aby dole končili nejméně metr nad podlahou.
Předejte tak kolatelárním škodám v podobě jejich\"otřepání\" při nácviku šplhu miláčků...
2. Každou místnost, kde bude číčám umožněn přístup, vybavte škrabadlem, jak vertikálním, tak horizontálním, z měkkého dřeva, předem zdrsňelým (třeba struhadlem), kočka to objeví, zadrápe si, a na toto místo zvykne.
Prevence devastace nábytku...
3. Pokud se jedná o kocoura, je lepší jej vykastrovat, neb odvjeký pud mu velí vytyčit jeho teritórijum(Nirvána- ter.písink), pokud programovje neusilujete o redukci přátelských náfšťef ve vaší domácnosti...

K zahnání nudy(a zamezení nechtěných alótryjí) pak jako nejvhodnější hračku doporučuji kousky molitanu(né pjenového polystyrénu), natrhané do kapkovitého tvaru o velikosti myši, žádné tvrdé plasty, to jim k zábavje vydrží dlouhé hodiny a nigdy neomrzí, šelmí kruté hrátky zakódovány v hypothalamu, po vyčerpání energie kóča lehne a bjehem pár sekund je vlimbu Usmívající se ...

Endžoj

2
Gogo (neregistrovaný) 06.01.2019, 05:15:04
Zavlažíno, polényjum prutce reaguje s oxigénem, tož pár rozsypaněčajových nových vídejek k thématu, na které by vás možná nenapadlo kliknout »


https://youtu.be/QUEuLdSK5V8

https://youtu.be/_3iyrxb8T5I

https://youtu.be/jVWs4qINZic

https://youtu.be/Ld2vlW9p1pw

«   1    2    3   »