Boží mapa II

rubrika: Pel-mel


Zatímco první část tohoto příběhu jsem stylisticky upravil a některé nepodstatné pasáže vynechal, druhá a poslední část je zprvu převyprávěna téměř přesně tak, jak je napsána v knize, a zbytek je mírně redukován při zachování první osoby obou autorů. Sled událostí se rozjíždí relativně pomalu, ale pak nabere rychlost téměř kosmickou, takže si držte klobouky:

Lucifer


final_destination.jpgTIMELINE

Neděle 9. června 2002
Když člověk vstane do docela poklidného nedělního dopoledne a zapne počítač, aby se podíval na případně došlé e-maily, vůbec netuší, s čím se může setkat! V elektronické poště se nacházela i zpráva od jednoho italského kolegy-badatele. Rozhodně prý musíme nahlédnout do online-vydání ruského deníku Pravda. Tak dobře. A co tam máme najít? Zprávu o senzačním objevu profesora Chuvyrova z Ufy, hlavního města ruské federativní republiky Baškortostánu. Šlo o články, z nichž jsme - po nutných rešerších a ověřování - vytvořili vylíčený příběh o "boží mapě". V té době jsme ještě netušili, že tato událost uvede do pohybu záhadnou a osudovou řetězovou reakci. Přesnější by snad bylo říct, že to byl první signál možné budoucnosti, která k sobě hledala vhodnou minulost. Během několika dní byly potřebné rešerše ukončené, souvislosti rozpletené a nejasnosti vysvětlené díky navázanému elektronickému kontaktu s profesorem Chuvyrovem.

Pátek 14. června 2002
Příběh o "boží mapě" byl hotový a my se rozhodli zveřejnit ho na internetu, v online-vydání našeho časopisu KonteXt. Reakce čtenářů našich internetových stránek na sebe nenechala dlouho čekat. Podobně jako my byli i oni objevem ruského vědce fascinováni. Reakce byla jednoznačná: Opravdu dobrý příběh! Tu větu jsme slyšeli stále znovu, až jsme si nakonec vzpomněli, odkud ji vlastně známe.

Středa 26. června 2002
Ta věta je pronesena v dialogu z filmu Tempus fugit, který vznikl jako separátní vydání dvou vybraných dílů kultovního seriálu Akta X. Příběh líčí záhadné zřícení letadla, při němž přijde o život také jeden UFO-badatel, jehož agenti Mulder a Scullyová dobře znali. Nakonec vyjde najevo, že příčinou neštěstí byla kolize způsobená lidským selháním při pokusu vojenského letectva sestřelit UFO. Dispečer nahlásil chybné souřadnice polohy letadla. Na podnět jednoho z našich čtenářů jsme se na uvedený film ještě ten večer podívali. To byl taky dobrý příběh!

Pátek 28. června 2002
Videopůjčovnu navštěvujeme jen málokdy, ale měli jsme za sebou náročný den, a tak jsme si řekli, že strávíme večer u nějakého dobrého filmu. a náhodou nám přišel do ruky snímek Final Destination. Zase jeden film o letecké katastrofě - ale docela zajímavá varianta. Mimochodem - autoři scénáře napsali též některé z nejlepších dílů seriálu Fakta X.

Skupina žáků z jedné americké školy má letět v doprovodu dvou pedagogů na výlet do Paříže, ale po vstupu do letadla zažívá jeden z chlapců děsivou vizi. Přechodně upadne do změněného stavu vědomí, v němž vidí osud letadla krátce po startu - kdesi v útrobách stroje propukne požár, který se velmi rychle rozšíří do všech prostor obsazených pasažéry. Krátce nato letadlo exploduje a jeho trosky se zřítí k zemi. Když chlapec opět nabude normálního vědomí, je zmatený a téměř hysterický. Snaží se svým spolužákům vysvětlit, co právě viděl, ti se mu však jen vysmívají. Protože nakonec dojde i k potyčce, kapitán letadla nařídí, že chlapec a pět jeho spolužáků musí stroj opustit. Zároveň s nimi vystoupí i jeden pedagog, který má dohlédnout na to, aby se jeho svěřenci dostali v pořádku domů. Prosklenou stěnou letištní budovy pak všichni pozorují, jak letadlo bezprostředně po startu skutečně exploduje a zřítí se. Všichni cestující a členové posádky jsou mrtví.

Sobota 29. června 2002
Zavolal nám lékař, který bydlí u Bodamského jezera, nedaleko německo-švýcarských hranic. Plánoval s manželkou cestu letadlem a pro jistotu se chtěl informovat o aktuální pozici faktoru TLR (faktoru rizika létání). Jelikož se mu nepodařilo otevřít příslušné internetové stránky našeho časopisu KonteXt, zatelefonoval nám do bytu. Jeho ženu totiž trápily neblahé předtuchy. Informovali jsme ho o tom, že od pondělka 1. července platí faktor TLR nad Německem.

(Faktor TLR je rizikový faktor pro letadla, projevující se zvláště během startu nebo přistání; platí v danou dobu pro určité oblasti. V roce 1988 jsme vyhodnocením empirických údajů zjistili, že mezi dobou a místem častých leteckých nehod je možné vystopovat jednoduchou matematickou závislost. Zdá se, že existuje cosi jako periodický časoprostorový faktor rizika pro leteckou dopravu. A geografická pozice tohoto činitele se dá pro každý den v roce přesně vypočítat. Fyzikální příčiny této souvislosti zatím nejsou objasněné.)

Pondělí 1. července 2002, 23:35 hod.
Nad Bodamským jezerem, v blízkosti města Überlingen, došlo ke srážce dvou letadel. Oba stroje se zřítily, tragédii nikdo nepřežil. V jednom z letadel cestovala skupina ruských dětí, které dostaly za odměnu výlet do Španělska. Několik žáků však nakonec nemohlo odletět, protože včas neobdrželi španělské vízum. Spolu s nimi zůstal na letišti jeden pedagog, aby se o ně postaral...

Ke kolizi došlo v oblasti faktoru TLR, zároveň však bylo ve hře i fatální selhání lidského činitele; švýcarský dispečer dal jednomu ze strojů chybný příkaz ke stoupání místo ke klesání. Děti pocházely z Ufy, hlavního města ruské federativní republiky Baškortostán. A taky rodného města profesora Chuvyrova, nálezce "boží mapy". Kruh se tím uzavřel.


Budoucnost, která k sobě hledala vhodnou minulost...

V souvislosti s katastrofami se stále hovoří o prekognici, tedy schopnosti některých lidí předvídat tragickou událost, vidět ji svým vnitřním zrakem dlouho předtím, než k ní skutečně dojde. Asi nejznámějším případem je v této souvislosti zánik Titaniku. Můžeme tragickou srážku letadel nad Bodamským jezerem zařadit do stejné kategorie? Ne. Nikdo z nás neměl nějakou "vizi". Ani jedna z událostí, jež se souběžně odehrály a vykazují určitou koincidenci, nebyla s ostatními v kauzální souvislosti. Srážku letadel nad Bodamským jezerem jsme nemohli předvídat. V roce 2002 šlo pouze o jednu z více variant možné budoucnosti. Aby se mohla stát "reálnou" v naší realitě, musela by se podle všeho postupně zkřížit s naší právě probíhající přítomností, najít v ní takříkajíc rezonanci a připravit si vlastní minulost. Během tohoto procesu probleskly do naší reality několikrát impulsy z budoucnosti - byť zdánlivě bez vzájemné souvislosti; přesto ale šlo o části obrazu, který se objevoval pomalu, krok po kroku, jako film ve vývojce.

Budoucnost se ohlásila prostřednictvím několika drobných chybiček v matrix. Proč označujeme telefonický rozhovor s lékařem ohledně faktoru TLR nebo vypůjčení nějakého filmu ve videotéce za "chybu v matrix"? Každá z těchto událostí vypadá, když ji pozorujeme izolovaně, jako naprosto přirozená, běžná událost, ale jejich časové seřazení představuje články řetězu, který jednoznačně směřuje k určité budoucí události. V červnu 2002 jsme se ocitli v akauzální smyčce "chyb v matrix", a to - z holistického hlediska - nejen fyzicky, ale také mentálně.

Klasická fyzika, dokonce ani klasická kvantová fyzika, nemá pro podobné jevy vysvětlení. Klasická fyzika se zabývá výhradně mrtvou hmotou a je absolutně deterministická. Akademická interpretace kvantové fyziky sice zohledňuje duchovní aspekty, ale pouze v rovině nevědomí; výběr z možných alternativ se řídí principy, jež nám zůstávají utajeny. Teprve moderní interpretace kvantové fyziky, například postkvantová fyzika vědomí, nám v těchto oblastech pomůže dostat se dál. Obsahuje totiž třeba zpětně ubíhající, tedy akauzální Wheelerovy-Feynmanovy vlny, jimiž se nechají popsat právě takové fenomény.

Zdroj: Grazyna Fosarová, Franz Bludorf - Chyby v matrix


komentářů: 3         



Komentáře (3)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

3
EvaO (neregistrovaný) 03.03.2012, 20:06:09
Teď mě asi budete mít za cvoka. První, co mě napadlo při pohledu na článek, spíš nadpis TIMELINE, bylo: ejhle, Temelín ... (Blahoslavení chudí duchem -jako já, ale omlouvám se, nechci snižovat hodnotu informací). Ostatně možná i Temelín by mimozemšťany mohl zajímat mimo těch šílenců z Rakouska, co kolikrát protestovali. Tady si ale myslím, že ta ekologie byla až na samém konci všech zájmů ostatních.

Axina
2
Axina 03.03.2012, 09:01:07
Lucifere, šlo by nějak přiblížit, co to jsou zmíněné akauzální Wheelerovy-Feynmanovy vlny?

Axina
1
Axina 03.03.2012, 04:11:34
Kauzální je příčinný, akauzální bude tedy asi ne-příčinný, tj. bez příčiny.
Význam výrazu "holistický" jsem si taky nemohla hned vybavit. Už to vím - celostní.

Jinak, ta koincidence je zajímavá, ale existence kamenné desky mne fascinuje víc. Tenhle efekt, že slyším z různých stran různé informace a najednou se všechny svým způsobem překvapivě týkají nějaké mé aktivity, jsem zažila v životě již několikrát. Vysvětlila by to tak, že jsem zcela zaujata nějakým problémem, ale současně jsem tak "dalekosáhle vyladěna", že vnímám i další paralelně přicházející informace. Mozek vyselektuje společné rysy, průnik množin.
Mimochodem - tohle bezděčné, nepotlačitelné vyladění se na příjem podružných informací, je dar i prokletí. Prokletí třeba v tom, že se nemůžete soustředit na vlastní práci v kanceláři, která má tzv. "open air" uspořádání. Například nemohu se soustředit na problém v programu, protože nedobrovolně vnímám, jak kolega řeší po telefonu své soukromé trable.
Někdy je to přínos. Zdáli slyším, jak se kolegyně dohadují, kdo si dal vařit vodu na kávu a přichystal si tam šálek s kávou a teď o to nejeví zájem. No kdo jiný, než já Usmívající se

«     1     »