Populárně naučný koutek


« strana 4 »

Člověk Nikola Tesla (Povídání)


Nikola Tesla je natolik přitažlivou osobností, že se stal kultovní postavou mnohých zájmových společností i předobrazem knižních a filmových hrdinů. (Na stránkách tohoto blogu se objevuje pošesté.) Roku 1957 se v New Yorku konalo shromáždění zastánců teorie, podle níž byl Srb Nikola Tesla jako nemluvně přenesen do balkánských hor z Venuše. S touto teorií přišla Margaret Stormová, již inspirovalo to, že Tesla vůbec nepochyboval o existenci Marťanů. Stormová prosazovala myšlenku, že Tesla stojí na počátku nového lidského druhu, že je avatárem, zárodečným člověkem. Stormovou podporoval jistý elektrotechnik, který vydal knihu o kosmických cestách, jež absolvoval právě s Teslou. A jak je, nejen v Americe, zvykem věřit, i Nikola Tesla prý žil mnohem déle, než se oficiálně uvádí.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 9         


Co je vesmír?


Jak jsem naznačil v Nesmrtelnosti, mám rozečtenou populárně naučnou knížku Kosmické rozhovory – o povaze vesmíru a pátrání po skutečnosti, jejímž autorem coby dirigentem je americký astronom Stephan Martin. Dirigentem proto, že se jedná o soubor rozhovorů, které vedl a shromáždil s osmnácti zajímavými vědci, filosofy, duchovními učiteli a globálními kulturními aktivisty na téma týkajícího se podstaty a smyslu vesmíru. V onom naznačení jsem oznámil, že se s některými myšlenkami obsaženými ve „vesmírných rozhovorech“ s vámi podělím a popřípadě oglosuji. Je tam toho hodně a má to velmi široký záběr. Předem oznamuji, že ne se vším, co jsem již stihl přečíst, do té či oné míry souhlasím. Koneckonců i já mohu mít jiný úhel pohledu. Pro začátek předkládám něco z úvodu autora této knížky.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 3         


Jsme ve vesmíru sami? II


Jak bylo řečeno v první části: základními stavebními strukturami všech živých organismů jsou bílkoviny a genetický kód k jejich tvorbě z aminokyselin je zašifrován v DNA a RNA. Molekuly, z nichž se mohou tvořit aminokyseliny, jsou ve vesmíru zcela běžné, přičemž je tato tvorba z termodynamického hlediska zcela průchozí. To však neplatí o tvorbě bílkovin z aminokyselin. Pokud by to probíhalo jenom náhodným promícháváním aminokyselin, tak fakt, že tady jsme, je něco jako výhra v absolutně nepříznivé loterii, a pravděpodobnost, že by se to ve vesmíru mohlo opakovat alespoň ještě jednou, je prakticky nulová. Paul Davies, jakož i řada dalších vědátorů, se však domnívá, že život, seskupení aminokyselin v bílkoviny, vzniká v důsledku samoorganizace. Tato představa vede k závěru, že vesmír nejspíš kypí životem, přičemž se dá předpokládat, že některý z nich má šanci dospět až ke vzniku inteligentních bytostí, což ze statistického hlediska znamená, že i při velmi malé pravděpodobnosti může být náš vesmír okupován značným počtem mimozemských civilizací. Kde tedy všichni jsou?

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 11         


Jsme ve vesmíru sami? I


Vracím se ke knížce od Paula Daviese, která se zaobírá šesti velkými vědeckými otázkami. Započal jsem poslední, šestou, v podobě Kosmických motýlů, tedy de facto chaosem. Nyní přicházím se druhou a třetí, které se týkají podstaty života. Druhá se nazývá „Hledání ráje“ a třetí „Jsme ve vesmíru sami?“. Původně jsem měl v úmyslu zaměřit se pouze na třetí otázku, jelikož už tady byla mnohokráte probírána, přičemž odpovědi se zpravidla štosují do dvou extrémů. Jeden míří k našemu nezpochybnitelnému osamění, zatímco druhý k rovněž nezpochybnitelnému osídlení vesmíru nespočetným množstvím různých civilizací. Postupně jsem ale došel k závěru, že k tomuto tématu je třeba v podobě úvodu vyňat něco z druhé otázky. Jak jsem tak vyjímal, vyjímal a vyjímal, s pocitem že to či ono bych neměl nevyjmout, tak se mi ten úvod rozrostl až do samostatného příspěvku. Vzhledem k tomu, že obě otázky spolu velmi souvisí, předkládám tu druhou jako první část té třetí.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 9         


Kosmičtí motýli


V krátké reportáži o tom, jak jsem na Vyšehradě potkal Paula Daviese, jsem slíbil, že z knížky o dalších velkých otázkách týkajících se našeho všeobjímajícího vesmíru včetně nás, která mě k tomuto setkání navigovala, nejdříve vypustím otázku číslo šest, tedy tu poslední. Nehodlám to nijak oddalovat, takže ji tady hned máte. V následujících řádcích pod perexem předkládám jakýsi výtažek z příslušného rozhovoru Paula Daviese s Phillipem Adamsem. Obsahuje pouze Daviesovy reakce na Adamsovy nahrávky. Záležitost, kterou oba pánové v poklidném rozhovoru rozebírají, se týká neklidného chaosu, jenž se dá poetickým způsobem zpodobnit máváním křídel kosmických motýlů, ačkoli i nadále v sobě zachovává určitý, i když ne až tak deterministický řád.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 23         


Revoluce RNA


Deoxyribonukleová kyselina (DNA) byla až donedávna považována za královnu nukleových kyselin, jelikož jsou z ní vytvořeny geny, kódovaná řeč, kterou je napsán manuál života. Ribonukleová kyselina (RNA) byla povětšinou považována za sluhu DNA. Je to signální látka, jež vyřizuje buněčné pochůzky pro svého pána, sluha a nosič, který shromažďuje aminokyseliny, aby DNA mohla najít své vyjádření v proteinu. Jenže mikrobiologové a genetici se poznenáhlu dopracovali k úžasnému zjištění, že RNA není jen jakýmsi poskokem DNA, ale něčím mnohem více.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Superbugs


Pro poslední dubnový víkend jsem pro vás přichystal další exponát z genetické galerie Marka Hendersona. Naposledy zde byla Epigenetika, nyní vás oblažím „superbugs“. Co je to super, asi víte, a v anglicko-českém slovníku můžete nalézt, že bug je něco jako brouk, porucha, štěnice, obtížný hmyz atp. V tomto případě ono sousloví znamená antibiotickou rezistenci.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 12         


Epigenetika


Epigenetika je moderní podobor genetiky, který svým způsobem vyvrací některé výchozí předpoklady klasické genetiky, především v tom smyslu, že klade důraz na vliv životního prostředí. O epigenetice jsem se zde již zmínil s pomocí knížky Biologie víry – Jak uvolnit sílu vědomí, hmoty a zázraků od Bruce H. Liptona, viz Nadřazenost prostředí III – Epigenetika. Dnes předkládám další pohled z genetické galerie Marka Hendersona.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 15         


«   1  2  3    4    5  6  7  8 . . . . . . . . . .  41  42  43  44  45   »