Povídání


« strana 4 »

Jako každý den


Lucifer pozoruje ptáky a povídá si s nimi. Je to určitě lepší, než se rozčilovat nad lidmi v přeplněné městské dopravě. Možná objevuje rozměr, který jeho život ve velkém městě postrádal. Malé město nepřináší mnoho nových podnětů, ale jeho kladem je předvídatelnost. Chtě nechtě se v něm stane součástí nevzrušivého koloběhu každý, a třeba to, jak v očích ostatních vypadám, mi bohatě k stačí přemýšlení! Zařadila jsem se. Dnes se podělím o několik jistot, o pravidelná setkání, na něž se můžu (v malých obměnách) spolehnout…

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 38         


Jak jsem na Vyšehradě potkal sojku


Žádnou nedělní vycházku a už vůbec na Vyšehrad jsem v sobotu neplánoval. Náhodně jsem však zaznamenal povídání od Soni Kacerovské Podskalí a Vyšehrad. Parádní místa s tou pravou pražskou pohodou. To mě dostalo, jelikož v něm popisuje trasu místy, jež mi až dosud tak nějak unikala. Žiju v Praze už skoro jednatřicet let a Vyšehrad se stal mojí vlajkovou lodí, majákem, jedním z několika nejmystičtějších míst Prahy, jimž jsem věnoval dost častou vycházkovou pozornost. Jak mi mohly uniknout cestičky a zákoutí popisované autorkou na mém téměř svatém Vyšehradě?! Samozřejmě že mohly. Naučil jsem se chodit po stejných mnou již vyšlapaných cestičkách, a ty kousek opodál jsem kompletně opomíjel, nevnímal, nezaznamenal. Vážně až tak moc? Nebylo mi na zbytí, než si to jít ověřit. Takže jsem si v pozdní sobotní noci naplánoval na zhruba polední neděli zcela nový vyšehradský výlet – procházku, zacházku, docházku a ve svých starých místech novou odrazku.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 33         


Levandulová


Minulý týden v pondělí jsem kolem poledne kráčel přes Sluneční náměstí (SN). V tento den tam bývají farmářské trhy. Kruhová vozová hradba stánků – venkov se hlásí k husitům. Občas se přidám ke kališníkům, ale mým cílem byl tentokrát asiatský krámek, který se nachází na opačné straně obvodu SN než moje bydliště – v přízemí Slunečního domu hned vedle radnice.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 10         


Josef a Kajetán podruhé


Milý čtenáři, nebo milí čtenáři? To je fuk, kdo chce, ať čte. Kdo nechce, ať čte stranický tisk. Dovoluji si napsat druhé pojednání o Tyláku, kam jsem se dnes opět po delším čase vydala nasát vůni z českých luhů.

 

Astra (Tahiti)


Celý článek »

komentářů: 18         


Prvoletní výlety (Nálety – Zálety – Přílety a Odlety)


Minulý týden jsem absolvoval (vykonal) několik výletů v Podkrušnohoří. Nazývám je „prvoletní“, jelikož zhruba od poslední třetiny května počasí připomíná spíš léto než jaro. Nejpozoruhodnějším a patrně i nejdelším byl hned první výlet. Jeho podstatná část se odehrála v zámeckém parku Krásného Dvora, jenž jsem zmínil v předmluvě (perexu) ke dvěma básním od Antonína Sovy. Byl to jeden z nejúžasnějších a do jisté míry i nejpotřeštěnějších výletů, které jsem v posledních letech vykonal (absolvoval).

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 34         


Hromadění


Někdy loni dávali v televizi pro mě dost neobvyklou šou o tom, že jsou mezi námi jedinci, kteří mají chorobu, jíž se česky říká hromadění – jak je to latinsky, to nevím, ale určitě to má nějakou zvučnou diagnózu. Seriál to byl z Emeriky, z Kalifornie a z různých městeček tamtéž. Dvě elegantní "hospodyňky" – jedna štíhlá domina a druhá tlustá mamina – navštívily postiženou osobu, promluvily jí do duše, vysvětlily, jak se žije normálně, a udělaly všechno pro to, aby nešťastníkovo obydlí zase dostalo lidský vzhled. A jaká to byla fuška, umí si asi málokdo představit. Tenkrát jsem netušila, že i mě potká podobný zážitek. Stalo s e dnes dopoledne…

 

Astra (Tahiti)


Celý článek »

komentářů: 49         


Josef Kajetán


Následující věty jsem našla v dnešním červnovém čísle Novin Prahy 2. Jak to bylo tenkrát – před sto lety?

"Bezpříkladné lehkovážnosti dopouštějí se na Tylově náměstí oni obchodníci s potravinami, kteří zkažené zboží, hlavně ovoce, vystavují před svými krámy napospas chudině. Tuto hnusně páchnoucí, mnohdy až tekutou hmotu, obklopují celé zástupy dětí, ba i dospělých, kteří celistvější partie ovoce vybírají a pojídají přímo na místě."

No, dnes je to jinak. Nedovedu si představit, že by tam dnes prodejce zapomněl byť jen mrkvičku, jeden ks cca 6 Kč. Večer je plácek vymetený do posledního lístečku růže, a v noci je tam pré pro noční život Pražanů, ale spíš turistů z nejbližších několika hotelů a žroutů v KFC.

 

Astra (Tahiti)


Celý článek »

komentářů: 25         


«   1  2  3    4    5  6  7  8 . . . . . . . . . .  40  41  42  43  44   »