Povídání


« strana 9 »

Spirituální Kuks


Pozornější čtenář z perexu předchozího pojednání z cizí ruky Znovu dítětem jistě pochopil, že na počátku tohoto týdne, který se započal minulou neděli, jsem nenavštívil keks, koks ani kiks, ale Kuks. Jednalo se o jeden z mých nejúžasnějších výletů do míst, která barokním způsobem obdaroval syn pasáčka krav, jenž zahodil pasteveckou hůl, vyfasoval bubínek a mundúr a narukoval do habsburské armády jako tambor. Proti Turkovi to dobubnoval až na generála, pročež byl uveden do šlechtického stavu, což mu velmi svědčilo a z pasáčka krav se stal jeden z nejbohatších feudálů Českého království. Jeho již zmíněný syn nebubnoval, ale nechal vystavět na jednom břehu potůčku Labe zámek a na druhém špitál pro vojenské důchodce, vše v barokním stylu a s obrovským množstvím soch od jistého rakouského sochaře Matyáše Bernarda Brauna, mezi nimiž profitují především sochy ctnosti a neřesti.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 6         


Rouper de Clotrimazolovo rozjímání (Chechtací pytlík)


Léto se překulilo do své srpnové fáze, slunce se chechtalo, až mu ten škleb někdy i zamrzl, ale jinak vše podle plánu. Rouper de Clotrimazol se vyhrabal ze svého sklepního šuplíku, rozhlédl se kolem jako tkanička od bot, zpozorněl a dospěl k závěru, že je čas vyrazit k nějakému rozjímání. To samozřejmě činil i v šuplíku, jenže nic moc. Dovtípil se tedy, že mnohem efektivnější bude rozjímat někde v exteriéru, a když bude k dispozici nějaká přírodní scenérie, budiž bezpochyby jen ku prospěchu. Koukl na kalendář, zaznamenal, že je srpen, což ho ještě více navnadilo, takže vyrazil.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 6         


Krávy a ptáci a…


Léto začíná nabývat tak nebetyčných vrcholů, jak teplotních, tak duševních. Ano, duševních, jelikož mi z toho všeho začíná hrabat. Před párkem dnů jsem se podhrabal pod úplně cizí peřinu, která ve skutečnosti nebyla cizí, ale to je venkoncem šumák. Ano, šumění stromů, to mě vždy natolik uklidňovalo, že jsem v lese nedokázal usnout.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 16         


Dva nejzajímavější Luciferovy zubní prožitky


V předchozím taškovitém zamyšlení od Stelly mě zaujala její počítací (vypočítavá?) fixace na zuby nejkrásnější televizní moderátorky. Z hlubin podvědomí se náhle vynořily dvě mé nejpozoruhodnější zubní anabáze, o něž bych se s vámi chtěl podělit. Především proto, že je ze svého podvědomí nemusím namáhavým způsobem vypreparovávat, jelikož se jejich literární zpracování nachází v mém počítačovém archivu. První, kratší, je z období, kdy jsem ještě sídlil ve svém rodném městě, druhá je z druhé poloviny července roku 2007, kdy jsem byl už asi deset let usídlený v Praze.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 3         


Čteme…


Jen málo věcí dokáže člověka potěšit tak, jako skutečnost, že se pružné a krásné idoly našich mladých let mění ve vyžilé dědky a v obtloustlé babky, které jsou tím ošklivější, čím jsou botoxovanější. Taky na ni došlo, říkáme si při podrobném studiu fotografie, jejíž autor si nedal práci s úpravou svraskalých paží sexsymbolu dávné doby. Až na ten náhrdelník na vrásčitém dekoltu jsme skoro stejné! Ani ořezání, ohoblování, vycpání a uhlazení mnohé hvězdě nepomůže, věk se stejně prozradí. Hlavní rozdíl mezi námi je pak v tom, co máme za sebou. Každý nebyl v žitě… Tak, jako jsou z pohledu muže všechna miminka stejná, z pohledu mladého člověka se všichni starci sobě podobají. Ani jedno, ani druhé není pravda. To jen příroda nasazuje zamlžené brýle, aby odvedla pozornost tam, kam právě potřebuje.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 14         


Jak jsem v Srbsku potkal čtyřnohého čerta


Během svých výprav za účelem odlehčení a zároveň i obohacení svého těla i ducha jsem potkal nejrůznější zajímavé osobnosti jak lidského, tak jiného živočišného druhu. Některá z těchto setkání jsem prezentoval zde: Jak jsem potkal čerta; Jak jsem pod Vyšehradem potkal medvěda; Jak jsem na Petříně potkal sám sebe; Jak jsem potkal včelu, čmeláka a vosu; Jak jsem na Vyšehradě potkal Paula Daviese; Jak jsem v Kruhu potkal Saskii van Uylenburgh. Nyní se vám svěřím s nejčerstvějším setkáním, jež jakoby uzavírá kruh těch předchozích, jelikož jsem opět narazil na čerta, jenž tentokrát neměl dvě, ale celkem čtyři nohy, a ke všemu ještě v porovnání s prvním případem měl ty rohy zcela viditelné.

Nezamířil jsem do jedné z republik bývalé Jugoslávie, k čemuž by vás mohl ponoukat titulek této výpravy, ale do Českého krasu, kde se nachází spousta krásných míst takříkajíc na dohození kamene z mého bydliště v jihozápadní části Prahy. Kupříkladu Karlštejn, Svatý Jan pod Skalou či Bubovické vodopády. Mnohá z těchto míst jsem již navštívil, ale Bubovické vodopády až dosud ne.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 6         


Poškození mozku a zatmění


„Dají-li vám nalinkovaný papír, pište napříč“. Tuhle moudrou hlášku jsem nevymyslel já, ale španělský básník Juan Ramón Jiménez, který se odebral do věčného spánku necelý rok předtím, než jsem se probudil k životu. Proč tohle píšu, když v nadpisu mám poškození mozku a zatmění? Nadpis ozřejmím až v samotném konci. S nalinkovaným papírem je to takhle:

Už v raném dospívání jsem tuhle hlášku slyšel a velmi se mi zalíbila. Její podstatu jsem vnímal v tom, že si nesmíte nechat nikým nalinkovat či nalajnovat život. Dotyčný „dirigent“ to s vámi může myslet třeba i velmi dobře, jenže nemůže s vámi zacházet jako se svým robotem. Pokud to myslí dobře, může vám předávat své zkušenosti, moudrosti, upozorňovat na to či ono dobré či zlé, nezištně pomáhat v těžkých chvílích atd., ale ne lajnovat váš život.

Někdy se však stává, že začnete lajnovat sami sebe. No a k tomu jsem právě dospěl. Mám připraveno několik věcí, o které jsem se s vámi chtěl podělit, jenže jsem to začal pociťovat jako nalinkovaný papír. A tak jsem začal psát napříč. K těm plánovaným věcem se samozřejmě vrátím, ne však pod svým vlastním tlakem. Pouze tehdy, když ho nebudu cítit.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 5         


Aviatica


Je tady druhá jarní neděle, počasí se má dotýkat téměř letních hvězd, a tak jsem si naplánoval vydat se na vydatně dimenzovaný jarní výlet. Inspirovala mě k tomu 27mého března vypuštěna upoutávka Svatý Jan: krásný kultovní výlet kousek od Prahy. Svatého Jana pod Skalou jsem již navštívil nejméně dvakrát. Nikdy jsem však ještě nebyl v Srbsku a nepěl u Bubovických vodopádů. Ve chvíli, když tohle píšu, nemohu zaručit, že se mi ten první a ke všemu ještě kultovní výlet vydaří realizovat. Pokud ne, budu průběžně skotačit zde; pokud ano, nebudu zde povětšinu dne přítomen, jelikož budu skotačit u Bubovických vodopádů. V druhém případě zde o tomto výletu podám někdy příští týden zprávu. Dnes vám podávám krátkou rekapitulaci své první jarní skromně dimenzované procházky, která se uskutečnila minulou neděli, tedy 27mého března.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 1         


«   1  2  3  4  5  6  7  8    9    10  11  12  13 . . . . . . . . . .  34  35  36  37  38   »