Archiv - Červenec 2015


« strana 1 »

Na bílé lavičce

rubrika: Povídání


Podle knih Rosamunde Pilcherové bylo natočeno více než sto filmů. Autorka jejich předloh po službě u námořnictva stihla vychovat čtyři děti a ještě svým dílem zpopularizovala některá místa své země natolik, že se z nich staly turisticky přitažlivé cíle. Recept na psaní podobných bestsellerů je poměrně jednoduchý, ale ne každému se podaří dosáhnout čtenářské a divácké obliby, natož pak získat Řád britského impéria.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 26         


Na dávný verš

rubrika: Poetický koutek


Okurková sezóna se pozvolna začíná hrotit ke svému vrcholu a já, místo abych plaval ve vodách Slapské přehrady u Nové Rabyně, šrotím odborný spisek do svého vyhnanství v Brixenu. Léto se přesunulo do stavu, který my, staří souputníci českou krajinou, dobře známe. Tropy se odkýblovaly někam do tropů. Jenom ta voda chybí a Labe prý vyschlo až skoro do posledního šutru. Občas už i zaprší, někdy i zahřmí, ale okurky stále připomínají mumie v saharském vyhnanství. Vracím se zpět k Františku Hrubínovi, podruhé a možná naposled, a pokusím se to suchomilné léto protkat jeho dávným veršem.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 5         


Letní (kontra)punkce

rubrika: Poetický koutek


(Inspirovaná chladivým letním ránem za asistence Christiana Morgensterna)

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 3         


Neberte si věci osobně

rubrika: Pel-mel


Ze zbytku Psychopatova průvodce, který jsem zde ještě tvůrčím způsobem netlumočil, zbývají už jenom dvě kapitoly, jimž bych zde chtěl věnovat pozornost. První se jmenuje Postavte se k životu čelem a druhá Žijte okamžikem. V obou jsem nalezl velmi zajímavé a inspirativní postřehy, rady či úvahy, o nichž si myslím, že by mohli oblažit nejen mě, ale i pravidelné či náhodné návštěvníky Neviditelného čerta. Tento víkend věnuji krátké exkurzi do první z výše zmíněných kapitol, přičemž se soustředím především na něco, co se celou kapitolou vine jako nit a spočívá v tom, že není radno brát si vše, co se tváří jako konfliktní situace, osobně. Ať už jde o cokoli, nemusí to být určeno v první řadě vám.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 17         


Astrolog v roztrhané šále

rubrika: Vinárna U Čerta


V tomhle šíleném vedru nejsem schopen ze sebe vypotit nic tak klopotně obsažného. A zdroje by byly i vlastní nápady, dokonce jsem si v posledním satoriho tažení na papírek napsal i kousek úžasné básně, jenže ten papírek se už stihl vypařit. Nejhorší je to sucho. Marně vyhlížím déšť, něco se už vůkol objevilo, ale v Praze ani kapka. Říci, že nastal konec vodníků v Čechách, je velmi tristní oznámení, jež by se hodilo na náhrobek Vodnáře. Dle horoskopického kalendáře jsem Vodnář a ten suchopárný horor prožívám už v posledním tažení.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 3         


Spotřeba také jako symbol svobody (Podle Nialla Fergusona)

rubrika: Pel-mel


Tak se v tisku objevilo hned několik článků o tom, že se nošení tepláků stalo symbolem ležérního přístupu společenské smetánky k životu a že si tepláky oblíbili bohatí, kteří chtějí sdělit světu, jak už je velká móda znudila a že jsou příliš vytížení na to, aby si dělali násilí, když po cvičení v posilovně prostě nemají čas se převléci. (Pod jedním podobným povídáním na internetu diskutující napsal: To jsem nevěděl, na jaké výši jsem byl v osmi letech.) Oblékání jako způsob komunikace, jako sdělení světu. Když ta opice, která se málem vysmekla z řádu, bůhvíproč odhodila praktickou srst a rozmařile ji začala nahrazovat, určitě netušila, co práce ji to zahalování bude stát a že se z oblékání jednou stane politikum.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 36         


Nokturno vlků

rubrika: Poetický koutek


Jak se zdá, tak tropický předkrm těchto prázdnin se snaží nakvartýrovat i do jejich hlavního chodu. Prý si na to máme zvyknout. A na co si ještě máme zvyknout? Jak se zdá, tak na úplně všechno. Třeba na uřezávání hlavy malým hošíkem téměř v přímém přenosu. V tom šíleném vedru jsem si náhle vzpomněl na román Běsi od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Mám ho v knihovně a četl před mnoha a mnoha lety, v době, kdy jsem byl tvorbou Dostojevského poněkud ovlivněn. Běsi jsou už zase tady a jen zdánlivě mají jinou podobu. Dostojevským vás však trápit nebudu, do oka mi totiž padla jedna báseň od Františka Hrubína, která to charakterizuje v mnohem komprimovanější formě, což se od poezie koneckonců čeká.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 10         


Místo nestandardních jedinců ve společnosti (Chvála bláznovství?)

rubrika: Pel-mel


V lidské společnosti se vždy vyskytovali nějakým způsobem fyzicky či psychicky postižení jedinci – nestandardní. Jejich místo v ní bývalo a je též všelijaké. Někdy byli vystaveni naprostému posměchu, jindy byli přiměřeně respektováni a opečovávaní, v některých případech se jim dostalo neuvěřitelně vysokého společenského postavení, což někdy hraničilo až s davovým šílenstvím. Poslední případ se týká především duševně nestandardních jedinců, „mentálů“ s psychopatickými či psychopatologickými respektive schizoidními rysy. Pokud tito jedinci neskončí v blázinci, tak v dnešní době mají velkou šanci stát se politickými špičkami či alespoň celebritami nejrůznějšího konzumního ražení. No a těm hodlám v období třetí tropické vlny věnovat konec tohoto týdne třímaje v ruce zde již několikrát provětranou knížku od Stanislava Komárka. Následující text je lehce poupravený výtažek z kapitoly Sdělný a sociální význam nemoci zaměřený především na jedince duševně nestandardní – prostě na „blázny“. V poslední době mám pocit, že do té kategorie též patřím, jenže úplně jinak, než byste si mohli myslet. Všechno se totiž může obrátit zcela naruby.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 1         


Niall Ferguson – Civilizace (Západ a zbytek světa)

rubrika: Pel-mel


Ve své knize o příčinách vzestupu západní civilizace a o jejím postupném ovládnutí světa autor vzpomíná na okamžik, kdy si poprvé položil otázku, jak je možné, že právě Evropa dosáhla tak obrovského historického úspěchu. Při návštěvě Číny roku 2008 Ferguson naplno pochopil, že prožíváme konec převahy států euroasijské pevniny, konec úspěšného půltisíciletí. Před historiky tak stojí jeden z nejzajímavějších problémů. Vysvětlit, jak to, že několik malých evropských zemí začalo kolem roku 1500 ovládat lidnatější a v mnoha ohledech vyspělejší společnosti Východu. Když se nám podaří najít odpověď na otázku, proč se rozšířila civilizace ovlivněná renesancí a reformací, vědeckou revolucí a osvícenstvím, pak si musíme také položit otázku druhou: Můžeme předpovědět další vývoj Západu? Opravdu už odchází celá veliká éra?

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 66         


test

rubrika: Pel-mel


test


Ferguson shrnuje šest komplexů institucí, které určují myšlení a chování. Hlavní myšlenkou jeho knihy je právě to, že rozdíl mezi Západem a Východem spočíval v institucích. Dokázaly to i četné pokusy a zkušenosti: Dostanou-li se lidé, původem ze stejné kultury, na jedné straně do vlivu komunistických, na druhé straně do vlivu kapitalistických institucí, jejich chování se přímo neuvěřitelně změní.

 

Tyto určující instituce jsou:

  1. sssss
  2. sssssss
  3. konkurence jako decentralizace politického a ekonomického života;
  4. věda a studium s proměňováním fyzického světa (vojenský náskok);
  5. vlastnická práva – způsob ochrany soukromého vlastnictví a nenásilné řešení sporů mezi nimi;
  6. medicína – prodloužení života;
  7. konzumní společnost – výroba a prodej oblečení a spotřebního zboží vůbec hrají hlavní roli;
  8. pracovní morálka – morální rámec vycházející z protestantské pracovitosti a šetrnosti.

 

Je ovšem pravdou i to, že Západ zvítězil také díky nečekané momentální slabosti rivalů.

 

Jak vypadá situace dnes?

 

Populace Západu se jakoby vytrácí. Vytratila se i protestantská šetrnost, zvítězil konzum se zadlužováním. Sílí strach ze zničeného prostředí. A nakonec: západní civilizace ztratila sebedůvěru.

 

Tento výtah z Fergusonových myšlenek je úvodem k analýze jednotlivých šesti bodů. Volně odkazuje také na Luciferovo poslední zamyšlení o nepravostech doby. Původně se článek měl jmenovat Západ proti Východu v době Jihu proti Severu. Ale pondělní noviny s titulkem Sever proti Jihu byly rychlejší (to je ta moc institucí!). Pokud okolnosti dovolí, příští článek bude konkrétnější. A ještě malá poznámka. Možná jsem špatně četla, ale pojem „globalizace“ jsem v knize poprvé uviděla až někde v její polovině.


komentářů: 0         


«     1    2   »