Již dvakrát zde nastíněná knížka od Russella Targa, naposledy v podobě Předmluvy od Stephana A. Schwartze, pojednává o domněle nadpřirozených (paranormálních) schopnostech, jimiž ale ve skutečnosti disponují všichni lidé. Alespoň tak to říká Russell Targ ve svém Úvodu a je toho názoru, že nastal čas, abychom tyto schopnosti aktivovali, rozvinuli a rozšířili horizont našeho myšlení způsobem, který změní náš život a pohled na svět. S knížkami podobného ražení se v poslední době setkávám velmi často a nemám důvod si myslet, že k něčemu takovému nedozrál čas. Bezpochyby ano, ale je tady jeden háček. Drtivá většina lidí se z jakýchsi důvodů ubírá zcela jiným směrem. Místo aby v sobě objevovali a dále rozvíjeli něco, co na nižší úrovni ovládají všechny organismy (zvířata i kytky), cpou se do té nejnižší úrovně existence, kdy už neovládají ani své elementární životodárné mechanismy. Tohle téma jsem tady už mnohokráte rozpitvával, ale vraťme se zpět k Targovu Úvodu, z něhož předkládám následující výtažek.
Lucifer
29.09.2015, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 2
Znenadání dospěl Rouper de Clotrimazol k závěru, že už spí příliš dlouho, což ho započalo zneklidňovat. Řekl si tedy, že by s tím měl něco udělat. Ale co? Nad zodpovězením této otázky přemýšlel hodně dlouho, takže se jeho spánek ještě více prodlužoval, což v něm vyvolávalo ještě větší zneklidnění. Už to chtěl skoro vzdát, když tu…
27.09.2015, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 4
Předevčírem započal astronomický podzim a v následujících dnech by prý mělo dorazit babí léto. Možná dorazí, možná ne, anebo si tu dorážku nechá až na Vánoce či přímo na Nový rok. Sentimentálně dojímavá nálada však s tím bezpochyby souvisí, samozřejmě jak u koho, a tak jsem se rozhodl, že přeruším podnětně započatou sérii o mimosmyslovém vnímání všeho druhu. Na podzimním podnose s možnou příchutí babího léta přináším třetí japonskou pohádku od W. E. Griffise. Tentokrát se nesetkají hvězdní milenci, ale zástupci dvou různých způsobů nazírání na strávení lidského života. I tato pohádka má v sobě zakotvenou velmi silnou moudrost. Je už jenom na vás, jestli ji tam objevíte, anebo objevíte něco úplně jiného či se jenom pobavíte její přítulně humornou stavbou.
25.09.2015, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 3
V předchozím příspěvku jsem nakousl mimosmyslovou oblast našeho vnímání, jež ke mně opět dospěla v podobě knížky od Russella Targa. Autor v ní předkládá značné množství indicií, které vědci získali při experimentech ve Stanford Research Institute a v dalších laboratořích na různých místech USA, jež se zabývaly nejrůznějšími projevy mimosmyslového vnímání. Abych nastínil, k čemu ta knížka směřuje, předkládám výtažek z Předmluvy od Stephana A. Schwartze.
23.09.2015, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 1
Názvem tohoto příspěvku jsem tak trochu zesměšnil tématiku, které bych se tady chtěl v podzimním tom čase tu a tam věnovat. Již zde byla několikráte nadnesena v podobě paranormálních jevů, mimosmyslového vnímání včetně synchronicity. V těchto sférách se často pohybují podvodníci nejrůznějšího kalibru, a tak jsem si na úvod laškovným způsobem pohrál s jeho názvem. Ve skutečnosti nemám v úmyslu tento fenomén, jenž se pohybuje na hraně standardní vědy či přímo za jejími hranicemi zesměšňovat. Nehodlám ale zesměšňovat ani ty, kteří odmítají opustit své ryze materialistické přesvědčení, že jakékoli mimosmyslové vnímání a s ním přidružené paranormální jevy patří do šuplíku šarlatánů, kteří nemají se skutečnou vědou nic společného. I přestože nejeden z vědců včetně fyziků, někdy i velmi význačných, bral tyto jevy zcela vážně na vědomí. Jedná se o velmi střídmý úvod, nástřel, v němž nic moc nečekejte.
21.09.2015, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 2
Pro tento víkend jsem se rozhodl nakrmit vás další dávku z knížky Stanislava Komárka, která se zabývá psychosomatikou a dalšími dichotomickými aspekty našeho západního vnímání. Poslední a poměrně lehkou dávku jsem zde nastřelil krátce před svojí brixenskou „elegií“, po níž přicházím s nepoměrně těžším kalibrem, který je natolik duchovně hutný, že jsem ho zařadil do Filosofického koutku. Domnívám se, že tento můj počinek se k vyvanutí tropického léta docela hodí.
19.09.2015, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 9
Nastala noc a já si potřeboval s někým popovídat. Jenže už nebylo toho, s kým jsem chtěl. Jenže už nebyla… Uvažoval jsem, že se přemístím na Hostinu bláznů, ale hodovní společnost, kterou jsem si kdysi vysnil, mlčela jako hrob. Nastala noc, a já na vrcholku svého kopce osaměl. Když tu náhle ve mně explodovala báseň od Františka Hrubína. Adoptoval jsem ji a jejím prostřednictvím začal rozmlouvat s někým, s kým jsem chtěl, ačkoli už tu není…
17.09.2015, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 4
Vracím se ke sbírce japonských pohádek od W. E. Griffise, kterou jsem tady načal v podobě Vůně a cinkání. Dnešní je v tomto spisku zařazena hned jako první a má v sobě nejen cituplné romantické klenutí, ale skrývá se v ní i hodně moudrosti. Stačí se jen trochu zamyslet a neutonout v Nebeské (hvězdné) řece. Nachází se v ní i jedno zajímavé podobenství o kapce vody navíc, které bylo svým způsobem použito ve filmu Akce Bororo („Kapka vody navíc a Bororo už ne život, Bororo pak nic.“). Na závěr jsem připojil jednu skladbičku od Beatles, která vám může připadat k tématu pohádky poněkud nepřístojná. Moje asociace se však někdy potulují způsobem, jenž vám může připadat nepřístojný, ale když se trochu zamyslíte, možná mou hvězdnou řeku překročíte.
15.09.2015, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 2
Domníval jsem se, že před odjezdem z Brixenu už nic nenapíšu, žádnou reportáž nebo tak něco. Ale vzhledem k tomu, že jsem byl už skoro celý den volný, moje psací pohnutky se obnovily, zrestaurovaly, explodovaly. Přeháním. Zcela nečekaně jsem v páteční den odjezdu dospěl k malému rozlučkovému medailonku.
13.09.2015, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 0
Můj pracovní pobyt v Brixenu zvolna končí. Samotná konference dospěla k cíli dnes zhruba ve dvě odpoledne a po zbytek brixenského času jsem se přerodil zpět do samostatné jednotky, kdy jsem se mohl věnovat zcela volnému a neorganizovanému potloukání se uličkami Brixenu. V době konání konference to bylo prakticky nemožné, program byl nabitý, nejen odbornými, ale i společenskými aktivitami. Když nepočítám relativně krátké přestávky, tak jediným způsobem, jak si popřát vlastního času k samostatné a dostatečně obsažné procházce, bylo vynechat výraznější část konferenčního programu, k čemuž jsem ale nepřistoupil.
10.09.2015, 20:59:39 Publikoval Luciferkomentářů: 2