Přesně za týden bude zase pátek, jenže už v září. Ve čtvrtek se s námi srpen rozloučí, jmeniny bude zrovna slavit Pavlína, alespoň dle českého kalendáře. Zajímavé je, že prvního září jsou v tomto kalendáři uvedena hned tři jména: Linda, Samuel a Jiljí. Linda je jasná, Samuel… no dejme tomu, ale Jiljí? Tož brknul jsem klávesnicí strejdovi Googleovi a hned na prvních dvou místech v seznamu jeho bleskových odkazů jsem se dozvěděl, že Jiljí byl mnich a poustevník a zároveň i jeden z nejoblíbenějších středověkých světců, za což byl vyznamenán svatým řádem a v Praze mu pak vystavěli kostel. Tak jsem se zase poučil. Jinak v kalendáři tohoto týdne dominují ženská jména. Před Lindou (se Samuelem a Jiljím (ihned mě napadlo něco jako švédská trojka)) je kromě Pavlíny Vladěna a Evelína, za ní pak Adéla, která možná ještě nevečeřela. Muži, kromě již zmíněného Samuela a Jiljího s Lindou, jsou zastoupeni pondělním Augustýnem a nedělním Bronislavem, přičemž tomu poslednímu byla kalendářníky přifařena Bronislava. Příští týden je kromě emancipačního kalendáře české provenience zajímavý také tím, že se budu vyskytovat na jedné z mnoha svých dalších mimopražských výprav.
Lucifer
25.08.2017, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 13
Karlovo náměstí v Praze je z pohledu nepoučeného venkovana venkoncem nezajímavé, rozpačité, nepřehledné. A není nijak krásné, dokonce ani příliš náměstí nepřipomíná. Ztrácí se samo sobě v nepříjemném uprášeném shonu. Přitom se na něm v jeho nejslavnější době odehrávaly velké události. Kromě toho se nedaleko Karlova náměstí nachází průsečík přímek spojujících slavné pražské kostely. (Ke Karlovu náměstí se také váže onen tajemný příběh skupinového vidění, které několik lidí připravilo o rozum...) Je ironií dějin, že kaple Božího těla, duchovní střed Karlova náměstí i střed celé Prahy, ba, říká se, že nejvýznamnější centrum tehdejšího křesťanského světa, byla na počátku nové, hrdé epochy smetena z povrchu zemského v důsledku racionálního rozhodnutí. Miloš Urban v knize Sedmikostelí klade provokativní otázky o architektuře i o dějinách. Jeho názory jsou velmi kontroverzní. V každém případě pootáčí dějinné zrcadlo tak, že najednou vidíme z jiného úhlu události, o jejichž podobě jsme dosud neměli žádnou pochybnost.
Stella
23.08.2017, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 6
Víkend odvanul do pozdních srpnových dálek, před námi se skví poslední celý srpnový víkend, špačci z kmene meteorologů na svých bidýlcích štěbetají, že léto je v prachu, už je tu prý podzim, asi je třeba nakupovat vánoční dárky, popřípadě atakdále. Inu, léto ještě v prachu sněhu není, jen někteří jedinci, jejichž počet narůstá geometrickou řadou, mají pocit, že je třeba neustále předbíhat dobu, sebe samého. Nedokáží chvíli stát na místě, které tu zrovna je, ale musí se sápat na místo, které je ještě někde v dáli, jelikož prostě či spíš neprostě se potřebují zakousnout vpředu do vlastního ocasu, který mají vzadu. Ti pomatenci zapomněli, že nás čeká ještě babí léto, a že podzim je fakt ještě někde v prachu. Jenže i prachy jsou někdy v prachu či spíše z prachu tedy z ničeho. A tak jsem se rozhodl, že začátek tohohle posledního celého srpnového týdne zahájím mnou nastíněným pojednáním ze zde již mnohokráte zmíněného zdroje, abychom si vyjasnili, kdo jsou skuteční vládci světa.
21.08.2017, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 4
Tento prodloužený víkend jsem měl v úmyslu věnovat údernému příspěvku z knihy Lži století… na téma dělání peněz z ničeho. Usoudil jsem však, že víkendové příspěvky na NČ by neměly být tak uřvané. Je třeba se trochu usadit, uklidnit a uklidit ve své mysli veškerý ten bordel shromážděný od pondělka do pátku. V případě prodlouženého víkendu vlastně do čtvrtku. A tak jsem se rozhodl, že zde vypustím tři krátké úvahy z knížky plné psychologických studií, kterou jsem zakoupil minulý víkend. Mé připojené poznámky berte jako tři třešničky na bezpochyby sladce stravitelném víkendovém dortíku.
18.08.2017, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 16
Pozůstatky nejstarších pletených výrobků, jakým je např. sandál z amerického Oregonu (Catlow Valley), pocházejí z doby před deseti tisíci lety. Svědectví o používání přírodních materiálů k pletení ale nepřinášejí jen archeologické nálezy a četná vyobrazení v Egyptě i v Asii. Pletené výrobky jako každodenní nezbytnost i estetický předmět najdeme také na plátnech slavných malířů pozdější doby. Dovedné ruce odjakživa pracovaly s rákosím, papyrem, trávami, vrbovým proutím nebo pedigem. Splétaly se příbytky, ohrady, vrše, nebo třeba nádoby na vaření rýže. Toto umění rozhodně nezapadlo, jak o tom svědčí účast na moderních košíkářských kurzech. Jeden z takových kurzů má za sebou i moje šikovná sousedka. Ale, jako vždycky, začnu i o koších zeširoka.
16.08.2017, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 14
S knížkou Lži století – Které znají jen zasvěcení od Heiko Schranga jsem vás seznámil v krátkém příspěvku Sál tisíce zrcadel. V jeho perexu jsem naznačil, že tento pozoruhodný spisek má dvě části. Zatím jsem zde věnoval pozornost pouze druhé části (naposledy v Poznání sebe samého), která je výrazně kratší a slouží jako jakýsi filosofický doplněk první části. Ta se velmi podrobně zabývá záležitostmi týkajícími se aktivitami nejmocnějších uskupení naší planety. Jací loutkaři (manipulátoři) ovládají odněkud ze zákulisí pomocí provázků (finančních a mediálních) marionety na prknech divadla Svět. Toto téma jsem zde již ventiloval několikrát, např. v Kdo skutečně vládne světu?, Peníze hýbou světem, Nový světový řád či Totální světovláda. Nyní se k tomu opět vracím s využitím první části knihy Lži století … Pokusím se z ní vypreparovat nejzajímavější fakta, postřehy či závěry. K nim se však doberu až ve druhém vstupu. V tomto prvním ocituji pouze text ze zadní strany obálky, prohlášení autora a něco z jeho předmluvy.
14.08.2017, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 9
Bylo jednou jedno Velmi teplé království, v němž slunce svítilo od východu do západu a valnou část roku téměř v nadhlavníku, což mělo za následek, že všichni jeho obyvatelé byli opáleni až téměř na uhel. Králové se svými manželkami se střídali jako roštěnky na grilu, poddaní se opékali pod grilem, ale jinak království docela vzkvétalo včetně troglokytek, parastromů, z nichž některé se dopídily až velikosti uhelných bonsají. Vše vypadalo tak, že Velmi teplému království (VTK) už lépe být nemůže. Ti, kdož si pod pojmem „lépe“ představovali „hůře“, byli okamžitě vypátráni Královskou bezpečností (KrB) a střelhbitě zpacifikováni s pomocí technologického zázemí Paramilitantních přátel žehu (PPŽ).
11.08.2017, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 10
Ať tady dnes promluví, kdo to opravdu umí. Věra Nosková píše dobře a přečtu si od ní ráda cokoli, i když mě zlobí svým skepticismem a působením v Sisyfovi. Je to totiž paní, která si nic nenalhává, a někteří to nalhávání moc potřebujeme. (Možná i spisovatelka jednou nahlédne sílu některých absurdních fantazií, které se ukážou být realitou!) Sympatické jsou její blogové příspěvky, např. Sexistická gramatika. Věra Nosková má bratry a syny, proto odjakživa ví, že kluci a muži jsou křehcí! Dokonce citliví! A že to ti normální tají. To jsem vážně dlouho nepředpokládala, neboť doma byl mezi kupou žen jediný, mlčící muž. A ve škole platilo automaticky: co kluk, to potencionální grázl. Ne, že by muži neměli všelijaké zhůvěřilé vlastnosti! V tom jim ale můžeme směle konkurovat. Nicméně, o tom dnes řeč nebude.
Je to staré a nekonečné téma: ženy vedle mužů a ženy proti mužům. Ona je otázka, nehrotíme-li v současnosti tyto vztahové problémy uměle, z nedostatku vážnějších, existenčních, existenciálních a existencionálních starostí. Nedávno jsem držela v ruce knihu obhajující muže, napsanou mužem – a bylo to čtení od silně poznamenaného vědce. Nedalo se. Zajímavě a chytře reaguje na podobné otázky spjaté také s knihou V. Noskové např. Eva Hauserová. Věra Nosková uvádí deset příběhů. Nezdá se, že by se mnoho změnilo od roku vydání knihy – 2010.
09.08.2017, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 44
(Nedívej se na mne)
07.08.2017, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 29
Během léta jsem již učinil dvě výpravy za hranice Prahy. První se odehrála v půli června, kdy jsem mimo jiné navštívil Žatec a Chomutov. Druhá výprava počátkem července byla cíleně zaměřena na Kokořín. V plánu mám ještě uskutečnit nejméně třetí letní výpravu, cíl jsem však zatím nedefinoval. Napadá mě Křivoklát, Šumava, Vysoké Tatry, Tokio, Mars nebo Venuše či kulová hvězdokupa Messier 13 v souhvězdí Herkula. Návštěvu Chomutova jsem tady nenápadně naznačil v podobě Tajemné ženy z města Ch. Nyní bych se s vámi stručně podělil o zážitky z Žatce a Kokořína.
04.08.2017, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 19