Archiv - Duben 2021


« strana 1 »

Vyšehradská

rubrika: Pel-mel


Minulý týden ve čtvrtek bylo docela příjemné počasí, což tenhle duben nebývá tak často, a tak jsem vyrazil na Vyšehrad. Je to nejen moje poutní a mystické místo, které jsem zásoboval svými návštěvami snad od samotného počátku mého pražského pobytu. V Praze je spousta krásných míst, třeba Malá Strana či Pražský hrad, ale Vyšehrad, ačkoli byl za husitských válek téměř kompletně zdemolován, má v sobě nezaměnitelnou duchovní atmosféru. Je to studnice dávných mýtů a pozoruhodných myšlenek.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 7         


Jenom ne patos (Studené jaro)

rubrika: Pel-mel


Odešel sčítací komisař, pracovník ani nadšený, ani ochotný. Jak to můžu napsat? Bylo to slyšet, bylo to vidět. Neměl totiž respirátor a nečekal před domem, jak bylo nařízeno. Nevadí. Zvykli jsme si nebrat nějaká opatření vážně, neboť si často protiřečí. Naše laxnost zvolila do čela státu podobné představitele, jako jsme my. S filozofií Nějak to dopadne. Prapočátky takového postoje leží v hodně dávné minulosti, vyrašily z podhoubí strachu o holé přežití. A mávnutí rukou se osvědčilo i tam, kde jde o mnohem víc než o roušku. Bojíme se pevného zásadového postoje, nedejbože hrdinství. Můžeme? Nemůžeme? A co z toho potom bude, když budeme jednat sebevědomě? Toho strachu, abychom na sebe příliš neupozornili! Ačkoli, nějak se blýská na časy.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 2         


Vltava

rubrika: Pel-mel


Vltava je nejdelší řeka na území České republiky. Pramení na Šumavě. Jeden z pramenících přítoků teče z bavorské strany. Až se ty přítoky dají do kupy, Vltava odtéká na Český Krumlov, a pak na České Budějovice, kde přibere Malši. Jak tak sílí, přibírá další potoky a řeky a vtéká do vltavské kaskády. To je celá řada přehrad, například Orlík atd.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 3         


Dubnový pondělník

rubrika: Pel-mel


A je tady zase pondělí. A navíc ještě pořád duben. I když už konečně ve druhé polovině. První polovina se moc nevydařila. Až na pár dní (Jak jsem v Prokopáči potkal žábu s miminkem), to vypadalo jako v prosinci. Jenom víc světla. Ale jinak jak v márnici. Zdá se však, že se jaro začíná opět probouzet. Tak to nezakřikněme. Májový květen či květnatý Máj je už nadohled.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 8         


Duben, ještě tam budem (Vytrženo z kontextu a vloženo do kontextu)

rubrika: Pel-mel


Paní Anna L. vedla jediné Potraviny našeho městečka. Každé úterý vyvěsila ceduli Přejímka zboží a zavřela krám. To byla chvíle, kdy zaujala své pozorovací stanoviště za bednami a pytli mrňavá Magda a druhého dne nám potichu vyprávěla, že to byl zase ten tlustý závozník a – někde se dítě o tom základním poučit musí. Nevstupovat! Přezouvejte se! Zakázáno – to i ono. Všude nápisy se zákazy a příkazy, bez oslovení, bez omluvy. Ty mírnější cedule pod přehledem otevírací doby sdělovaly stručně: Přejímka zboží. Inventura. Nemoc. Dovolená. Školení. Porada. Školení a schůze měly charakter politický, tudíž by nikoho nenapadlo protestovat. Neboť politická záležitost rovnala se nebezpečné záležitosti a diskutovat o nevhodnosti jejího zařazení doprostřed pracovní doby nepřicházelo v úvahu. Mohla by se rozhněvat některá z rozevlátých domovnic. Takový domovnický typ mohl úplně všechno, i pod záminkou porady slavit ve skladu narozeniny, protože „to myslela se stranou dobře“.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 6         


Jak jsem v Prokopáči potkal žábu s miminkem

rubrika: Povídání


V Prokopském údolí jsem byl naposledy v listopadu minulého roku. Tehdy jsem tam potkal Koronáče. Můj poslední výlet do pražské přírody se odehrál letošního února. Jednalo se o Divokou Šárku, kde jsem potkal roztomilého pejska. Od té doby jsem už nevyrazil vůbec nikam. Leda tak přes Sluneční náměstí do vietnamského krámku či do nedalekého Alberta menšího nebo do Alberta většího v butovické Galerii. Začínal jsem zvolna cepenět, kornatět, dřevěnět a uhnívat. Vůbec se mi nechtělo vstávat a vůbec se mi nechtělo jít spát. Nastavil jsem se do jakési nehybné pozice a změna do jiné nehybné pozice byla téměř neproveditelná. A tak jsem se rozhodl učinit pohybovou změnu.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 11         


Na naší studni

rubrika: Povídání


Jak dlouho trvalo, než jsem si zvykla na panelákový život! Na dupot a křik z chodby, na cvakání vypínačů ze tří bytů, na vrtačky a posouvání nábytku, na ruch pod okny dvacet čtyři hodin denně. Nikam se nedá schovat! Žádný pocit jistoty a úlevného spočinutí, které může poskytnout jen bytelný dům se zdmi, jež člověka chrání: Sem za tebou nikdo a nic nemůže. Ale co se dá dělat. Nezbývá, než se smířit s tím, že také bydlení se pro většinu z nás stalo spotřebou a bydlíme v jakémsi lehkonohém běhu. Kam? To je právě to, že nevíme. Ale běží tam všichni.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 3         


Marioneta

rubrika: Vinárna U Čerta


Někdy po nocích přemýšlím, jestli nejsem marioneta. Loutka s tváří dřevěnou. Ovšem mužského rodu. Takže vlastně marionet. Je spousta věcí, které mě v poslední době žerou jako dřevokazi. Dřevokaz je kromě houby též hmyz. Třeba červotoč nebo tesařík. To jsou brouci. No a já jsem ta marioneta, kterou se snaží sežrat.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 12         


Jak on to mohl vědět?

rubrika: Pel-mel


Ludvíka Vaculíka v oněch slavných dnech roku 1989 nepřizvali na Letné na tribunu a potichu byl přehlížen (vzhledem k jeho významu!) i v příštích týdnech. Snad proto, že jeho veliký stín by zakryl let prchavých a náhle vzplanuvších jiskřiček. Co s takovou náloží myšlenek, s pevnou zásadovostí, která hrozí pochybnostmi, když probíhá veliký happening? Jako člověk zvolna rozvažující a přemítající, nehodí se k ohňostroji. Karel Čapek a Ludvík Vaculík nikdy nenapíší ani nejkratší text bez myšlenky, jen tak. Neomylně sáhnou až na dno. A na to dno uloží další zpevňující vrstvu.

 

Veselé Velikonoce!

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 8         


První duben 2021

rubrika: Povídání


Poslední březnový den jsem tak nějak předčasně usnul, což se mi běžně nestává. Když jsem se probudil, zaznamenal jsem ke své radosti, že za chvíli začne duben. Vlastně ještě o hodinu dříve díky letnímu času, díky na decimálkách vážení byrokrati.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 15         


«     1     »