V sobotu jsem na české verzi portálu MSN objevil článek „Vesmír se nezrodil náhodou, někdo ho musel naprojektovat. Vědci nevylučují Boha“. Autorkou je Lenka Samueli a zdroje, které použila, jsou uvedeny na jeho konci. Na toto téma zde byla řada článků. Většinu jsem převzal a okomentoval, některé byly čistě moje vlastní úvahy. Objevil se tady i Antropický princip, kterým svůj článek Lenka Samueli započíná. Následující text bude víceméně citace článku. Konec citace oznámím tím, že připojím několik svých poznámek.
Lucifer
30.08.2022, 22:12:55 Publikoval Luciferkomentářů: 4
Před pátou ráno mě budí hovor čoklích paní pod okny. Stojí tam a debatují, jak všechno zdražuje a že Punťa žere pořád víc a u veterináře jsem nechala zase dva tisíce. Podobné rozhovory způsobují, že vždycky znovu zapomenu sen, který jsem si tentokrát chtěla určitě pamatovat! Nepotřebuji budík, obě paní s psím doprovodem chodí svou trasu pravidelně. Také paní Procházková dodržuje pravidelnou hodinu, chodí s miláčkem ve tři ráno. Ale ta je aspoň tichoučká. Její manžel by v noci nevyšel ani náhodou! Je to na ní, a za každého počasí. Tak vypadá anděl: kolem sedmé jí hodné děti začnou doručovat vnoučata na celodenní hlídání. V létě je jich víc, ono je jim hned veseleji, když se všech sedm sejde. Vždyť mají prázdniny.
Stella
27.08.2022, 17:19:11 Publikoval Luciferkomentářů: 6
Někdy počátkem roku jsem zaznamenal, že se rozjíždí výstavba druhé části Waltrovky, která končí u centrály ČSOB a stanice metra Radlická. Byl jsem se tam tehdy podívat. Výstavba byla maximálně do prvního patra. Něco jsem o tom tady psal. Po dlouhém čase jsem dnes vyrazil, abych zjistil, v jakém je ta výstavba stavu. Pokud jde o první část Waltrovky, která už stojí a je v provozu řadu let, tak si otevřete můj článek Waltrovka na vrtulích Pegasů z listopadu 2017.
24.08.2022, 18:32:54 Publikoval Luciferkomentářů: 13
Kdo zažehl jiskru, jež probudila neživou hmotu k tvůrčí aktivitě? Dlouho se zdálo, že tento problém ani nebude mít řešení – a nejpřijatelnější bylo přesunout problém (či odpověď) na Boha. Ale pro neklidné povahy, které se nesmířily se zákazem o tajemství vůbec uvažovat, se Bohem otázka nevyřešila, naopak znásobila. Po staletích tápání a výzkumu se ukázalo, že k životu stačí částice uspořádané do hierarchie struktur: atomy, molekuly, organely, buňky, tkáně… Podstata života je tedy vysvětlitelná v rámci fyziky, chemie, biologie. Jednoho dne se budeme usmívat tomu, že pro nás bylo záhadou vědomí. Brian Greene se domnívá, že vědomí je důsledek fyziologické činnosti mozku, jenom nám dosud uniká plné poznání vnitřních mozkových pochodů. Prozatím totiž disponujeme myšlenkovými a vědeckými šablonami, do nichž některá fakta nezapadají. Nadchází čas šablony přenastavit a jinak se podívat na samotnou realitu. Tak už to ve vědě chodí! Všechno je jinak. Nebo stejné, ale – o stupínek výš?
21.08.2022, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 14
Můj dnešní příspěvek bude vzpomínkový. Člověk jak stárne, začíná čím dál více vzpomínat. Co zažil, jak se měl, co bylo dobré, co špatné atd. Rozumný člověk ty špatné vzpomínky většinou vytěsní. Vzpomíná jenom na ty hezké. A to je dobře. Proč se trápit něčím, co už není. Co už odplynulo. Tentokrát si však vzpomenu na svého spolužáka, když jsem studoval v Brně.
18.08.2022, 19:55:24 Publikoval Luciferkomentářů: 11
Opět se vracím ke sbírce rockové poezie Láska je kytarové sólo od Jaromíra Pelce. Tentokrát to bude o cikánce. U této básně je zmíněn tento citát: „Kdybych se v noci probudil a nevěděl, kde jsem, odveď mě na jatka. Počkám tam s telátkem.“ – Leonard Cohen.
15.08.2022, 22:11:56 Publikoval Luciferkomentářů: 4
Před krátkým časem slavil můj japonský přítel Hiroki Tanaka narozeniny, na které mě pozval. V Praze žije už mnoho let a kromě toho že umí dobře česky, hraje skvěle na housle. Poprvé jsme se seznámili v podchodu stanice metra Ládví. Šel jsem z práce značně unavený a někdo tam fidlal na housle, Řekl jsem mu něco nerudného a šel dolů na nástupiště. Za chvíli se tam objevil Hiroki a jevil známky asijských bojových umění. Nakonec jsme se neporvali, ale postupně skamarádili.
12.08.2022, 11:11:50 Publikoval Luciferkomentářů: 10
Tak jsem procházela recenze knihy, již jsem právě dočetla. Napsat recenzi bych si netroufla, ta má svoje pravidla, ale tolik vím, že její autor nemá převyprávět celý děj, protože by čtenáře připravil o napětí. Ano, také s prozrazením vraha v detektivce už jsem se setkala. Nezřídka se všechno podstatné dozvíme už ze záložky. Když vydavateli nevadí snížení prodeje… Ráda bych se ale v tom, co Jan Nejedlý v Lidových novinách nazval „blogové brebentění“, podělila o svoje dojmy a čistě osobně doporučila k přečtení knihu, o které se mluví. Bohužel, právě v recenzích na Děti Volhy a na knihu Zulejka otevírá oči od Guzel Jachiny jedna pachatelka recenzentka uvádí na internetu jádro celého příběhu. Ne tak Petr Fischer, Josef Chuchma… Naštěstí to u spisovatelky, jakou je Guzel Šamilevna Jachina, tolik nevadí. Pořád stojí za přečtení. Kromě toho, Guzel Jachina přiměje čtenáře k pátrání, jak to tenkrát, v době, o níž píše, vlastně bylo. A tak to má být.
09.08.2022, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 8
Nejdřív je třeba se zamyslet, co je to duše. Nějakou duši jistě máme, a tím nemyslím duši do kola auta nebo bicyklu. Máme mozek, stejně jako ostatní živočichové. Je to centrální nervová soustava. Máme ho z hlediska biologického považovat za duši, nebo je tam ještě něco víc? Bezpochyby je. Jak lidé, tak živočichové spolu komunikují na dálku. Někdy i na hodně velkou vzdálenost. Kdysi jsem tady něco o tom psal a ukončil na platformě aktuální fyziky: modulované elektromagnetické záření, které vědomě produkuje mozek. Tohle bychom mohli vnímat jako duši, která bezpochyby něco váží. Není tam přece jenom ještě něco víc? Je to možné. Nedávno jsem šel s nákupem z OC Galerie Butovice. Před sebou jsem spatřil mladou ženu a fascinoval mě její zadek. Upřeným pohledem jsem si ho prohlížel. Ta žena došla ke svému autu, otočila se a upřeně se podívala na mě. Ona prostě ten pohled na svůj zadek vycítila. Další text představuje překlad první části článku z Live Science, za třemi tečkami je závěrečný odstavec. Celý článek si můžete přečíst, když kliknete na jeho název ve Zdroji.
05.08.2022, 21:09:19 Publikoval Luciferkomentářů: 16
Svěřil se mi jeden starý učitel s rozčarováním, které pocítil na setkání se svou první třídou. „Kluci mi vyčítali, že jsem je učil sovětskou hymnu. A nikdo si nevzpomněl (nebo nepřiznal), že jsem jim zpíval a hrál Imagine, že jsme se o Beatles bavili mnohokrát. A to tedy opravdu nebylo v osnovách. JIM SE HODÍ vzpomínat právě na nemilovanou hymnu.“ Výběrová paměť… Bývalá spolužačka se mi přiznala, že se jí po dobrovolném odchodu do emigrace nestýská po domově. Vyrostla v šedivém nezajímavém maloměstě bez tradic a bez perspektiv, mezi podivnými, nezakotvenými existencemi. „Po čem by se mi mělo stýskat? Možná po borůvkovém koláči.“
02.08.2022, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 11