Neviditelný čert

mRNA a Covid-19

rubrika: Populárně naučný koutek

mRNA je jednovláknová nukleová kyselina (RNA), která vzniká během transkripce DNA a slouží jako předpis pro výrobu bílkoviny na základě genetické informace přepsané podle genetického kódu. Zkratka „mRNA“ pochází z angličtiny, ve které se tato molekula označuje jako messenger RNA, což znamená „poslíček“. Také je známa pod názvy informační nebo mediátorová RNA. První vakcíny proti korona viru znamenaly zásadní změnu, protože se dostaly od koncepce k masové výrobě během pouhých několika měsíců. Byly však také jedinečné tím, že využívaly nový způsob stimulace imunitního. Vědci po celém světě objevili další využití technologie mRNA mimo oblast vakcín. Zkoumají její použití pro průlomové léčby rakoviny a autoimunitních onemocnění, stejně jako pro terapie genetických poruch pomocí úpravy genů.

Lucifer

Jedním z u nás opomíjených nežádoucích účinků podávání mRNA vakcín proti Covid-19 je rozvoj dermatografie. U spousty lidí po podání posilovací dávky vakcíny proti Covid-19 rozvinula dermatografie, o čemž se u nás moc nemluví a v našich odborných časopisech se o tom (pokud je mi známo) nepíše. Přesto se podle zahraničních lékařů i v tomto případě jedná o nevítaný vedlejší účinek vakcíny, která je určena k prevenci onemocnění způsobeného virem SARS-CoV-2 (onemocnění Covid-19) u osob ve věku 6 let a starších a obsahuje molekulu označovanou jako mediátorová (messenger) ribonukleová kyselina (mRNA), která v sobě má instrukce k tvorbě proteinu ze SARS-CoV-2

Jak je v odborné literatuře uváděno, prospektivní kohorta více než 50 000 zdravotnických pracovníků hlásila kožní reakce po podání první dávky vakcíny proti COVID-19 s mediátorovou RNA (mRNA). U více než 600 pracovníků, u kterých se objevily kožní reakce po první dávce, se nevyskytly žádné recidivující kožní reakce. Novější výzkum chronické kopřivky po očkování mRNA zjistil, že dermografismus byl převládající indukovatelnou formou a vyskytoval se zhruba u poloviny nebo více postižených pacientů během následného sledování. To však neznamená, že očkování mRNA vakcínou přímo způsobuje dermatografismus u každé osoby, ten se může objevit spontánně.

Když se objevil Covid-19, netušil jsem, co to obnáší, což zřejmě všichni běžní lidé. Sehnal jsem informace z obou stran, především od odborníků. Jedni tvrdili, že Covid-19 je smrtelně nebezpečný, že může dojít k velké redukci počtu obyvatel na Zemi atd. Druzí byli k tomuto názoru skeptičtí. Kromě toho vyplulo na povrch, že tento virus byl uměle vyroben ve Wuchanském institutu virologie.

Velmi rychle se objevila možnost, jak se proti Covidu chránit. A to s pomocí mRNA vakcíny. To nenavrhli vedoucí pracovníci farmaceutických firem, ale vědci a odborníci z tohoto oboru. Farmaceutické firmy se toho chopily a začaly ve velkém vyrábět prodávat mRNA vakcíny. Šéfům těch firem šlo především o zisk.

První vakcíny proti koronaviru znamenaly zásadní změnu, protože se dostaly od koncepce k masové výrobě během pouhých několika měsíců. Byly však také jedinečné tím, že využívaly nový způsob stimulace imunitního systému – způsob, který byl po desetiletí důkladně studován. Klíčem k těmto vakcínám byla messengerová RNA (mRNA). Vědci po celém světě objevili další využití technologie mRNA mimo oblast vakcín. Zkoumají její použití pro průlomové léčby rakoviny a autoimunitních onemocnění, stejně jako pro terapie genetických poruch pomocí úpravy genů.

První společnost zabývající se léčbou pomocí mRNA byla založena v roce 1997 a namísto infekčních onemocnění se zaměřila na léčbu rakoviny. Její přístup se nakonec v klinických studiích na lidech neosvědčil, ale mezitím se prosadily jiné přístupy k léčbě rakoviny založené na mRNA. Vakcíny proti rakovině jsou výrazným příkladem, ale v tomto kontextu je termín „vakcína“ trochu zavádějící. Na rozdíl od preventivního podávání, jako je tomu u vakcíny proti COVID, jsou vakcíny proti rakovině podávány pacientům jako léčba; jedná se o terapii.

Tyto terapie jsou podobné konvenčním vakcínám v tom, že trénují imunitní systém, aby rozpoznával antigeny, což jsou látky, které fungují jako „červené vlajky“ pro cizí vetřelce, toxiny nebo nemocné buňky. Patří mezi ně například spike protein SARS-CoV-2 – viru, který způsobuje COVID-19 – a určité molekuly na rakovinných buňkách. mRNA se také používá v kombinaci se systémem pro úpravu genů CRISPR, který revolučním způsobem mění léčbu genetických onemocnění. Klasické systémy CRISPR používají molekulární nůžky k proříznutí řetězců DNA a umožňují vědcům upravovat konkrétní segmenty molekuly. A nyní lze pomocí modifikovaného systému zvaného editace bází přesně změnit pouze jedno „písmeno“ v kódu DNA.

Dodatek

Mnohem nebezpečnější než covidový virus jsou chřipkové viry, které v lidské historii způsobily spoustu epidemií a vražedných pandemií. Dle mého soudu se tak dělo v dobách, v nichž spousta lidí měla oslabený imunitní systém v důsledku špatné životosprávy.

Například tetování poškozuje imunitu! To je základní výstup z vědecké studie, která zkoumala jeho vliv na organismus. Ukázalo se, že pigment se rychle šíří lymfatickým systémem, usadí se v uzlinách a může vyvolat i chronický zánět. Nebo oslabit sílu očkování. Lidé si často záměrně přivozují nepoměrně víc utrpení než je obecně známo, a jaksi skrytě po něm prahnou – určitá míra „masochismu“ je zřejmě rozšířená mnohem více a ty případy, které se dostávají do medicínských příruček, tvoří jen vrchol ledovce.

Proti chřipce jsem byl naposledy očkován před zhruba 40 lety. Když jsem byl přes třicet let zaměstnán ve vědeckém ústavu, byl jsem na krátké marodce třikrát nebo čtyřikrát. To neznamená, že se mi chřipka vyhýbala, ale slabší příznaky jsem ignoroval. Po těchto úvahách jsem dospěl k závěru, že se proti Covid-19 vakcinovat nebudu. V době zavedení tvrdých atnticovidových opatření a omezení, kdy se venku muselo chodit v rouškách, restaurace byly zavřené, lidé, kteří chodili do práce, museli často předložit potvrzení, že jsou vakcinováni atd. Tehdy jsem třikrát vyrazil ven z Prahy do jiného města. Vždy jsem se nechal otestovat, abych si byl jist, že mě ubytují v hotelu. Všechny tři testy byly negativní.

Nechci někoho nabádat, aby se nenechal očkovat třeba proti chřipce. V nehorším případě i proti covidu. Nejspíš by nebylo od věci navštívit praktického lékaře. Chápu, že ne každý není tak odolný. V každém případě doporučuji věnovat pozornost své životosprávě.

Zdroje:

• Wikipedie, mRNA
• Neviditelný pes, OČKOVÁNÍ: Nežádoucí účinek mRNA vakcíny
• Neviditelný čert, Jedna molekula by mohla přinést revoluční léky na rakovinu, cukrovku a genetické choroby
• Neviditelný čert, Tetování a imunitní systém

17.08.2026, 12:49:15   Publikoval Luciferkomentářů: 0         

AI a člověk už dnes tvoří propojený ekosystém

rubrika: Pel-mel

Na začátku byla představa docela jednoduchá. Člověk vytvoří umělou inteligenci, naplní ji lidským poznáním a získá nástroj, který mu pomůže přemýšlet rychleji a lépe. Další generace AI bude schopnější než předchozí, lidé s její pomocí objeví nové věci a celý systém se bude společně posouvat vzhůru. Budoucnost tohoto propojení však nemusí být růžová. Obě strany mohou začít hloupnout.

Lucifer

15.08.2026, 15:46:28   Publikoval Luciferkomentářů: 0         

Jedno zatmění Slunce otevřelo lidstvu novou cestu

rubrika: Pel-mel

Zatmění Slunce je astronomický jev, který nastane, když Měsíc vstoupí mezi Zemi a Slunce, takže jej částečně nebo zcela zakryje. Taková situace může nastat, jen pokud je Měsíc v novu. Včera u nás bylo možné sledovat částečné zatmění Slunce krátce před jeho západem. V některých zemích, například ve Španělsku, bylo úplně zatmění Slunce. Přímý přenos byl i na internetu. Uvažoval jsem, že před západem Slunce vyrazím na jeden kopec kousek na západ od Nových Butovic, který vznikl navážkou zeminy během budování Lužin. Tu myšlenku jsem nakonec neuskutečnil, ale koukal jen na internetový přenos.

Lucifer

13.08.2026, 14:40:34   Publikoval Luciferkomentářů: 0         

Jak se učit dělat lepší odhady v běžném životě

rubrika: Pel-mel

Dobrý odhad nevzniká tak, že se člověk narodí s matematickým šestým smyslem. Vzniká tréninkem. A překvapivě často ne tréninkem složitých vzorců, ale obyčejným zvykem ptát se: co bych čekal, než se podívám na výsledek? Právě to je základ lepšího odhadování. Nejdřív si vytvořit vlastní představu. Potom ji porovnat s realitou. A nakonec si všimnout, kde člověk ujel.

Lucifer

11.08.2026, 16:00:24   Publikoval Luciferkomentářů: 0         

Jak náš mozek vnímá a přetváří realitu

rubrika: Populárně naučný koutek

Realita není přímý přenos. Mozek realitu upravuje dřív, než si toho stačíme všimnout. Barvy, tváře, zvuky i vzdálenosti působí jako něco, co mozek pouze přijímá a zobrazuje. Současná neurověda však nabízí podstatně zvláštnější obraz: mozek nečeká, až mu smysly oznámí, co se děje. Neustále předvídá, co pravděpodobně uvidí, uslyší nebo ucítí, a teprve potom své odhady porovnává s informacemi přicházejícími zvenčí.

Lucifer

09.08.2026, 13:25:48   Publikoval Luciferkomentářů: 0         

Solipsismus

rubrika: Filosofický koutek

Solipsismus (z latinského solus ipse = jen já sám) je stanovisko krajního subjektivního idealismu uznávající za reálné pouze obsahy individuálního lidského vědomí; neexistuje, co přesahuje obsah a formy osamělého vědomí. Solipsismus je logickým důsledkem subjektivního idealismu. Objevil se v 19. století jako radikální epistemologická skepse, pokud jde o poznání světa a myslí druhých lidí. Vychází z metodického pochybování Descartova, který poslední filosofickou jistotu založil právě na (hypotetické) pochybnosti o všem, včetně smyslového poznání, v níž se jako nepochybné ukáže pouze „myslím, tedy jsem“. Solipsismus ovšem tento myšlenkový experiment bere doslova. Anglický idealistický filosof George Berkeley soudil, že věci existují, jen pokud jsou vnímány, ovšem vyvodil z toho, že vnější svět existuje proto, že je předmětem vnímání Božího; s podobnou představou pracoval i Isaac Newton, pro něhož prostor je právě Boží „sensorium“.

Lucifer

07.08.2026, 12:45:33   Publikoval Luciferkomentářů: 0         

Možná žijeme v Matrixu

rubrika: Populárně naučný koutek

Včera jsem zcela náhodou objevil populárně vědecké stránky Kód Enigma. V prohlížeči mám devět složek na populárně vědecké zdroje. Chtěl jsem použít jeden článek, ale ukázal se mi úplně jiný. Napsal jsem do Googlu název toho článku a nalezl něco podobného v jiném zdroji, který jsem neznal. Týká se Matrixu, o kterém jsem tady psal několikrát. Následující text jsou mírně poupravené výňatky z toho článku plus kratší citace z jiných zdrojů včetně mých komentářů, které jsem už tady prezentoval.

Lucifer

05.08.2026, 16:32:47   Publikoval Luciferkomentářů: 1         

Pesticidy v banánech a emulgátory v potravinách

rubrika: Pel-mel

Pesticidy jsou v potravinách běžné. Prakticky v každém banánu. Většina banánů v Evropě pochází z Latinské Ameriky nebo Afriky. To znamená dlouhou přepravu, vysoké nároky na vzhled a trvanlivost, velkoplošné plantáže. V běžných potravinách se často skrývají přísady, které mají zlepšit chuť, barvu nebo konzistenci. Podle nového výzkumu však některé z nich mohou narušovat střevní prostředí a dlouhodobě ovlivňovat naše celkové fungování. Jednou z nejčastějších skupin těchto přísad jsou emulgátory.

Lucifer

03.08.2026, 12:26:21   Publikoval Luciferkomentářů: 0         

Psychorvanec II

rubrika: Poetický koutek

Začal srpen. Vrátím se k červenci. Jednodenní rozdíl je bezvýznamný, obzvláště když panují letní vedra. Na počátku července roku 2015 jsem tady dal svoji lehce poupravenou báseň Psychorvanec, kterou jsem napsal v roce 1982. Nyní ji lehce doplněnou 30. července tohoto roku opět předkládám.

Lucifer

01.08.2026, 06:23:27   Publikoval Luciferkomentářů: 0