Umělá inteligence (UI, anglicky AI - artificial intelligenceI) je inteligence projevovaná stroji, zejména počítači s vhodným programovým vybavením, a zároveň je to obor informatiky zabývající se tvorbou takových počítačových systémů. Ty řeší komplexní úlohy jako je rozpoznávání či klasifikace, např. v oblastech zpracování obrazu (ve formě pixelů) či zpracování psaného textu či mluveného jazyka (ve formě počítačového kódu), nebo plánování či řízení na základě zpracování velkých objemů dat. AI je jistě velmi podnětným přínosem. Může nám hodně pomáhat. Časem možná už skoro ve všem. Otázkou je, jestli se lidé nakonec nestanou „domácími mazlíčky“ AI. Následuje výňatek na toto téma z článku v Live Science.
Lucifer
Nová studie ukazuje, že lidé považují odpovědi umělé inteligence za soucitnější a chápavější než odpovědi lidských odborníků na duševní zdraví. Toto zjištění opět dokazuje, že umělá inteligence může předčit lidi v oblastech, o kterých jsme dlouho předpokládali, že v nich jsou dobří pouze lidé se společnými zkušenostmi.
Ve studii, která byla zveřejněna 10. ledna v časopise Communications Psychology, vědci provedli sérii čtyř experimentů, aby zjistili, jak 550 účastníků hodnotilo empatické reakce na soucit a vstřícnost generované umělou inteligencí ve srovnání s reakcemi profesionálů. Konkrétně účastníci uváděli informace o osobních zkušenostech a poté hodnotili odpovědi z hlediska soucitu, vstřícnosti a celkových preferencí. Testy odhalily, že odpovědi AI byly považovány za soucitnější než odpovědi profesionálních krizových pracovníků, a to i v případě, že byl účastníkům odhalen autor odpovědí.
Hlavní autorka studie Dariya Ovsyannikova, vedoucí laboratoře na katedře psychologie Torontské univerzity, přičítá úspěch umělé inteligence její schopnosti rozpoznat jemné detaily a zůstat objektivní při popisu krizových zážitků. Díky tomu umělá inteligence dokázala lépe vytvářet pozornou komunikaci, která uživateli poskytla iluzi empatie. Současně však lidé mohli podat horší výkon, protože lidští respondenti jsou náchylní k únavě a vyhoření, dodala.
Server Live Science se zeptal Eleanor Watsonové, členky IEEE, inženýrky etiky umělé inteligence a vyučující AI na Singularity University, co toto zjištění znamená nejen pro budoucnost interakce mezi umělou inteligencí a lidmi, ale i pro probíhající debatu o tom, které práce umělá inteligence nemůže nebo by neměla vykonávat, pokud se lidské porozumění a přispění jeví jako rozhodující.
Watsonová označila toto zjištění za „fascinující“, ale nebyla zcela překvapena. „AI rozhodně dokáže modelovat podpůrné reakce s pozoruhodnou konzistencí a zjevnou empatií, což je něco, co lidé jen těžko udržují kvůli únavě a kognitivním zkreslením, Lidští lékaři jsou omezeni svými přímými klinickými zkušenostmi a kognitivními omezeními. Rozsah dat, která může AI zpracovávat, zásadně mění rovnici terapeutické podpory. Může také potenciálně umožnit pacientům získat perspektivy nebo přístupy, ve kterých jejich terapeut nebyl vyškolen,“ dodala.
Celosvětově je péče o duševní zdraví v krizi a studie upozorňuje na možnost zaplnění mezer umělou inteligencí. Podle Světové zdravotnické organizace se více než dvěma třetinám lidí s duševním onemocněním nedostává potřebné péče. V zemích s nízkými a středními příjmy je to až 85 %. Snadný přístup k umělé inteligenci oproti lidským terapeutům by z ní mohl učinit užitečný nástroj, který by pomohl s poskytováním péče o duševní zdraví.
Zjištění, že odpovědi generované umělou inteligencí jsou empatičtější, se však neobejde bez rizik. Watson varovala před přízrakem nadnormálních podnětů, což je tendence reagovat silněji na přehnanou verzi podnětu. „Umělá inteligence je tak lákavá, že nás okouzlí. Dokáže být koketní, pronikavá, poučná, zábavná, provokativní, shovívavá a přístupná do té míry, že je nemožné, aby se s ní nějaký člověk vyrovnal.“
Obsah týkající se duševního zdraví také prohlubuje problémy se soukromím spojené s AI. „Důsledky pro soukromí jsou závažné,“ poznamenala Watson. „Přístup k nejhlubším zranitelnostem a bojům lidí je činí zranitelnými vůči různým formám útoků a demoralizace. Je třeba zachovávat svědomitou správu systémů a organizací, které za nimi stojí, aby se zabránilo zneužití špatnými aktéry.“
Zdroj: Live Science, People find AI more compassionate than mental health experts, study finds. What could this mean for future counseling?
15.03.2025, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 0
Mezi ženami a muži je zřetelný rozdíl. Tělesný a psychický. Kdysi jsem začal tomu říkat jin a jang. Slovní spojení jin a jang má původ ve starodávné čínské filosofii, které popisuje dvě navzájem opačné a doplňující se síly, jež se nacházejí v každé živé i neživé části vesmíru, všude kolem nás i v nás. Jin přestavuje temnotu (ženství, pasivní sílu) a jang světlo (mužství, tvořivou sílu), což je reprezentováno symbolem Tchaj-ťi tchu (viz Harmonie), přičemž tečky opačné barvy symbolizují, že v každé ze sil se nachází i opačná síla. Jin a jang se nevylučují, jsou na sobě závislé, dají se dále dělit na jin a jang, vzájemně se mohou podporovat a měnit. Jejich koexistence závisí na tom, jak spolu dokáží harmonizovat. Následuje výtažek z článku v Live Science na toto téma.
13.03.2025, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 0
Navazuji na předchozí Gravitační paměť v podobě dvou výňatků ze sumarizačního článku na Live Science. K jakési rekapitulaci gravitační paměti či obecné teorii relativity přidáván přidávám huňaté (vlnité) myši. V odkazu dole najdete další témata. Svůj dodatek přidávat nebudu, abych se nezacyklil. Mohu však s předstihem říci, že představa myši v podobě mini ovce mě zaujala.
11.03.2025, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 0
Déjà vu (česká výslovnost [dɛʒa vɪ] čili [deža vi], francouzská výslovnost [deʒa vy] „již viděno“) označuje v psychologii jev, kdy má člověk z ničeho nic intenzivní pocit něčeho už dříve prožitého, viděného nebo slyšeného. Následuje text stejnojmenné písně od Vladimíra Mišíka & Etc …
Poprvé přijet do Paříže a cítit
Tady jsem přece někdy byl
Co je to lásko za pocit
Vidím tě poprvé a přitom vím
Že tebe jsem kdysi v noci políbil
Začínám koncem pořád znova
Poznat, že chodíš v kruhu návratů
Už dneska vím, že zítra
Zakopnu o tři slova
Co jsem ti šeptal včera do noci
Mám tě rád Mám tě rád Mám tě rád
Už mě to vůbec nebaví
Sledovat mejdanovou burzu
Volám tě lásko do noci
Když měním ve výhodném kursu
Cit za pocit
Mám tě rád Mám tě rád Mám tě rád Mám tě rád
09.03.2025, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 3
Nová studie naznačuje, že neprokázaná Einsteinova teorie „gravitační paměti“ může být nakonec skutečná. O gravitaci jsem tady napsal s použitím populárně odborných zdrojů řadu článků. Například Gravitační síla neexistuje I nebo Gravitace II. Albert Einstein započal svoji fyzikální kariéru formulací základů speciální teorie relativity. Později se začal zabývat gravitací a vznikla obecná teorie relativity. V té speciální správně odhadl, že hmotnost a energie jsou dva atributy téhož a stanovil, že nejvyšší rychlost částic ve vesmíru je dána rychlostí fotonů ve vakuu. Není vakuum jako vakuum. Úplné vakuum neexistuje. Obecná teorie relativity se snažila vysvětlit gravitaci na základě zakřivení prostoročasu. Do jisté míry se jí to podařilo, ale domnívám se, že podstata gravitace nebyla odhalena. Předkládám výňatky z článku na Live Science, v němž se tvrdí, že existuje něco jako gravitační paměť
07.03.2025, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 3
Hluboko v lesích žila jedna víla. Probouzela se na jaře. Pučící stromy jí říkaly Jarněnka. Chodila lesem a zpívala píseň, které nerozuměli ani čmeláci. Požádala jeden keř, aby jí podal proutek. Kouzelný proutek. S jeho pomocí pak probouzela všechno kolem sebe.
05.03.2025, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 0
Dívám se dívám, říkáte mi rozkoš být jezdcem z žuly celý zavalen. Ó jak se deru z toho temna ven. Můj svale opilý oč náhle jsi mi bližší, protože taková strašná nehybnost je jen důkaz opilosti vyšší. Tohle napsal Josef Kainar a zhudebnil Vladimír Mišík. Dávám to jako předehru k písni Karavana mraků od Karla Kryla. Obojí mě nesmírně oslovilo.
03.03.2025, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 3
První faraónkou ve starověkém Egyptě byla Hatšepsut. Následovaly ji Nefertari, Nefertiti a Kleopatra. Druhé dvě byly manželkami faraónů, měly však výsadní postavení. Hatšepsut, někdy též Hatšepsovet, byla královna 18. dynastie, která vládla v letech 1479–1458 př. Kr. V titulatuře a na vyobrazeních tato panovnice vždy vystupovala jako muž – faraon. Byla dcerou Thutmose I, a protože sňatky mezi blízkými příbuznými v královské rodině nebyly tehdy ničím neobvyklým, záhy se stala chotí svého nevlastního bratra Thutmose II. Hatšepsut se někdy nazývala dětskou verzí svého jména – Hatusu. Její trůnní jméno znělo Ma'atkare' – „Maat je duší Reovou“.
01.03.2025, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 0
Toto je poslední únorový příspěvek. V sobotu se začíná březen, který meteorologové označují za první jarní měsíc. Astronomický první jarní den bude 20. března v okamžiku jarní rovnodennosti. Jaké bude letošní jaro, teplé nebo studené? Mnozí klimatičtí odborníci tvrdí, že díky činnosti člověka dochází ke globálnímu oteplování. Někteří z nich tento jev v poslední době přejmenovali na globální změnu klimatu, což znamená, že lokálně se může i ochladit. Podle 100letého kalendáře by ve střední Evropě mělo být nejchladnější jaro za posledních 100 let. K tématu jsem našel na portálu Poznat svět článek, ze kterého předkládám výňatky.
27.02.2025, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 6
Tento příspěvek na základě článku z Live Science jsem se po krátké úvaze rozhodl dát do Populárně naučného koutku. Otázka zní: Můžeme získat vzpomínky někoho, kdo zemřel? Neurovědci tvrdí, že znají v mozku místa, kde jsou uloženy vzpomínky, které se dají i po fyzické smrti člověka reprodukovat. Faktem je, že nejen člověk, ale i ostatní živočichové či rostliny po sobě zanechávají informace, které jen tak nevypaří. Tady se ale jedná o myšlenku, zda je dokážeme přečíst i z mozku zemřelého člověka.
25.02.2025, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 0