Neviditelný čert

Červnové víno – Dítě sluneční

rubrika: Poetický koutek

Červen započal slunečním svitem. Slunce je takové žluté kolečko na obloze, díky němuž kromě jiného zraje víno. Poměrně brzy se však začal hlásit Medard. To je takový pán v kápi s bezednou konví dešťové vody. Někdy se stane, že to přežene, slunce zažene za mraky a kropí a kropí čtyřicet dní v kuse. Zatím to vypadá, že se Medard dohodl se sluncem na remíze. A to je dobře, nic se nemá přehánět, a vinohrady se mohou předhánět v produkci zlatého moku.

Dnes v podvečer, po odpolední dešťové kropence, jsem si opět otevřel výbor z Baudelairových Květů zla v překladu Ivana Slavíka (Volám z hlubin a Špatný mnich a Vodotrysk). Nalistoval jsem si část věnovanou vínu a smrti. Obsahuje tři básně: Víno hadrářů, Víno milenců a Smrt milenců. Započnu tou první, milence s jejich vínem a smrtí si nechám na někdy jindy. Tedy pokud se k tomu ještě doklopýtám.

Lucifer

Víno hadrářů

Charles Baudelaire

Nejednou pod lampou tam venku na ulici,

v níž vítr chrastí sklem a komíhá jak svící,

v blátivém bludišti starého předměstí,

kde lidstvo hemží se a kvasí s prudkostí,

uvidíš hadráře, jenž jde a hlavou kývá,

jak básník klopýtá a dotýká se zdiva

bez obav z čmuchalů, svých zdejších poddaných,

a srdce vylévá v projektech senzačních.

Diktuje zákony, soud slavně zapřísahá,

zločince zneškodní, obětem napomáhá,

pod nebem jako pod závěsem k slavnosti

se ctnostně opíjí svou vlastní skvělostí.

Ti lidé, soužení sty trampot z domácností,

sedření robotou a sešlí zestárlostí,

s hromadou veteše, jež tlačí do kříže,

se zvratky odpadků z celičké Paříže,

šátrají domů, smrad jak z bečky se z nich trousí,

s druhy, jimž ve válkách zbělely vlas i vousy,

leč zplihl jejich knír jak prapor setniny.

– Vítězné oblouky, vlajky i květiny

se tyčí před nimi však pohádkovým divem;

v světelné orgii a v hřmotu ohlušivém

slunce a troubení bubnů a jásání

se slavně vracejí zástupy vítáni.

Marnivým lidstvem proud se takto valí živý,

proud vína zlatého, ten Paktol oslnivý,

a zpívá v hrdle nám, co člověk vykonal,

a svými dary mu pak vládne jako král.

Bůh, aby uspal zášť a čelil lhostejnosti,

všech starých proklatců, hynoucích ve skrytosti,

vymyslil spánek, hnut výčitkou svědomí,

a člověk víno zas, to dítě sluneční.

04.06.2020, 21:34:05   Publikoval Luciferkomentářů: 2         

První červnová

rubrika: Pel-mel

Byl pozdní večer, poslední Máj… Až to budete číst, bude už první červen. Někteří to možná stihnou posledního Máje, protože to vyjde těsně před půlnocí, ale věnování patří červnu. Nečekejte nic zádumčivého, mám kecací náladu. Kecy v kleci. Směska několika směšných postřehů.

Lucifer

31.05.2020, 23:50:55   Publikoval Luciferkomentářů: 5         

Uvolnění

rubrika: Pel-mel

V pondělí započalo v ČR ovolňování opatření zavedených díky koronáči. Zatím jen velmi opatrně, žádný spěch, cesta k normálu je daleká a je třeba si ji náležitě vychutnat. K jakému normálu se však vracíme? K tomu, jenž byl před příchodem koronáče? Někteří se domnívají, že k něčemu takovému se už vrátit nedokážeme, ten předchozí normál je už zkrátka definitivně pryč. Nikdy nevstoupíme do stejné řeky.

Lucifer

27.05.2020, 20:45:32   Publikoval Luciferkomentářů: 10         

Rouška for never

rubrika: Pel-mel

Už zhruba čtvrt roku se po světě potuluje zvláštní koronavirus, který způsobuje onemocnění Covid-19 zvrhávající se v pandemii. Někde to vypadá opravdu dost ošklivě, v Česku na to zatím zemřelo něco málo přes tři sta lidí. Prý asi jenom proto, že vláda zavedla důrazná omezení našich životních aktivit. Vážně? K sepsání tohoto „rouhačského pamfletu“ mě podnítil úvodník „Rouška for ever“ Ondřeje Neffa alias Astona na jeho Neviditelném psovi.

Lucifer

23.05.2020, 18:48:05   Publikoval Luciferkomentářů: 22         

Návrat do nenávratna

rubrika: Poetický koutek

V pozdním máji jsem se rozhodl obšťastnit Poetický koutek básní Jiřího Wolkera. Možná vás překvapí, že sem přicházím s představitelem proletářské poezie, který se proslavil např. Baladou o očích topičových nebo O milionáři, který ukradl slunce. Jiří Wolker byl velmi citlivým člověkem a v době, kdy vyrůstal, mu sociálno nemohlo být cizí. Zároveň však byl i velmi talentovaným básníkem. Jeho proletářská poezie sice občas ujížděla k toporným proklamacím, dokázal však psát i jinak, nadčasově. Zemřel na tuberkulózu ve věku nedožitých 24 let. Těžko říct, jak by se jeho tvorba vyvíjela dál. Domnívám se však, že by zrál a moudřel. Už by se nechtěl stát „menším a ještě menším chlapečkem bosým“. Sociální cítění by ho jistě neopustilo, ale začal by svět vidět v širších souvislostech a následoval by Jaroslava Seiferta. Možná by se stal ještě větším českým básníkem než Seifert. Před pár dny jsem na internetu narazil na Wolkerovu sbírku Host do domu. Zpočátku mě nijak zvlášť neoslovovala. Až do básně Návrat. Ta mě dostala. Do nenávratna.

Lucifer

Jiří Wolker

Návrat

Lucerny na mostě

jektají skleněnými zuby,

plešatí starci

se v barech u vína chlubí,

kolik holek si koupili,

kolik životů zabili –

této noci –,

černá řeka teče,

odnáší utopené květiny,

člověk je na světě jediný,

mlha, mráz a vichřice

dnes nepovídají,

kde je ona ulice,

která by vedla k ráji,

nebo k domovu.

Ale ty, moje milá,

jsi v daleku rozsvítila

bílé okno černého činžáku.

Myslím si na tebe,

že spíš ve světle.

Nad postýlkou bezpečný sen

je jako baldachýn rozvěšen.

Nezdá se ti o mně,

který jdu nocí,

zdá se ti o mně,

kterého uvidíš zítra ráno.

Jak je to krásné probodnout špendlíčkem

dírku do nebe!

Ale dnešní den

je už mi souzeno, abych byl nešťasten.

Myslím-li na ty,

jimž v mlhavém bloudění zjevil se svatý,

musím si vzpomnět i oněch,

kteří jej nespatřili,

protože očima večeři zaplatili.

20.05.2020, 21:07:27   Publikoval Luciferkomentářů: 0         

Květnová neděle

rubrika: Pel-mel

Květen se překlopil přes svoji půlku, prvomájové hrátky chladivých květů jsou ty tam, venku se začíná klubat podletí. Náhle je všechno jinak, oděvy zimní uloženy v hlubinách skříní. Možná už vytáhnout plavky, proč ne, anebo si omotat kolem pasu roušku. Tuhle květnovou neděli nezapomenu.

Lucifer

17.05.2020, 18:42:53   Publikoval Luciferkomentářů: 1         

Instantní karma

rubrika: Vinárna U Čerta

Karma znamená v buddhismu etický přírodní zákon příčiny a následku. Isaac Newton z toho na úrovni klasické mechaniky udělal zákon akce a reakce, což je v podstatě totéž. Nic složitého, elementární logika. Spousta lidí to nedokáže pochopit ani na té elementární úrovni. Nakopávají kolem sebe cokoli a kohokoli s pocitem, že si to mohou dovolit. V dané chvíli si totiž připadají mnohem silnější. A tak si úspěšně podřezávají větev pod sebou. Jiní to ale pochopili správně, Ví, že dobrá akce má za následek dobrou reakci. Říká se tomu strategie win-win.

Lucifer

14.05.2020, 22:55:39   Publikoval Luciferkomentářů: 8         

Dlouhá cesta do Dalejského údolí

rubrika: Povídání

Někdy v polovině minulého týdne jsem s údivem zjistil, že v pátek je svátek. Předchozí pátek byl též svátek, První máj, který jsem oslavil Voláním z hlubin. Na ten Osmý jsem však připraven nebyl, a přitom se tento den v roce 1945 skončila Druhá světová válka. Jak důležitá věc! A já ji vytěsnil. Asi proto, že právě probíhá Třetí světová válka, tentokrát s koronáčem. Když jsem se v pátek osmého května probudil a pochopil, že mám před sebou tři dny volna, uchopil jsem roušku a vydal se po dlouhé době na pořádnou procházku do přírody. Koronáč sem, koronáč tam, už toho mám dost, řekl jsem si. Venku je krásný májový den, vše vůkol v květu, tak proč se zaobírat Třetí světovou válkou. A tak jsem vyrazil na dlouhou cestu s rouškou nízko pod bradou.

Lucifer

11.05.2020, 23:05:20   Publikoval Luciferkomentářů: 2