« strana 1 »

Čertovský sen

rubrika: Povídání


Měl jsem sen. Stál jsem na louce hustě porostlé trávou barvy tak neskutečně zelené, jako by ji namaloval Vincent van Gogh. Všechno kolem zářilo sytými barvami a byl nádherný sluneční den. Opodál se pásly krávy jako z reklamy na Milku – těžká vemena se ploužila nízko nad zemí – a ačkoli se intenzivně, spořádaně a bez slůvka zabučení krmily, na trávě to nebylo znát. Nejenže byla všude stejně hustá a svěží, dokonce ji nehyzdil ani jeden kravinec. Tu jsem zahlédl nedaleké venkovské stavení a vydal se k němu.

 

Lucifer


Na zápraží stál statný, ale dobrácky se tvářící pantáta, dobře stavěná, lehce zakulacená a rovněž se dobrácky tvářící paňmáma, oba ve vkusném tradičním venkovském oděvu. A už mě vedli ke kuchyňskému stolu. Na stole se objevila mísa čerstvě napečených voňavých buchet a obrovský krajáč právě nadojeného pěnícího mléka. Když jsem jedl a chutě si přihýbal z krajáče, stáli oba hospodáři skromně u dveří a spokojeně si mnuli ruce.

 

Pak si ke mně přisedl pantáta a odněkud vyčaroval lahvinku domácí slivovice. Vzpomněl jsem si, že jsem na předzahrádce spatřil švestku. Dali jsme si po stupečce. Náhle se venku začalo stmívat a na mne padla taková únava, že jsem víčka hledal někde na zemi. Ani nevím jak, octl jsem se v komůrce s obrovskou postelí a začal padat do voňavých a měkoučkých peřin. Moje poslední myšlenka byla: Tak tohle asi bude Nebe.

 

Probudil jsem se časně ráno s prvním paprskem slunce, který pronikl pootevřeným oknem a lechtal mě na tváři. Venku spořádaně pokvokávala a pokejhávala drůbež, cvrlikali ptáci a na parapetu skotačila roztomilá muška. Do dveří vstoupila paňmáma a vyzvala mě ke stolu, na kterém voněla mísa buchet a krajáč mléka. Najednou se ve dveřích stavení objevili tři andělé. Dva urostlejší po stranách, kteří třímali plamenný meč, a obtloustlejší mezi nimi, který třímal lejstro, z něhož okamžitě začal předčítat:

 

„Jménem Nebeského imigračního úřadu (NIÚ) vám oznamujeme, že při posuzování vašeho Osobního hodnocení (OH) došlo k politováníhodnému omylu, kdy imigrační úředník do kolonky Celkový počet bodů přidal k výslednému číslu jednu nulu navíc, a to tak že na konec, čímž byl váš celkový osobní součet nadhodnocen, a to tak že desetinásobně. NIÚ se vám tímto omlouvá a sděluje, že po opravě vašeho OH jste byl přeřazen do Pekla.“ Ihned mě začali vléct k jakési díře. Ještě jsem polykal poslední sousto a už padal někam do propasti.

 

Letím si, ani nevím kam, kolem to burácí, sténá, vyje a konce nevidět. Začalo mě to nudit a tak si říkám: „Doprčic, kdy tam konečně budu.“ Vtom se za mnou ozve: „Neboj, dočkáš se. Dnes se to kapku protáhne, hlásili prostoročasové turbulence.“ Otočím se a za mnou čert jako vymalovaný. Tak mu říkám: „Hele, otočíme to, chci zpátky do Nebe.“ „He, he, he,“ pochechtává se čert. „Ani náhodou.“ „Já ti dám ani náhodou!“ Uchopil jsem ho za flígr: „Mažeme zpět!“

 

Čert se kroutí jak hadice od vysavače a skřehotá: „Co blbneš! Co bys dělal v Nebi, člověče? Dyť je tam strašná nuda. Žádná zábava, všichni jak vymalovaní z dětského leporela. To chceš po zbytek smrti žrát jen buchty a chlastat mlíko z krajáče? Nejsi náhodou padlý na hlavu?“ „A co v Pekle! To se mám škvařit v nějakém podělaném kotli?“ „Cha, cha, chá, to jsi četl v nějaké pohádkové knížce? To nejsou kotle, ale sauna, v nich se můžeš nanejvýš zpotit. Je pravdou, že je tom tam někdy drsnější. To víš Peklo. Ale chlap jako ty si s tím hravě poradí. Než se naděješ, bude z tebe na ubikaci kápo. A potom, jak tam se dá debužírovat, ani si nedovedeš představit,“ a odněkud vykouzlil notebook. „Podívej, jen co tam máme restaurací! A už browsuje jak vzteklý.“

 

„Tady! Kupříkladu restaurace Na čertí vyhlídce. Vidíš to menu? Samé delikatesy, kampak s krajáčem a buchtami.“ Koukám jak puk a sliny mi tečou proudem. Jsem totiž vyhlášený gurmán. V dáli se už mihotá Nebeská brána. Není čas váhat, a tak procedím: „Zase jste mě přemluvili.“ Brzdíme, až od kopyt létají jiskry. Právě včas. Zapíchli jsme to těsně před Nebeskou bránou takovým stylem, že dozorčímu andělovi na bráně málem vypadly oči z důlků. A už si to svištíme zpět do propasti. Turbulence zřejmě skončily, takže za pár okamžiků prolétáváme Pekelnou bránou první kosmickou. „Podívej,“ říkám čertovi, „nejdřív mě někde ubytuj, dám sprchu, neb jsem zpocený jak dveře od chlíva, a jdeme na čertí vyhlídku."

 

No a v té chvíli jsem se probudil zpocený jak dveře od chlíva.


komentářů: 0         


Dveře do léta

rubrika: Povídání


Kdysi jsem se dočetl, že jedna Indka spatřila na obloze zajímavý úkaz. Vypadal jako dveře či portál do jiného světa. Natočila si to na kameru chytrého telefonu. Vědci prý nemají pro záhadný jev vysvětlení. Tedy někteří. Mraky na obloze a lidská fantazie dokáží vyprávět fascinující příběhy. Dnes jsem spatřil dveře do léta.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 1         


Co když velký třesk nebyl počátkem

rubrika: Populárně naučný koutek


Velký třesk je často popisován jako explozivní zrod vesmíru - jedinečný okamžik, kdy vznikl prostor, čas a hmota. Co když to ale vůbec nebyl počátek? Co když náš vesmír vznikl z něčeho jiného – z něčeho známějšího a zároveň radikálnějšího. Nová teorie navrhuje, že velký třesk může být výsledkem gravitačního zhroucení nebo kolapsu, který vytvořil masivní černou díru.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Neurogeneze lidského mozku v dospělosti

rubrika: Populárně naučný koutek


Vyvíjející se lidský mozek získává miliardy neuronů už v děloze a další přibývají v dětství. Po většinu 20. století panoval názor, že mozkové buňky vzniklé před dospělostí budou jediné, které budeme mít po zbytek života. V posledních několika desetiletích však stále více výzkumů toto přesvědčení zpochybňuje.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Poslední květen 2025

rubrika: Pel-mel


Květen nějak začal a jinak končí. Letošní květen byl studený. Hrdliččin hlas zval k lásce tiše, skromně a nenápadně. Tolik mrazivých rán. Někdy to vypadalo hůř než ve druhé půli března. Zdá se, že na jeho samotném konci se hlásí skutečné jaro. Nebude trvat dlouho. V kalendáři bude již zítra květen nahrazen červnem a léto začne přebírat žezlo.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 1         


Přestaňte být k dispozici

rubrika: Filosofický koutek


Někteří lidé dokážou téměř nadpřirozeně ovládat své okolí, aniž by řekli jediné slovo. Nekřičí, neprosí, prostě se stáhnou. A najednou se všechno změní – energie se posunuje. Lidé začnou klást otázky, pronásledovat, hledat pocity. Představte si, že byste udělali totéž. Okamžitě přestanete reagovat na všechno a zvolíte mlčení. Místo výbuchu ústup. Když přestanete být k dispozici – emocionálně, psychicky, fyzicky – svět kolem vás se ocitne v krizi. Protože lidé jsou zvyklí ovládat vás prostřednictvím vašich reakcí, vašich impulsů, vaší předvídatelnosti. Ale v den, kdy ustoupíte, se hra změní. A ti, kteří si mysleli, že vás znají, si uvědomí, že o vás nevědí vůbec nic.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 1         


Nezdravé přísady v potravinách a tisíciletá bakterie jako elixír mládí

rubrika: Pel-mel


Škodlivé přísady v potravinách zahrnují řadu látek, které mohou být pro zdraví nebezpečné. Umělá barviva (E122, E124, E129), konzervanty (E210, E220), umělá sladidla (E951, E952) a další podle některých zdrojů mohou způsobovat alergické reakce, hyperaktivitu u dětí a další zdravotní problémy. V tomto článku se budu s pomocí internetového portálu Dotyk.cz věnovat transmastným tukům a emulgátorům, které se v průmyslově zpracovaných potravinách vyskytují v nebývalém množství. Na závěr jsem přidal informaci o několik milionů let staré bakterii, kterou se dá považovat za elixír mládí.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Nová teorie by mohla konečně učinit „kvantovou gravitaci“ realitou

rubrika: Populárně naučný koutek


Fyzikální „teorií všeho“ se svým způsobem už zabýval Albert Einstein. V rámci obecné teorie relativity se však soustředil pouze na gravitaci, přičemž nebral v úvahu kvantovou fyziku. V sedmdesátých letech se ke světu začala klubat teorie superstrun, která je čistě matematická. Základním kamenem Vesmíru prý nejsou bodové částice s nulovými rozměry, nýbrž jednorozměrné (otevřené resp. uzavřené) struny, které vibrují různými způsoby, odpovídajícími různým druhům elementárních částic. Předpokládá se, že se tímto způsobem se mohou skloubit všechny čtyři základní interakce – gravitační, elektromagnetickou a silnou a slabou nukleární – do jedné Teorie všeho. Zpočátku to však silně pokulhávalo. Jistým řešením se ukázalo umístit struny do desetirozměrného prostoru – devět prostorových a jeden časový. Všechny nadbytečné prostorové rozměry jsou však natolik svinuté, že se nedají experimentálně jakýmkoli způsobem detekovat. Teorie superstrun sice jakžtakž funguje, není však schopna vygenerovat všechno, co umí kvantový standardní model. Nedávno se v odborném fyzikálním časopisu objevil článek, který nastiňuje vytvoření dlouho očekávané „teorie všeho“ spojením gravitace s kvantovým světem.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Mozkové čipy

rubrika: Populárně naučný koutek


Chytrým mobilům zvoní hrana. Za pár let je nahradí zcela nová technologie. A tou bude samotné lidské tělo. Na novinkách pracují tři techničtí vizionáři – Mark Zuckerberg, Elon Musk a Bill Gates. Cílem je svět bez chytrých telefonů, kdy dojde k propojení mozku s počítačem. Mozkové čipy mohou pomáhat při léčbě psychických onemocnění, jako je deprese, schizofrenie nebo epilepsie. Zároveň dokážou pomoct lidem s omezením pohybu, kterým usnadní každodenní činnosti. Otázkou ale zůstává, jak velké bezpečnostní a etické riziko s sebou tato technologie přinese.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Bohouš

rubrika: Pel-mel


Bohouš je postava z komiksů a románů Jaroslava Foglara týkajících se Rychlých šípů. Byl členem Bratrstva kočičí pracky a vyznačoval se především tím, že měl hlavu vždy ukrytou pod kapucí. Asi se za svůj vzhled styděl, a tak se maskoval. Není to nic nového. Různé typy Bohoušů se vždy vyskytovaly a uskupovaly do part. Některé z nich občas nabyly takové velikosti, že ovládly celou společnost. A pak to už přestávala být sranda. Kovaní fašisti, nacisti, komunisti a další zavedli totalitní režim a všechny, kdo se nepřizpůsobili, nelítostně likvidovali.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Neustálý dohled moderního života může zhoršovat funkci našeho mozku

rubrika: Populárně naučný koutek


Žijeme v době neustálého dohledu. Psychologický výzkum ukazuje, jak to může změnit naše vnímání světa – a to i nevědomě. Sledování nemění jen naše chování, ale podle desítek let výzkumů proniká i do naší mysli a ovlivňuje naše myšlení. A nová studie nyní odhaluje, jak sledování ovlivňuje nevědomé zpracování v našem mozku. V této době sledování vědci tvrdí, že tato zjištění vyvolávají obavy o naše kolektivní duševní zdraví.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Klíčem k cestě do hlubokého vesmíru by mohly být veverky

rubrika: Populárně naučný koutek


Na Popular Science jsem nalezl článek, který se zabývá hibernací veverek. Když jsem zadal do Google „veverka hibernace“, nalezl jsem článek Opravník obecně oblíbených omylů o veverkách,  v němž se píše: Těžko říct, kde vznikl mýtus, že veverka obecná upadá přes zimu do hibernace; za pravdivý ho ale považuje přinejmenším polovina populace. Veverka se ale do zimního spánku neukládá a kvůli absenci listí na stromech je v zimních měsících dokonce častěji pozorovatelná než ve zbytku roku. V článku Veverky hibernují... se zase píše: Technicky vzato, veverky neupadají do zimního spánku v tradičním smyslu, jako to dělají svišti. Místo toho veverky drasticky omezují svou aktivitu (svým způsobem hibernují) a tráví většinu času ve svých hnízdech, známých také jako klasy. Toto období odpočinku během nejchladnějších měsíců jim pomáhá šetřit energii, protože jídla jsou vzácnější a nízké teploty vyžadují více energie na regulaci tepla. Pojednání na Popular Science tuto záležitost poněkud vysvětluje. Na konci následujícího textu je uveden odkaz na článek, v němž jsou zmíněny zdroje vědeckého výzkumu.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


«     1    2  3  4  5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  279  280  281  282  283   »