« strana 1 »

Lze USA svěřit Měsíc? Právní expert vyjadřuje obavy po úspěchu rakety Artemis II

rubrika: Pel-mel


Mise Artemis II na Měsíc byla velkým úspěchem. Dlouhodobé ambice Ameriky ve vesmíru si však vzhledem k nedávnému chování na Zemi možná zaslouží určité zkoumání, tvrdí právní znalec. Mise se vyznačovala inženýrskými, vědeckými a technickými výkony astronautů a týmu z NASA i dalších zemí, kteří posádku bezpečně dostali tam i zpět. S technickým úspěchem přišly i symbolické úspěchy. První žena a první barevný člověk na oběžné dráze Měsíce. Jak to vyjádřil astronaut Victor Glover: „lidé potřebují být schopni vidět sami sebe ve věcech, o kterých sní.“

 

Lucifer


Artemis II je jednou z misí v širším americkém programu, jehož cílem je do roku 2030 zahájit budování stálé základny na Měsíci. Nejde jen o průzkum. Jak řekl americký prezident Donald Trump, jde o prosazení „americké vesmírné převahy“, nastolení „trvalé americké přítomnosti“ a rozvoj lunární ekonomiky. Vrací se americké koloniální myšlení o „zjevném osudu ke hvězdám“. Širší obraz je takový, že se USA vidí ve „vesmírném závodě“ s Čínou, kterou administrátor NASA Jared Isaacman nazval svým „geopolitickým protivníkem“.

 

Jedním z bodů konfliktu je přístup k omezeným, cenným zdrojům na jižním pólu Měsíce, kde by vodní led mohl udržovat život a poskytovat raketové palivo pro mise na Mars. Roli hrají i spekulativní, ziskem řízené vize, od těžby hélia-3 až po získávání zdrojů z asteroidů a jejich dopravu na Zemi.

 

NASA ve spolupráci s americkým ministerstvem zahraničí a sedmi dalšími prvními signatářskými zeměmi uzavřela v roce 2020 Artemiské dohody. Vzhledem k tomu, že mnoho zemí a soukromých společností provádí mise a operace kolem Měsíce, poskytují Artemiské dohody společný soubor zásad pro zlepšení řízení civilního průzkumu a využívání vesmíru. Artemiské dohody posilují závazek signatářských zemí k Smlouvě o vesmíru, Registrační úmluvě, Dohodě o záchraně a návratu, jakož i k osvědčeným postupům a normám odpovědného chování pro civilní průzkum a využívání vesmíru.

 

Vedení USA ve vesmíru je často diskutováno pouze v kontrastu s Čínou. Tento binární pohled může USA pomoci uniknout kontrole, zejména ze strany spojeneckých států. Vezměme si nedávné akce Ameriky zde na Zemi. Zatímco raketa Artemis II upírala náš pohled k nebi, americko-izraelská válka proti Íránu se zintenzivňovala. V příspěvku plném nadávek na Truth Social Trump naznačil jaderný útok s hrozbou, že „celá civilizace dnes večer zemře“, pokud Teherán znovu neotevře Hormuzský průliv. USA také pohrozily, že se zaměří na civilní infrastrukturu poté, co jeden z úderů zasáhl školu a údajně zabil více než 150 lidí.

 

To vše se odehrálo uprostřed probíhající krize a civilních obětí v Gaze, kde Trumpova „Rada míru“ čelí kritice za snahu fungovat jako „alternativní OSN“. Trump také oživil územní ambice vůči Grónsku slovy: „Potřebujeme ho.“ Navrhl anexi Kanady jako padesátého prvního státu USA. Mluvil o „poctě z dobytí Kuby“. Prohlásil, že bude „řídit“ Venezuelu. Všechna tato místa mají přírodní zdroje, které by USA poskytly strategické výhody, včetně kritických nerostů a ropy. Toto jednání vyvolalo obavy mezinárodních právníků a mezinárodních organizací. Ozvali se i spojenci USA, které Trump kritizoval za to, že se nezapojili do války s Íránem.

 

Ignorování mezinárodního práva na Zemi nás vede k otázce, jak se USA nakonec chová ve vesmíru. Vědci z globálního Jihu, zejména profesor práva Antony Anghie, již dlouho tvrdí, že USA používají mezinárodní právo selektivně a v souladu se svými vlastními zájmy. U Trumpa to není nic nového, i když se tento vzorec stal viditelnějším a intenzivnějším. Co se možná mění, je to, že si toho všímá více světa, včetně států, které z tohoto statu quo kdysi těžily. Na letošním Světovém ekonomickém fóru v Davosu kanadský premiér Mark Carney popsal „řád založený na pravidlech“ jako „částečně falešný“, v němž „se mezinárodní právo uplatňuje s různou důsledností v závislosti na totožnosti obviněného nebo oběti“. Nemluvil o vesmíru – ale jeho názor platí i zde.

 

To vyvolává otazníky ohledně amerického vůdčího postavení ve vesmíru – a ohledně toho, zda bude USA dodržovat dohodnutá pravidla, až kontrola nad lunárními zdroji přestane být jen hypotetickou otázkou. Dokonce i americké principy Artemis Accord se mohou ukázat jako volitelné, pokud přestanou vyhovovat americkým zájmům. Tato otázka stojí za zvážení, vzhledem k tomu, že Trump již z tohoto důvodu ospravedlnil odstoupení od mnoha mezinárodních nástrojů a organizací. Dokonce i NATO může být další na řadě. Žádná supervelmoc by neměla být imunní vůči kontrole – na Zemi ani mimo ni.

 

Zdroj: Live Science, Can the US be trusted with the moon? A law scholar raises concerns after Artemis II's success.


komentářů: 0         


Podolská Kotva

rubrika: Pel-mel


Dvorecký most začíná být v provozu. 361 metrů nové spojnice přes Vltavu změní trasy linek nejen na Smíchově a Podolí, ale i v širším okolí. Most nabídne nová spojení, u řady linek výraznou časovou úsporu a zejména vyšší spolehlivost, neboť se díky němu autobusy vyhnou hned několika úsekům kolem Barrandovského mostu, kde jim nyní hrozí zpoždění. Konkrétně na Dvorecký most zamíří denní tramvajové linky 20 a 21, denní autobusy 118, 124, 196, 197 a noční 901 a 914.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Dvorecký most

rubrika: Pel-mel


Zítra v pátek sedmnáctého dubna bude slavnostně otevřen Dvorecký most a já se toho zúčastním. V Praze žiju od podzimu 1987. Od té doby zde byly přes Vltavu postaveny dva mosty. První Trojský je v místech, kudy jsem jezdil tramvají z Holešovic do Kobylis. Druhý je můstek, lávka pro pěší a cyklisty, přes Vltavu směrem do trojské ZOO, která nahradila tu předchozí. Zítra se budu nacházet na mostě, který svým kubistickým stylem zkrášlí Prahu. Počasí tomu příliš nepřeje. Není sice zima, jen ošklivě zamračeno, ale doufám, že by mohlo alespoň na chvíli nakouknout slunce na Dvorecký most. A tím pádem i na mě, když se po něm budu procházet sem a tam. Ze Smíchova do Podolí a z Podolí do Smíchova.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Nostalgie

rubrika: Poetický koutek


Nostalgie je emocionální stav charakterizovaný steskem po minulosti, domově či zašlých časech. Jde o silnou vzpomínku na minulé události, místa či lidi, která přináší kombinaci radosti z hezkých vzpomínek a bolesti z jejich nedosažitelnosti. Nostalgie často slouží jako obranný mechanismus pro zvládání náročné současnosti.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Vliv moderních komunikačních technologií na psychiku

rubrika: Pel-mel


Z komunikačních technologií, jako jsou sociální média na internetu či chytré telefony, se postupně stala droga, která mnohé lidi degraduje na úroveň žvatlajícího dětského robota. To, co začalo jako zábava, se v mnoha případech stalo návykem, který se vymyká vědomé kontrole. Vědeckotechnická revoluce za posledních sto let přinesla obrovské možnosti k rozkvětu lidské civilizace. Má to však i svoje mínusy. Když pomineme dvě světové války v minulém století a další válečná tažení v tomto století, je tady ještě jakási degradace myšlení lidí, jejichž mozek setrvačně funguje na úrovni pravěku.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 1         


Pohled na svět Stephena Hawkinga

rubrika: Populárně naučný koutek


Teoretického fyzika, kosmologa a spisovatele Stephena Hawkinga jsem naposledy zmínil v článku Síla myšlenky nesouvisí s fyzickou schopností vyjádřit se nahlas. Po delší době jsem vzal do ruky jeho knihu Černé díry a budoucnost vesmíru, která je sbírkou jeho článků a přednášek z let 1976 až 1992. Předkládám výňatky z  eseje Můj Pohled na svět, který Hawking přednesl na Gonville and Caius College v květnu 1992.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Logos

rubrika: Populárně naučný koutek


„En arché en ho Logos“ jsou první slova Janova evangelia v řečtině, která znamenají „Na počátku bylo Slovo“. Je to pravděpodobně nejznámější věta Nového zákona. Recituje se na Vánoce, vyrývá do kamene, zpívá v chrámech, a přesto ji téměř nikdo nikdy neslyšel vysvětlenou tak, jak ji Jan skutečně napsal. Každé z řeckých slov v této větě nese filosofickou vrstvu, která zmizela v překladu. Jan naznačuje, kdo je Bůh, co je člověk a proč jsme tady.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Bakterie z kimči dokážou v těle navázat nanoplasty a pomoci s jejich přirozeným vylučováním

rubrika: Populárně naučný koutek


V posledních desetiletích lidstvo produkuje čím dál větší plastový odpad, který výrazně ohrožuje životní prostředí. Mikroplasty či nanoplasty je obecné označení, užívané pro různorodé úlomky plastů o velikosti od 100 nanometrů po 5 milimetrů, které se vyskytují ve vodě, v půdě i ve vzduchu. Spousta plastového odpadu končí v mořích, kde degraduje na mikroplasty, které se stávají potravou mořských živočichů.  Mikroplasty byly nalezeny v jídle a pití včetně kohoutkové vody. Tým vědců ze Světového institutu kimči (WiKim) nyní možná našel nečekaného spojence v boji proti tomuto problému: bakterii, která žije v kimči, známé korejské fermentované potravině.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 1         


Proč je nucené ranní vstávání pro polovinu lidstva toxické

rubrika: Pel-mel


Časné vstávání má údajně pozitivní účinky na mnoho aspektů života. Oblíbené rčení „ranní ptáče dál doskáče“ shrnuje dlouholeté přesvědčení, že časné vstávání je synonymem disciplíny, úspěchu a produktivity. Je však každodenní brzké vstávání, ponořené do stresující rutiny, kde je mantrou produktivita, skutečně tak prospěšné, jak si lidé myslí? Přináší vstávání před sluncem skutečně výhody pro vaše zdraví a výkonnost? Věda v roce 2026 potvrzuje, že klíčem k produktivitě není čas budíku, ale soulad mezi prací a vaším přirozeným chronotypem.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Ruminace

rubrika: Populárně naučný koutek


Ruminace je psychologický jev, při kterém se nutkavě a opakovaně zabýváme negativními myšlenkami, pocity nebo minulými událostmi bez hledání řešení. Jde o „mentální přežvykování“ (z lat. ruminatio), které zvyšuje úzkost, deprese a stres. Tento neplodný myšlenkový cyklus brání konstruktivnímu řešení problémů a narušuje spánek a soustředění. Psychologové tento jev nazývají maladaptivní ruminace, kdy se člověk neustále točí v kruhu negativních myšlenek, přemítá o minulých chybách, problémech nebo obavách bez jakéhokoli posunu k jejich řešení. Na rozdíl od reflexivní ruminace (konstruktivního přemýšlení), která vede k řešení, maladaptivní ruminace je kontraproduktivní, prohlubuje stres a úzkost a často vede k paralýze a neschopnosti jednat.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Evangelium Marie Magdaleny

rubrika: Filosofický koutek


Marie Magdalena (v českém ekumenickém překladu Marie Magdalská; v kralickém překladu Maria Magdaléna; lidově také Maří Magdaléna) byla podle Nového zákona jedna z žen, které doprovázely Ježíše z Nazareta, zejména v závěru jeho života. Vystupuje i v některých apokryfech a v řadě křesťanských církví je uctívána jako svatá. Některými je považována za evangelistu či dokonce manželku Ježíše. Marie Magdalena byla první, kdo uviděl prázdný hrob Ježíše Krista. První, komu se zjevil vzkříšený Ježíš. Hippolytus Římský, teolog z 3. století, ji nazval Apostola apostolorum (apoštolka apoštolů). A přesto se její jméno v průběhu staletí změnilo v něco zcela jiného.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Metakognice

rubrika: Populárně naučný koutek


Metakognitivní schopnosti představují schopnost člověka přemýšlet o vlastním myšlení, poznávat své vlastní poznávací procesy a řídit je. Jednoduše řečeno, je to „nadstavba“ nad běžným učením, kdy jedinec ví, jak se učí, jak přemýšlí a jak může svůj myšlenkový výkon zlepšit. Metakognice zahrnuje jak znalost o kognitivních procesech, tak jejich regulaci.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


«     1    2  3  4  5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  278  279  280  281  282   »