Nikdy jsem nechtěl být poustevníkem, ale už od dětství mívám často puzení opustit společnost byť jednoho člověka a vydat se někam na procházku či výlet samostatně. Bezpochyby nejsem jediný, ale u většiny lidí se tento projev samostatnosti či odloučení od společnosti objevuje jen zřídkavě. Lidé v okolí mi nevadí, pokud mě nějak neobtěžují. Chci prostě být na chvíli tak nějak sám.
Lucifer
Před pár dny jsem šel do malého Alberta, což je supermarket na Slunečním náměstí. Potkal jsem maminku, která něco volala na Matěje. Asi aby se vrátil. Podíval jsem se dopředu a spatřil malého kluka, jak asi sedm metrů cupital od maminky. To byl Matěj. Díval se do země, asi tam něco hledal, a úporně cupital pryč. Ohlédl jsem zpět na maminku a řekl, že Matěj na ni zřejmě hází bobek. Potom jsem dohnal Matěje a řekl mu, že nemůže házet bobek na maminku. Zastavil se, zpozorněl, podíval se na mě, otočil se a cupital zpět za maminkou.
Rozuměl jsem mu. Býval jsem na tom podobně. Když se mnou do města vyšla maminka, brzy jsem se jí vysmekl z ruky a s prohlášením „Já šama“ jsem cupital někam pryč. Neházel jsem bobek na maminku, ale chtěl jsem být samostatný. Můj mladší syn to zdědil po mně. Jednou jsme byli všichni čtyři v Řecku na dovolené. Moje žena náhle zjistila, že nevidí menšího syna. Znejistěla a všichni tři jsme ho začali hledat na pláži. Netrvalo dlouho a uviděli jsme, jak cupital s jinou rodinkou, kterou by bezpochyby brzy též opustil.
Tahle tendence u mě zůstala i v dospělém věku. Není až tak úporná. Vím, že nějakou společnost potřebuji. Přednost dávám ženám. Někdy ale společnost náhle opustím a uchýlím se k samostatnému výletu. Je dobré být někdy sám, vydat se někam vlastní cestou, kochat se pohledem na architektonické či přírodní krásy, anebo se prostě ponořit do vlastních myšlenek. Značnou část Prahy mám takto prošlapanou, ale rád se vracím zpět ke svým kamarádům, přátelům, blízkým, abych se s nimi podělil o své zážitky a naslouchal jejich zážitkům.
Mám rád lidskou společnost, ale ne příliš velkou. Nejlépe si vystačím s jedním člověkem, ale nepohrdnu přítomnosti dvou, tří, maximálně pěti lidí. Necítím se dobře ve velké společnosti a nesnáším davy. Když jsem měl například řečnit v sále plným posluchačů, míval jsem vždycky velkou trému. Trémou, i když ne tak velkou, trpí například i mnozí protřelí divadelní herci.
Na konferencích jsem se často vydával na samostatnou procházku či výlet. Třeba na konferenci v Hobokenu, který se nachází na západním břehu řeky Hudson ve státě New Jersey. Na druhé břehu je Manhattan, nejznámější část New York City ve státě New York. Jednou jsem se zúčastnil konferenční exkurze pronajatým autobusem na Manhattan, jednou v doprovodu rumunské či bulharské kolegyně, která v té době působila ve významné americké vědecké instituci, jednou sám.
Linkovým autobusem jsem z Hobokenu projel Lincolnovým tunelem na Port Authority Bus Terminal. Od Central Parku jsem pak po Broadwayi zamířil do Battery Parku, který se nachází v jižním cípu Manhattanu. Tam jsem nastoupil na trajekt a doplul na Liberty Island, jemuž dominuje Socha Svobody. Chtěl jsem se podívat do její hlavy, ale točité schodiště bylo narváno dalšími zájemci, což mě odradilo. A tak jsem vyšel ven, prošel se po ostrůvku a občas zkontroloval, jestli Socha Svobody ještě stojí.
Anebo na konferenci v Traverse City u jezera Michigan, na jehož cípu je Chicago ve státě Illinois. Konference se odehrávala v poměrně luxusním hotelu mimo město, obklopeném golfovými hřiště. Jednou jsem se vydal na samostatnou procházku k jezeru Michigan. Brouzdal jsem trávou golfových hřišť a občas na mě někdo zakřičel. Asi měl obavu, že by mě trefil golfovým míčkem do hlavy.
Dorazil jsem na prázdnou nepříliš širokou silnici, která vedla několik desítek metrů od pobřeží. Silnice byla od jezera oddělena stromovým pásem, v němž jsem občas zahlédl domek. V klidu jsem šlapal po silnici, když tu se najednou přede mnou objevilo auto a v mé blízkosti zastavilo. Z okénka vykoukla paní středního věku a zeptala se, jestli mi může nějak pomoci. Asi si myslela, že jsem zabloudil. V Americe není běžné, aby se někdo potuloval sám po cestě, která není turistickou stezkou.
18.07.2025, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 1
Hunové byli kočovní válečníci, pravděpodobně pocházející z Asie, kteří jsou nejlépe známí tím, že ve 4. a 5. století n. l. napadli a terorizovali Evropu a urychlili pád Západořímské říše. Byli to zkušení jezdci, známí svou divokostí v boji a bezohledností vůči podmaněným národům. Pod vedením svého brilantního vojenského vůdce Attily (406–453 n. l.), známého křesťany té doby jako „bič Boží“, Hunové vybudovali obrovskou říši, která zahrnovala velké části dnešního Ruska, Maďarska a dalších částí Evropy, včetně Německa a Francie.
15.07.2025, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 6
Představivost závisí na schopnosti rozlišovat mezi tím, co je skutečné a co není. Nedávno vědci odhalili potenciální mozkové mechanismy, které toto rozlišení umožňují. Podle jejich hypotézy mohou být tyto mechanismy významné u onemocnění, jako je schizofrenie, která může ovlivňovat vnímání reality. Určitá oblast mozku – fusiformní gyrus, velký hřeben, který prochází dvěma laloky mozku – je aktivní jak při vnímání reality, tak při představování si něčeho. Zjistilo se, že úroveň aktivity v této oblasti předpovídá, zda něco považujete za skutečné, bez ohledu na to, zda to vidíte nebo si to představujete.
12.07.2025, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 0
Instantní snídaně
09.07.2025, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 1
Nacházím pomalu, co kdysi ztratil jsem. Něco už bylo jen, bylo jen, nebylo jen. V záchvěvu milosti nalákám své hosty. Čekali za dveřmi, nevěř mi, nevěř mi, uvěř mi. Krmím dva potkany a draka ve sluji. Po vzoru romance dávám se do tance. Vesluji, vesluji, ve sluji…
06.07.2025, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 0
Skřítek či šotek je původně ochranný duch domu. Místa, kde přebývá, jsou různá. Můžete ho najít v kuchyni či koupelně, v obýváku pod pohovkou, v ložnici pod postelí či přímo v ní, na lustru či v odpadkovém koši. Lidem, kteří mu ublíží, se rád mstí, ale jinak je jeho přínos domu pozitivní. Klaun je cirkusový šašek. Někdy bývá hodný – umí dobře pobavit i děti – jindy zlý. Vyskytuje se všude. Každý z nás může být skřítkem i klaunem.
03.07.2025, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 0
Na téma, co se s námi stane, když zemřeme, jsem tady uvedl několik článků. Každý byl poněkud z jiného úhlu pohledu, počínaje třeba buddhismem. Jedna z hypotéz spočívá v tom, že existuje něco jako kosmické vědomí. Naše vědomí po smrti opustí již nepoužitelné tělo a postupně splyne s kosmickým vědomím. V roce 1954 rok před svou smrtí Albert Einstein údajně vedl rozhovor, který byl okamžitě utajen. Dodnes oficiální věda popírá existenci tohoto rozhovoru. V 21. století díky ztraceným archivům jednoho z jeho nejbližších přátel Kurta Gödela se tato slova znovu objevila. Jsou to úvahy o tom, co leží za konečnou hranicí – za smrtí. Následují výňatky z rozhovoru.
30.06.2025, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 0
S létem začíná narůstat rojení komárů. To by nám nemuselo až tak vadit (nechť si to hmyz užije), jenže komáří samičky dostávají v zájmu zachování svého druhu chuť na naši krev. Ony jsou v podstatě nevybíravé a natankují si krev z jakéhokoli teplokrevného živočicha (nechť si to užijí), ale když dojde na nás, přestává být sranda. Pojednání o militantním styku s komáry započnu upravenou citací z textu Lov komárů, který jsem stáhl z internetu desátého října 2014. Jméno autora, které se vyskytovalo ve zdroji, si nepamatuji.
27.06.2025, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 0
Na umělou inteligenci jsem tady v poslední době upozornil ve třech článcích: Lidé se do umělé inteligence zamilovávají. Měli bychom se obávat?; Umělá inteligence je prý soucitnější než odborníci na duševní zdraví; Blíží se konec internetu, jak ho známe? V prvních dvou jsem jako zdroj použil Live Science, ve třetím video na YouTube, na který navazuji tímto článkem. V něm je demonstrováno, jak nástroje umělé inteligence, které vám poskytují informace, od vás také shromažďují spoustu informací a mohou je poskytnout třetím stranám. A co z toho plyne.
24.06.2025, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 1
Nejdříve podrobněji pohovořím o letním slunovratu, pak to zobecním na léto jako takové, a na závěr v podobě třešničky na dortu přidám neveselou historku o travních sekačkách. Nastupuji do letní bárky, jelikož Navigare necesse est, vivere non necesse. A z maturitní stužky dodávám Dum spiro spero.
21.06.2025, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 0
Internet už není takový, jaký býval dřív. Dnes je místem neustálých reklam, cookie lišt, špehování, AI šíleností a ještě více degenerovaného obsahu, který každou vteřinou zapleveluje prostor takovým způsobem, že se mu nedá věřit. Přichází nová éra, která upadá, nebo spíš se rozpadá? A jaký vliv na náš mozek bude mít, když většina věcí na internetu bude vytvořena umělou inteligencí? A proč umělá inteligence zešílí, když se učí sama od sebe?
18.06.2025, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 0
Nový model strojového učení ukazuje, že mozkové buňky ve tvaru hvězdy (astrocyty) mohou být zodpovědné za paměťovou kapacitu mozku. Mohly by též inspirovat pokrok v oblasti umělé inteligence a výzkumu Alzheimerovy choroby. Jedinečná anatomická struktura astrocytů poskytuje velmi přirozený a lákavý způsob, jak navrhnout tyto velké systémy pro ukládání informací v biologickém hardwaru.
15.06.2025, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 0