.:: Neviditelný čert ::.

Zimní a letní čas

rubrika: Pel-mel

Letní čas je označení systémové úpravy měření a udávání času, při které se v určité oblasti po část roku (v době léta a okolo něj) nepoužívá čas daný příslušným časovým pásmem, nýbrž čas posunutý dopředu, obvykle o 1 hodinu. Původním účelem zavedení letního času byla snaha o úsporu elektrické energie, která by jinak byla potřeba pro večerní svícení – díky letnímu času je večer „déle“ světlo (ale ráno se rozednívá „později“). V kontrastu s letním časem bývá běžný pásmový čas často nesprávně označován za „zimní čas“. Skutečný zimní čas, tj. posun hodin dozadu oproti běžnému pásmovému času, nachází mnohem menší uplatnění než letní čas.

Lucifer

Princip podobný letnímu času se asi poprvé objevil roku 1784 v dopise Benjamina Franklina vydavatelům časopisu Journal of Paris. Dopis však byl míněn ironicky, Franklin nenavrhoval zavedení letního času, ale aby lidé vstávali i chodili spát dříve, čímž by lépe využili denní světlo. Sluneční čas, kdy se hodinky řídily podle Slunce, postupně na přelomu 19. a 20. století nahradil pásmový čas a s jeho zavedením se tak začala objevovat snaha během roku srovnat časové pásmo podle původního chodu Slunce.

Zdroj: Wikipedie, Letní čas

Evropa už roky řeší, jak naložit s letním časem. Do debaty nyní vstupují experti s návrhem, který se na změnu času dívá úplně jinak, a dodávají, že problém není v posunu hodin, ale v samotných časových pásmech.

Každý rok se opakuje stejný scénář. Na jaře posouváme hodiny dopředu, na podzim zase dozadu a většina z nás už nad tím ani nepřemýšlí. Jenže každoroční změna času má negativní dopad na spánek a psychiku lidí po celém světě. Přestože původní podstata, kterou bylo šetření energie, už v dnešní době nedává smysl, nepanuje mezi státy žádná shoda v tom, podle jakého času bychom se měli trvale řídit.

Debata se pořád vrací k jednomu bodu. Trvalý letní čas by znamenal, že lidé na východě Evropy budou vstávat do ještě větší tmy. Pokud by se naopak zavedl celoroční zimní čas, na západě kontinentu by svítalo zbytečně brzy a den by začínal dřív, než je pro člověka přirozené. Tak se roky jenom diskutuje.

Nyní ale německý ekonom Korbinian von Blanckenburg přišel s nápadem, který působí překvapivě jednoduše. Podle něj není problém v tom, že se čas dvakrát ročně mění, ale v tom, že evropská pásma už dávno přestala odpovídat skutečné poloze států na mapě.

Francie i Španělsko dnes používají středoevropský čas, i když z geografického hlediska patří do západoevropského pásma. To znamená, že zde později zapadá slunce, dny a večery jsou delší a žije se tady ještě v hodinách, kdy by mělo lidské tělo odpočívat. Na opačné straně Evropy se zase obyvatelé pobaltských států probouzejí do tmy, která trvá déle, než přísluší jejich poloze na mapě.

Von Blanckenburg proto navrhuje, aby se státy vrátily k časům, které odpovídají jejich skutečné poloze. Země na západě by přešly na GMT, východní Evropa na GMT+2 a střed by zůstal na GMT+1. Polední slunce by se znovu přiblížilo ke dvanácté hodině a délka dne by tak lépe odpovídala každodennímu fungování.

Stejný názor zastává i barcelonská iniciativa Time Use Initiative, která se dlouhodobě věnuje vlivu světla na spánek. Její experti připomínají, že největší potíž dnes nepřináší samotné posouvání hodin, ale fakt, že velká část Evropy žije v pásmu, které neodpovídá tomu, kde leží. To podporuje také španělská vláda, která oznámila, že bude na úrovni EU prosazovat konec střídání času. Má pro to víc než jen technické argumenty. Španělsko totiž už desítky let funguje v časovém pásmu, do kterého geograficky nepatří. Současné nastavení vzniklo ještě za Frankovy éry a nikdy se nevrátilo k původnímu času.

Země se tak logicky hlásí k nápadu, aby se Evropa přestala zabývat jen tím, jestli si ponechat letní nebo zimní čas, a začala řešit reálné polohy států. Debatu podporují i zdravotní studie. Ukazují, že posuny času zvyšují únavu, narušují tělesné hodiny a v prvních dnech po změně zvyšují počet úrazů i dopravních nehod. Úprava časového pásma by znamenala jednorázovou úpravu na úrovni států a následně by již k dalším změnám nedocházelo. Firmy by se postupně přizpůsobily, podobně jako při jakékoliv úpravě jízdních řádů nebo změně provozní doby a předpokládá se, že po prvním roce by vše běželo stabilně. Navíc by se lidé vyhnuli každoročnímu rozladění, které posun hodin způsobuje.

Čím dál víc studií se zaměřuje na to, jak silně světlo ovlivňuje lidské tělo a jeho každodenní fungování. Ukazují, že význam slunečního světla je větší, než se ještě nedávno předpokládalo. Když se člověk ráno probouzí do tmy, je unavenější, pomaleji se soustředí a start dne je pro něj náročnější. Pokud je naopak večer světlo příliš dlouho, tělo automaticky oddaluje spánek, a tím klesá kvalita odpočinku.

Zdroj: Poznat Svět, Zimní a letní čas. Odborníci žádají totální reformu. Navrhli geniální způsob, jak problém vyřešit

Dodatek

S přechodem na časová pásma souhlasím. Ve Spojených státech amerických je 6 časových zón a nikdy jsem neslyšel, že s tím Američani mají nějaký problém. V dnešní době už je běžné, že se vám hodinky (na ruce, v mobilu či v počítači) automaticky přenastaví, když se přesunete do jiného časového pásma. Pokud poletíte z Evropy do USA či do Austrálie, je vám jasné, že tam mají jiný čas, na který se musíte přizpůsobit. Jakýkoli pokus oblbnout přírodu vede jenom k tomu, že oblbnete sami sebe.

09.12.2025, 10:14:09 Publikoval Luciferkomentářů: 0

Skutečná věda

rubrika: Populárně naučný koutek

Jak argumenty založené na neupřímnosti zasévají pochybnosti tím, že zneužívají vědeckou skromnost. „Věda není nikdy definitivní“ se stalo oblíbeným sloganem populistů, kteří se snaží legitimizovat politicky výhodné, ale okrajové vědecké postoje. V roce 2020 byla republikánská poslankyně Nancy Mace, příznivkyně hnutí MAGA, dotázána, zda souhlasí s tím, že změna klimatu je výsledkem emisí skleníkových plynů způsobených člověkem. Odpověděla: „Můj protivník řekl, že věda je v této otázce definitivní. No, věda nikdy není definitivní. To vám potvrdí každý vědec.“

Lucifer

Celý článek »

24.11.2025, 15:03:45 Publikoval Luciferkomentářů: 0

Člověk, který nic nepotřebuje, představuje největší hrozbu pro systém

rubrika: Filosofický koutek

Každý systém je postaven na předpokladu, že lidi lze manipulovat prostřednictvím jejich tužeb a strachu. Člověk, který nic nepotřebuje, není radikál, který křičí v ulicích, je něčím mnohem znepokojivějším. Někým, kdo prostě odejde. A to děsí ty, kteří jsou u moci, protože odhaluje pravdu, že ho nikdy neovládali. Ovládali jen jeho hlad, ale jakmile je vnitřně nasycen, přestává hrát hru. A když přestane hrát dost lidí, hra končí. Tento člověk je svobodný a neovladatelný, což z něj dělá největší hrozbu pro jakýkoli systém postavený na závislosti.

Lucifer

Celý článek »

19.11.2025, 08:45:40 Publikoval Luciferkomentářů: 0

Snídaně šampiónů

rubrika: Pel-mel

Podle jednoho úsloví máte sníst snídani sami, o oběd se podělit s přítelem a večeři ponechat nepříteli. Tahle poučka evidentně zdůrazňuje, že začátek dne je třeba oslavit pořádnou snídaní, abyste nastartovali motor jak těla, tak mozku. Je ovšem důležité, aby vaše snídaně byla zdravá, plná proteinů, vitaminů a dalších životodárných látek. K tomu slouží přírodní potraviny, průmyslově zpracovaným a syntetickými chemikáliemi obohaceným potravinám se vyhněte širokým obloukem. Výše zmíněné úsloví platí především pro děti. U dospělých jedinců je situace poněkud jiná. Následující text má dvě části. Snídaně šampionů se zabývá stejnojmenným románem Kurta Vonneguta, Přerušovaný půst je přetlumočený článek „Snídáte automaticky? Vaše tělo možná čeká, až přestanete“ z webu Techzpravy.cz.

Lucifer

Celý článek »

13.11.2025, 10:29:18 Publikoval Luciferkomentářů: 0

Neviditelný čert

Nepravidelný obšťastník

Zimní a letní čas

rubrika: Pel-mel

Urychlovač částic využívající laser a uhlíkové nanotrubice

rubrika: Populárně naučný koutek

Včela a syn Lucifer

rubrika: Pel-mel

Kolik máme smyslů

rubrika: Populárně naučný koutek

Jediná injekce může nastartovat tvorbu nových zubů

rubrika: Pel-mel

Osvobození

rubrika: Poetický koutek

Appassionata

rubrika: Poetický koutek

Hibernaculum

rubrika: Poetický koutek

Skutečná věda

rubrika: Populárně naučný koutek

Nová interpretace kvantové fyziky

rubrika: Populárně naučný koutek

Člověk, který nic nepotřebuje, představuje největší hrozbu pro systém

rubrika: Filosofický koutek

Co rozhoduje o našem biologickém věku

rubrika: Pel-mel

Snídaně šampiónů

rubrika: Pel-mel

Language

Témata

Odkazy

Login

Počet přístupů

Archivy

Username
Password