.:: Neviditelný čert ::.

Postbiologická inteligence I - Blízká setkání absurdního druhu

rubrika: Astronomický koutek

"Stroje nás dotahují; jsme jim den ode dne podřízenější." - Samuel Butler (1863)

"Pokud jim budou přiznána plná práva, budou státy povinny poskytnout jim veškeré sociální výhody včetně sociální podpory, ubytování a případně robozdravotní péče, která bude stroje průběžně opravovat." - Robopráva, zpráva britského ministerstva průmyslu a obchodu (2007)

Lucifer

Autoři science fiction a leckteré jiné zdroje často popisují mimozemšťany (ufonauty) jako bezvlasé trpaslíky s velkými hlavami a velkýma, upřeně hledícíma očima, což je dnes již tak zakořeněný obrázek, že jde o klišé (viz obrázek). Steven Spielberg toto zpochybnění dále posílil ve filmech Blízká setkání třetího druhu a E.T. - Mimozemšťan, v nichž se mimozemšťané podobají dětem s velkým mozkem.

To je absurdní. Oblíbená zobrazení mimozemšťanů stojí na mnoha omylech, které tak podkopávají věrohodnost zpráv o blízkých setkáních. Prvním je předpoklad, že evoluce na jiné planetě by byla tak blízkou obdobou evoluce na Zemi, že by na sebe inteligentní bytosti vzaly humanoidní podobu. Inteligentní mimozemšťané by se zrovna tak mohli podobat velrybám či chobotnicím nebo obřím ptákům nebo taky ničemu z toho: mohli by mít takovou stavbu těla, která na Zemi prostě neexistuje, a připadali by nám naprosto bizarní. Dalším omylem je nemístná extrapolace darwinovské evoluce. Obvyklý argument zní takto: jestliže to, co se počítá, je výkon mozku, a zbytek těla se stává břemenem, potom přirozený výběr bude působit tak, že vzniknou Mekonové a E.T. (Mekon je vůdce Treenů ze Severní Venuše, který vystupoval v komiksu Eagle.)

Tato úvaha je však chybná. Jakmile technologie dosáhne bodu, kdy má společnost možnost volby, kdo přežije, a kdo nikoli, přestává čistě přirozený výběr fungovat. Až bude možné aktivně upravovat genetický kód, půjde další průběh evoluce vědomě určit. To, zda se nějaký mimozemský živočišný druh skutečně rozhodne použít genetické zdokonalování, aby dosáhl větších mozků a menších těl, je jiná otázka. Může mít etické či jiné důvody, proč od toho upustit. Na Zemi je silný odpor vůči představě geneticky modifikovaných lidí, stejně jako se zvedl odpor vůči geneticky modifikovaným plodinám. Ačkoli je experimentování s lidským genomem v mnoha společnostech považováno za cosi strašného a ve většině společností je nezákonné, tento zákaz je kulturním tabu, které je příznačné pro naši konkrétní dobu a okolnosti.

Jakmile se nějaký živočišný druh pustí do vylepšování, lze očekávat velmi rychlé změny. Tyto možnosti nahlédneme, když popřemýšlíme o tom, co by budoucnost mohla přinést lidem, pokud kulturní tabu nakonec padnou. Již dnes mnozí futuristé předpovídají nástup transhumanismu, což znamená spojení genetického zdokonalování, protetik, prodlužování života a neurologických doplňků. Hodně z toho se děje již teď. Průměrná délka života se už více než sto let zvyšuje neuvěřitelným tempem tří měsíců za rok, a to čistě v důsledku základních kroků v oblasti veřejného zdravotnictví a medicíny. Protézy se brzy přiblíží kvalitě přirozených orgánů, a dokonce je i předčí; například umělé končetiny a následně i oči budou brzy napojeny přímo na mozek. Implantované mikročipy budou ovládat elektronické systémy v našem okolí. Tato zařízení budou rozšířena o tělesné orgány, které budou vypěstovány z kmenových buněk, a v některých případech budou také záměrně uměle vylepšeny. Budou vyvinuty hybridní "přírodně umělé" nebo "organicko mechanické" systémy, které nám otevřou mnohem širší spektrum možností, než máme pouze v oblasti biologie, a promění fiktivní pojem kyborg ve skutečnost.

Dá se očekávat, že jakýkoli inteligentní živočišný druh, jenž objeví biotechnologie, nanotechnologie a informační technologie, je nakonec použije k pozvednutí svých fyzických a duševních schopností. V tom okamžiku by mohla vzniknout Utopie, v níž by se počítačem navržené bytosti těšily těm nejlepším biologickým vlastnostem bez nepříjemných nemocí či předčasných úmrtí, špatné paměti a slabších rozumových schopností. Lze si snadno představit mimozemskou společnost, která této idyly dosáhne po pouhých pár staletích rozvoje vědy a technologie.

Tyto zdokonalené bytosti budou však dokonce i po všech výše uvedených vylepšeních stále zřetelně biologickými organismy - což nás přivádí k tomu, co je asi největším omylem, když očekáváme mimozemšťany podobné Mekonovi, nebo vlastně jakékoli mimozemšťany z "masa a kostí". Při uvažování o mimozemských civilizacích musíme vzít v úvahu mnohem delší časová období než jen pár století, která zabere výše uvedený technický pokrok, a potom se musíme vypořádat s jednou dokonce ještě radikálnější možností. "Inteligence" na Zemi je obvykle spojována s hominidy a možná v poněkud omezenější míře s kočkami, psy, delfíny, velrybami, hlavonožci a ptáky. Je však jasné, že inteligentní rozhodování a chování nemusí být výlučně doménou živočichů. Vlastně se vůbec nemusí omezovat pouze na biologii.

Zdroj: Paul Davies, Podivné ticho - Hledání mimozemské inteligence 2.0

Předchozí série na téma mimozemšťané:

Mimozemská magie I
Mimozemská magie II - Technologie jako "vylepšená příroda"
Mimozemská magie III - Fantastická supervěda a chyby v zákonech