Konvergence poznání přírody

rubrika: Filosofický koutek


"Někdy se ptám sám sebe, jak se mohlo stát, že právě já jsem vymyslel teorii relativity. Důvod je myslím v tom, že normální mládenec se nikdy nezatěžuje přemýšlením o problémech prostoru a času. Na takové věci si udělal názor už jako dítě. Můj intelektuální vývoj byl však zpožděný, což způsobilo, že jsem se začal trápit prostorem a časem." - Albert Einstein

Lucifer


albert_einstein.jpgAbychom plně pochopili, co se událo v první polovině 20. století, připomeňme si, že na konci 19. století se těžiště fyziky nacházelo v Německu. Němečtí fyzikové však převzali Kantův filosofický odkaz, což poznamenalo většinu jejich představ o tom, kam až může člověk dospět ve vědeckém poznání. Poznané zákony fyziky byly považovány za výtvor lidského ducha, který nelze ztotožňovat s pravou povahou věcí. Většina učebnic začínala úvodní statí o filosofii vědy, která kladla důraz na perspektivu kantovského idealismu.

V tomto obecném klimatu vyklíčila houšť názorů, jak by mělo v hrubých rysech vypadat vysvětlení fyzikálního světa ve svém úhrnu i konstant přírody, které určují jeho celkovou podobu. Na jedné straně tu byli takoví vědci jako Einstein, kteří věřili, že proces vysvětlení přírody pomocí zákonů fyziky má konvergentní povahu, tzn. že naše poznání se sice zdokonaluje, ale v našem popisu vždy zůstanou nepřiléhavé prvky, stejně jako vždy budou zlomky pravdy, které jsme nepostřehli. tento postupný proces revize, který nazýváme "vědeckým objevováním", patrně nikdy neskončí. Vždyť i Einstein považoval obecnou teorii relativity pouze za jedno z dalších přiblížení k nejzazší pravdě, která leží v nedosažitelném úběžníku. Podle něj

jakkoliv vybíráme z přírody komplex jevů na základě kriteria jednoduchosti, v žádném případě to neznamená, že náš teoretický přístup je oprávněn jednou provždy... Nepochybuji však o tom, že přijde den, kdy tento popis (obecná teorie relativity) rovněž ustoupí dalšímu, a to z důvodů, které dnes nemůžeme ani tušit. Věřím, že proces prohlubování teorie nemá žádné meze.

Zdroj: John D. Barrow, Nové teorie všeho


komentářů: 1         



Komentáře (1)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

1 Zpozdeny vyvoj
V (neregistrovaný) 15.05.2011, 04:23:12
je mylny pohled na vec. Jestli to Eisntein sam takto videl, pak to jen potvrzuje, ze mimo uzkou specializaci byl horsi nez prumerny myslitel.

Dite, ktere se doopravdy snazi porozumet svetu, ma zakonite pomalejsi vyvoj, nez ti, kterym staci povrchni znalosti. Z takovych pozdeji vyrustaji tak zvani lidsti papousci. Jak znamo, cim primitivnejsi lide, ci tvorove vseobecne, tim rychleli se stavaji dospelymi. Geniove mezi lidmi dospivaji pomaleji jednoduse proto, ze se snazi svetu porozumet vice, nez prumerne dite a to holt chce vice casu.

«     1     »