Neviditelný čert

Při rehabilitaci Galilea Galileiho v roce 1992 řekl papež Jan Pavel II., že "teologové tehdejší doby se mýlili v domněnce, že doslovný smysl bible popisuje fyzikální stav světa". V poselství papežské akademii věd, které sepsal v roce 1996, zašel dokonce ještě o krok dále a prohlásil, že "nové poznatky umožňují spatřovat v teorii evoluce cosi víc než pouhou hypotézu". Církev tedy již neupaluje vědce, jejichž vývody protiřečí doslovnému výkladu bible. Naopak, nové přírodovědné poznatky se postupem doby stávají součástí křesťanské nauky.

Lucifer

Johann Wolfgang Goethe napsal v roce 1872 svému příteli, faráři Johannu Casparu Lavaterovi: "Považuješ evangelium, jak stojí a leží, za Boží pravdu. Mne by ani slyšitelný hlas z nebes nepřesvědčil, že voda hoří a oheň hasí, že žena bez muže rodí a nebožtík z mrtvých vstává. Spíš to mám za rouhání proti velkému Bohu a jeho zjevení v přírodě." V polovině roku 2006 uspořádala nadace Světový étos teologa Hanse Künga z univerzity v Tübingen na zámku Hohentübingen zajímavé interdisciplinární sympozium na téma "Přírodověda a náboženství", při němž šlo mj. o Küngovu knihu Počátek všech věcí. Cílem sympozia bylo "prohloubit dialog přírodovědy a filozofie/teologie o otázkách vzniku kosmu, života a lidstva". Hans Küng požádal každého z pozvaných přírodovědců a teologů, aby na konci přednášky představil své osobní pojetí Boha.

Ve své knize Küng popisuje s úctyhodnou sečtělostí a znalostí detailu nejnovější poznatky fyziky a kosmologie, identifikuje se podrobně s obory, v nichž naše vědění naráží na své meze a jejich pochopení se nalézá v temnotách. V podstatě jde o otázky týkající se počátku času a nekonečnosti prostoru. Küng poukazuje ve své knize rovněž na to, že "fyzikální skutečnost je dalekosáhle nenázorná a lze ji koneckonců popsat pouze obrazy, šiframi, srovnáními, modely a matematickými vzorci". Právě na tomto místě vyzývá přírodovědce, aby připustili Boha jako hypotézu, stejně jako se teologové pouštějí do stěží srozumitelných poznatků a modelů.

Filosof Ludvík Feuerbach napsal: "Neboť nestvořil Bůh člověka podle svého obrazu, jak stojí v bibli, nýbrž člověk si stvořil Boha podle svého obrazu, jak se mu jevil v křesťanské povaze." Na sympóziu na zámku Hohentübingen zašli evoluční biologové dokonce tak daleko, že zjistili, že Bůh byl součástí darwinské evoluce, tedy mutace a selekce. Civilizace, které náboženskými vazbami prožily spirituální posilu a identifikaci, jsou schopny přežít mnohem snáze než bezbožné společnosti. V zásadě s těmito vývody souhlasil dokonce i sám Hans Küng, byť namítal, že v uvedené diskusi jde pouze o "Boží obraz", který si vytvořil sám člověk.

Člověk si stvořil Boží obraz podle obrazu svého, jak to řekl francouzský filosof Charles-Louis, baron de Montesquieu: "Kdyby měly svého boha trojúhelníky, vybavily by si to třemi rohy." Tato myšelnka je arciť mnohem starší: řeckému básníku a filosofovi Xenofanovi z Kolofónu (6.-5. stol. př. n. l.) je připisována tato věta: "Kdyby krávy, koně nebo lvi měli ruce a mohli jimi malovat a vytvářet stejná díla, jako to umějí lidé, pak by koně namalovali koňské, krávy kravské a lvi lví podoby bohů a tito bohové by byli stejné postavy, jakou mají oni." Küng nicméně poukázal na to, že kromě Božího obrazu stvořeného člověkem je podle učení Tomáše Akvinského ještě vše pronikající Bůh, který by byl přítomen i tehdy, kdyby neexistovalo nic jiného než tzv. "ipsum esse", "bytí samo".

Tato teologická představa svým způsobem připomíná přírodovědnou představu některých teoretických fyziků o vzniku našeho vesmíru (viz Nekonečné ostrovy). Tedy možná přece jen ono "creation ex nihilo", "stvoření z ničeho"? Co když teologové a kosmologové nejsou od sebe svými názory zase tak vzdáleni?

Zdroj: Günther Hasinger, Osud vesmíru

Galileo údajně u soudu prohlásil: "Bible říká, jak se dostaneme do nebes, ale ne, jak nebesa fungují." Galileo navíc v dopise z roku 1615, který byl určen velkovévodkyní toskánské, poznamenal: "V mé mysli napsal Bůh dvě knihy. První je Bible, v níž lidé nalézají odpovědi na otázky týkající se hodnot a morálky. Druhou knihou je kniha přírody, která umožňuje hledat odpovědi na otázky vesmíru prostřednictvím pozorování a experimentů."

11.05.2011, 01:01:00   Publikoval Luciferkomentářů: 0