Námořnická

rubrika: Filosofický koutek


Multifilosofická úvaha

Lucifer


barka.jpgKaždý máme malou bárku, na níž plujeme po moři. Najdou se i tací, kteří mají velkou bárku, ba přímo koráb nebo bitevní loď. Na obrovském moři, bezbřehém oceánu jsou však i ty největší lodě prachnepatrnými bárkami. Někdy plují na rozbouřeném moři, jindy na poklidném, někdy až tak poklidném či nehybném, že se nemohou pohnout z místa.

Všechno má dva extrémy a každý z nich je nepříjemný, což si mnozí námořníci někdy neuvědomují. Na rozbouřeném moři touží po moři poklidném, a na moři klidném až nehybném touží po moři rozbouřeném. Moudřejší pak touží po něčem mezi oběma extrémy. Po plavbě střední cestou. Jsou však situace, kdy se ani ti moudří námořníci nedokáží vyhnout některému z nepříjemných extrémů, jichž je ve skutečnosti více než ony dva elementární.

Ti nejmoudřejší ví, že nemá cenu se čemukoli vyhýbat, ani přitom toužit po něčem opačném, ví, že jedinou cestou je se s tím rozumně vyrovnat, smířit a pochopit.

Berte to jako můj pekelně skromný pokus vás inspirovat k tomu, abyste se pokusili v této multifilosofické úvaze pokračovat.


29.11.2011, 17:23:00   Publikoval Luciferkomentářů: 10         



Komentáře (10)

Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

Lucifer
10
Lucifer 03.12.2011, 13:08:48
[8]

Tady je anglický překlad

The pleasure of love

The pleasure of love lasts only a moment
The pain of love lasts a lifetime.

I gave up everything for ungrateful Sylvia,
She is leaving me for another lover.

The pleasure of love lasts only a moment,
The pain of love lasts a lifetime.

"As long as this water will run gently
Towards this brook which borders the meadow,

I will love you", Sylvia told me repeatedly.
The water still runs, but she has changed.

The pleasure of love lasts only a moment,
The pain of love lasts a lifetime.
9
(neregistrovaný) 03.12.2011, 11:59:01
(6) Divím se, že ti ten výrok evokoval stáří, Angioletto. Já si pod ním představuju, že mít schopnost ovládat se, je to nejlepší, co potřebujeme ve chvílích, kdy se věci zdají neřešitelné, třeba když život směřuje tam, kam nechcete aby šel... a nemůžete to ovlivnit. Pomáhá to zachovávat klid.
Axina
8 Plaisir d'amour
Axina 03.12.2011, 09:44:51
[4] Ale ať už jsme to své stáří pozvali či nepozvali dál, pořád je tu:

http://www.youtube.com/watch?v=-WvXpgLtTwY&feature=related
Axina
7
Axina 03.12.2011, 09:39:40
[6] Už dlouho jsem tu skladbu neslyšela. Po všech stránkách vynikající. Díky.
6
Angioletto (neregistrovaný) 03.12.2011, 08:44:29
Ještě k č.4. To mě většinou zvedne z "pasivní židle".

http://youtu.be/WKKQ7drsCbo
Axina
5
Axina 02.12.2011, 07:14:03
Pod hladinou jsou místy chaluhy, místy jen písčité dno, místy čarokrásné korálové ostrovy. Hlubinami proplouvají malé rybky i velké ryby. Každý den se vydávají na svou pouť za potravou, každý den riskují, že se sami stanou kořistí. Někteří živočichové mají strategii zalézt při sebemenším náznaku nebezpečí do skalní průrvy. Ale nemohou tam zůstat na pořád.

Malé rybky mají strategii vytvářet hejna. Synchronně plavou a nerozprchnou se ani při útoku predátora. Prastarý instinkt jim říká, že jen v hejnu je šance na přežití.

Všem mořským tvorům odvěký zákon přírody velí pokračovat v zachování rodu. Ne každému jedinci se podaří dát život další generaci. Jeho život má přesto smysl. Třeba svým tělem nasytí dravce a jiný tvor jeho rodu tak zůstane na živu a zplodí potomstvo.
4
Angioletto (neregistrovaný) 01.12.2011, 18:26:48
Astro, někdy mám dny, kdy přemýšlím stejně, jako jsi naznačila ve své úvaze. Je to tím, že často nemám sílu, ani chuť se neustále s něčím rvát a takříkajíc se nechám unášet tím proudem, kam si zamane. Ale to je vlastně jeden z těch extrémů. Pak pro změnu přijdou dny, kdy mě to vybičuje nenechávat všechno na plynutí od ničeho nikam a říkám si, že nechci žít jako vězeň, který stojí před dokořán otevřenými dveřmi kopky a ustrašeně přemýšlí,chce-li vůbec ven!
Plout klidně ano, ale trochu kormidlování nezaškodí. Je to přece Náš život, je krátký na to, aby jsme ho prožívali jen tak bez boje(nemyslím tím budiž věcem činěno násilí) za spoustu krásných věcí, které jsou okolo nás.
Nedávno jsem si také přečetla celkem moudré motto:
"Tragédií života není smrt,
ale to, čemu dovolíme zemřít,
dokud jsme na živu."
3
Astra (neregistrovaný) 30.11.2011, 12:50:32
Držím se výroku neznámého mudrce - Vše ať plyne samo sebou, nebudiž věcem činěno násilí! Vyplácí se zachovávat rozvahu v kritických momentech, i třeba v bolavém čase, který trvá dlouho. Nervat se silou někam nebo odněkud, snažit se vydržet s čistou hlavou a přijímat věci postupně, tak, jak přicházejí.Ať jsou špatné, nebo dobré.
Lucifer
2 Nefilosofická vsuvka
Lucifer 29.11.2011, 23:24:35
Nezapomeňte najet myší na obrázek, a potom kliknout ]Mrkající
Axina
1
Axina 29.11.2011, 17:44:39
Někdy se stane, že i ten nejšikovnější námořník přepadne za bouře přes palubu.

Pokud nebyl na lodi sám, je pravděpodobné, že někdo jiný zvolá "Muž přes palubu!" a zahájí záchranné práce.

Horší je, když loď řídí jediný námořník. Ale ani tehdy není nic ztraceno. Možná má na sobě v okamžiku pádu do vody záchrannou vestu. Možná mu stačí přečkat ve vodě pár hodin, až se zase moře uklidní. Pak se pokusí vydrápat zpět na palubu.

Ve vodě může čekat na svou kořist žralok. V tom případě je skoro jedno, zda námořník byl či nebyl na palubě sám.

Nestává se to často, ale jsou známy případy, kdy tonoucího člověka, kterému už ubývaly síly, podplaval delfín. Nechal člověka, aby zaťal prsty do jeho jemné a citlivé kůže a nedbaje bolesti dopravil ho téměř na mělčinu.

Přeji všem lidem, kteří nejsou schopni zákeřného jednání a není jim cizí osud jiných lidí, aby je na jejich cestách po moři provázel Posseidón a chránil je svým trojzubcem.

Každý k moři dopluje. Někdo dříve a někdo později. Kdo v životě miluje, ať neztrácí naději.
«     1     »