I nejlepší, nejhodnější lidé se dokážou aktivně podílet na válečném běsnění. Každý z nás je schopen zločinu, záleží jen na okolnostech. Tato skutečnost fascinuje znalce nejrůznějších oborů. Naše bytosti obsahují jak dobro, tak zlo. Původem zla se zabývá i vědec – biolog Lyall Watson (viz … a Zlý pryč (Historie zla v přírodě)). Zdá se, že dochází ke stejným závěrům, jaké jsou po staletí známy a které prostě napovídá tzv. selský rozum. Ale Watson vyvozuje a zdůvodňuje fakta na základě poznatků exaktní vědy… Při veškeré složitosti problému zla, zvláště agrese, která nebývale prorůstá běžným životem, mám pocit, že za vším stojí obyčejná lenost – naše neochota hledat pomalá, náročná, neefektní řešení. Netrpělivost?
Stella
09.07.2014, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 5
Přírodovědec Lyall Watson v úvodu své knihy Temné síly přírody vysvětluje, proč se začal zabývat právě zlem. Domnívá se totiž, že jde o univerzální přírodní sílu, o biologickou skutečnost. Přišel čas podívat se na původ a význam špatnosti nejen z hlediska náboženství, filozofie a kriminologie. Zlo má také svoji přírodní historii. To, co je neobvyklé, jako např. surová vražda, nemusí být ještě nepřirozené.
04.07.2014, 00:01:00 Publikoval Luciferkomentářů: 11
Tak v Lidových novinách 26. dubna tohoto roku vyšel velice zajímavý rozhovor s Lawrencem Kraussem, vědcem, jehož oborem je fyzika atomárních částic a fyzikální teorie vesmíru. V tomto interview se Krauss představil jako velice fundovaný, jednoznačně formulující přírodovědec, jenž nezná žádnou pochybnost a považuje všechna náboženství a filozofii za snůšku pověr a zbytných teorií. Skoro to vypadá, že jiný názor nebo přístup ke světu prostě nemíní respektovat a nebude ty hlouposti poslouchat. Stojí si na svém a zdá se, že by ze svého bytelného zabetonovaného podstavce neuhnul, ani kdyby mu Pán Bůh zaťukal na čelo: Kraussi, Kraussi, vidíš mě? Poslouchej! Prostě by ho Krauss změřil, zvážil a pak by zkonstatoval, že něco takového nemůže existovat. Na jednu stranu jeho sebejistota působí sympaticky suverénně, protože ono je příjemné, když je vedle nás někdo nepochybující, na druhou stranu, jako by tady promlouval sebejistý nezralý mladík, který ví svoje a pokora mu nic neříká. Třeba z toho ještě vyroste?
20.05.2014, 00:00:10 Publikoval Luciferkomentářů: 19
Po logickém Paradoxu holiče z filosofické dílny Bena Duprého dnes přicházím se zcela elementárním problémem, který však může zmást nejen hazardní hráče. Jedná se o tak triviální matematickou záležitost, že by s ní neměl mít problém ani absolvent základní školy. A přesto se stává, že i ne zcela primitivní lidé mohou o tuhle směšnou překážku zakopnout.
Lucifer
28.01.2014, 00:00:16 Publikoval Luciferkomentářů: 42
Odložme jurodivé povídání a podobně vzletné rozjímání, už se toho tady nakupilo až kriticky moc, a pojďme se opět věnovat čistě filosofické logice. První část této série byla věnována formám úsudku, druhá část se zaměří na jeden z nejvážnějších logických paradoxů, který otřásl základy matematiky a jenž se dá připodobnit k Paradoxu holiče.
23.01.2014, 00:12:18 Publikoval Luciferkomentářů: 11
Úsudky jsou cihly, z nichž se stavějí filosofické teorie, a logika je jako sláma, která tyto filosofické vepřovice vyztužuje. Dobré myšlenky mají jen malou hodnotu, pokud je nepodpírají dobré argumenty – myšlenky potřebují rozumové zdůvodnění a takové zdůvodnění nelze řádným způsobem provést bez pevného a přísného logického základu. Argumentaci, která je podložena jasným způsobem, lze podrobit hodnocení a kritice a právě tento proces reakcí, revizí a vyvracení posouvá vývoj filosofie kupředu.
18.01.2014, 00:00:17 Publikoval Luciferkomentářů: 6
V zde již mnohokráte uvedeném zdroji o padesáti filosofických myšlenkách, se kterými bychom se měli seznámit, je jedna kapitola, jež v sobě zahrnuje tři tyto myšlenky týkající se vědeckého výzkumu a vědy obecně. Je vlastně podivné, že zrovna s touhle filosofickou nůší jsem zde nevyrukoval hned na začátku uvedení onoho zdroje na Neviditelném čertovi. A je ještě podivnější, že mi to tak dlouho trvalo, než jsem se k tomu odhodlal. V následujících řádcích naleznete kumulaci všech tří myšlenek vědeckého ražení: Co přesně je věda, proč je třeba do ní zahrnout změny paradigmat a jak je třeba zacházet s Occamovou břitvou.
12.01.2014, 00:05:36 Publikoval Luciferkomentářů: 19
Než byla objevena Austrálie, byli všichni přesvědčeni, že labutě jsou pouze bílé. Opírali se o tisícileté zkušenosti - o empirické poznání. Ale stačil jediný příklad a ukázalo se, že stará pravda neplatí. Událost, již Nassim Nicholas Taleb nazývá ČERNOU LABUTÍ, má tři vlastnosti:
Černé labutě jsou vzácné, významné a předvídatelné pouze retrospektivně. Může k nim patřit doslova cokoli. Války, módní vlny, epidemie…
10.01.2014, 00:00:15 Publikoval Luciferkomentářů: 8
Dynamika lidských společností je mimořádně složitá, ale je rozumné předpokládat, že spravedlivé společnosti jsou obecně stabilnější a mají delší trvání než ty nespravedlivé: příslušníci společnosti musí věřit, že požadavek, aby dodržovali pravidla držící společnost pohromadě a zachovávali její ustanovení, je v zásadě poctivý. Jak by se tedy měla ve společnosti rozdělit břemena a výhody mezi její příslušníky, aby se tím zajistila její spravedlnost?
09.01.2014, 00:00:09 Publikoval Luciferkomentářů: 20
Včerejší Stellin příspěvek na téma Ona a on mě zcela nečekaně tak nějak rozhodil. Důvod netkví v podstatě toho příspěvku, nachází se za zcela jiným obzorem, ačkoli oba obzory mají něco dost bytostně společného. Když jsem ho redigoval, vloudila se mi do mysli písnička, kterou jsem nalezl někdy před třemi roky; a to byl právě ten kamínek, který mě dorazil. Nehodlám to zde jakýmkoli způsobem rozebírat; kdo se tady pohybuje delší dobu, tomu se v hlavě možná rozbřeskne. Přesto jsem se rozhodl, že na to nějak navážu. Při jízdě metrem jsem listoval Adornovými fragmenty a do oka mi padla Zlatá brána; i řekl jsem si, že tohle je ten hřebíček, který bych mohl do bedničky onoho nekonečně se opakujícího a stále stejného příběhu On a ona závěrečně zatlouci. Tož vězte, že:
08.01.2014, 00:00:11 Publikoval Luciferkomentářů: 9