Neviditelný čert

Cohen to říká podobně (Jung – Gross)

Je to už rovných sto let, kdy po dlouhých rozhovorech s Filemónem vyslovil Carl Gustav Jung pojem „kolektivní nevědomí“. Se starcem Filemónem z řeckého helénistického období se Jung potkal v jedné z četných vizí, jež prožil během první světové války. Postavu svého guru osobně ztvárnil na zdi ložnice ve věži, ve slavné Turm. Věž vznikla roku 1923, zprvu jako dřevěná boudu kruhového půdorysu. Později k ní přibývaly různé přístavky a věž se stávala proslulým a hojně navštěvovaným místem. Jung si ji vybudoval jako posvátný prostor a vyzdobil její stěny výjevy ze svých vidění. Kromě práce se v ní vášnivě oddával i smyslnému vztahu s Toni Wolffovou, přesvědčen, že napomáhá zdokonalení lidstva. Na dvoře pak do kamenných desek vytesal rodokmen předků z otcovy strany. Razil přesvědčení, že v sobě neseme neosobní rodovou karmu, imaginární svět předků, otázky, na které nestihli naši předkové odpovědět. Tento imaginární svět nazývá „vnitřní otčinou“.

Stella

18.06.2016, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 6         

Nesmrtelnost

V neděli jsem opět zabrousil mezi regály nejbližšího knihkupectví, jež se nazývá Kosmas, abych se porozhlédl, jestli se mi po nějakém tom čase nepodaří ulovit nějakou duševní potravu. Toto knihkupectví se nachází, jak pravidelný čtenář NČ jistě uhodl, v nákupním centru Galerie Butovice, a to způsobem „škatule, škatule hejbejte se“. Některé obchody tam takhle mění místa, Kosmas dle mé statistiky už nejméně potřetí. V jeho novém stání jsem byl poprvé a hned mě napadlo, že vyhledám regál s populárně naučnou literaturou. Nějaká kosmická síla mě okamžitě zavedla ke knížce Kosmické rozhovory – o povaze vesmíru a pátrání po skutečnosti. Autorem je americký astronom Stephan Martin; obsahem jsou jeho nejrůznějším způsobem (emailem, telefonem či dopisem) uskutečněné rozhovory s osmnácti zajímavými vědci, filosofy, duchovními učiteli a globálními kulturními aktivisty na v titulu nadnesené téma; závěrem je myšlenka, že v každém z nás se zobrazuje celý vesmír, ovšem v nejrůznějších podobách, a ty kamínky úhlů pohledu je třeba pečlivě sestavovat do společné mozaiky.

S něčím z toho vás nejspíš v blízké budoucnosti seznámím a občas k tomu nějakou svou myšlenku připojím. Pro dnešek jsem to však použil pouze jako úvod k něčemu zdánlivě jinému – viz název příspěvku.

Lucifer

31.05.2016, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 22         

Bipolární vnímání světa a života

Pro tento víkend jsem se rozhodl nakrmit vás další dávku z knížky Stanislava Komárka, která se zabývá psychosomatikou a dalšími dichotomickými aspekty našeho západního vnímání. Poslední a poměrně lehkou dávku jsem zde nastřelil krátce před svojí brixenskou „elegií“, po níž přicházím s nepoměrně těžším kalibrem, který je natolik duchovně hutný, že jsem ho zařadil do Filosofického koutku. Domnívám se, že tento můj počinek se k vyvanutí tropického léta docela hodí.

Lucifer

19.09.2015, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 9         

Filosofie hodného psychopata

Po předchozí analýze z Psychopatova průvodce na cestě k úspěchu co je hodný, zlý a roztomilý psychopat, přicházím s obšírnějším pojednáním z téhož zdroje, jež by vám mělo objasnit, alespoň doufám, z čeho vyvěrá filosofie „hodného psychopata“. Kapitola, z níž jsem tento komprimovaný souhrn vytvořil, se jmenuje Manifest hodného psychopata. Vzhledem k tomu, že finální produkt toho manifestu jsem zatím vynechal, zaměnil jsem ho v názvu za filosofii.

Lucifer

25.05.2015, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 1         

Léčení duchem – Freudovo obnažení lidských pudů

Po devítidenní červencové přestávce se opět vracím ke knížce od Stefana Zweiga Léčení duchem. Ve velmi osobitě pojatých esejích v ní představil tři „léčitele“ lidského duševního nitra (viz Léčení duchem I a Léčení duchem II). Z oněch tří pozoruhodných postav duševního léčitelství mě nejvíce zaujal Sigmund Freud. Byl to on, kdo jako první prolomil onu téměř patologickou hradbu západní kultury a morálky zplozenou v 19. století, za níž se pod pláštíkem jakési křečovité, povrchní a pokrytecké mravopočestnosti veřejně cenzurovala téměř jakákoli zmínka o přirozených lidských pudech. Začátky prolomení těchto suchopárných a nepřirozených bariér nebyly vůbec snadné. Freudovy myšlenky o světě lidských pudů, o psychologii lidských hlubin a nástroji nazvaném psychoanalýza, byly ještě počátkem 20. století považovány za nepřijatelné rouhání a kacířství. Po první světové válce začal však ten ledovec konečně tát.

Lucifer

10.07.2014, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 9         

Zlo podruhé (Porušení pravidel a co s tím)

I nejlepší, nejhodnější lidé se dokážou aktivně podílet na válečném běsnění. Každý z nás je schopen zločinu, záleží jen na okolnostech. Tato skutečnost fascinuje znalce nejrůznějších oborů. Naše bytosti obsahují jak dobro, tak zlo. Původem zla se zabývá i vědec – biolog Lyall Watson (viz … a Zlý pryč (Historie zla v přírodě)). Zdá se, že dochází ke stejným závěrům, jaké jsou po staletí známy a které prostě napovídá tzv. selský rozum. Ale Watson vyvozuje a zdůvodňuje fakta na základě poznatků exaktní vědy… Při veškeré složitosti problému zla, zvláště agrese, která nebývale prorůstá běžným životem, mám pocit, že za vším stojí obyčejná lenost – naše neochota hledat pomalá, náročná, neefektní řešení. Netrpělivost?

Stella

09.07.2014, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 5         

… a Zlý pryč (Historie zla v přírodě)

Přírodovědec Lyall Watson v úvodu své knihy Temné síly přírody vysvětluje, proč se začal zabývat právě zlem. Domnívá se totiž, že jde o univerzální přírodní sílu, o biologickou skutečnost. Přišel čas podívat se na původ a význam špatnosti nejen z hlediska náboženství, filozofie a kriminologie. Zlo má také svoji přírodní historii. To, co je neobvyklé, jako např. surová vražda, nemusí být ještě nepřirozené.

Stella

04.07.2014, 00:01:00   Publikoval Luciferkomentářů: 11         

Slepota z rozumu? Tápání v nerozumu?

Tak v Lidových novinách 26. dubna tohoto roku vyšel velice zajímavý rozhovor s Lawrencem Kraussem, vědcem, jehož oborem je fyzika atomárních částic a fyzikální teorie vesmíru. V tomto interview se Krauss představil jako velice fundovaný, jednoznačně formulující přírodovědec, jenž nezná žádnou pochybnost a považuje všechna náboženství a filozofii za snůšku pověr a zbytných teorií. Skoro to vypadá, že jiný názor nebo přístup ke světu prostě nemíní respektovat a nebude ty hlouposti poslouchat. Stojí si na svém a zdá se, že by ze svého bytelného zabetonovaného podstavce neuhnul, ani kdyby mu Pán Bůh zaťukal na čelo: Kraussi, Kraussi, vidíš mě? Poslouchej! Prostě by ho Krauss změřil, zvážil a pak by zkonstatoval, že něco takového nemůže existovat. Na jednu stranu jeho sebejistota působí sympaticky suverénně, protože ono je příjemné, když je vedle nás někdo nepochybující, na druhou stranu, jako by tady promlouval sebejistý nezralý mladík, který ví svoje a pokora mu nic neříká. Třeba z toho ještě vyroste?

Stella

20.05.2014, 00:00:10   Publikoval Luciferkomentářů: 19         

Logika a význam III – Omyl hazardního hráče

Po logickém Paradoxu holiče z filosofické dílny Bena Duprého dnes přicházím se zcela elementárním problémem, který však může zmást nejen hazardní hráče. Jedná se o tak triviální matematickou záležitost, že by s ní neměl mít problém ani absolvent základní školy. A přesto se stává, že i ne zcela primitivní lidé mohou o tuhle směšnou překážku zakopnout.

Lucifer

28.01.2014, 00:00:16   Publikoval Luciferkomentářů: 42         

Logika a význam II – Paradox holiče

Odložme jurodivé povídání a podobně vzletné rozjímání, už se toho tady nakupilo až kriticky moc, a pojďme se opět věnovat čistě filosofické logice. První část této série byla věnována formám úsudku, druhá část se zaměří na jeden z nejvážnějších logických paradoxů, který otřásl základy matematiky a jenž se dá připodobnit k Paradoxu holiče.

Lucifer

23.01.2014, 00:12:18   Publikoval Luciferkomentářů: 11         

Logika a význam I – Formy úsudku

Úsudky jsou cihly, z nichž se stavějí filosofické teorie, a logika je jako sláma, která tyto filosofické vepřovice vyztužuje. Dobré myšlenky mají jen malou hodnotu, pokud je nepodpírají dobré argumenty – myšlenky potřebují rozumové zdůvodnění a takové zdůvodnění nelze řádným způsobem provést bez pevného a přísného logického základu. Argumentaci, která je podložena jasným způsobem, lze podrobit hodnocení a kritice a právě tento proces reakcí, revizí a vyvracení posouvá vývoj filosofie kupředu. 

Lucifer

18.01.2014, 00:00:17   Publikoval Luciferkomentářů: 6