.:: Neviditelný čert ::.

Publikum tvé

rubrika: Pel-mel

Konečně někdo hodil na YouTube jednu z mých nejoblíbenějších písní od Jany Kratochvílové Publikum tvé jsem já.

Lucifer

Tleskám, jak se dá. Dříve než budu toto téma dále rozvíjet, bych se však ještě na skok vrátil k záhadologii.

Již podruhé jsem si ke zkrácení nepříliš zábavného času v metru vzal ku čtení jednu záhadologickou knížku. Asi největší záhadou, a pohříchu i velmi dobře zdokumentovanou, je případ Karla Nováka, který se zjevil odnikud, minulost zahalenou v temnotách, a který svými pozoruhodnými schopnostmi fascinoval soudobou StB natolik, že byl nucen strávit dvanáct let ve vězení, aniž by jakýmkoli způsobem překročil zákon. Ještě v roce 1980 bylo možno tohoto záhadného muže, řidiče Průmstavu s IQ 130, spatřit v kladenských bufetech a hospodách nižší cenové skupiny.

V červnu 1955 zadržela pohraniční stráž na Oravě poblíž polských hranic asi dvacetiletého muže bez dokladů a peněz, který působil zmateně, vydával neartikulované zvuky a nakonec se ukázalo, že je hluchoněmý. Komunikoval však písemně, kupodivu velmi sofistikovanou a gramaticky správnou češtinou. Nevěděl, odkud je, kam jde, že překročil hranici atd., věděl však, jak se jmenuje: Karel Novák.

Nebudu vás unavovat dalšími podrobnostmi, které můžete najít v knížce, popřípadě něco i na Internetu. Dám už jen pár postřehů. Karel Novák po nějakém úraze začal najednou mluvit, a to tak že několika jazyky. Jeden z agentů StB uvedl, že znal techniku ovládání myšlenek druhého člověka. Při výsleších občas líčil zdevastovanou krajinu jakoby z úplně jiného světa. Krátce před smrtí trpěl depresemi a tvrdil, že se kolem něho stahuje smyčka. Zemřel sedmnáctého listopadu 1981 na „infarkt", lékařka z patologie nicméně do hlášení napsala, že příčinu smrti nelze určit.

O původu Karla Nováka můžeme nyní spřádat jakkoli fantastické hypotézy, dlužno však zmínit jednu verzi, která se i autorovi knížky jeví jako nejpravděpodobnější. Totiž že se jedná o jednoho studenta z Krakova, který přežil hromadnou popravu v Osvětimi. Podržíme-li se tedy této hypotézy a odvrhneme všechny fantastické úvahy o mimozemšťanech či paralelních vesmírech, zůstává i přesto stále dost fantazie vysvětlit, jak tato zkušenost odblokovala či iniciovala pozoruhodné schopnosti Karla Nováka, stbáckého vězně a řidiče Průmstavu s inteligencí na hranici členství v Mense.

Asi se teď podivujete, jak toto téma naroubuji zpět na Publikum Jany Kratochvílové. Abych pravdu pověděl, sám nevím. Pokud na vás působím kapku zmateně, bude to asi tím, že jsem právě bez lékařské asistence prodělal třítýdenní prasečí chřipku. Jak jsem poznal, že to byla chřipka prasečí? Inu jednoduše: byla to zkrátka chřipka jako prase. Nuže dejme tomu finále.

Lidský mozek je zřejmě schopen neuvěřitelného výkonu, proti kterému je i ten nejvýkonnější počítač blekotajícím troglodytem. Málokomu je však dáno tyto možnosti využít. V dobách, kdy byl lidský jedinec dennodenně konfrontován s otázkou zachování holé existence, dokázal tu a tam něco z toho potenciálu využít. Většina dnešních lidí, zhýčkaných moderními technologiemi, se však za hranici blekotajícího troglodyta nedostane ani náhodou. Přesto jsou však jedinci, kteří tento Rubikon překročí. Často se tak děje, jak pravděpodobně i v případě Karla Nováka, díky extrémnímu životnímu zážitku.

Někdy stačí, když máte dobré publikum. Někoho, kdo vás extrémně inspiruje. Médium. Lidský katalyzátor. Ikonu. Publikum, které vám tleská, i když jste na dně.