.:: Neviditelný čert ::.

Joseph Kosuth - narozen January 31, 1945, in Toledo, Ohio

rubrika: Pel-mel

Konceptualista Joseph Kosuth měl za to, že tradiční historická debata o umění spěje ke konci. Navrhoval radikální investigaci způsobu, jímž umění získává kulturní významnost a status.

Zuzana

Tvrdil, že být umělcem dnes ( = 1969), znamená zpochybňovat povahu umění. Jestliže člověk zpochybňuje podstatu malířství, nemůže zpochybňovat podstatu umění, protože slovo 'art" je všeobecné, kdežto malířství je specifické. Malířství je druh umění. Pokud maluješ, už akceptuješ (tedy nezpochybňuješ), povahu umění. Co má umění společného s logikou a matematikou je to, že je tautologické. Umělecká myšlenka nebo práce a umění jsou totéž a mohou být hodnoceny jako umění - bez ověřování a zpochybňování. Já jsem umění, protože jsem umění. Umění je umění jako umění.

Na rozdíl od tohoto přístupu formalistické malířství oznamuje: "Jsem umění, protože vypadám jako ostatní malířské práce". V podstatě toto není tautologické, nýbrž typologické: "Jsem, protože jsem jako ostatní." Malířství nezpochybňuje povahu umění, protože médium má už zabudovanou hypotézu o tom, co umění je.

Během svého formativního období Kosuth ozřejmil tautologickou povahu umění jednoznačně. Umění předem předpokládá existenci estetického objektu, který naplňuje kritéria 'uměleckosti'. Tato kritéria, jak dokázal Marcel Duchamp na jeho 'readymades', by měla obsahovat jenom oznámení, že toto je umělecká práce. Kosuth použil lingvistický přístup k probádání sociálního, politického, kulturního a ekonomického obsahu, kterým je umění presentováno a definováno. Aby demonstroval tento diskursivní aspekt umění, Kosuth použil jazyk sám jako svoje médium. Jak slova vyměnila obrazy a objekty, výsledek byla intelektuální provokace. Tento posun byl signalizován Koshutovou "First Investigation" ( s podtitulkem "Art As Idea As Idea"). Tyto série zahrnovaly fotokopie definicí slov ze slovníku, třeba slova 'voda', 'význam', nebo 'myšlenka'. Fotokopie doprovázely certifikáty dokumentací o vlastnictví a zároveň poukazovaly, že práce může být předělaná pro další výstavní účely. Tato strategie representuje Kosuthuv pokus zlehčit vzácnost a a unikátnost uměleckého objektu a jeho privilegovaného místa v muzeu. Chtěl demonstrovat, že umělecký komponent není v samotném objektu, ale spíš v myšlence a konceptu práce.