Neviditelný čert

Úvodník dnes bude velmi pozdě a o to víc krátký.

Lucifer

Dal jsem si nedělní procházku po Hradčanech. Dojel jsem tam za půl hodiny od nás autobusem a vystoupil u vozovny Střešovice, pár metrů od Hradčan. Rozhodl jsem se, že se trochu pobavím a budu se chovat jako turista. A ne jenom jak který, ale z Asie. A tak jsem vytáhnul foťák a cvakal vše, co jsem uviděl. Jako bych tam byl poprvé v životě. Byl jsem tím činem tak zaujatý, že jsem vypadl z rytmu, když mne oslovil chlapec s kapucí: Do you speak English? Ne, řekl jsem a to ho trochu znejistělo. Odcházel, ale pak se zasmál - asi pochopil, že ne, ale rozumím. Tedy aspoň té otázce. Koneckonců dělal jsem Asiata, který umí speak pouze ťing, ťong, ťang.

Fotil jsem hlavně sochy na domech, palácích, chrámech, no a potom i zahrady. Dvě Asiatky mě viděly, jak zaujatě mířím foťákem nahoru, a tak mne napodobovaly a fotily to rovněž. Chvíli za mnou pochodovaly a nejspíš si myslely, že jsem foťákový profík, který ví, co si zde v Praze vyblejsknout. Byly to zkrátka chytré holky.

Byl to úžasný den a jako turista jsem ho ukončil ve své oblíbené vinárně na Klárově. Jak jinak než poblíž akvária. Jednou jsem u něho seděl, koukal na ryby a přemýšlel, jak blbě jsou na tom ty chudinky, když tak jenom plavou sem a tam, kolem skel akvária. A pak mě napadlo, že jsme na tom možná stejně.

Možná stejně.

Ťing, ťong, ťang ...

19.09.2010, 22:36:00   Publikoval Luciferkomentářů: 0