Zrát a nebo nezrát

rubrika: Pel-mel


Úvodník a zase pozdě. Název by měl znít Žrát a nebo nežrat, ale schválně jsem ho nazval jinak, protože to spolu nějak souvisí.

 

Lucifer


V principu je jistě velmi primitivní pojídat mrtvoly jiných živočišných jedinců. Když to vezmeme do důsledku, tak venkoncem to platí i pro rostliny. Ty jsou taky živé a někdy pohříchu až moc. Dokonce jsem někde četl, že pokojová rostlina usvědčila vraha. Problém ani tak není, jak a co žrát, abychom se pak ráno mohli podívat do zrcadla a konstatovat: ty seš pěkný prase, zase ses přežral, nebo, to koukám jakou mám svatozář, sežral jsem jen kousek igelitu. Jde to mnohem hlouběji do podstaty.

 

Můj medievální děda měl malé hospodářství. Choval rozličnou domestikovanou zvířenu a pěstoval rozličné druhy obilovin. Svá zvířátka měl rád - ovšem ne jako postcivilizační kretén, který miluje svého psa, kterého nechá na balkóně paneláku půl dne výt - měl je rád, staral se o ně a když přišel čas, ona se postarala o něj. Byl věřící, takže věděl, že tenhle řád je od Boha a koneckonců nic jiného mu ani nezbývalo, jinak by se nedožil ani prvního přijímání. Tohle chápu a považuji to za přirozené.

 

Stejně tak za přirozené považuji, že člověk na cestě z pravěku do novověku uvažuje, že pojídat mrtvoly jiných bytostí není správné.

 

Někde mezi tím existuje rozumná cesta. Na okrajích existují fanatici. Howgh.


komentářů: 0         



Komentáře (Array)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 0 »

«    »