Neviditelný čert

Byl jsem dnes jako obvykle na nedělní procházce.

Lucifer

Slunce kupodivu pořád svítilo, ačkoli podle předběžných předpovědí svítit pořád nemělo, ale bylo chladno. A já jsem s chladnou hlavou procházel chřestýší alejí. Vyrazil jsem ze svého bydla a poněvadž ve mně vzrůstá přirozený odpor k hromadným přepravním prostředkům - chtěl jsem se projít, ne poblít - zamířil jsem po svých vlastních přemísťovacích prostředcích směrem k centru města plného chřestýšů.

Všude kolem chřestili, ale já se kochal podzimním sluncem a bláhovou vůní v bláhovém ovzduší. Doplul jsem na Vypich, proplul Břevnovskou plání, zakormidloval mezi psím spřežením, vychřestil z podzimní nálady kočičí pohlazení, vplul na Petřín, usedl na chvíli v Růžovém sadu a zahloubal se do knížky o pátrání po dvojité šroubovici. Zašroubovalo mě to natolik, že třetí díl o stavebních kamenech života jsem se rozhodl na chvíli oddálit.

Potom jsem proplul kolem Petřínské rozhledny, ve Vlašské ulici jsem poradil turistům, kterak doplout k Pražskému hradu, a já po svých dopravních prostředcích doplul až na Smíchov. Na chvíli jsem se zastavil v občerstvovně a dolil do nádrže příslušnou tekutinu, a pak jsem zbývající čtyři zastávky v chřestýší aleji proplul podzemním hromadným prostředkem - a nepoblil jsem se 

17.10.2010, 21:29:00   Publikoval Luciferkomentářů: 3