Shakespeare sice říká ta pochybovačná slova o „jménu růže“, ale zdá se, že na jménu záleží, alespoň životní zkušenost o tom vypovídá. Je rozdíl, nacházíme-li se na začátku či na konci abecedy, je rozdíl, máme-li jméno nápadné, natož vyvolává-li směšné asociace. Viz Brfxxccxxmnpcccclllmmnprxvclmnckssqlbb11116. Exotické rodné (křestní) jméno přece něco říká o rodičích: o jejich touze se odlišovat, o přání uniknout z fádního prostředí, o snaze otevřít Eleanoře (jméno dívek z lepších rodin v Anglii) zářivější budoucnost. Kdysi bylo osobní jméno prostě jménem popisným – tak, jako tomu bývá u indiánů. Při křtu děti dostávaly jméno po kmotrovi a bylo také zvykem děti pojmenovávat prostě po světcích, jimž byl zasvěcen den, kdy dítě přišlo na svět. Případně rodiče volili světce, který jim byl nejbližší. Podrobněji Rodné jméno.
Stella
Michaela Röschová ve studii Jméno dělá člověka? (Pat Lyons a Rita Kindlerová: 47 odstínů české společnosti, SOÚ Praha 2015) píše, že se svým jménem srůstáme a obvykle nás nenapadne uvažovat o jiném. (Možnost změny jména se u nás ale poměrně snadno nabízí, viz níže.) Jméno je ovšem velmi těsně svázáno se společností – zatímco ve Spojených státech výběru nekladou téměř žádné překážky, u nás se volba jména považuje za velmi vážnou věc. Musí jít o jméno již existující, nejsou povoleny domácké nebo zdrobnělé tvary. K otázce volby se vyslovují také jazykovědci, když radí, aby kombinace rodného jména a příjmení nevybočovala ze zvyklostí. Mají na mysli budoucí potíže nositele s příliš dlouhým jménem, komplikace při vyslovování i pravopis jmen příliš exotických. Jméno totiž není jen nálepka.
Jde o to, že po mnohých výzkumech je už dnes jisté, že jméno má úzkou souvislost s osobními vlastnostmi i s životním uplatněním. Samozřejmě, že jméno samo nemůže za životní cestu: v určitých kruzích je prostě tradice určitých jmen. Některá jména jsou u vysokoškoláků častější než u ostatní populace, úspěšné americké právničky mívají jména připomínající mužská. Určitá jména jsou charakteristická pro kriminálníky, kteří nejspíš dostanou jméno po nepočestném tatínkovi… Takže ne jméno, ale prostředí zde hraje rozhodující roli. Nehledě na to, zastánci jména jako „viníka“ se svých závěrů drží pevně.
Nicméně, experimenty dokazují, že pro nás všechny jsou jména signálem: konalo se mnoho průzkumů s fiktivními jmény a ukázalo se, že lidé se jmény evokujícími odlišný rasový původ téměř nemají šanci na úspěch při hledání bytu, při konkursu do firmy. Dát dítěti jméno typické pro menšinu znamená uzavřít mu snazší cestu. Podobně vyšleme signál o dívce se jménem v mužské podobě: předpokládá se, že taková dívka je nezávislá a tvůrčí. Jména v nás totiž vyvolávají představu o nositelích! Jde tedy do velké míry o psychologickou záležitost. Spisovatelé přemýšlejí o jménech nemálo. Statečný bojovník či drsný motorkář Jeník Znamínko? Náčelník generálního štábu Josef Švejk? Ačkoli, v Čechách ano…
Automaticky se díváme příznivěji na lidi se jménem obvyklým a nekomplikovaným na psaní a výslovnost. Ať chceme, nebo nechceme, lidé s určitým jménem budou mít všude přednost. Např. v seznamkách. Jméno do velké míry ovlivní i školní výsledky atd. Neboť také my sami přebíráme způsob, jímž nás vidí druzí. Bylo dokázáno dokonce i to, že lidé mají raději písmena, jimiž začínají jejich rodná jména. A údajně je mezi geology mnoho pánů se jménem George a Gerald. Prý tíhneme k místům připomínajícím naše jméno: ve Philadelphii je nápadně mnoho Philipů.
V České republice proběhly výzkumy jmen v souvislosti s volebními lístky. Ukázalo se především jediné: voliče jména příliš nezajímají, jména zajímají strany navrhující kandidáty. Pouze romská jména mají šance snížené, ale jen tehdy, není-li zde nic, podle čeho bychom kandidáta mohli posoudit jinak. Zato si čeští vědci všimli, že nemalou roli hraje pořadí našich příjmení v abecedě. Všichni známe čáru v polovině abecedního seznamu, kdy jsme byli děleni do jednotlivých tříd apod. Velkou roli toto pořadí má při přijímacím řízení. Ukázalo se také, že uchazeči z konce abecedy mívají znalosti větší než uchazeči ze začátku seznamu. Žáci z konce abecedy se musí více snažit tam, kde se volí mezi žáky na hraně přijetí – z nepřijatých se znovu dělá abecední seznam…
Rodiče nám bezděky, nebo záměrně, i jménem připravují určitou cestu. V Maďarsku a v asijských zemích se nejprve uvádí příjmení. Tak prosím, až se spřátelíte s panem Kimem, bude namístě oslovovat ho milý Čong‑une, Putina pak Vláďo…
Asijská jména: Jak v češtině zacházet se jmény z východoasijských jazyků
Přechylování: Jmenují se Emma Smetana, či Petra Svoboda. Proč to té češtině dělají?
Změna jména: Změna příjmení: Po svatbě, rozvodu i na přání. Jak na to
A doba pokročila…
Zdroj: Pat Lyons a Rita Kindlerová (eds.): 47 odstínů české společnosti, Sociologický ústav AV ČR, Praha 2015
18.12.2017, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 36