Neviditelný čert

Internet postupně pohlcuje věci kolem sebe včetně nás, a jeho cílem je pohltit úplně všechno a přeměnit v absolutní virtualitu. Internet nemyslí ani dobře, ani zle, prostě dělá co nejlépe to, k čemu byl předurčen. Jeho původní tvůrci to mysleli velmi dobře – stvořili nástroj, jenž může čím dál tím efektivnějším způsobem uspokojovat naše potřeby. Postupně tuto úžasnou příležitost začali využívat sekundární tvůrci či spíše manipulátoři, kteří vycítili, že tímto způsobem lze velice efektivně uspokojovat naše potřeby tak, aby to ještě efektivněji uspokojovalo jejich potřeby – potřeby absolutní vlády nejen nad námi, ale nad všemi věcmi. Ale i jim se to může jednoho dne vymknout z kontroly a sami se stanou stejnými oběťmi jako my. Stop-On.

Lucifer

Podle firmy Cisco Systems bude v roce 2020 k internetu připojeno 50 miliard „věcí“. Na každého muže, ženu a dítě na Zemi jich bude připadat sedm. Jak budou vypadat některé z těchto „věcí“ a jaké jsou důsledky toho, že se z internetu stává rostoucí síť fyzických zařízení vybavených čidly?

Luciferova (L) poznámka: Originál vyšel v roce 2012, dnes máme rok 2018 a do roku 2020 zbývá už téměř jenom jeden a půl roku. To znamená, že zhruba 50 miliard k internetu připojených „věcí“ by mělo být skoro nadosah. Jaká je momentální situace, fakt netuším, pouze mohu konstatovat, že z lidí se stávají též jenom takové k internetu připojené „věci“.

V budoucnosti budou mít vaše ponožky vlastní IP adresu a zásuvka ve skříni bude vědět, kolik párů ponožek máte a jakou mají barvu. Čárové kódy a RFID čipy (viz Všudypřítomný dohled, pátý odstavec hlavního textu) představují teprve první krůčky do světa, ve kterém jsou objekty každodenní potřeby vybaveny informacemi a připojeny do sítí, takže mohou komunikovat se sebou navzájem i se síti jako celkem. To znamená, že v budoucnu bude možné zjistit polohu, identitu a stav libovolné věci – a možná i každého člověka. Zřejmé bude možné u všeho předpovídat i budoucí stav a celkový vývoj.

V tomto světě budoucnosti se fyzické a virtuální objekty začnou spojovat a každý z nich se bude rozvíjet ve fyzické i virtuální podobě. Například každá reálná budova bude mít kompletní digitální repliku, v níž bude zachyceno úplně vše, až po poslední kliku u dveří. S touto replikou bude možné komunikovat a získávat informace o tom, kdy byl určitý prvek budovy instalován, kdo to provedl, jak často se používá, jaké má závady a jak často se objevují.

L poznámka: Vzhledem k tomu, že se mezi tyto „objekty“ začínají řadit i lidé, budou i oni obhospodařování stejným způsobem, místo „oni“ bude možné použít „ony“ a místo „kdo to provedl“ „co to provedlo“.

Virtuální objekty a prostředí tak získají „skutečnou“ identitu (dokonce i osobnost), zatímco fyzické objekty a prostředí budou mít své digitální repliky. To jim umožní vzájemnou komunikaci a poskytne možnost „vnímat“ okolní prostředí, což může v některých případech vyústit v automatické spuštění určité činnosti nebo série událostí.

Poté bude vše propojeno do jediného mozku – sítě – a nastane situace, kdy stroje o nás budou vědět víc než my o nich. V tomto okamžiku svěříme odpovědnost za naše životy strojům. Tato síť bude vševědoucí, což přinese radikální posun v transparentnosti a zásah do soukromí. Také to znamená, že zde bude existovat informační prostředí, v němž bude možné zjistit cokoli a odkudkoli.

V krajním případě bude k událostem docházet automaticky a věci kolem nás budou spolupracovat bez vědomého zásahu jednotlivce nebo alespoň myšlenky. Například si představte svět, kde počítače vycítí, jakou přesně máte náladu, a sami usoudí, co potřebujete – ať už je to nastavení klimatizace, příprava čaje nebo vypnutí světel poté, co odejdete z místnosti.

L poznámka: Až kam to může dospět, viz Návrat z ráje v Šílenství doby IV.

Filozofie internetu budoucnosti nespočívá v neustálé a vše prostupující práci počítačů, ale spíše v tom, že je k němu připojeno prakticky vše. V minulosti bylo informací relativně málo a existovala snaha o jejich přísnou kontrolu vládami nebo velkými korporacemi. Navíc byl jejich tok obecně jednosměrný (samozřejmě zde byla média, která je přenášela k relativně pasivnímu příjemci) a zpětná vazba (ať už směrem zdola nahoru, nebo zvenčí dovnitř) byla pomalá a těžkopádná. To se však začíná měnit a v budoucnu se bude měnit ještě rychleji. Dříve netečné věci budou schopné vysílat i přijímat informace v reálném čase a reagovat na ně. V tomto světě se ze všeho stanou data, což umožní doposud nepoznanou míru automatizace a inteligentního rozhodování.

Například co byste řekli na žárovku, která sama ví, kde se nachází a jakého je typu, a jež by na konci své životnosti za sebe automaticky objednala náhradu? Anebo co třeba chladnička, která ví, jaké potraviny právě obsahuje, jaká jídla lze z těchto surovin připravit a které potraviny bude v následujících dvou dnech zapotřebí sníst, nebo vyhodit|?

L poznámka: A co třeba aktuální stav lidské „věci“? Centrální počítač všeobjímající sítě zjistí, že na dotyčné komponentě už nemá smysl v zájmu efektivity celku provádět další opravy a odepíše ji do šrotu.

Ale toto všechno jsou jen obyčejné věci. Jakmile se počítače stanou dostatečně malými, levnými a dostupnými, neodoláme pokušení je vložit úplně do všeho. Jedinou opravdovou neznámou zůstává skutečnost, co budeme my (nebo stroje) dělat s tou obrovskou záplavou dat, kterou budou počítače produkovat, a zda bude síť, jež řídí vše, otevřená, nebo uzavřená – a zda se jednoho dne „probudí“ s pocitem vlastního vědomí. Pak zcela jistě uvidíte Google v úplně jiném světle.

L poznámka: Neuvidíte, jelikož už budete od skutečné reality kompletně odtrženi a vaše fyzická podstata bude kompletně nahrazena tou virtuální. Budete jenom takovými věcmi v absolutní síti, a ta bude plodně přemýšlet, jak všechny tyto věci uspořádat, zorganizovat, naprogramovat, dirigovat, rekombinovat, vyřazovat, nahrazovat atd., aby vše běželo co nejefektivněji, aby ten systém prostě splnil svůj aktuální účel, aniž by tušil, že jeho prvotním účelem bylo něco úplně jiného. Viz Non-Stop.

Zdroj: Richard Watson, Budoucnost – 50 myšlenek, které musíte znát, Slovart s. r. o., 2014 (Z anglického originálu 50 ideas you really need to know: the Future, Quercus, 2012)

21.05.2018, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 25