Pavel Kohout: Ten žena a ta muž

rubrika: Pel-mel


Kdyby se Pavel Kohout na hlavu postavil, hříchy svého mládí (naivitu) neodpáře. Snad nikomu se tolik nepřipomíná jeho minulost, jak právě Kohoutovi, kterému bylo v radostném pětačtyřicátém sedmnáct let a v době, kdy řídil budovatelský mládežnický soubor, málo přes dvacet. Ale na rozdíl od mnoha jiných Pavel Kohout dokázal přijmout, že skutečnost neodpovídá a nikdy nebude odpovídat jeho iluzím. Z nových zkušeností vyvodil jasné závěry, a to daleko dřív, než bylo oficiálně povoleno myslet jinak… Jak snadno by se přitom talentovaný dramatik a spisovatel mohl nést na vlně popularity a státní podpory! Kohout to cítil jinak a podle toho jednal. Nevyužil ani pozdější Havlovu nabídku politické kariéry. Když prezidentu Havlovi říkal, jak by se mu asi líbilo, kdyby mu pod okny recitovali Kohoutovy verše z padesátých let, není to krásné přiznání: Ano, i to jsem já, to ke mně patří (patřilo)? Ve výhodě jsou ale ti, kteří o své minulosti mlčí. Vedle her a próz je Kohout také autorem fejetonů a úvah. V nich spatřuji větší hloubku než v knižních příbězích, jež se mi jeví příliš umělé, jakkoli sepsané mistrovským perem a naplněné bystrými postřehy. Platí to i pro absurdní příběh nové doby, pro obsáhlou grotesku Ten žena a ta muž. (Ostatně, část knihy se odehrává v blázinci.) Pro představu o tom, jak Pavel Kohout vidí uplynulá léta, vybírám několik úryvků.

 

Stella


Ten žena a ta muž

(Úryvky)

 

Protože za minulého režimu odmítl uznat vědeckost teze, podle níž byl prvním vynálezcem rentgenu ruský rolník, jenž za bouře spatřil, jak mu krávu prozářil blesk, avšak před revolucí neměl možnost to publikovat, čehož zneužila buržoazní věda, opustila ho manželka s dětmi jako bezohledného dobrodruha. Poté, co se znovu oženil s disidentkou, nový režim ho vyvedl ze sklepa, kde přikládal pod kotly, jako sametového hrdinu, zvolil si ho do čela Svaz osvobozených lékařů. Svou morální autoritou prosadil pětinásobné zvýšení jejich tarifů při dvojnásobném snížení výkonů, aby mohli jako vlastenci a demokraté upustit od nemorálního systému úplatků. Neošetření pacienti začali v pudu sebezáchovy uplácet ještě nemorálněji, načež šéflékaře opustila i druhá manželka s druhými dětmi jako bezpáteřného konjunkturalistu. To mu způsobilo, jak mi postupně přiznával, takové deprese, že se uchýlil nejprve k Bohu, a když jím byl zcela oslyšen, k alkoholu…

 

Několik studentů čtvrtého ročníku medicíny, kteří se úspěšně živili manipulací koňských dostihů… složili své výhry k zakoupení procovské budovy Akademie věd, právě rozpuštěné za potlesku široké veřejnosti, jíž se dávno zajídali darmožrouti. Objekt, v němž hodlali, až někdy studia dokončí, ordinovat sami, nazvali Poliklinikou jednadvacátého století…

 

Lidi, vy si představujete medicínu jako Hurvínek válku! Pořád brojíte proti našim platům a my máme hádat, co vám je? Vy si koledujete o pořádnou stávku, aby vás ty roupy jednou provždy přešly!… Mám teď bohužel oběd s rotariány, pravil, vytahuje ze zadní kapsy kalhot číšnickou prkenici, – ale myslím, že jsem na správné stopě. Takže vás s vaším laskavým dovolením zkasíruju a pošlu ke kolegovi.

 

Biskup, k němuž se proseděli přes čekárnu státního církevního tajemníka, je proklel, když je nařkl, že jsou provokatéři placení Západem za narušování plodného soužití komunistické strany s katolickou církví, manifestující oddanost věci socialismu akcí Pacem in terris sdružující uvědomělé kněze, kteří se řetězově modlí, aby Hospodin ostříhal politbyro.

 

Jistou dobu pro mne byla poslední slabou nadějí hlava státu… Tak i jeden z nejserióznějších německých deníků přinesl z pera svého pražského dopisovatele důvěrnou informaci od hradních komořích, že prezidentova choť ztropila svému nejvyššímu manželu nepopsatelnou scénu, poté co našla jeho milostnou korespondenci se čtyřmi hereckými konkurentkami z Francie, Polska, jakož i jedné ze staré a jedné z nové spolkové země německé… Jeho žena podle očitých svědků ječela, že nehodlá žít s Kozlem vlasti.

 

Ještě hlubší dopad měla zpráva přednesená v pravidelném pořadu ředitelem nejserióznější komerční televize, že se prezident jako vrchní velitel domácích ozbrojených sil rozhodl vyřešit jedním aktem jak její připravenost pro vstup do NATO, tak problém největší národnostní menšiny: hodlal českou armádu rozpustit a nahradit Romy. Obrovskou předností takového vojska podle něho mělo být, že by jeho příslušníci okamžitě po vyzbrojení odešli do různých jiných států, které by v případě válečného konfliktu jako naše pátá kolona obsadili zevnitř.

 

…Už nazítří ohlásil Svaz českých skinheadů exodus do jakékoli země praktikující reálný apartheid a za místo loučení s vlastí vybral Růžový palouček na Moravě, odkud ze stejných důvodů odcházeli i Jan a Ámos Komenští. O přednesení hymny hnutí na jejich text Naše vláda k tobě se navrátí, ó, lide český a na melodii Horst-Wessel-Lied měl být požádán nejzlatější slavík slavné Anticharty, která se už před lety prozíravě distancovala od tehdy teprv budoucího prezidenta jakožto samozvance a ztroskotance.

 

I blázni jsou občané… Nadto přísná prověrka prokázala, že zdejší chovanci jsou většinou normální a jenom tu v luxusním závětří čekají, až přejde ten blázinec venku… Prázdné pavilony jsme pronajali i s naším hřbitovem na devětadevadesát let Rusům, až na Pětku, kde jsou v klecích hráči Sparty a Slavie, kteří zešíleli,…

 

… Právě toto zařízení je živoucí muzeum novodobé kalvárie našeho těžce zkoušeného národa, něco jako duchovní skanzen. Chováme tu, představte si, dokonce ještě dva docela čilé dědky, oba hodně přes devadesát!, kteří si tu spolu s podobnými případy hned po první světové válce vyhloubili na zahradě Jedničky zákopy a dodnes proti sobě bojují u Zborova, jeden jako Masarykův legionář a druhý jako věrný poddaný France Jozefa, není to gól? Na celé Dvojce se léčí druhá světová, opouštějí se tam s pláčem pohraniční bunkry, pak se navzájem udávají gestapu a nakonec trestají Němce tím, že musí pucovat toalety kartáčkem na zuby. Největší je Trojka, tam se to i nejvíc mele, nejdřív pochodují a mávají pod májovou tribunou, pak se vzájemně odsuzují k smrti jako vlastizrádci, načež se pověsí, ale hned nato amnestují, aby mohli znovu s mávátky do průvodu. Na Čtyřce je zato poměrně veselo, podepisuje se tam střídavě Charta i Anticharta, potom všichni svorně zazvoní klíči a ožerou se pivem, které jedněm sponzoruje Václav Havel a druhým Karel Gott, není to gól? Pětka je čerstvě otevřená pro první kapitalisty, kteří se zbláznili, když zjistili, že zbankrotovali, protože kradli míň šikovně než ostatní, pročež tam hned založili komunistickou stranu. Kam chcete zařadit vy…

 

… Žádný strach, stále ještě fungují mnohá spojení z tuhých dob totality, kterou samozřejmě příkře odsuzuji, ale nemohu zatajit, že naše nejtěžší případy vždy ochotně převzala sanatoria KGB, a nikdy jsme odtamtud neslyšeli sebemenší stížnost. A dnes, kdy i v Rusku konečně zavanul zdravý vzduch podnikání, nám nástupnické organizace dokonce ochotně platí za to, že pro změnu my ubytováváme jejich klienty. Za tím účelem si tu dokonce sami postavili supermoderní Šestku, kde mají ošetřovnu, ze které, jak se nám žertem chlubí, ani nejzdravější chlap nevyleze bez berlí, není to gól?

 

... Výsledek zastínil veškeré výdaje. Kabát byl proveden do zvonu, kalhoty do trychtýře, ramena do flašky a rukávy do ztracena, aby model odpovídal v úhrnu módním liniím minulým i budoucím.

 

…Jako bystrý pozorovatel jsem si už v obecné škole povšiml, že nás chlapce v nesmíšené chlapecké třídě čekají čtyři vývojová stadia: dítě, jinoch, muž a stařec. Pak mě moji učitelé, velitelé i nadřízení postupně naučili nové škále: chlapeček, jiskřička, pionýr, svazák, člen strany či přinejmenším obránce míru, budovatel socialismu a pracující důchodce. Kapitalistická revoluce v tom zřejmě nenechala kámen na kameni. Podle střípků televizních i novinových zpráv, které mě dostihly, zněla nejnovější vývojová linie takto: oplodněné embryo, skinhead, uvědomělý volič anebo volič opozice, neplatič daní a živořící důchodce.

 

V tomto deníčku jsem si slíbil psát pouze nejčiřejší pravdu. Proto nechci zatajit, ani že jsem s návrhem bytostně nesouhlasil, ani že jsem jej bez odmluv přijal… Přesto jsem nebyl a nikdy nebudu bezzásadovým oportunistou, neboť jsem si vždy vymohl vysvětlení, které každé z mých jednání ospravedlňovalo alespoň před sebou samým.

 

Stella: Tak. U Jana i u Ámose je svět labyrintem, u Pavky i u Pavla Kohouta blázincem. Oba čtyři mají pravdu.

 

Zdroj: Kohout, Pavel: Ten žena a ta muž, Odeon, Praha 2019


komentářů: 3         



Komentáře (3)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

Lucifer
3
Lucifer * 13.10.2019, 00:58:26
Divadlo Sklep - Pumelice lesní moudrosti

https://www.youtube.com/watch?v=PwD8tfcws64

2
xxx (neregistrovaný) 12.10.2019, 21:43:31
Vítej, Světlonoši, na svém blogu! Mrkající
Děj knihy jsem záměrně neuvedla. Je dohledatelný jinde.
Nevím, jestli Růžový palouček, zde na Moravě, je také Kohoutova jízlivost.

Lucifer
1
Lucifer * 12.10.2019, 18:13:01
Úryvky ze zmíněné knížky mě nadmíru rozesmály, i když musím říct, že ten smích byl jízlivý, ba přímo pekelný. Rozpustilému smíchu jsem se nicméně neubránil při četbě pasáže týkající se vojenského nasazení Romů Úžasný

«     1     »