Neviditelný čert

Sokratova hašteřivá nebo krásná žena?

Lucifer

Xantipa, přesněji Xanthippe, znamená žlutý (plavý) kůň, z řeckých slov xanthos hippos. Stala se Sokratovou ženou asi ve čtrnácti letech, což byl věk, v němž se athénské dívky často vdávaly. Pocházela ze slavné rodiny. Byla vnučkou Aristida Spravedlivého, rozvážného vojevůdce a státníka, jemuž Athény za mnoho vděčily. Mohla pocházet z bohaté rodiny - Aristides spravoval peníze athénského námořního svazu, ale nic si pro sebe nenechal, držel se zákonů a zemřel v chudobě. Jeho syn a její otec Lýsimachos byl pijan. Sotva se ráno postavil na nohy, už sahal třesoucíma rukama do kouta po měchu s vínem. Když se napil, zasténal "Teď jsem konečně zase člověk" a sáhl po staré, ušpiněné knize s věštbami a s proklínáním odvrávoral nejistými kroky na své místo pod platany před Apollonovým chrámem, kde návštěvníkům za pár obolů věštil budoucnost. Sokrates však po bohatství netoužil.

Sokratovi bylo v té době přes padesát, byl podivný, šeredný mrzout a jeho pleš rámoval věnec rudých vlasů. Narodil se kameníkovi, v jehož dílně tesal do mramoru podobu bohů. Posléze začal obcházel tržiště a cvičiště a filozofoval. Xantipu však nefascinoval svými filozofickými rozhovory, ale obdivovala na něm především jeho charisma, jímž proslulý filozof působil na ženy, muže a mládež své doby všeobecně. Podle některých pramenů dokázal z lidí vydolovat myšlenky. Kladl své otázky způsobem, že je napadaly podivuhodné věci, které pak dokázali vyjádřit slovy. Ptal se dál, jako by ze sebe dělal hlupáka, a oni náhle mluvili plynule jako nikdy předtím, a on jim řekl, že to není tak, jak si to mysleli. Neřekl jim to přímo, poznali to z toho, jak se na ně díval.

A co cítil Sokrates ke své ženě Xantipě, o níž se pravilo, že byla stará, hádavá a zlá, která svému muži dělá ze života peklo? Naznačit by nám to mohl citát z Platónovy knihy Faidón:

Uvnitř (ve vězení) jsem našli Sokrata právě nespoutaného a vedle něj Xantipu, kterou znáš. Držela v náručí jeho nejmladšího synka. Když nás Xantipa spatřila, spustila hlasitý nářek, jak to mají ženy ve zvyku: "Ach Sokrate, to je naposled, co ti tví přátelé mohou něco říci a ty jim." Tu pohlédl Sokrates na Kritona a řekl: "Můj Kritone, odveď ji v pořádku domů."

Hezký začátek mrazivého a sněhuplného týdne.

29.11.2010, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 2