Ukazatel (Směrník)

rubrika: Pel-mel


Předevčírem jsem upadl na záda v umývárně obchodního centra. Mám teď poněkud pochroumaná žebra. Včera jsem strávil pár hodin na jednom úřadě. Netýkalo se to práce, ale důchodu. Co se děje ve Spojených státech amerických, ale i těch unijních Evropských, mi hlava přestává brát. Domníval jsem se, že právo zešílet mám jen já a pár podobných. Zdá se, že si ho osobují už skoro všichni. Více jak měsíc předpovídají meteorologové, že nás nejpozději pozítří čekají třicítky. Zatím nic moc, ale meteorologové to začali šroubovat na čtyřicítky. Po Vyšehradem prý bouchne nějaká bomba, trosky vyšehradské skály přehradí Vltavu a z Prahy se stane jezero. Možná moře.

 

Lucifer


Předevčírem jsem se šel projít s tím, že si nakonec něco koupím. K nedalekému obchodnímu centru jsem však zamířil oklikou. Chtěl jsem se potěšit též přírodou. Sešel jsem k usazovací nádrži na Prokopském potoce. Ta však byla vypuštěná. Tak jsem šel hledat alespoň ten potok. Našel jsem ho, jenže jsem šlápl do bahna a sandály s nohama až po lýtka se mi tím blátem obalily. Sedl jsem si do trávy a alespoň něco se pokoušel vyčistit. Pak mě napadlo, že v OC zajdu na WC a v umývárně očistné dílo dokonám. Když jsem vypral sandály, pokoušel jsem se ještě omýt nohy. Umývadlo bylo dost vysoko, ale levou nohu se mi tam podařilo strčit. Teď pravá. Jenže když jsem mokrou levou kladl na podlahu, kde to již připomínalo rybník, tak při pokusu vsunout pravou do umývadla jsem uklouzl a spadl na záda. Asi čtvrt hodiny jsem popadal dech.

 

Včera jsem někdy v pozdním dopoledni vyrazil do jedné instituce na opačné straně Prahy. Cesta nebyla snadná. Žebra protestovala, ale nebylo nazbyt. Potřeboval jsem nastartovat svoji novou životní kariéru – stát se pracujícím důchodcem. Před úřadem byla dlouhá fronta, v níž jsem dominoval svým humorným nadhledem. Když jsem pronikl až dovnitř, usídlil jsem se ve stoje v bezpečné vzdálenosti od dvou přepážek s pořadovým číslem v ruce. Nesedl jsem si, abych nemusel složitě vstávat. To mě ještě čekalo. Čas běžel a moje číslo nikde. Za mnou byly tři dveře. K jedněm se přišourala žena a pokoušela se je otevřít. Nepodařilo se a ona někam odešla. Zkontroloval jsem cedulku na dveřích – WC. Žena se za chvíli vrátila s klíčem a vešla dovnitř. To se pak asi hodinu odehrávalo nejméně devětkrát. Ukazoval jsem, kde je WC, a když zrovna není nikdo uvnitř zamčený s klíčem, tak si ho může jít vyzvednout na vrátnici. Něco jako kustod na Pražském hradě. Nakonec jsem se dostal i k té přepážce a něco vyřešil.

 

Spojené státy americké patří mezi země nejvíce zasažené koronáčem. Není to žádná sranda. Očekával bych, že se Američané semknou a s koronáčem si to vyřídí po vzoru „Melting pot“. K mému překvapení si to však začali vyřizovat mezi sebou. Něco se v tom tavícím tyglíku porouchalo? Ještě relativně nedávno bylo všechno v pohodě. Padla idiotská Železná opona, z totalitních států na východ od ní se začaly stávat státy demokratické, vznikla Evropské unie a k příjemnému soužití už nic nechybělo. Asi jo. Dějiny se budou opakovat jako kolovrátek.

 

Jako kolovrátek jedou i meteorologové. Pořád něco předpovídají, mají k tomu úžasný hardware s úžasným software, meteorologické družice a mraky sofistikovaných detektorů. A mají problém předpovědět počasí na dva dny dopředu. Chápu je, předpovídat počasí není žádná sranda, ale kde se stala chyba, že to lidé (zvířata či rostliny) dokázali před stovkami let předpovídat na více než dva dny dopředu?!

 

Někde na internetu jsem zahlédl předpověď od jakési baby Vangy, že letos se z Prahy stane rybník. Někdo k tomu dodal technické vysvětlení. V podzemí Vyšehradu prý vybouchne bomba (asi dílo nějakých úchylných teroristů) a Vyšehradská skála se zhroutí do Vltavy. Vznikne něco jako přehrada a na jejím dně spočine Praha. Marně přemýšlím, kde se berou tak stupidní představy. Pokud by se Vyšehradská skála sesypala do Vltavy, tak by to potopilo Podolí, kus Smíchova a dalších pobřežních částí proti proudu Vltavy. Podstatná část Prahy po proudu by zůstala pod hrází a na krátký čas bez vody. Z oné vyšehradské hráze by se pak staly vodopády a z Vltavy něco jako Niagara.

 


komentářů: 6         



Komentáře (6)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »



Evo
4 Dejavu
Evo 19.06.2020, 00:16:20
A k Pavlovym dnesnim nedozitym narozeninam.
Pred chvili volla dama z nemocnice, kde byl lecen, aniz by vedela, ze Pavel pred osmi mesici (19.rijna 2019) zemrel. Volala kvuli jakemusi zapomenutemu uctu, aniz by vubec vedela, ze Pavel zemrel, chtela jeho k telefonu.
Rekla jsem ji tedy, jak se veci maji a taky to, ze jsem zaplatila kazdy ucet, ktery na nasi adresu prisel. A ma-li jeste nejaky nedoplatek, at to klidne posle na nasi adresu, ze to vyrovnam.
Velmi se omlouvala, bylo jasne, ze az zamestnankyne nemocnice, kde byl lecenym pacientem, nemela o jeho odchodu ani tuseni.

(A nutno podotknout, ze ti lidi jsou tu v jednani velice slusni. Coz po poslednich zkusenostech s ceskymi urady napsat o nich, bohuzel, nemuzu).

3 Samopohyb buzerace:

Evo
2
Evo * 18.06.2020, 17:46:57
Je to tak. Jeste mam Woodbridge (Chardonnay) k tem narozeninam - a neni spatne. Spatne je, ze si muzu pritukavat jen imaginarne. Vsechno je spatne, ale vino ujde.

Lucifer
1
Lucifer * 18.06.2020, 16:37:52
Mezi urážlivé filmy už řadí i Forresta Gumpa a Indiana Jonese

http://jdem.cz/fgnqn4

Jděte se vycpat. Támhle na vrátnici máte klíček, tadyhle ho strčte do dveří, otevřete je, vlezte dovnitř, zabouchněte za sebou a už nevylézejte.

«     1     »