Neviditelný čert

Chtěli jsme si dát kávu a džus v plně obsazené předzahrádce: kamioňáci a kypré hospodyně v obtažených šatech, rozverné děti a psi. Personál někde schovaný, naši kávu ne a ne přinést. Mohutní řidiči měli stále nějaké požadavky a já se nestačila divit. Nikdy bych neřekla, že si otrlí chlapi objednají pivo, poté palačinku s čokoládou, pak pivo, pak šlehačkový pohár, kávu, zase pivo… Všichni čtyři totéž. Člověk se pořád učí. Vždyť já jsem i ve vlastní kuchyni tak konzervativní! Proč nesmíchat všechno se vším? Aspoň tady to zkusím.

Stella

Mám novou kuchyňskou váhu, která mě poslouchá tak, jako mě poslouchá všechno, co jiným lidem běžně slouží k ulehčení práce – tedy vůbec. Než váhu seřídím a než pochopím, jak a kde mi má ukazovat příslušné číslo, dávno od oka odhadnu množství čehokoli. Navíc tato váha dovede oznámit množství i v jednotkách, kterým by rozuměli jen domorodci v postunijní VB.

Pro mne platí skutečnost, že čím jednodušší mašina, tím složitější. V tom asi pro nás starší spočívá ta odcizenost nového světa! Pořád dobíháme a jiné už to nebude. Fungování váhy jsem si chtěla ověřit na šálku s kávou: tára brutto netto atd. kilo dvacet. Mám já tohle zapotřebí?

A když už jsem se tak rozjela, napadlo mě zvážit věc, která mě hodně rozčiluje. Tlustou knihu. V knihovně jsem si chtěla půjčit Shakespearovu Anglii. Už jen pohled na tuto „sličnou publikaci“ velkého formátu mě uzemnil dřív, než by mě zase jinak uzemnil pokus sundat tuto knihu z vysoké police. Přece i tak všichni víme, že je Shakespeare veliký! Milá paní knihovnice mi poradila, abych si dílo vzala do studovny. Ale já se tam nechci ubytovat! Škoda, že nakladatelé neuvažují také o „cílovém uživateli produktu“. Už se nevydávají knihy o několika dílech? Je za tím strach, že by už druhý díl nikdo nekoupil? Dá se předpokládat!

Jít večer do lože s Kunderou (od J. Nováka – kdo na něj nadává, nečetl ho, nebo četl velmi nedbale), znamená přidržovat kilo šedesát! Knihy Jakubovy Tokarczukové nebo Palánova Jako v nebi… představují každá zátěž přes kilo. Sem s nějakým sešitovým vydáním! Nemáš doma sešit 128? Jo, já už čtu 360. Bylo by to dobrodružnější.

Některé hodně tlusté knihy průměrného formátu jsou lehoučké. A zpravidla po všech stránkách, omylem napsané. A že jich je! Bible, rozhodně ne útlá kniha knih, může vycházet s lidskými rozměry. Druh papíru má specifický, ale stejně. Mimochodem, odnést knihy do sběru se nevyplácí, přes nesporný fakt, že mnohé teprve tam nabydou smyslu. Ve sběrně chtějí, abyste odtrhali desky, a peníze nestojí za řeč.

No nic. Další ingredience do dnešní míchanice. U kuchyňského okna jsem přišívala knoflíčky k jemné blůze. Dílo století! Celé dva. Kolikrát jen jsem se na stránkách tohoto blogu přiznala ke své nešikovnosti! A nezlepšilo se to.

Látka se kroutila, kladla odpor, první knoflíček spadl a odkutálel se. Ten jsem našla. Druhý se rozhodl k témuž. Poučen zkušenostmi svého přechůdce (Brácho, tos neviděl, jakou tady mají podlahu), schoval se lépe. Škoda, že nikdo neviděl, jak se snaživě ohýbám, rozhlížím se a slibuji horydoly tomu potměšilému mrňavému kolečku, jako na potvoru stejné krémové barvy jako má lino. Střídám brýle, na všech čtyřech ohmatávám zem – nic! Takže ještě obyčejná baterka, potom čelovka. Ani blikavé červené světlo nepomohlo. Zametla jsem – nic.

Áno, jsou věci mezi nebem a zemí!

Ale já si při tom vzpomněla, že jsem zvážila také Zběsilost (Colin Falconer – šedesát deka) a Dokud tě nenajdu (John Irving – skoro kilo).

Je to dost epické? Je to dost dekadentní? (Tak prosím charakterizují svatební dorty v jedné televizní soutěži.)

P. S. Hodný internet uvádí, že Shakespearova Anglie Hilského váží 2.286 gramů.

30.09.2021, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 5