Neviditelný čert

Poslední dva týdny bylo skoro jasno. Během dne bylo docela teplo, slunce se snažilo. Snažily se i některé dřeviny a kytky. Jenže to sucho tomu neprospívalo. Všechny rostliny čekaly na déšť. Žízeň je veliká a bez vody se nedá žít. Předčasně rozkvetl zlatý déšť a krajinu zbarvil do žluta. To byla známka toho, že nastane změna. A nastala. Ochladilo se a začalo pršet. A skoro ve stejnou chvíli přestala na Praze 13 a přilehlém okolí téct voda z trubek. Z nebe voda padala, sice jemně, ale nepřetržitě, a z vodovodních trubek začala téct čím dál tím menším čůrkem.

Lucifer

Nevěděl jsem, co se děje, ale v posledních letech jsem připraven na cokoli. Na Ukrajině je válka, svět se svíjí v jakýchsi předsmrtných křečích atakdále. Téměř každý den na mě čeká nějaké nepříjemné překvapení. Nejenom zvenku, ale i zevnitř. Například se mi ulomila stranice na brýlích, začaly mě bolet zuby atakdále. Pokud jde o zuby, pokoušel jsem se najít nějakého zubaře, nějaké stomatologické centrum. Na Googlu jsem zjistil, že něčeho takového jsou kolem mraky. Někam jsem zavolal, jinam jsem zašel osobně. Výsledek nulový. Tam, kam jsem zašel, mi řekli, že už nikoho dalšího nepřijímají, ať si trhnu nohou či vlastně zuby. Možná bych mohl jít na nějakou pohotovost, ale to mi nestačí. Potřebuji pravidelnou kontrolu a ošetření chrupu. Jenže jsem u zubařů zřejmě nevítaný. Něco jako podčlověk, který na to nemá nárok. Možná se ale někdo smiluje.

Pojďme se však vrátit k vodě. Jak jsem již naznačil, jsem adaptabilní téměř na cokoli a vždy předpokládám ten nejhorší scénář. Když se čůrek z vodovodu postupně tenčil, napadlo mě, že by voda mohla přestat úplně téct. Okamžitě jsem začal spřádat plány, co s tím udělám. Třeba bych se mohl vyměšovat někam do křoví a jít se vykoupat do nějaké usazovací nádrže na Prokopském potoce anebo přímo do Vltavy. Vltava je dost daleko, ale co by člověk pro hygienu neudělal. Hlavně aby nepřestalo jezdit metro. Pokud by to však udělali všichni, jelikož by jim v podstatě nic jiného nezbylo, dovedete si představit, jak by vypadala Vltava a okolní křoviny?

Myslíte si, že blouzním? Veřejná média nás neustále upozorňují, že může přestat proudit zemní plyn a taktéž elektřina. Jsou tady určité náznaky, že nám nezbyde nic jiného, než se vrátit do doby kamenné. Proč by nemohla přestat téct i voda.

Na internetu jsem se pak dozvěděl, že někde v Líšnické ulici na severozápadním okraji Stodůlek došlo k vodovodní havárii a pracovníci Pražských vodovodů a kanalizací na tom úporně pracují. Ve čtvrtek kolem poledne by to snad už mělo fungovat. To je fajn. Zkusím se do té doby vyspat, abych se nemusel vycpat do nějakého křoví a osprchovat se na dešti. Tyhle výpadky se však v posledních letech množí. Nedávno třeba v Dejvicích. Vodovodní trubky nevydrží věčně a zájem udržovat inženýrské sítě se nejeví být zajímavé. Zajímavější je sedět v nějaké kanceláři a přes telefon nabízet lidem nějaké ptákoviny. Ti schopnější se zabývají byznysem, především finančním, a překládají peníze z jedné hromady na druhou jako na nákladovém nádraží. Schopní řemeslníci postupně mizí. Pak jsou tady ještě pracovní síly, které za mrzký peníz zabezpečují, abyste mohli nakoupit v super či hypermarketu, živnostníci se svými zemědělskými či jinými výrobky, kterým se neustále házejí klacky pod nohy atp. Jenže tahle střední třída postupně vymírá. Když se ráno dívám z kanape přes lodžii, vidím věžák, v němž jsou mraky kanceláří. A v těch kancelářích sedí lidé, kteří dělají něco, co by za všechny zvládl jeden počítač

Ve středu odpoledne jsem vyrazil do Tesco Expres, abych doplnil nějaké zásoby. Voda z kohoutků už tekla opravdu mizerně. Obešel jsem radnici a spatřil jsem velký automobil s cisternou pitné vody. Ten auťák měl SPZ s písmenem U, což je přiděleno ústeckému kraji. Co tady dělá cisterna pitné vody z ústeckého kraje, řekl jsem si. Možná je přímo z Ústí nad Labem. V Labi teče dost vody. Stála tam mladší dvojice, muž s žena a hadicí z cisterny plnila ústeckou vodou PET lahve.

Přišel jsem k nim, pozdravil a zeptal se, jestli jim též neteče voda. Asi dost blbá otázka, ale nějak jsem ten rozhovor musel započít. Bylo mi řečeno, že jim voda teče jenom čůrkem, takže si ji tady přišli natankovat. Žena mi vysvětlovala něco, co jsem se později dozvěděl z internetu, že došlo k havárii a zhruba třicet tisíc lidí je bez vody. Jak se ukázalo, tak těch postižených momentálně je sedmdesát tisíc. Řekl jsem jim, že je to velmi nepříjemné, takže si musím jít koupit víno. Všichni jsme se tomu zasmáli.

Když jsem to dopsal kolem desáté hodiny večerní, zašel jsem do koupelny. Z kohoutku už netekla ani kapka vody. Obsah trubek byl vyčerpán. Ulehnu a probudím se až v poledne. Jestli nepoteče voda, vyrazím s ručníkem k Vltavě.

31.03.2022, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 30