Vzpomněl jsem si na dva rozjímavé texty, které jsem kdysi někde zahlédl. Jeden hinduistický a jeden křesťanský.
Lucifer
Ten první vypráví o tom, jak dva kamarádi při procházce po ulici narazili na hlouček hlasitě se modlících věřících. Jeden říká druhému: Pojď, přidáme se k nim, poslyšme svatou knihu, a jak řekl, také udělal. Druhý muž chvíli nerozhodně postával a pak šel do bordelu. Pěkně si to užíval, kdy tu pocítil znechucení. Hanba mi! Přítel naslouchá svatému slovu a já se tady peleším s pokleslými ženami. Ani druhému muži jeho svaté vytržení dlouho nevydrželo. Co jsem to za hlupáka! Zatímco tady poslouchám tohle blábolení, přítel se skvěle baví. Po čase oba muži zemřeli. Pro muže, který naslouchal svatému slovu, si přišel pekelný posel a pro toho druhého posel nebeský, poněvadž Bůh soudí ne podle gest, ale podle duše.
Druhý bych ocitoval sakumprásk. Je o snu, který se zdál jednomu zbožnému muži.
Šel jsem po pláži po Pánově boku. Naše nohy zanechávaly v písku dvojici stop: moje a Pánovy. Každý krok představoval jeden den mého života. Ohlédl jsem se po stopách a vzpomínal na svůj život: kupodivu ve dnech, kdy jsem prožíval největší zkoušky, utrpení, samotu a bolesti, byly za mnou jen jedny stopy. Kde byl Pán? Proč nešel se mnou? Tehdy jsem ho nejvíce potřeboval ! Pán se ve snu na mne usmál a řekl: Moje dítě, nepřestal jsem tě milovat ani na okamžik. Tam, kde vidíš jen jedny stopy, v nejtěžších dnech tvého života...to jsou mé stopy, protože jsem tě nesl v náručí.
Váš feldkurát Lucifer ];-)
27.01.2010, 12:48:00 Publikoval Luciferkomentářů: 13