Konec roku 2022

rubrika: Pel-mel


Blíží se konec roku 2022. Pozítří bude Silvestr, popozítří Nový rok 2023. Na Nový rok sem možná něco napíšu, ale Silvestra zřejmě vynechám. Takže tohle je můj poslední letošní příspěvek

 

Lucifer


Venku je docela teplo. Na Silvestra má být v Praze až 14°C. Zima si zřejmě dala pauzu. A přitom jsou stále ještě dlouhé prosincové noci a krátké dny. Zaznamenatelné změny nastanou až v lednu.

 

Vzpomínám si, jak jsem kdysi v Opavě vyrazil na novoroční procházku. Bylo krásně, svítilo slunce, nebylo mrazivo. Příjemné počasí. A já jsem kráčel ve svitu slunce téměř prázdnými ulicemi Opavy až někam do polí.

 

Tenhle rok začali moji přátelé někam mizet. Někteří z nich možná do nirvány. Až tam dorazím já, tak se s nimi opět setkám. Momentálně ale nemám nic takového v plánu. Jen to narůstající osamění mě znepokojuje.

 

Osamění nemusí být až tak veliká závada. Mnohokráte jsem byl na výletě zcela sám, kochal se krajinou a v hlavě mi proudily myšlenky. Časem jsem ale došel k závěru, že potřebuji mít kontakt na jiné lidi. Pochopil jsem, že nemohu skončit jako poustevník.

 

Na stěnách mého pokoje jsou barevné obrázky. Pověsila je tam moje žena Jiřina. Občas se na ně dívám a přemítám, jestli se mnou byla šťastná. Někdy bývám dost složitý. A někdy zase velmi jednoduchý. Nic není bílé ani černé.

 

Carpe diem

 

 


komentářů: 5         



Komentáře (5)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

5
xyz (neregistrovaný) 31.12.2022, 13:05:22
Vedle jsem uz ty svoje vecne prekecy opravila.
Ale na tom, co jsem napsala i zde trvam. Preju zdravy a dobry dalsi rok a budme k sobe laskavi, co jineho nam taky zbyva. Úžasný Zamilovaný

4
xyz (neregistrovaný) 31.12.2022, 12:43:46
Děti, tak Silvestr budíš pestr.
Pro mě právě začal a skončí o asi 18 hodin později. Opatrujte se, nepřehánějte, užívejte si to v pohodě.

Pak a to nastane už zítra, začnete odpovědné s novorocnimi předsevzetími, kdy jako každý začínající rok budeme hodnější, odpovědnější, zdravější, hezčí atd...

Preju Vám aby Vam to vyšlo, aby se splnily všechny Vaše touhy i přání. Zkratka = preju Vám do Nového roku všechno, co si prejee sami.

Lucifer
3
Lucifer * 29.12.2022, 16:22:13
Souhlasím.

2
xyz (neregistrovaný) 29.12.2022, 16:13:58

Mohu říct i to, že jsem právě 'dík' tomu osamění poznala, kdo mým skutečným přítelem byl a je a kdo nikdy ne. Skutečný přítel té nikdy 've štychu' nenechá. I kdyby byl stokrát uražený a znepokojeny tím, jak špatně svoje osamění zvládáš, nenechal by se tím zviklat, použil by rozum a cit, pokud nějaký má a vyšel by na pomoc.
Nikdy by do tebe nekopl jako do nepotřebného předmětu i když v minulosti té mockrát potřeboval. Takovým tvorům přátelé říkat nemůžeš. To jsou necitliví jedinci a tech žádná škoda není.
Rikam toto asi hodne zjednodusene, lidi jsou komplikovane bytosti a muze v tom hrat roli hodne aspektu, ale snad lepsi je nedelat iluze o cloveku a jeho zamerech, dokud ho nepoznas dostatecne.

Mne to taky potkalo, protože osamělým lidem se ti momentálně neosaměli vyhýbají, jsou pro ne přítěží. Jenže pak - znovu - to nikdy tvoji přátelé nebyli a není po kom plakát.

A hlavne, nevynechejme i nase chyby a preslapy, kterymi jsme mozna odchod 'pratel' zpusobili, nebo prispeli k tomu.

1
xyz (neregistrovaný) 29.12.2022, 15:51:26
Osamění nemusí být až tak veliká závada."
To o čem píšeš ale není osamění, to jen momentální příjemný pocit projít se přírodou sám.

Ten pocit nevelké zaady může být způsoben i tím, že ve skutečnosti osamělý nejsi. Máš rodinu.

Ztratil jsi sice hodně, ne nadarmo se říká zivvotnim partnerům moje drahá polovina.

Tak té třeba cítím já. Začala pro mne éra hledání druhé poloviny. Mebyli jsme každý jednotlivé celý člověk, měli jsme prostě tu druhou půlku. Která více méně doplňovala osobnost. Neky i násobila, pozzvedaval ji, rozuměla, uměla věci, které ta jedna půlka nezvládá tak dobře, prostě doplňující se partneři. Když to vyjde, je to ideální.

Po pravdě nám to vyšlo jednak při senznameni se a prvních počátcích, pak už ne, příliš mnoho distrakcí. jenže zase cestou toho skoro dokonalého soužit zase pak tím víc ztratíš, protože ta evoje polovina je pryč.

Ale v ezilu, kde už žádné distrakce toho druhu nebyly, jsme se sžili nádherné. I jsme lip poznali jeden druhého.

Ted to osmeni vnímám spíš jako trest, z nehoz se musím vykoupit právě zas tím osaměním a pochopením, že člověk se sám narodil a je na světě sám. A je to těžký a je to tvrdý každodenní boj.


«     1     »