Únorové prkotiny

rubrika: Pel-mel


Rozhodl jsem se, že sem dnes napíšu nějaké strašné kraviny. Mohu si to dovolit. Svoboda slova je nedotknutelná. Bude to krátké, takže si nechystejte zápisníčky. Těch pár vět, které si přečtete, pokud se na to nevykašlete, vám zůstanou v hlavě.

 

Lucifer


Když jsem studoval ještě za minulého režimu na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity (tehdy dočasně UJEP), měli jsme i školení z marxismu-leninismu. Jednalo se jenom o zápočet. Za tímto účelem jsem si vypůjčil asi tři knížky. Občas jsem do nich nahlédl, ale co jsem si přečetl, byly strašné kraviny. Naprosté nesmysly. K těm největším kravinám jsem tužko psal ironické poznámky. Kdyby mě načapalo StB, asi bych měl problém.

 

U jedné zápočtové zkoušky jsem byl vyslýchán poměrně krásnou mladou lektorkou. Evidentně to měla na háku. Moje fyzická přítomnost ji vzrušovala mnohem víc. Už asi nevzpomínám, co jsem jí nakecal, ale ten zápočet jsem dostal.

 

Podotýkám, že jsem nebyl v KSČ a s tím režimem jsem nechtěl mít nic společného. Chtěl jsem si žít podle sebe. V SSM jsem byl čtyři roky. Začalo to na gymplu, když mě třídní učitelka (profesorka) Olga Vorlová nechala zapsat do seznamu SSM. Bez mého vědomí. Myslela to dobře. Došla k závěru, že jsem nadaný a měl bych vystudovat vysokou školu. Chtěla prostě vylepšit můj kádrový posudek.

 

Olga Vorlová měla za muže nějakého Rusa Vorla. Žádné komunistické či bolševické tendence však nevyzařovala. Její muž byl nejspíš rád, že se z CCCP odkýbloval.

 

Na gymplu jsem se žádné akce SSM nezúčastnil. Měl jsem to kompletně na háku. Nicméně s tu průkazkou SSM jsem dospěl až na vysokou školu v Brně. Ani tam jsem se ničeho takového nezúčastnil, pročež mě ve druhém ročníku vyloučili ze SSM.

 

Inicioval ro ročníkový učitel, který byl komunistický pomatený, a chytili se toho i někteří průbojní svazáci. Byla svolána schůze, na které jsem byl obviněn z absolutní neaktivity. Hlasovalo se, jestli mám být vyloučen. Výsledek byl těsný. Nezanedbatelná část studentů byla na mojí straně. O fous však vyhrála druhá strana.

 

Přišel jsem o koleje. Abych nemusel denně dojíždět vlakem z Opavy do Brna a nazpět, rodiče mi zařídili privát. Na ulicí Veveří nedaleko Přírodovědecké fakulty. Ten privát byla jedna místnost u jedné paní, kde před tím pobýval někdo jiný z Opavy.

 

No a to je tak asi všechno.


komentářů: 7         



Komentáře (7)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

7
xyz (neregistrovaný) 06.02.2023, 00:42:43
Tady - tim myslim primo na tomto blogu (ne primo tady v US). Hon na carodejnice se odehrava stalea - as we speak. Úžasný

6
xyz (neregistrovaný) 06.02.2023, 00:10:05
Omluva, ze jsem se sem vmisila s jinou 'agendou; moc se to ale stejne nelisi. Tvoje historka je ale pro tu doby typicka. V podobnych formach jsme to zazili vsichni, co se na to tyka. Absolvovala jsem dokonce nekolik karnych sezeni a vylucovani, naposled ve veletrznim tiskovem stredisku na Hlinkach.

Dokonce i tady jsem to absolvovala a soudcum ani neprislo, jak moc se to podoba. Úžasný

5
xyz (neregistrovaný) 05.02.2023, 22:40:47
Ještě jedna kuriozita: sestra Dagmar Veskrinove Eva měla paroblem s ledvinou, byla operována a místo té nemocné ji vzali zdravou ledvinu. Nemocná ledvina to nějak ustala, to znamená že nakonec vůbec žádná operace nemusela být, natož pak ten "omyl".
Yady by se to stát mohlo taky, ale oběť by když už z jednou nemocnou ledvinou aspoň zbohatla.

4
xyz (neregistrovaný) 05.02.2023, 21:41:17
V Husovicích, napr. taky bydlel Petr Skácel, dobrý malíř a dobrý člověk, bratr basnika Jana Skácela. A bydlel v pavlačovém bytě o jednom pokoji. Nic mu to na cti a slávě neubralo. Jeho obrazy sice pak byly částečně zneuzity a rozkradeny lidma, kteří si dnes hrají na elitu, ale jsou ve skutečnosti nulové existence.


3

2
xyz (neregistrovaný) 05.02.2023, 21:31:02
Tady nac jsem reagovala:
P. Dvořák 5.2.2023 8:12
Vy netušíte, co znamená pojem "Husovice", to není jen název městské čtvrti. Jádro brněnského Bronxu tvoří ulice Cejl, Bratislavská, Francouzská, Vranovská, pak můžete pokračovat Dukelská, Dačického, Svitavská, Mostecká . . . .

Nikdy jste se nebyl podívat na "bytové domy v Brně-Židenicích naproti židenickým kasárnám". Zkuste to, třeba Markéty Kuncové 2. První co vás zarazí, aniž byste musel vystoupit z MHD bude halda typického bordelu pod okny. Matrace, nábytek, pytle s odpadky, rozlámané kočárky . . . mezi tím děti z našeho specifického etnika atd. atd.

1
xyz (neregistrovaný) 05.02.2023, 21:26:50
O brnenskych pomerech jen tato vsuvka, kteou jsem poslala jinam.
E. Novotny 5.2.2023 21:10
Tuším, (Panum niz. Bydlela jsem v Černých polích v dobrém prostředí a do Husovicjsem chodila do nedělní (evangelické) školy každou neděli.

Do deviditeltky na Vranovskou, tam mne přiřadili i když jsem byla z Černých Poli. Francouzskou znám taky, sem tam jsem tam zašla do kina. Vím, kde jsou zidenicka kasárna, na bytovky naproti si nevzpomínám, ale i když tam rodina Veskrnove bydlela, není to žádná ostuda, zejména ne, když tam bydleli za sociku.

Pískat na prsty je docela umění, zkoušela jsem to, moje kamaradka, která bydlela taky v horším prostředí než já, to zvládala perkfektne. Deti v mém sousedství by mne to nenaucily, neuměly to též.

Ale nikdy jsem nesoudila nikoho podle toho, kde bydlel. To naopak dělají zbohatlicti burani, kteří kdoví odkud jsou původně, ale teď mají nos nahoře, protože někde nakradli a začali si hrát na elitu.

«     1     »