Rozhodl jsem se, že sem dnes napíšu nějaké strašné kraviny. Mohu si to dovolit. Svoboda slova je nedotknutelná. Bude to krátké, takže si nechystejte zápisníčky. Těch pár vět, které si přečtete, pokud se na to nevykašlete, vám zůstanou v hlavě.
Lucifer
Když jsem studoval ještě za minulého režimu na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity (tehdy dočasně UJEP), měli jsme i školení z marxismu-leninismu. Jednalo se jenom o zápočet. Za tímto účelem jsem si vypůjčil asi tři knížky. Občas jsem do nich nahlédl, ale co jsem si přečetl, byly strašné kraviny. Naprosté nesmysly. K těm největším kravinám jsem tužko psal ironické poznámky. Kdyby mě načapalo StB, asi bych měl problém.
U jedné zápočtové zkoušky jsem byl vyslýchán poměrně krásnou mladou lektorkou. Evidentně to měla na háku. Moje fyzická přítomnost ji vzrušovala mnohem víc. Už asi nevzpomínám, co jsem jí nakecal, ale ten zápočet jsem dostal.
Podotýkám, že jsem nebyl v KSČ a s tím režimem jsem nechtěl mít nic společného. Chtěl jsem si žít podle sebe. V SSM jsem byl čtyři roky. Začalo to na gymplu, když mě třídní učitelka (profesorka) Olga Vorlová nechala zapsat do seznamu SSM. Bez mého vědomí. Myslela to dobře. Došla k závěru, že jsem nadaný a měl bych vystudovat vysokou školu. Chtěla prostě vylepšit můj kádrový posudek.
Olga Vorlová měla za muže nějakého Rusa Vorla. Žádné komunistické či bolševické tendence však nevyzařovala. Její muž byl nejspíš rád, že se z CCCP odkýbloval.
Na gymplu jsem se žádné akce SSM nezúčastnil. Měl jsem to kompletně na háku. Nicméně s tu průkazkou SSM jsem dospěl až na vysokou školu v Brně. Ani tam jsem se ničeho takového nezúčastnil, pročež mě ve druhém ročníku vyloučili ze SSM.
Inicioval ro ročníkový učitel, který byl komunistický pomatený, a chytili se toho i někteří průbojní svazáci. Byla svolána schůze, na které jsem byl obviněn z absolutní neaktivity. Hlasovalo se, jestli mám být vyloučen. Výsledek byl těsný. Nezanedbatelná část studentů byla na mojí straně. O fous však vyhrála druhá strana.
Přišel jsem o koleje. Abych nemusel denně dojíždět vlakem z Opavy do Brna a nazpět, rodiče mi zařídili privát. Na ulicí Veveří nedaleko Přírodovědecké fakulty. Ten privát byla jedna místnost u jedné paní, kde před tím pobýval někdo jiný z Opavy.
No a to je tak asi všechno.
05.02.2023, 17:49:44 Publikoval Luciferkomentářů: 7