Neviditelný čert

Důležité je, aby člověk udržoval rovnováhu, humorný nadhled a klid. Jen tak se může vypořádat s životem tím správným způsobem.

Lucifer

S fyzickou. rovnováhou to není jednoduché. Někteří dokážou přeběhnout po laně nad propastí, jiní mají problémy seběhnout schody bez držení madel. Někteří se po těch schodech šourají opatrně, drží se zábradlí jako dítě matky. Chápu to. Buď jsou tělesně postižení, anebo jsou už staří a ví moc dobře, že jejich tělo má omezené možnosti.

Nedělám si legraci a nejde o výsměch. Tuhle zimu jsem zažil něco podobného a nejsem až tak starý. Když jsem šel do Alberta, tak v cestě byly zledovatělé schody. Úporně jsem se držel zábradlí, abych ty schody bez pádu opatrně vyšlapal. Občas mě předběhl někdo jiný, kdo s tím výšlapem neměl žádný problém. Připadal jsem si jako starý dědek kolem devadesáti let. Problém však byl v tom, že jsem byl v nedobré fyzické i zdravotní kondici. |To se stává. Teď už je to v pořádku.

V roce 2010 jsem byl na schůzce s jistou osobou ve vinárně nedaleko metra Kobylisy. Pohádali jsme se. Byl jsem naštvaný a odešel na stanici metra. V Kobylisích je jeden z nejdelších eskalátorů. V té době jsem byl zvyklý chodit na poslední vlak metra. Neuvědomil jsem si, že v tomto případě bylo ještě brzy. Prostě jsem kvůli te schůzce vypadl z práce dřív než obvykle.

Když jsem přišel na stanici metra Kobylisy, zaslechl jsem, jak dole přijíždí vlak. Měl jsem v sobě nějakou skleničku vína, to ano, ale nastartoval jsem a ten eskalátor jsem jako blesk seběhl bez držení. Vlak mi ale před nosem ujel. Byl jsem tak naštvaný, že jsem se pokoušel do posledního vagónu kopnout. V té chvíli jsem ztratil rovnováhu a spadl na koleje metra. Probral jsem se až za pár dní ve Vinohradské nemocnici.

Mám však na mysli rovnováhu duševní. Člověk by se neměl nechat vykolejit čímkoli. Něco se asi nedá zvrátit, lze to však rozumným způsobem vstřebat a smířit se s tím. Je však spousta nepříjemností, které můžete s humorným nadhledem a klidem překonat, aniž byste byli poškozeni.

Důležitý je především klid. Cokoli se děje a vám to nevyhovuje, začněte vnímat jako film. Něco před vašima očima běží na plátně či monitoru, a vydumáte, jak tuhle či jinou scénu přejinačit. Jako režisér. Každý člověk může být režisérem svého života. Může být samozřejmě i hercem, ale ne komparsem.

Vše v klidu promyslet. Uvědomte si, že i když jsou na vás činěny jaké si nátlaky, že to či ono musíte okamžitě vykonat, a pokud tak neučiníte, bude to mít pro vás těžké následky. Až na výjimky to není pravda. Skoro nic vám neuteče. Nepoddávejte se nátlaku. Jsou mnohé věci, které ve skutečnosti nespěchají. Je možné si je v klidu promyslet, nechat uzrát v hlavě, pak je vyřešit.

Důležitá je trpělivost, která růže přináší. Pokud jste netrpěliví, budete mít místo růží jen nějaký plevel, v hlavě guláš a nervy nadranc. Zbytečně tak poškodíte nejen své duševní, ale i fyzické zdraví. Většina problémů může počkat, dokud si to pořádně neutřídíte. Pak můžete v klidu nastoupit a rázně zakročit.

Říkám vám to jako někdo, kdo se tím mnohdy neřídil. Časem jsem to však naučil. Je nesmyslné utíkat za ujíždějícím vlakem, kopat do posledního vagónu a vztekat se jako nějaká opice. V klidu počkejte na další vlak. A pokud už nepojede, běžte pěšky. To vám pročistí nejen duši, ale ozdraví i tělo. Buďte sami sebou. Nenechte se ničím a nikým ovládat.

A nezapomeňte na humorný nadhled. Nemyslím výsměch, ale čistý humor. Když jsem ležel ve Vinohradské nemocnici v téměř umělém spánku, přišla mě navštívit moje žena. Četla mi úryvek z románu Solaris od Stanisława Lema. Já jsem se náhle probral a zeptal se ji, jestli by mi nemohli přinést panáka. Nemyslel jsem tím nějakého dřevěného pána, ale štamprli něčeho ostřejšího.

12.02.2023, 17:58:59   Publikoval Luciferkomentářů: 3