Olověná obloha

rubrika: Pel-mel


Název tohoto článku mě napadl už včera. Dnes ráno, když jsem vstával kolem páté, dozrál. Už třetí měsíc musím až na výjimky koukat ráno na olověnou oblohu. Nízká oblačnost. Už mě to fakt začínalo nudit. Máme už druhou polovinu dubna a jaro se klube jenom ztěžka. Pokračuje něco jako zima nezima, jaro nejaro. Odpoledne se však vyčasilo a meteorologové změnili své předpovědi. Od zítřka má jít teplota výrazně nahoru. Jsem zvědavý, ale poněkud skeptický. Meteorologové mění své předpovědi jako ponožky. Albert Einstein ponožky nesnášel.

 

Lucifer


Brzy ráno, asi kolem půl osmé, jsem šel nakoupit do Alberta u stanice metra Hůrka. Jsem ohleduplný, takže na všechny potraviny sahám přes igelitový pytlík. Chtěl jsem si vzít tři housky. Přes igelitový pytlík samozřejmě. Jenomže jsem se nějak do toho pytlíku netrefil a jedna houska spadla na zem. Byl jsem připravený ji zvednout a dát do pytlíku. Najednou se však objevila jedna zaměstnankyně, zvedla tu housku a odnesla pryč. Říkal jsem jí, že si tu housku, která spadla na čistou podlahu, klidně vezmu. Nesouhlasila.

 

Když jsem vyšel z Alberta, stále šedivě olověná obloha. Slunce nikde. Už nemrzlo. Teplota asi kolem sedmi stupňů nad nulou, Ale počasí jako někdy v listopadu. Kousek od Alberta jsem narazil na jeden starší pár. Ona seděla na lavičce, on, s šedivými dlouhými vlasy a šedivým vousem, nad ní postával. Pozdravil jsem je a řekl, že už mě ta olověná obloha štve. Neřekli nic. Dívali se na mě jako na nějaký náhodný přízrak. A pak že nemám komunikativní schopnosti.

 

Dokážu komunikovat úplně s každým. Nejen s lidmi, ale i se zvířaty (psi jsou ze mě úplně nadšení) a se stromy a květinami. Nejsem sice biolog, jsem fyzik, nicméně přírodě dobře rozumím. A proto se také těším na jaro, kdy příroda zase oživne.

 

Nějak už zřejmě oživla. Například všechny keře vůkol jsou zelené a některé obsypané květy. Pokud se meteorologům předpověď vydaří, vyrazím na procházku. V košili s vyhrnutými rukávy, v manšestrákách a v sandálech. Půjdu se pěšky podívat, jak dostavěli dolní část luxusní čtvrti Waltrovka.

 

Možná budu pokračovat i dál. Nohy mi ještě slouží, ale díky olověné obloze zlenivěly. Musím je procvičit. Procvičit bych měl nejen nohy, ale řadu dalších součástí svého tělesného hardwaru. Uvažuji tak, že ve zdravém těle zdravý duch. Tělo mě už až tak nezajímá, nicméně si vyžaduje pozornost. Nedá se s tím nic dělat. Musím ho nějak nakrmit, jinak začne úpět moje duše. A to si nemohu dovolit. Bez duše bych byl k ničemu.

 

Pokud se ale zítra kolem páté probudím a kolem šesté zase uvidím olověnou oblohu, půjdu si stěžovat na lampárnu Hlavního nádraží. Určitě mě tam s pochopením vyslechnou. Komunikovat umím opravdu dobře. Možná jsem se místo fyzikem měl stát bavičem.


komentářů: 11         



Komentáře (11)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

11
xyz (neregistrovaný) 21.04.2023, 15:36:39
Taky jsem nepropadala panice. Začalo to těsně po Pavlově odchodu a můj život se odehrával v mlze tak jako tak (nikdy předtím jsem se necítila tak sama a taky jsem předtím nikdy sama nebyla). Můj život covid éra sice ovlivnila, k samotě ještě přidal, ztratila jsem taky další dva lidí, které jsem měla velmi řada, rána za ranou.
Všechny ty starosti kolem Pavlova konce jsem absolvovala úplně sama. Jezdil za mnou jen majitel zdejšího pohřebního ústavu vyjednávat věci kolem kemace.

TV té době jsem taky pocítila tvrdě, co to znemana v lidské společnosti být vdova (vdovou?). Vsude jsem se začala pohybovat sama. Probíhalo nekonečné vyřizování formalit, zatímco právě začal covid a o to bylo všechno komplikovanější.

České úřady v New Yorku mne oznámily, že musím každý rok obnovovat právo na české občanství, to je prý takový zákon. Když jsem ukradené občanství znovu získala, verila jsem, že když mne ho jednou ukradli a pak zase vratili, už ho budu do smrti mít. Kdepak, Takže znovu všechny doklady, neustálá komunikace se zdejší českou ambasádou, mezitím úřednice, která to vyřizovala, dostala covid. Dostála se z toho, nicméně, nakonec mi nové osvědčení o českém občanství vyřídili.

Dále nařízení, že bez vakcíny to svého původního domova nemohu, chtělo to vakcínu a další úřední potvrzení, že ji mám a pak další, že jsem testována a negativní.

Do toho pohledy sousedů a air naplněny otázkou, co si ta vdova počne a jak si s tím vším pořadí.

Když viděli, že formálně celkem jakž takž, navenek jsem to zvládala překvapivě dobře, tak jen tise vyckavali.

Od příbuzných mi chodily radostně fotky stastneho, usměvavého manželství i když za Pavlova život to byly spíš stížnosti, že to manželství tak idylické není. Najednou kaovy někteří llidi dostali nový boost do života, já jsem pořád vdaná (blbě, ale přece) a ona je vdova.

Zkrátka vdovský status jsem ochutnávala zároveň s covidem. Co je však komu po tom, denně probíhá tolik tragédii, že nějaký vdovský status je proti tomu prochazka růžovým sadem, který mi ani nepripominejte, mám na něj alergií. Úžasný



Lucifer
10
Lucifer * 21.04.2023, 13:10:51
Pokud jde o covid. Když jsem se dověděl o té pandemii, dost mě to znepokojilo. Nepropadal jsem panice. Vzpomínám si, jak jsem krátce po jejím oficiálním vypuknutí seděl brzy ráno na pohovce a beze strachu se psychicky připravoval na to, že se svět úplně změní.

Brzy jsem ale začal chápat, že se jedná o uměle vyvolanou hysterii. A tomu jsem se odmítal podvolit. Naslouchal jsem svému přirozenému instinktu, který mi říkal, že mám zůstat v klidu. Očkování nějakou podezřelou vakcínou jsem ignoroval. Nakonec se ukázalo, že můj instinkt měl pravdu.

Lucifer
9
Lucifer * 21.04.2023, 12:54:24
Premium na iDnes nemám předplacené. Nestojí to moc. Za první měsíc dokonce jenom korunu. Nemám ale zájem. S částí článku, kterou jsem si mohl přečíst, plně souhlasím.


7
xyz (neregistrovaný) 20.04.2023, 13:16:41
Psala jsem v #1 o předpovědi počasí v Praze ukazuje pátek a sobotu jako nenadálé oteplení, ale potom zas pár dní deště.
Omluva za vsuvku o vakcíně, ale to je téma do podrbání taky nevhodné a pokud vím, psal jsi o tom mockrát, takže...
(Zde kolem 20+ a tak nejak to bude.....).

Lucifer
6
Lucifer * 20.04.2023, 09:36:41
Když jsem dnes brzy ráno vstával, spatřil jsem opět olověnou oblohu. Mobilem jsem zjistil, že v Praze je jeden stupeň nad nulou. Větší zima než v prosinci. Za čtyři dny je Svatého Jiří, kdy mají vylézat hadi a štíři. Předpověď počasí praví, že se mám od zítřka vyčasit a teploty začnou stoupat až osmnácti nad nulou. Že by už konečně začalo jaro?

5
K predchozimu: (neregistrovaný) 20.04.2023, 04:07:38
Byla jsem tehdy z Janina rozhodnuti jit na vakciny hodne nervozni, mela problemy se srdcem. Brala ale leky, celkem v pohode mela za sebou dulezite testy, procedury a prohlidky, tlak v normalu, v jakem stavu mela desticky to nevim.
Uz po prvni vakcine si totiz stezovala, ze prodelala hroznou noc, bolesti hlavy a stav o nemz si myslela, ze je to jeji posledni hodinka. Velice jsem vahala, kdyz se rozhodla jit podruhe, jestli ji mam varovat, ale nechtela jsem si vzit na svedomi, ze jsem poradila spatne.
.

4
xyz (neregistrovaný) 20.04.2023, 03:53:22
Jak dobrý byl odhad mého rodinného doktora, který varoval pokud jde o krevní destičky, ty jsem popisovala v předchozích prispevcizh k úvodníkům.

3
xyz (neregistrovaný) 20.04.2023, 03:48:15
Poslední věta z článku v předchozím odkazu:
"Bez vakcín proti covidu by zemřely v každé zemí desetitisíce lidí."

Na covid jsem neumřela, vakcíny proti němu nemám - ani jednu.

A zase mi to navodilo moji švagrovou, která zemřela po druhé vakcíně na údajně (asi) mozkovou příhodu.
Nerozhodný


1
xyz (neregistrovaný) 20.04.2023, 02:24:45
Pocasi u Vas: patek a sobota vypadajo slibne. Pak uz to ma byt zas par dni horsi.

«     1     »