Neviditelný čert

xyz (neregistrovaný) 06.07.2023, 00:24:28
6.7.mne zemrela moje milovana maminka. Po sesti mesicich napred uplneho prekvapeni a pozdeji velkeho jejiho a rodinneho utrpeni. Co tomu predchazelo a melo za nasledky pozdeji, tady popisovat nebudu.Krome jineho rok me nemoci, nemohla jsem se te ztraty vzpamatovat rychle.

xyz (neregistrovaný) 01.07.2023, 05:14:33
Kamarad by rekl to nevadi ze mas pocit ze nikoho nemas mas mne a at si toho vazis nebo ne, jsem tu pro tebe.

xyz (neregistrovaný) 01.07.2023, 05:01:13
Tak jo, vyjde kniha dopisu.

xyz (neregistrovaný) 01.07.2023, 04:55:58
Ale nic jineho jsem nemohla cekat.Byli jsme uzasni a velkorysi, tak tady ctu, v dobe kdy nas mohli vysavat. Takova verbez. posledni v nehoz jsem doufala, klidne mi znovu reknu ze si te mam vazit protoze pry uz nikoho nemam. Hyeno.

xyz (neregistrovaný) 30.06.2023, 22:23:37
A je presne tak a vzdycky to tak bylo. Ja na tomto blogu si vyzuju boticky, nazuju papucky a jsem najednou doma.
Sice malokdy se stane, aby mi nekdo rekl welcome home, ale to neva.

xyz (neregistrovaný) 29.06.2023, 16:27:46
Jeste sem prihodim myslenku, nez mi je Lucik zas smajzne.
Kolem pocinani tohoto lidstva by mela vyjit jedna jedina kniha s velkym titulem:"Mne se nechce".

xyz (neregistrovaný) 29.06.2023, 02:38:30
Preji vam Petre i Pavle abyste vuj zitrejsi svatek prozili v pohode a bez nenavisti okoli. [

K predchozimu: (neregistrovaný) 29.06.2023, 00:11:39
No ale rekni mi kde ti lidi, co psali tech milion dopisu, jsou? A tim ci u nas sezralivsechny mamninciny okurky o niz se jejim macecham ani nesnilo?

xyz (neregistrovaný) 27.06.2023, 23:45:16
Uz jsem se nekolikrat nasla skucet jako male prejete zviratko. Doslova skucet. Prala jsem si pohlazeni, ktereho se mi tolik dostavalo, aspon jedno. Nebo jednu kvetinku jako darek. Nejsem sama a jedine a vim to. Lidi jako ja je spousta. Osameli, zoufali a nevic v tomto svete.
Jedna vec je jista. Muj muz urcite nebyl ten, kdo by mne chtel na takovy svet a hlavne do nej pripravit. On si pral hlavne abych na nej nezapomnela.
Tak Pavle, rikam ti po milionte, na tebe nezapomenu protoze to se neda.

xyz (neregistrovaný) 27.06.2023, 23:23:34
Jak muzes cist na Psu a jinych mistech, ta svetova situace ( znasilnovani, muceni, zabijeni, terorizovani a jine radosti) ma na diskutery demoralizujici efekt.
Zvedani cen za vsechno taky.

Zkratka, zda se, ze dobre uz bylo. Ne, ze by se drive nekradlo a ze by lidi byli vuci sobe andelicci, ale co se deje je najak mimo normalni socialni traffic. Pocitujeme to, znervoznuje nas to, je nam to lito a hledame vcerejsi den, Ten uz nenastane.
Ja napr. uz ho hledam i v malickostech i kdyz beru do rukou Pavlovy kosile nebo cistim jeho boty. Misto abych je vyhodila. Preju si moc byt porad s nim a to je ten pravy duvod, proc to delam nebo nedelam.
Hledam vcerejsi den, pleae, give me this one. Give me the breakfasts we had. At least one. Give me the pleasure to hear him coming home. Please.
Because he was only one to fight this studpidity. And only the one being able to fight it with him.

xyz (neregistrovaný) 27.06.2023, 06:04:21
Na podzim se tesim i netesim. Mam ho rada, ale ...je to daleko a ja uz tak daleko ani neuvazuju.

K predchozimu: (neregistrovaný) 27.06.2023, 03:57:48
Je fakt, ze ja sama a Pavel zrovna tak jsme se nikdy netlacili k pribuznym svych znamych, natoz abychom je u tech pribuznych pak pomlouvali, to je neco s dimz jsem se setkala az po urcitych zkusenostech, Jestli lidi s nekym seznamim, neznamena to, ze toho budou zneuzivat a to se stalo v nasem pripade mockrat. lidi si svoje soukromi a zazemi drzi pro sebe a malokoho tam pusti, protoze znaji sebe a vi, ze zneuzito toho byt muze. Tristni a omlouva je snad jen to ze je nikdo nevychoval.

K predchozimu: (neregistrovaný) 27.06.2023, 03:48:05
u autobusu, pribuznych, poprve, pribuznym, neminim tebe - nekolik oprav a mohlo by byt i vic

xyz (neregistrovaný) 27.06.2023, 01:14:20
A pamatuju casy, kdy ti lidi byli na nas doslova prilepeni. Nejen, ze nam psalo do exiku furu dopisu, dostavali jsme jich tolik, ze sousedi byli sokovani
Kdyz jsme prileteli poprave domu, nejen na nas cekali u autobosu, ale prakticky u nas v dobe nasi kratke dovolene doslova bydleli. Chodili s anam na obedy a vino do restauraci, dokonce jsme je museli akceptovat i na navsteve prizbuznych, kam nebyli vubec zvani a pribuzeni jejich pritomnosti nebyli nadseni, ale holt byli tam a byli tam. Nejen ze tam byli hosteni nejlepsim jihomor. vinem, ale jeste i znezili tzv. info, kterym se jim tam dostalo.
Takze takovym kamaradickum nazdar. Jak nalozit se svym zivoem, ptas se a ja mam navod Nasrat vam nasrat. (A nwminim tebe, na te porad trosicku spoleham).

xyz (neregistrovaný) 27.06.2023, 00:30:00
"S životem je třeba se naučit zacházet. Poslední roky svého života budu věnovat tomu, abych se to zacházení naučil ještě dřív, než zemru."

Je to ale v tomto stavajicim svete velika challenge.
Ve svete, kde prevladla krutost a nasili a taky ve svete zbavenem etickeho premysleni. Psaval jsi o tom uz driv a ja i skolni eseje, kdy ale odepsal muj profesor, ze at si nedelan iluze, protoze vetsina lidi na svete jspu savage animals.
Nejakou dobu a vlastne dost let to porad jakz takz fungovalo, ale prislo nas nejen sedm ale uz i dost vic hubenych let.

Ja bohuzel mam jeste tu smulu, ze jsem ztratila zivotniho partnera s nimz bych se ani teto challenge moc nebala. Ted tomuto krutemu a otupelemu svetu celim sama. A to ve veku, kdyz uz si lidi uzivaji klidu a pohody ruku v ruce.
Nejsem zdaleka jedina a to si uvdomedomuju taky. Jen, zrovna jako ty, nevim presne, jak se s timto utkat a jestli mam vubec nekoho, kdo by me v tom boji podporil.

Citim se jako tvor, co zaziva neco o cem driv hlavne jen cetl. Ze krysy opousti potapejici se lod. No dejme tomu, ze se jeste docela nepotapim, ale mam ten pocit. Mne na pratelich a blizkych lidech vzdycky hodne zalezelo. Myslim, ze az moc hodne. Byly to iluze a ted uz delsi dobu davam za pravdu tomu svemu profesorovi. Nelej si iluze, lidi jsou jen divoka zvirata.