Neviditelný čert

V Turecku jsem byl dvakrát. V obou případech se jednalo o účast na vědecké konferenci. Soukromě jsem tam nikdy nebyl a s téměř stoprocentní pravděpodobností předpokládám, že tak již nestane. První konference se odehrávala v přímořském letovisku u Egejského moře Çeşme nedaleko Izmiru. Druhá byla v přímořském letovisku Tekirova u Středozemního moře nedaleko Antalye. První jsem absolvoval v první polovině devadesátých let, druhou ve druhé polovině devadesátých let.

Lucifer

Turecko v té době ještě žilo odkazem Mustafy Kemala Atatürka. Islám byl do značné míry potlačen, ženy chodily nezahalené a zrovnoprávněné atd. Turecko se upíralo k moderním hodnotám Západu. Dnes už je to jinak. Islám v turecké podobě se znovu vrátil a ženy se opět zahalily.

Výprava na konferenci v Çeşme byla pro mě zajímavá hned zpočátku tím, že jsem poprvé nastoupil do letadla. Byl jsem trochu nervózní, protože jsem tenhle dopravní prostředek ještě neznal. Něco jako „vesničan“, který poprvé navštíví město. Koukal jsem jako vyoraná myš a choval se jako balík z venkova.

Trochu přeháním, ale faktem je, že to byl můj první let. V dalších letech jsem si mnohokrát zalítal a postupně se ze mne stával naprosto suverénní, zkušený a nonšalantní letecký balík. To se už začalo projevovat během mého druhého výletu do Turecka.

Na konferenci v Çeşme jsem měl příspěvek v ústní podobě. Připravil jsem si ho pečlivě. Den předtím, než jsem měl přijít na řadu, se mi rozbily brýle, což bylo dost nepříjemné. Jedna konferenční asistentka se mi snažila pomoci. Vhodnou optiku jsem však v Çeşme nenašli. Předsedající pak nařídil, aby mi ty brýle nějak „zadrátovali“. Můj ústní příspěvek dopadl dobře.

Kromě předsedajícího vévodily organizačnímu týmu mladé, emancipované a průbojné ženy. Fascinovaly mě. Mladé Turkyně jsou krásné. Věkem se však zakulatí, což ale probíhá v mnoha jiných zemích. Během pobytu v Çeşme jsem si Turecko zamiloval. Bohužel zlatá Atatürkova doba nedávno skončila.

Druhý pracovní výlet do Turecka směřoval ke Středozemnímu moři. Do přímořského letoviska Tekirova. Byli jsme ubytování ve skvělém hotelu hned u pláže. Mezi hotelem a pláží byl společenský (turistický) prostot se stoly a bazénem. Tam se pak konala hlavní konferenční večeře.

Seděl jsem u stolu s jedním významným nizozemským vědcem a jeho mámou. Oba byli poměrně korpulentní, jeho máma však vítězila o koňskou délku. Dobře jsme si popovídali. Ti dva mezi sebou mluvily holandsky, kolega se mnou anglicky. Na téhle konferenci jsem měl pouze poster.

V době volna jsem se dvěma pražskými kolegy vyrazil na výlet do Antalye. Objednali jsme si taxík. Z řidiče se vyklubal Kurd, který rozuměl a mluvil anglicky. Nic moc, ale k dorozumění to bohatě stačilo. Během cesty jsem se ho zeptal, jak se naučil anglicky. Řekl mi, že angličtinu nestudoval, ani neabsolvoval žádný kurz. Prostě ji odposlouchal od anglicky mluvících turistů.

18.02.2024, 10:00:47   Publikoval Luciferkomentářů: 2