.:: Neviditelný čert ::.

Anděl

rubrika: Pel-mel

Zažil jsem v životě několik situací, kdy jsem měl pocit, že nade mnou drží někdo ochrannou ruku. Kdo, to netuším. Občas se píše něco o andělech. Možná se jedná o lidi, kteří mi byli blízcí, ale už odešli. Nezmizeli však úplně. Nějakou dobu mě tito andělé – nevím jak jinak je nazvat – chránili. V poslední době přemýšlím, že se též stanu andělem. Zatím jsem však k žádnému závěru nedošel.

Lucifer

Někdy si říkám, že každý, kdo si to zaslouží, má nějakého ochranného anděla. V mém případě to možná tomu tak bylo. Možná těch andělů bylo víc, jenže, jak se zdá, museli už mě opustit. Na řadě jsem teď já, ale nedokážu si představit, že bych se toho úkolu dokázal ztotožnit. Představy nějaké mám. Jsou však zatím hodně mlhavé. Zřejmě jsem ještě zcela nedospěl.

Předkládám výňatek z Wikipedie:

Anděl (z řeckého ἄγγελος angelos „posel“) je nadpřirozená duchovní bytost, která by měla být podřízena Bohu či bohům a sloužit jako posel mezi lidmi a bohy (záleží na učení judaismus, křesťanství, islám, či různé esoterické představy).

V původním hebrejském významu byl anděl prostě „posel“ (מַלְאָךְ‎ mal'ach). Tento pojem přeložila Septuaginta do řečtiny jako ἄγγελος (angelos posel). V pozdním židovství – a jeho prostřednictvím i v křesťanství – se pak tento pojem přetvořil v pojem bytosti duchovního řádu, která slouží jako prostředník mezi Bohem a člověkem.

Nauka o andělech se v teologii označuje jako angelologie (z řeckého ἄγγελος angelos anděl + λόγος logos slovo, řeč). Vedle tohoto hlavního významu se pojmu používá i pro označení různých mystických a esoterických nauk i mimo křesťanství. Vzhledem k tomu, že křesťanství považuje démony za padlé anděly, lze za podobor angelologie považovat také démonologii.

Konec výňatku.

Nemohu s tím souhlasit. Jestli jsou nějací andělé v jakékoli podobě, rozhodně nejsou démony. Nedávno jsem tady psal, že možná existuje kosmická mysl. Když umřeme, staneme se její součástí a postupně se v ní rozplyneme. Ještě však než se rozpustíme v kosmické mysli, můžeme nějaký čas jistým způsobem komunikovat s našimi blízkými. Staneme se jejich anděly a ochránci.

Možná vám to bude od pragmatické fyzika připadat jako naprostá hloupost. Beru to v potaz. V mé vědecké praxi jsem měl však za úkol poctivě diagnostikovat přírodní efekty a patřičně je vyhodnocovat. Nebyl jsem nějakým šamanem, který kouzlí, nebo něčím podobným. Své vzdělání a praxi jsem mě postavené na realitě. Nějaké pánbíčkářství či něco podobného nepřipadalo absolutně v úvahu.

Možná se ti andělé rodí jen v mé hlavě. Není to vyloučeno. Ale představa, že mě hlídá nějaký strážný anděl, mě občas naplňuje optimismem. Člověk se musí někdy zasnít a představovat si něco kouzelného. Něco, co ho uklidní a rekultivuje mozkové závity.