Neviditelný čert

Příběh s Warholovým prostřeleným portrétem Mao Tse Tunga z minulého týdne má pokračování.

Zuzana

Warholův portrét Mao Zedonga, (viz Warholův prostřílený Mao hvězdou na aukci), se nakonec prodal v Christie's na aukci za 302 500 USD - tedy za nejmíň desetinásobek původního odhadu. Jak jsem uvedla v předchozím článku, prodej se původně odhadoval na 20 000 až 30 000 USD.

Mao Tse Tung byl na aukci mezi Warholovými ikonickými obrazy. Portrét je unikátní a obzvláště ceněný proto, že Hopper portrét dvakrát prostřelil, neb si ho popletl se samotným, živým Mao Tse Tungem a zejména proto, že Warhol, jemuž se to moc líbilo, opatřil prostřelené díry nápisy. Další z obrazů, který se prodal za mnohem větší částku oproti původnímu odhadu, je portrét Marilyn Monroe; byl prodán za 206 500 USD (čtyřnásobek původního odhadu). Hodně z Hopperových nejcennějších kusů sbírky bylo prodáno během listopadu 2010 a prodej už tehdy zvedl cenu Hopperova majetku o 10 miliónů dolarů. Prodané věci zahrnovaly práce Annie Leibovitz, Marcela Duchampa, Helmuta Newtona a několik Warholů.

Kolem poslední aukce Hopperovy umělecké sbírky se však objevil klasický zádrhel.

Hopperově poslední ženě Victorii Duffy Hopper, s níž se začal rozvádět krátce před svojí smrtí, se prostřednictvím jejích advokátů podařilo pozastavit prodej části hercovy sbírky. Práce, kterých se to týká, zahrnují umělce jako Bruce Conner a Sam Francis a britský portrétista Jonathan Yeo. Cena těchto obrazů je odhadnuta na stovky tisíc dolarů. Christie's je tedy nucena stáhnout z prodeje 32 děl až do doby, kdy bude eventuálně situace vyřešena. Victoria Duffy si dělá na obrazy nároky. V situaci těsně před Hopperovou smrti, kdy se s ní Dennis Hopper rozváděl, byla údajně Hopperem obviněna z chystaného útěku s částí jeho sbírky v hodnotě 1,5 miliónů dolarů a následně obdržela soudní příkaz k Hopperovi se nepřibližovat.

Zbytek uměleckých prací v Hopperově vlastnictví se prodával podle plánu. Aukce se konala v úterý a středu 11. a 12. ledna 2011.

Peněžní tanec kolem takových sbírek bývá často trapná záležitost. Jistěže Hopper, jako spousta sběratelů cenných obrazů, nejen sbíral to, co považoval za zajímavé, ale počítal i s tím, že dobře investuje svůj majetek a že umění zdědí jeho potomci. Ale tahanice pozůstalých ( a ty často začínají už před smrtí majitele) jsou odstrašujícím dokladem vlivu peněz v umění, kde peníze by měly být druhotná záležitost. To je taky důvod, proč třeba Marcel Duchamp svoje věci téměř nikdy neprodával. Spíše je daroval muzeím a přátelům, o nichž věděl, že s nimi nebudou finančně spekulovat. Některé věci, které přece jen prodal, zase koupil zpět (až měl tu možnost). Nad použitím svých věcí si tak udržoval kontrolu.

14.01.2011, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 0