Procházka po marťanském lese a dýchání tamního vzduchu už nemusí být jen sci-fi fantazií. Zatímco Matt Damon ve filmu Marťan bojoval o přežití díky pěstování brambor v upravené půdě, vědci z Varšavské polytechniky přišli s přelomovou studií, která detailně popisuje, jak by mohl na Rudé planetě vyrůst první strom.
Lucifer
Zatímco teploty na Marsu se pohybují od mrazivých -153 °C až po příjemných 20 °C, pro život stromů je to obrovské rozpětí a zdaleka to nestačí. Polští vědci však přišli na to, jak planetu „zateplit“ a vytvořit podmínky podobné těm pozemským. Klíčem k úspěchu je podle nich vytvoření řízeného skleníkového efektu.
Film Marťan z roku 2015 ukázal světu, že pěstování rostlin na Marsu není zcela nemožné. Hlavní hrdina Mark Watney dokázal vypěstovat brambory v upravené marťanské půdě obohacené o lidské výkaly. Skutečnost je však složitější – pro dlouhodobě udržitelnou vegetaci potřebujeme změnit celé marťanské prostředí.
Vědci spočítali přesné množství skleníkových plynů potřebných k ohřátí Marsu natolik, aby na něm mohly růst stromy. „Zjistili jsme, jaká by měla být koncentrace oxidu uhličitého a jaký by měl být jeho tlak,“ vysvětluje profesor Olszewski. Podle výpočtů jeho týmu musí celkový tlak dosahovat hodnoty nad 10 kPa a tlak kyslíku by měl být přibližně 0,1 kPa.
Na Zemi díky skleníkovému efektu zadržíme dodatečných 33 °C tepla, což nám zajišťuje příjemnou průměrnou teplotu 15 °C místo mrazivých -18 °C. Mars to má ale složitější – nachází se dvakrát dále od Slunce než Země a dostává pouze 43 % sluneční energie ve srovnání s naší planetou.
Vědci původně předpokládali, že první stromy by mohly vyrůst v rovníkové oblasti Marsu. Výpočty však ukázaly něco jiného. „Nejslibnější lokalitou pro první marťanskou vegetaci je oblast známá jako Hellas Planitia,“ říká doktor James Wilson, planetární geolog z NASA, který studii podrobně analyzoval.
Tento obrovský kráter na jižní polokouli Marsu má průměr 2100 kilometrů a jeho dno leží 8 kilometrů pod úrovní pomyslné „marťanské hladiny moře“. Atmosférický tlak na dně kráteru je o 38 % vyšší než průměrný tlak na Marsu, což z něj činí ideální místo pro první pokusy s pěstováním rostlin.
Zdroj: Dotyk, Vědci vypočítali, co je potřeba udělat, aby vyrostl první strom na Marsu
Moje poznámka
O podobné myšlence v rámci osídlování Marsu jsem tady referoval nedávno prostřednictvím článku Vědci se domnívají, že atmosférický třpyt může Mars ohřát o více než 50 stupňů Fahrenheita. Ve své poznámce jsem se k tomu vyjádřil skepticky. Cituji: Po několika desetiletích dobývání vesmíru, kdy v roce 1969 přistáli první lidé na Měsíci, máme dnes problém dostat kosmonauty z Mezinárodní vesmírné stanice na Zemi. … narůstají problémy, které je třeba začít řešit. Kromě toho jsou tady dvě zásadní překážky.
Zaprvé: Naše kosmické lodě jsou poháněny elementárním principem akce a reakce. Nejčastěji se používá chemických raketových motorů spalujících kapalné nebo pevné pohonné látky, zřídka i iontové a plazmové motory. Objevila se myšlenka, že by se mohlo použít jaderné palivo. V každém případě cesta k nebližším planetám trvá hodně dlouho. O kosmických letech k nejbližším hvězdám nemá smysl uvažovat.
Zadruhé: Naše tělesná konstituce je na kosmické podmínky neadaptabilní. Může trvat stovky let, než se z křehkého pozemského člověka vyvine člověk kosmický.
V inauguračním projevu zmínil Donald Trump, že americká kosmická loď brzy přistane na Marsu a její posádka zapíchne do povrchu Rudé planety vlajku Spojených států amerických. Předpokládám, že mu to nakukal Elon Musk. Vzhledem k tomu, že Američani by měli v současné době problém přistát opět na Měsíci, mi tohle prohlášení připadá přinejmenším komické.
28.01.2025, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 0