Ponorková nemoc

rubrika: Pel-mel


Původně jsem chtěl napsat filosofickou úvahu na téma, jak jsem pochopil, že jsem nic nepochopil. Trochu jsem si chtěl zahrávat s Friedrichem Nietzschem, kulečníkovými koulemi, markýzem de Sadem a podobnými prkotinami, ale sešlo z toho. Pochopil jsem totiž, že mám ponorkovou nemoc, což v následujících řádcích osvětlím.

 

Lucifer


Ponorková nemoc je velmi zákeřná. Zpočátku ji nevnímáte, ačkoli je jasné, že ponorka se z vašeho dna už vynořila. A vy nemáte kam jít. Jenom se vnořit do té ponorky. Zpočátku budete mít pocit, že jste se zachumlali do svého předem připraveného a hřejivého pelíšku. Omyl! Záleží na vás, kdy na ten omyl přijdete.

 

Může se stát, že už nikdy. Rozhodně bych vám to nepřál. Faktem nicméně je, že kdo chce kam, pomozme mu tam. Třeba i s bidlem nebo podběrákem. Osobně mám rád kapra na modro s ožehnutými bramborovými lupínky a džemovou marmeládou.

 

V ponorce to není až tak špatné. Konečně proč se nepodvolit ponorkovému omylu. I kdyby to byla naše konečná. A na konečné je možné z ponorky vystoupit. Ozve se hlášení: Ukončete výstup, dveře se zavírají. Problém je v tom, že najít dveře z ponorky není tak jednoduché. Pokud se vám to nepovede, skončíte i s ponorkou v kontejneru na tříděný odpad. A z toho se už nevyhrabete ani s pomocí hasáku či buldozeru.

 

S ponorkovou nemocí je třeba zacházet ohleduplně. Nedráždit ji bosou nohou. Potřebné jsou bytelné boty nebo alespoň huňaté papuče.

 

Skoro každá nemoc se dá vyléčit. Stejně tak i ponorková. Stačí se podívat do slunce. Jak krásně září. Z ponorkového okýnka to nejde. Je třeba použít periskop. S periskopem mám dobrou zkušenost. S jeho pomocí jsem například vyčistil odpad v kuchyni a koupelně. Nenahraditelný nástroj. V mém případě musím použít i brýle, abych se periskopem trefil. Stávalo se, že jsem netušil, kam jsem brýle odložil. Tuhle nepříjemnost jsem však už odboural. S pomocí periskopu.

 

Všechno může fungovat, když budete chtít. I v ponorce můžete s dostatečným nasazením přežít. Ale ne navždy. Nastane čas a ten poklop je třeba otevřít a znovu objevit, co jste kdysi krásně a jednoduše vnímali. Navrátit se zpět ke svým pramenům. Napít se ze studánky tisícileté moudrosti. Naučit se znovu chodit. Zpočátku krok za krokem. Postupně můžete chůzi urychlit, jak vám bude libo.

 

Všichni žijeme ve Žluté ponorce


komentářů: 2         



Komentáře (Array)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

Lucifer
2
Lucifer * 24.02.2025, 08:23:35
Svět je jenom hodinový hotel

https://www.youtube.com/watch?v=YCOkY3_lKo8

Smějící se

1
xxx (neregistrovaný) 23.02.2025, 22:04:03
Otevřeme-li poklop a zjistíme,že jsme na dně...
Smějící se
Protože už jsme zapomněli?
V tom je to nebezpečí.

«     1     »