1 Marie (neregistrovaný) 19.01.2011, 10:06:18
Helsinky... vlastně jediné město za hranicemi, které jsem měla možnost prozkoumat celkem důvěrně. Byla jsem tam kdysi třikrát. Poprvé v roce olympiády 1952, mávala jsem Zátopkovi na otočce maratonu, v němž zvítězil. Potom ještě dvakrát v roce 69.To už jsem měla delší čas na zkoumání města. Nákladní přístav zabíral velikou plochu. Dostala jsem se k němu náhodou, když jsem zabloudila a šla potom za vůní moře. Určitě bych teď ráda viděla, jak to tam vypadá po těch mnoha letech. Ale chci se jen trochu zmínit o architektuře,o té, která se týká lidí nejvíc - o nádherných možnostech bydlení. Určuje je sama země, skály, borovice, vzduch, moře. Domy jsou do přírody zasazené jako solitéry, jen pohled na ně působí pohodou, natož jak krásně je lidem uvnitř... V jednom takovém domě u zálivu jsem bydlela. Nikdy na to nezapomenu. O muzeích a dalších pamětihodnostech si člověk může počíst, jistěže jsem tenkrát taky nějaké viděla, ale ze všeho nejvíc mě ve vzpomínkách poutají obrazy domů obklopené stromy, obrovskými balvany, zelení. Díky, Zuzano, za připomínku. I když jste ji mířila jiným směrem...