Toto je poslední únorový příspěvek. V sobotu se začíná březen, který meteorologové označují za první jarní měsíc. Astronomický první jarní den bude 20. března v okamžiku jarní rovnodennosti. Jaké bude letošní jaro, teplé nebo studené? Mnozí klimatičtí odborníci tvrdí, že díky činnosti člověka dochází ke globálnímu oteplování. Někteří z nich tento jev v poslední době přejmenovali na globální změnu klimatu, což znamená, že lokálně se může i ochladit. Podle 100letého kalendáře by ve střední Evropě mělo být nejchladnější jaro za posledních 100 let. K tématu jsem našel na portálu Poznat svět článek, ze kterého předkládám výňatky.
Lucifer
Podle německého serveru Karlsruhe Insider by jaro 2025 mohlo být mimořádně chladné a nevlídné. Pokud se naplní předpovědi stoletého kalendáře. Ten je založený na pozorováních přírodních cyklů. Na začátku dubna bychom mohli očekávat sníh. Kalendář předpovídá mráz a neklidné počasí.
Odborníci na klima opakovaně poukazují na globální oteplování, které podporuje extrémní povětrnostní jevy. Evropské země zažívají celkově mírnější zimy. Průměrné teploty se zvýšily a v létě jsou stále častější extrémní vlny veder. Současně přibývá tropických cyklónů. Na mnoha místech lze také častěji očekávat záplavy. Všechny tyto jevy se bohužel stávají novým podnebním trendem. Je pochopitelné, že mnoho z nás nyní doufá, že alespoň jaro bude relativně příznivé.
Nic se však nemá brát tak vážně. Útěchou nám může být, že stoletý kalendář není vědecky ověřeným nástrojem pro předpověď počasí. Moderní meteorologické modely často poskytují odlišné prognózy. A to nejen v Česku, ale i v celé Evropě. Německý server Merkur.de například hlásí rekordně teplé jaro. Dokonce nejteplejší za poslední desetiletí. Meteorologové předpovídají, že průměrné teploty by mohly překonat dosavadní maxima.
Ať už by tomu bylo tak či onak, problémy by nastaly v obou případech. Vyšší teploty by mohly mít významný dopad na zemědělství. Hlavně kvůli nedostatku srážek a zvýšenému riziku sucha. Navíc by mohlo dojít k posunu vegetačních období, což by mělo vliv na ekosystémy a biodiverzitu. Chladnější počasí s občasnými teplotními výkyvy mohou poničit probouzející se přírodu. Kvetoucí stromy by mohly v důsledků ledových nocí a rán pomrznout. Ostatně tomu tak v posledních letech opakovaně bylo.
Dnes se počasí předpovídá těžce. Spousta amatérských i profesionálních meteorologů vám řekne, že počasí se takto dlouhodobě předpovídat nedá. Přesnější informace o nadcházejícím jaru bychom měli spíše sledovat v aktuálních předpovědích. A jen na pár dnů dopředu.
Zdroj: Poznat Svět, 100letý kalendář ohlašuje nejchladnější jaro v Česku
Můj dodatek
O globálním oteplování díky činnosti člověka pochybuji. Za poslední stovky či tisíce let docházelo na Zemi k obrovským klimatickým změnám, se kterými nemohl mít člověk nic společného. Současný šílený projekt zvaný Green Deal, jehož hlavní cílem je tzv. dekarbonizace lidského chování, má za následek především průmyslovou devastaci. Snížení obsahu oxidu uhličitého v atmosféře je naprosto zanedbatelné. A navíc je otázku, jestli to vůbec má nějaký smysl. Můj názor je, že nemá.
Lokálně velmi vysoká koncentrace CO2 je v místech výronu sopečných plynů ze země ve vulkanicky aktivních oblastech a v některých přírodních minerálních vodách. Vzhledem k tomu, že je těžší než vzduch, může se v takových místech hromadit a představovat nebezpečnou past pro zvířata i lidi.
Větším problémem je hromadění lidského odpadu, především plastového. To ničí přírodu mnohem více než kolísání CO2, který mimochodem potřebují ke svému růstu rostliny. Už jsem tady psal, že třeba v Tichém oceánu jsou obrovské plující ostrovy převážně plastového odpadu. Jeho mikroskopické části se hromadí v tělech ryb, z nichž některé se nám dostanou na talíř.
V tomto směru je třeba začít vyvíjet technologie, které si efektivně poradí s odpadem, jenž bezpochyby ničí životní prostředí. Ještě lepší by bylo výrazným způsobem zabránit vzniku takového odpadu. Domnívám se, že by to nemělo být složité. Vždyť přece máme vyspělé vědeckotechnické kapacity. A ne se zabývat hloupostmi, jako jsou třeba superstruny atd.
A pak je tady ještě přelidnění naší planety, ačkoli nám média do hlavy neustále cpou, jak vymíráme. Největší tlak byl v tomto směru vynaložen v době asi dvouleté covidové pandemie. Mnozí lidé se začali obávat, že se svět razantně změní a počet lidí se výrazně sníží. Přiznám se, že v prvních dnech, když byla covidová pandemie oficiálně vyhlášena, jsem to začal brát vážně. Netrvalo dlouho a pochopil jsem, že je to něco jako blamáž – viz Kauza covid.
Situace je úplně jiná. Na webové stránce Worldometers se můžete dozvědět, že současná světová populace čítá zhruba 8 miliard a 208 milionů, přičemž letošní čistý populační přírůstek je 11 milionů. Ten růst se nezměnil ani v době covidu či díky současným válkám, například na Ukrajině. Deset miliard je v dohledu. A co dál? Co s tím obrovským přelidněním. Začít je posílat osídlovat okolní planety anebo planety okolních hvězd? V blízkých desetiletích a možná i staletích je to naprosto nerealizovatelné.
V rámci kosmického programu dnes máme problém dostat pár kosmonautů z Mezinárodní kosmické stanice (ISS) zpátky na Zem. Natožpak vyslat nějakou početnou výpravu na Mars a změnit jeho atmosféru, aby byl vhodný k osídlení. My máme problém sami se sebou tady, natožpak abychom lítali do vesmíru.
27.02.2025, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 6